Recenze
Dungeon Keeper - recenze mobilní verze
9. 2. 2014
|
Karel Drda
Mohla to být nezapomenutelná předělávka legendární hry na mobilní platformy. Mohl to být hit, u něhož by nezůstalo jediné oko suché a slovo nostalgie by získalo zcela nový a netušený rozměr. Bavíme se Dungeon Keeperovi, na jehož vydání pro mobily a tablety čekala celá řada fanoušků s dychtivým očekáváním. V roce 1997 šlo o jedinečné zjevení z dílny Petera Molyneuxe a studia Bullfrog. A dnes?
Total War: Rome II - Caesar in Gaul - recenze
7. 2. 2014
|
Aleš Smutný
Caesar je obecně lákavé téma. Můžete kolem něj uvařit spousty her různých žánrů včetně Call of SPQR: Stab the Tyrant. Když už ale sáhnete po strategii, jdete rovnou do přední linie, protože od vás všichni očekávají to nejlepší. Jakmile Creative Assembly ohlásili, že první datadisk/DLC pro Total War: Rome II bude o Caesarových eskapádách v Galii, spíše jsem se rozpačitě drbal na hlavě.
Dead Rising 3 - recenze
29. 12. 2013
|
Jan Olejník
„Pěkná noc, jasná – v tu dobu vstávají mrtví ze hrobu, a nežli zvíš, jsou tobě blíž!“ Kdyby jen pan Erben tušil, že se něco kdysi tak hrůzyplného jako ožívající mrtví promění v patetické univerzální nepřátele pro potřeby současné popkultury. Dead Rising hry na tom nikdy nebyly jinak: chodící mrtvoly bylo potřeba kosit rovnou po stovkách, čímž jakýkoliv náznak přemýšlení nad zabíjením vzal za své po deseti minutách.
Assassin's Creed Pirates - recenze
5. 12. 2013
|
Pavel Dobrovský
Někdy stačí jedno slovo a máte jasno. Levoboček Assassin's Creed IV určený pro Android a iOS se proto jmenuje prostě a výstižně Pirates. Je totiž o... pirátech! Na vývoji pracoval přes půl roku čtyřiceti členný tým, v jehož čele stáli producenti Kenwayových dobrodružství, a přesto nebo právě proto Kenwaye nečekejte.
Signal Ops - recenze
3. 5. 2013
|
Lukáš Grygar
Podělal jsem to. Zrádce utekl dolů pro brokovnici, ale já za ním nemohl, protože mi signál vysílačky končil u schodiště. Vycouval jsem zpátky a přepnul na elektrikáře, čekajícího v boční ulici. Z jeho úhlu pohledu vidím, že podezřelý dům se dá obejít přes sousední střechu. S inženýrem to taky udělám a najdu na druhé straně zadní dveře do patra. Zašramotím paklíčem, dveře odemknu a – ruce vzhůru! Vpadnul jsem zrádci přímo do zad. Ať žije Temný Otec!
Waking Mars - recenze PC verze
11. 1. 2013
|
Lukáš Grygar
Je na Marsu život? ptá se David Bowie rok předtím, než pro jistotu nazve svou doprovodnou kapelu Pavouci z Marsu. Nedávno vyvráceným nálezům z Curiosity navzdory - ten kdyby věděl! Probudit Mars tu znamená propadnout do hlubin jeskyně, kam se lidem koncem jedenadvacátého století zaběhla robotická sonda 0CT0. Po jejích (osmi) stopách pátrá kosmonaut Liang a s jetpackem na zádech odhalí rozsáhlou podzemní síť, kde ho vzápětí uvězní sesuv půdy. Nebo přesněji: kde VÁS uvězní sesuv půdy.
Ridge Racer - recenze
13. 3. 2012
|
Petr Poláček
Vývojáři na všemožných platformách nebojují pouze se správným a špatným nasazením mikrotransakcí, ale hlavně s tím, jak celý tento systém podat hráčům tak, aby jej nevnímali jako arcizlo. A tvůrci z Namco Bandai tento svůj boj v případě titulu Ridge Racer pro PS Vita totálně projeli, přestože hra samotná je zábavná a nabízí adrenalinové závodění s driftem, na který jsme u her pod touto značkou zvyklí.
Afterfall: Insanity - recenze
10. 12. 2011
|
Karel Drda
Budoucnost lidstva není považována za nějakou procházku růžovým sadem. Pokud by se navíc měl našinec řídit vyhlídkami herních vývojářů z Polska, pak by se asi velmi záhy rozhodl pro dobrovolný odchod ze světa. Pokud nás totiž nebudou terorizovat emzáci, roboti či decimovat jaderné války, pak nás budou chtít alespoň požírat zmutované zombie. O tom, jaké by to mohlo být, se můžeme dozvědět z hororové akční adventury Afterfall: InSanity.
