Recenze

Forza Horizon 4 – recenze, část druhá

Čtvrtá Forza Horizon sází na online složku a nekonečný příliv komunitních událostí více než předchozí díly. S finálním rozhodnutím o hodnocení (zde si přečtěte první část) jsem proto chtěl počkat až do momentu, kdy se virtuální Británie zaplní dalšími hráči, aby bylo možno v plné míře posoudit kvality i této části. Asi nebylo těžké tipnout, že je to opět trefa do černého. Podíváme se ale i na port pro PC, který v případě trojky zcela bezproblémový nebyl.

Forza Horizon 4 – recenze – část první

Už jsou to dva roky od doby, kdy jsme ve třetí Forze Horizon projížděli australský outback křížem krážem. Tehdy se tato arkádová odnož série Forza Motorsport přiblížila na dosah arkádové závodní nirváně. Nejnovější čtyřka se přestěhovala do Velké Británie a valí na nás opět novou vlnu obsahu v čele se změnou ročních období.

Mafia II ohlédnutí: DLC & speciální rozšířená edice

Názor do pranice: škrty druhé Mafii pomohly. Kromě toho, že zřejmě díky nim stihla vyjít před koncem světa, se tak z Vitova příběhu stala tragédie rebela bez příčiny s jasným poselstvím, že zločin je spirála mířící do pekla. A je mi celkem putna, jestli to tak autoři (kolego?) zamýšleli nebo si do výsledku dosazuji tajenku, která tam původně nebyla, respektive být neměla.

Re-Legion – recenze kyberpunkové strategie

Ellion je mladý charismatický rebel s příčinou. Nemůže už totiž déle snášet utrpení svých systémem vykořisťovaných a zombifikovaných spoluobčanů. Jako samozvaný pastýř proto s boží pomocí vystupuje z davu, aby se pokusil osvobodit své neonové město budoucnosti z područí zhýralého megakorporátu. A vy mu ve strategii Re-Legion samozřejmě pomůžete.

Hard West - recenze westernové strategie

Strachem z permanentního nebezpečí byl doprovázen všední život na americkém venkově v dobách jeho osidlování. Tahová akce Hard West patří k těm nemnoha hrám, které se Divoký západ nesnaží idealizovat. Nouze o hrdiny sice nebude, ale v naturalističtějším vyprávění se z nich nestávají vzory ctnosti. Hard West se blíží temnému thrilleru a pepří westernový žánr o opravdové pocity bezmoci, vzteku a msty. Bohužel ne všechny nápady byly zpracovány ideálně, což zamrzí, protože tahle westernová strategie říznutá adventurními prvky měla ještě na víc, než být „jen“ dost dobrá.

Empire of Sin – recenze mafiánské strategie

Hříchy manželů Romerových

Imperiums: Greek Wars – recenze české strategie

Sjednoťte Řecko, rozdrťte Peršany

Gears Tactics – recenze překvapivě skvělé strategie

V herní branži existuje jedno nešťastné stigma: když se studio proslaví střílečkovou sérií, všichni od něj očekávají už jen střílečky a domnívají se, že nic jiného neumí. Samotní vývojáři se neradi nechávají takto zaškatulkovávat a historie už mnohokrát ukázala, že jde o nesmyslný předsudek. Vždyť i mistři RPG umějí shootery (Blizzard), i bohové gangsterek zvládají ping-pong (Rockstar) a i notoričtí akčňáci dokážou nečekaně dobré tahovky (Coalition/Splash Damage). A právě o jedné takové tahovce bude dnes řeč.

The Wild Age – recenze české strategie

Nebudeme si nic nalhávat: strategické hry delší dobu ustupují ze svých pozic a dny největší slávy už mají za sebou. Herní svět inklinuje spíše k instantnímu zážitku, a tak se složité a obtížně uchopitelné strategie staly výsadou užší skupiny lidí, které něco takového pořád ještě přijde atraktivní. The Wild Age jde ale trochu jinou cestou. I když se stále jedná o strategii jako víno, je pravým opakem toho, co si představuju pod slovem „složitá“. Tedy na první pohled. Po nějakém čase jsem zjistil, že pod jednoduchou slupkou se skrývá směsice prvků, které dokážou kvalitně potrápit mozkové závity.

Aggressors: Ancient Rome – recenze české strategie

Zopakovat si dějiny, anebo je přetvořit? To je, oč běží ve strategiích s historickým aranžmá, jako je Aggressors: Ancient Rome. Tentokrát je v sázce nadvláda nad Středomořím v řecko-římské etapě starověku. Směsice Civilization a Europy Universalis pobaví dobře zpracovanou kombinací války a diplomacie v autentické atmosféře, a i když nemá ambice přispět do žánru 4X strategií něčím skutečně revolučním, chytře usazuje známé prvky do nového kontextu. Na druhou stranu trpí nedotažeností některých prvků. Naštěstí i tak nabídne příjemné herní zážitky.

World of Warcraft: Battle for Azeroth – recenze – část druhá

Na konci první části recenze Battle for Azeroth jsme se rozloučili ve chvíli, kdy mělo dojít na objevování světa s vylevelovanou postavou. Levelování to bylo příjemné, kvalitně zpracované putování po Kul Tirasu a Zandalaru doplněné přiměřeně překopanými profesemi. Nanicovatý systém spojený s artefaktem Heart of Azeroth nezkazil zajímavě rozjeté válečné tažení proti nepřátelské frakci. Jenže teprve s dosažením maximálního levelu přichází pro většinu hráčů ten pravý herní zážitek spojený s novým datadiskem. A ten je tentokrát poměrně rozpačitý.

