Výsledky hledání pro: lords of the fallen

Ni no Kuni: Wrath of the White Witch - recenze

19. 2. 2013 | Petr Prošek

Fandové JRPG žánru to v aktuální konzolové generaci neměli vůbec lehké. Namlsáni klenoty z „péesdvojky“ vzhlíželi k zářným HD zítřkům a těšili se na hutnou japonskou žranici. Pravda, na Xbox 360 i PlayStation 3 bychom napočítali několik kousků, které by stály za desítky hodin pestrobarevného hříchu, ale staré dobré časy nám nikdo nevrátil.

Age of Wonders II - recenze

30. 6. 2002 | Redakce Games.cz

Druhý díl Age of Wonders s podtitulem The Wizards Throne měl ambice odsunout Heroes of Might & Magic IV a Disciples II z královského trůnu v žánru tahových fantasy strategií - povedlo se to?

Sins of a Solar Empire II – recenze vesmírné strategie

16. 8. 2024 | Jakub Malchárek

Hříchy ve vesmíru

Dungeons of Hinterberg – recenze akční adventury z magických Alp

29. 7. 2024 | Šárka Tmějová

Netradiční dovolená

Sea of Stars – recenze jednoho z nejlepších JRPG roku

30. 9. 2023 | Michal Krupička

Když se skloubí nostalgie s novými nápady

Layers of Fear – recenze předělávky hororu s krásnou grafikou

19. 6. 2023 | Jakub Žežule

Generálka před remake Silent Hill 2

Knights of Honor II: Sovereign – recenze přístupné středověké strategie

9. 1. 2023 | Pavel Skoták

Solidní pokračování se vším všudy

Dark Fall: Lost Souls - recenze

26. 1. 2010 | Redakce Games.cz

Atmosféra je mocná čarodějka. V této oldschool adventuře si vás dokáže omotat kolem prstu dokonalou temnotou na dávno opuštěné vlakové stanici.

Turning Point: Fall of Liberty - recenze

3. 3. 2008 | Redakce Games.cz

Co by se stalo, kdyby Winston Churchil nepromluvil do událostí 2. světové války? Němci by získali převahu a v roce 1953 by vzducholoděmi provedli zdrcující invazi do New Yorku. Proč u bodu obratu raději osobně nebýt?

Rise and Fall: Civilizations at War recenze

3. 7. 2006 | Redakce Games.cz

Alexandr Veliký a královna Kleopatra táhnou do boje, aby zajistili nesmrtelnost svým starověkým říším v dosud nevídaném mixu strategického a akčního žánru. Funguje ale takový hybrid v praxi? Verdikt + videa pouze u nás.

One Must Fall: Battlegrounds - recenze

18. 1. 2004 | Redakce Games.cz

Mortal Kombat, Tekken nebo Virtua Fighter jsou názvy, pod kterými si asi každý představí dnes už legendární bojovky. Jak si ve srovnání s nimi vedou roboti s lidskou posádkou, kteří mezi sebou zápasí ve 3D arénách?

The Gunk – recenze

22. 12. 2021 | Patrik Hajda

Krása střídá nádheru

The Sojourn – recenze

25. 9. 2019 | Jan Slavík

The Sojourn od studia Shifting Tides je logická hra, sada hádanek, která před hráče klade poměrně kuriózní paradox: Abyste si ji naplno užili, je potřeba u ní přemýšlet bez přemýšlení. Rébusy, které nabízí, je totiž většinou radost řešit, ale běda, jak se pokusíte zamyslet i nad omáčkou okolo.

The Dwarves - recenze

9. 1. 2017 | Pavel Dobrovský

Vynořili se z podzemí jako zlé a zlomyslné postavy. Malí lidé. Obávaní. Jejich sochy pak zdobily zahrady barokních zámků. Trpaslíci. Úsměvní. A když Tolkienův Bilbo vyrazil s partou malých zmatkářů s velkým srdcem zabít draka Šmaka, byl jejich obraz v moderní kultuře dokonán. Bojovní, hluční, moudří a srdeční lamželezové z důlních měst a jeskynních systémů, to jsou naši dnešní trpaslíci. Je těžké najít mezi jejich interpretacemi v knihách a filmech výrazné odchylky. Ty z The Dwarves vede do bitvy s temnými silami Tungdil Zlatoruký a jeho příběh sepsal v knize Trpaslíci německý spisovatel Markus Heitz.