Mount & Blade: With Fire & Sword - recenze
29. 7. 2011
|
Aleš Smutný
Jan Skrzetuski, pan Podbipieta, Jurij Bohun, pan Wolodyjovski... pokud vám tato jména nic neříkají, pravděpodobně pro vás nebude mít Mount & Blade: With Fire & Sword to kouzlo, jaké tvůrci zamýšleli. Nic to však nemění na tom, že byste si měli onoho Sienkiewicze přečíst, chátro nehodná! Ale zpátky ke hře, která, ač by teoreticky měla být lepší než původní titul či Warband, to prostě nezvládá.
Age of Wonders: Planetfall – recenze
2. 9. 2019
|
Mars Vertigo
Věk divů opouští po třech úspěšných dílech svět fantasy a zkouší pro sérii získat novou hráčskou základnu domácích stratégů zejména mezi příznivci sci-fi. Age of Wonders: Planetfall je další hozená rukavice do žánrového ringu 4X strategií zrozených z genetického jádra Civilizace, Alphy Centauri či Master of Orion, výživný a funkční mix všeho, co lze od žánru očekávat, a ještě něčeho navíc. Navrátilci série již asi tuší, o čem je řeč. Vám ostatním doporučují nasoukat do sebe pozorně následující řádky, protože Planetfall je i přes drobné nedostatky perlou žánru.
F1 2018 - recenze
24. 9. 2018
|
Václav Rybář
Pokud sportovní hry nehltáte každoročně, ale upgradujete - třeba po vzoru nákupu mobilních telefonů - vždycky jednou za dva, tři roky, mám pro vás víceméně skvělou zprávu. F1 2018 je takové ajfounové eSko. Ročník vyladěný po všech stránkách, který přináší víc očividných novinek hlavně fanouškům série, ale dovede nadchnout i rekreační hráče. Pokud tedy nemají loňskou verzi, jež nás svým otočením kormidla nadchla natolik, že jsme jí napálili devítku a udělali z ní dokonce i závodní hru roku. Naprosto zaslouženě, protože z robustních základů, které tehdy Codies po letech přibývající kritiky servírovali, novinka do značné míry vychází.
Rogue Trooper Redux - recenze
27. 10. 2017
|
Mars Vertigo
Remastery starších her většinou vnímám s dost smíšenými pocity. Ono je sice pěkné oživit vzpomínku na herního seniora, obléct ji do nejnovějšího grafického kabátu, pokud možno s podporou 60FPS a UHD rozlišením textur, apod. Jenže, co hráči? Co vlastně dostávají jako protihodnotu za svoje peníze? Vystačí si s audiovizualním pozlátkem, anebo dostanou plnohodnotný titul, řádně opatchovaný, vylepšený po všech stránkách a doplněný o moderní ovládání a popřípadě i nový obsah? V případě Rogue Trooper Redux jsem tak trochu v rozpacích. Oxfordští Rebellion se rozhodli zasahovat do původní hry jen minimálně, jít klasickou cestou upgradu rozlišení, zvuku a detailu textur a světel. Přibyla též možnost hrát hru v samostatných módech online a podpora ovladače pro PC.
Dr Kawashima's Devilish Brain Training: Can You Stay Focused? - recenze
2. 9. 2017
|
Miloš Bohoněk
Pracujete na počítači, když v tom vám pípne SMSka. Neodoláte. Přečtete si ji. Odepíšete. A když už máte v ruce ten telefon, rovnou se mrknete na novinky na Facebooku. Jéje, to je ale roztomilé album koťátek! To si přeci musíte prohlédnout celé. No a tu kompilaci failů hned pod tím si přeci taky nemůžete nepustit. Čtvrt hodiny uteče jak nic, vy si v duchu dáte facku, upřete svou pozornost zpět k počítači, když v tom vám dojde, že už jste dlouho neomrkli zprávy. Jistě se událo něco strašně důležitého. Ale počkat, neměli byste si k tomu nejdřív uvařit kafe? Dnes teprve třetí… Jestliže se ve výše řečeném aspoň trochu poznáváte a pozorujete na sobě roztěkanou pozornost, nová výuková hra s doktorem Kawašimou je přímo pro vás. Nebo se tak aspoň tváří.