World of Warcraft: Battle for Azeroth – recenze – část první

Uplynulo s bídou něco přes dva týdny od celosvětového vydání nejnovějšího rozšíření pro stále ještě neumírající World of Warcraft, a už tu máme první utržený rekord. S 3,4 miliony prodaných kopií během jediného dne se totiž Battle for Azeroth vyhoupnul na první místo v prodejnosti všech datadisků k WoW. Jestli právem, je pořád ještě trošku brzo soudit, ale po prvních dvou týdnech hraní je nutné Blizzardu přiznat, že to pořád umí.

Thea 2: The Shattering – recenze slovanské strategie

Vydařené tahové RPG Thea: The Awakening se dočkalo po 4 letech pokračování a opět vás v něm čeká spousta hodin kvalitní zábavy. Nový grafický kabátek a úprava rozhraní hře jenom prospěly. Nezbývá než vyslyšet hlasy bohů a vydat se na nebezpečné dobrodružství, ve kterém půjde o život. Thea 2: The Shattering je tu.

1-2-Switch – recenze

Nintendo Wii mělo Wii Sports, výbornou a dodnes vzpomínanou kolekci sportů, která skvěle demonstrovala schopnosti konzole, byla nekonečně zábavná a s konzolí jste ji dostali gratis. Nintendo Wii U mělo Nintendo Land, o něco slabší kompilaci miniher, která ale v konečném důsledku také slušně ukazovala vlastnosti Wii U a většina lidí ji také dostala gratis v rámci Premium bundlu. No a Nintendo Switch má 1-2-Switch, bizarní směsku 28 hříček, která se brzy přejí, někdy ani pořádně nefunguje a gratis ji nedostane nikdo, neboť autoři si ji cení na přepálených 1 299 Kč.

Karma. Incarnation 1 - recenze

Že se ruské studio Auralab nechalo inspirovat tvorbou české Amanity, konkrétně Botaniculou, se nedá přehlédnout, ani kdyby vám před očima tancovaly všechny postavičky z mechu a kapradí. Karma. Incarnation 1 vystavuje na odiv osobitou výtvarnou stránku, pečlivě připravené animace a neskutečné výjevy, oblečené do vrstvy průhledného klikacího adventuření, aby se tomu dalo říkat hra. Jenže i přes veškerou snahu je to něco jiného. Jde o hravý spektákl pro všechny, kdo si koupili lístek na výlet do zákoutí cizí kreativity. Karma vás provede psychedelickým cirkusem, který je vlastně jedním velkým barevným a zvučícím interaktivním artefaktem.

Unity of Command II – recenze perfektní druhoválečné strategie

Váleční stratégové se zase po čase mohou radostně tetelit, protože Unity of Command II se po právu zařazuje do síně slávy toho nejlepšího, co kdy žánr napříč svými dlouhými dějinami vyprodukoval. Tahle velice komplexní, ale přitom překvapivě přístupná strategie vás posadí do pohodlného generálského křesla, z něhož se vám nebude chtít vstát.

Spellforce 3 - recenze hybridu RPG a realtime strategie

Se záplavou zajímavých her, které na hráče útočí ze všech stran, je někdy dost obtížné si vybrat, co si zahrajete příště. Bude to strategie? Nebo radši nějaké pěkné RPG? Pokud jste obětí přesně takového dilematu, určitě vás potěší nedávno vydaná Spellforce 3. Ta totiž pokračuje v úctyhodné tradici své série a přináší hybridní hratelnost, v níž občas vedete skupinku dobrodruhů po vzoru Baldur’s Gate, ovšem pak se přepnete do strategického módu připomínajícího třeba Age of Empires II. Takový hybrid by jistě mohl dopadnout velmi špatně, zmateně a nepřehledně, ale to se tentokrát naštěstí nestalo.

Rebuild 3: Gangs of Deadsville - recenze zombie strategie

Jak nás naučily mnohé postapokalyptické knížky a filmy, po každém zdánlivém zániku civilizace následuje revitalizace v čele s opětovným osidlováním Země. A o tom je i Rebuild 3: Gangs of Deadsville. Vůbec bych se nedivila, kdyby vás původní verze Rebuild minula. Původně drobná, ač velmi nadějná webovka se  v druhém dílu rozrostla do mobilního mrňouse, který znatelněji expandoval až nyní, s Kickstarterem v zádech v dílu třetím. Ten sice stojí na silných základech původního titulu, ale pro svou premiéru v rámci tradičních PC titulů nabral mnohem komplexnější prvky a bohatší obsah.

Star Hammer: The Vanguard Prophecy - recenze vesmírné strategie

Zůstává smutnou skutečností, že zdaleka nejlepší vesmírnou strategií poslední dekády je HD remaster skoro 16 let starého a dodnes nepřekonaného Homeworldu. Vyšla sice celá řada 4X strategií, kde půtky mezi kosmickými loděmi tvoří značnou část zážitku (Sins of Solar Empire, StarDrive a další), ale hry zaměřené jen na taktické bitvy, ať už jednodušší RTS jako byla Star Trek Armada či komplexnější věci právě typu Homeworldu, aby jeden pohledal elektronovým mikroskopem. Změnit by to chtěla simultální tahovka Star Hammer: The Vanguard Prophecy od Black Lab Games vydávaná pod záštitou Slitherine. Zaklíná se příslibem hlubokého taktického zážitku a nelineární kampaní z pohledu malé formace lodí. Dočkali jsme se konečně, když ne nástupce, tak alespoň podařené variace vesmírné taktické strategie?