The Bunker - recenze

24. 9. 2016 | Jan Slavík

Pokud zapátráte v dávno zabarikádovaných zákoutích své paměti, možná si vzpomenete, že kdysi existovala ujetá herní šílenost jménem Phantasmagoria. Nebyla jediná svého žánru, médium interaktivního filmu se před nějakými dvaceti lety jala prozkoumat celá řada projektů. Postupem času se od něj však upustilo, což mělo pochopitelně své důvody. Žádnou pozornost jim však nevěnovali tvůrci nové "hry" The Bunker.

The Way - recenze

30. 5. 2016 | Jan Slavík

Ztráta milované osoby je jednou z nejhorších věcí, které kdy může člověk zažít. Tom, hrdina plošinovky The Way, má ale štěstí - pokud se to tedy tak dá vůbec říct. V jeho světě totiž existuje mizivá naděje, že se se svou zesnulou ženou ještě setká. Cesta na cizí planetu v honbě za mytickým ztraceným městem, které ukrývá tajemství nesmrtelnosti, však bude strastiplná.

The Witness - recenze

2. 2. 2016 | Ondřej Švára

Každý problém má své řešení a v The Witness si to mnohokrát vyzkoušíte. V říši rébusů a hádanek ani nebudete vědět, čím mozek potrápit dřív. Pakliže milujete IQ testy a rádi bloudíte labyrinty, The Witness se vám určitě zalíbí. Ovšem tato logická hra opravdu nepřináší nic jiného než jen puzzly a zase puzzly. Schází jí atmosféra, přehlednost i jednotící myšlenka. Ne každý si s ní užije opravdovou zábavu.

Dragon Age: The Veilguard – recenze dlouho očekávaného pokračování fantasy RPG

8. 11. 2024 | Šárka Tmějová

Staré BioWare v novém?

The Plucky Squire – recenze hravého dobrodružství na stránkách dětské knížky

20. 9. 2024 | Zbyněk Povolný

Z pohádky do reality a zase zpátky

Season: A Letter to the Future – recenze nádherně emotivního zážitku

7. 2. 2023 | Patrik Hajda

Úplně jiná „apokalypsa“

The Raven: Legacy of a Master Thief - recenze 1. epizody

11. 8. 2013 | Lucie Jiříková

Synonymem většiny her, které stály u zrodu videoherního průmyslu, byla obtížnost. Tenkrát byly hry nemilosrdné a hráče trestaly za sebemenší chybičku. Od té doby se toho však hodně změnilo. Nejvíce právě ta obtížnost. Dnešní hry jsou často přehnaně jednoduché a hráče vodí za ručičku stejně jako matka svého neohrabaného tříletého potomka v plenkách.

Call of Duty: WWII - recenze

9. 11. 2017 | Lukáš Grygar

„Válka, k čemu je dobrá?“ zpíval Edwin Starr v klasice od The Temptations. K válečným hrám, můžeme si odpovědět z bezpečí monitoru, odkud nevychlístnou ani sebevětší cákance krve. Nový díl nekonečné série Call of Duty jich nabízí celé galony, ale zůstává jednou velkou válečnou fantazií, kde nepřítele kosíte po tuctech, zatímco kolem vás létají kusy budov, vlaků nebo také spolubojovníků.

Ashes of Singularity - recenze

11. 4. 2016 | Pavel Skoták

V lednovém povídání o ambiciózní strategii Ashes of Singularity jsem věštil několik věcí. V prvé řadě multiplayerové zaměření, dále pak zrádnou umělou inteligenci, ale také technologickou nadřazenost zajištěnou enginem, který podporuje masové bitvy, z nichž by i Peter Jackson měl radost. V něčem jsem měl pravdu, v něčem o poznání méně. Ashes of Singularity ale pořád platí za kvalitní RTS a hned si řekneme proč.