Watch Dogs 2 - recenze
15. 11. 2016
|
Adam Homola
Přiznám se, že přesnou definici „mileniála“ jsem si musel vyhledat na Wikipedii. Až pak jsem zjistil, že jím vlastně jsem a čistě teoreticky bych měl být cílovka hry Watch Dogs 2. Po několika desítkách hodin mi ale přijde, že Ubisoft tuhle 18+ hru cílil na věkovou skupinu, u které je plnoletost spíše maximálním než minimálním doporučeným věkem. Pokud jste starší mileniál, budete u hry často obracet oči v sloup, ale přesto ovladač jen tak neodložíte. Pokračování pokusu o „hackerské GTA“ se totiž nebálo vyvodit důsledky z nemastného a neslaného prvního dílu a začít na čerstvě zformátovaném disku. Pryč je Aiden Pearce se svým kabátem, přivítejte Marcuse Hollowaye - mladého Afroameričana s nadáním pro hackování všechno možného i nemožného.
Deus Ex GO - recenze
30. 8. 2016
|
Jan Hrdlička
Mobilní série GO z dílen Square Enix Montreal usiluje o velmi specifickou věc – překlopit tradiční, mnohdy na akci orientovanou hratelnost do podoby tahové puzzle hry. Úspěch už takto slavil Hitman, povedenou proměnou si prošla i Lara Croft, a nyní přišla řada na Deus Ex. Značku, která se svým laděním, stealthem, hackováním i plejádou technických udělátek hodí pro taktické hrátky dost možná nejlépe. A opravdu, když Deus Ex GO šlape, jak má (což se nicméně neděje vždy), hráč má tu čest s výbornou zábavou.
Total War: Warhammer - recenze
19. 5. 2016
|
Aleš Smutný
Střed obrany drží jak middenheimská víra, dělostřelectvo probírá soupeřovy řady přesně metanými projektily, křídla jsou zabezpečená, nic se nemůže stát. V Total War hrách doposud platilo, že jste v určité chvíli poznali, kdy máte bitvu plně pod kontrolou, a složení soupeřových jednotek nepředstavuje pro vaši formaci vážnější ohrožení. Při hraní Total War: Warhammer na to ale zapomeňte. Střed obrany se totiž zhroutí v okamžiku, kdy k němu doběhne banda mizerných kostlivců, na které někdo přičaroval Terror, jedno křídlo vaší armády utrhne terrorgheist, který se během pár chvil přemístil z okraje mapy, dělostřelci mají dost práce s hejny netopýrů a těžkou jízdu právě vysává do nicoty vyčarovaný Vortex. Total War: Warhammer zkrátka hraje podle jiných pravidel než předchozí hry v sérii.
Baldur's Gate: Siege of Dragonspear - recenze
18. 4. 2016
|
Václav Pecháček
Datadisk pro staré dobré RPG Baldur’s Gate s podtitulem Siege of Dragonspear je jako sraz spolužáků ze základky po dvaceti letech. Budete nadšení z toho, že se po té nekonečně dlouhé době zase setkáte se všemi svými bývalými kamarády. Sednete si vedle Minsca, který si stejně jako při matice hraje se svým stupidním kvíkajícím hlodavcem (jak to, že ještě nepošel?). Proti vám se objímá třídní páreček, Khalid s Jaheirou. Trochu stranou na celou tu veselou sešlost zírá věčně opruzená a popudlivá Viconia. A vy srkáte alkohol ze sklenice a máte radost, protože se vůbec nezměnili. Všechno je tak, jak si pamatujete. Tak, jak to má být.
The Outer Worlds 2 – recenze satirického RPG
23. 10. 2025
|
Jakub Malchárek
Kapitalismus je špatný, áno?
Cyber Knights: Flashpoint – recenze kyberpunkového žoldáckého simulátoru
2. 7. 2025
|
Michal Krupička
Přestřelky, hackování, plížení
LittleBigPlanet 3 - recenze
24. 11. 2014
|
Petr Prošek
Série LittleBigPlanet patří mezi exkluzivní tituly, kvůli kterým se vždy vyplatilo investovat do „soňáckých“ mašinek. První a druhý díl exceluje na „péestrojce“ a „viťácká“ kapesní verze rovněž stojí za hřích. Není tedy divu, že LittleBigPlanet 3 pro PlayStation 4 očekávali fanoušci s otevřenou náručí. Nikoliv pro našlápnutý next-gen, vždyť již tak precizně naleštěnou arkádu, jakou LittleBigPlanet bezpochyby je, není třeba hnát do vizuálních orgií. Hlavním tahákem byla bezbřehá imaginace a kreativita vývojářů z Media Molecule, jež dává vzniknout nezapomenutelným herním zážitkům. O tom jsme se ostatně přesvědčili již v případě prvních dvou dílů a špičkovým tahem na branku byl rovněž pošťácký Tearaway, který se snad v příštích měsících přesune z PlayStation Vita na „péesčtyřku“ v nové verzi Tearaway Unfolded.
Peak – recenze kooperačního horolezectví
11. 7. 2025
|
Michal Krupička
Křik, slzy a pot. Ideálně s partou
Jotunnslayer: Hordes of Hel – recenze slovenské variace na Vampire Survivors
26. 9. 2025
|
Michal Krupička
Masakr, dokud peklo nezamrzne
Kingdom - recenze
25. 11. 2015
|
Václav Pecháček
Je opravdu zvláštní nápad, vytvořit 2D pixel-artovou budovatelskou a válečnou strategii, která se ovládá všehovšudy čtyřmi klávesami. Jeden z těch nápadů, u kterých si člověk jednou rukou ťuká na čelo a druhou vytáčí 158, aby si pro toho nebezpečného blábolícího šílence někdo okamžitě přijel. Je skoro až divné, že v případě Kingdom to všechno dohromady funguje opravdu skvěle. A já vám řeknu proč.
Skyhill - recenze přežití v zombie hotelu
12. 10. 2015
|
Ondřej Švára
Filmovým fanouškům snad není třeba vysvětlovat, jak se mrakodrap může stát Smrtonosnou pastí. Výšková budova jako pohřebiště životních nadějí pronikla i do her. Směs survival akce a RPG s názvem Skyhill vypráví, jak se v luxusním hotelu může pokazit den, když portýr začne pro drobné opravdu vraždit a kuchař osolí polévku lidskými slzami. Avšak rolí lidového hrdiny, co sejde sto podlaží ke svobodě, hra pobaví jen do polosyta. Skyhill by k dokonalosti potřebovala v mnoha ohledech dodělat.
Breach & Clear: Deadline - recenze
7. 8. 2015
|
Jan Slavík
Zombíci. Představa zla a strachu v podobě rozpohybovaných lidských mrtvol je pro spisovatele, filmaře i herní vývojáře stále lákavá. Vzhledem k velkému množství různých zombie her je však potřeba, aby se jednalo o něco opravdu neobyčejného, pokud nemá projekt zmizet mezi konkurencí a nakonec neodvratně upadnout v zapomnění. Ve výjimečnost svého díla věří i tvůrci ze studií Gun Media a Mighty Rabbit, kteří se pokouší získat vaši přízeň s taktickou zombie akcí Breach & Clear: Deadline.
Anna's Quest - recenze
4. 8. 2015
|
Ondřej Švára
Herní atraktivita se dnes vytváří zejména spojováním žánrů. Důsledkem toho je přemíra crossoverových projektů, mezi nimiž se jen velmi zřídka objeví "čistokrevná" výjimka, jakou je například Anna's Quest. Milovníci adventur si tuto novinku vyhlédli mimo jiné právě pro její klasické složení bez přidaných látek v podobě akčních nebo RPG prvků. A přestože hru pronásleduje několik neduhů, plynoucích právě z přísné adventurní tradice, je i tak velmi vtipným, zábavným a poetickým dobrodružstvím.
Serpent in the Staglands - recenze
22. 6. 2015
|
Václav Pecháček
Ne nadarmo se říká, že člověk se nejlépe naučí plavat, když jej hodíte po hlavě do vody. Uč se sám, nebo zemři, takhle nějak by se to dalo shrnout. Přesně to odpovídá filozofii, kterou vyznává Serpent in the Staglands - nekompromisní old-school izometrické RPG, odehrávající se v prostředí fantasy variace na dobu bronzovou. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že při takovém učení se by měl člověk vždycky mít, pro jistotu, někde po ruce záchranný kruh.
Sunless Sea - recenze vernovského dobrodružství
22. 2. 2015
|
Ondřej Švára
Oceán nikdy nebyl člověku příliš nakloněn. Při zdolávání jedné námořní míle za druhou si nejeden dobrodruh uvědomí, jak strašné přírodní převaze čelí a s monotónní modrou na obzoru přehodnocuje své životní priority. Kdo hledá na moři poklady, dobrodružství nebo snad námět pro vlastní román, ten nakonec čelí hrůzostrašnému strachu o život a Sunless Sea vám takový pocit dá okusit. Ovšem nejen ten. Nakonec si řeknete, že potopit viktoriánský Londýn opravdu stálo za tohle dobrodružství.
Dying Light - recenze
2. 2. 2015
|
Daniel Kremser
Mezi nejpalčivější problémy Dying Light patří velké ambice tvůrců a z toho plynoucí velká očekávání ze strany hráčů. Přes parádní trailery a našláplou kampaň Dying Light namlsala prostý herní lid na zombie akci z otevřeného světa, která nejde daleko ani pro nějaký ten efektní "Mirror's Edge moment". A realita? Skutek utek! Dying Light je spíše generická záležitost často hraničící s nudou, která jako první letošní titul ukázkově zahazuje svůj potenciál.