Recenze

Shadow Warrior Classic Redux - recenze

Snad tisíckrát jsem si v průběhu hraní vyhlazené verze střílečky Shadow Warrior kladl otázku, zda má oprašování her z druhé poloviny devadesátých let smysl. Jestli nejde o přehnaně naivní představy tvůrců o nás hráčích. Proč se vlastně vracet do minulosti po dávno prošlapaných cestách? Snad z nostalgie? Ne nutně. V dnešní době příliš vážně se beroucích stříleček může jednoduchý, nenáročný, přímočarý a vtipný titul působit jako dar z nebes. I když má na krku šestnáct křížků.

King’s Bounty 2 – recenze

Nemotorné pokračování legendární série tahových strategií

SpellForce: The Order of Dawn - recenze

Kombinace RPG prvků s real-time strategií už dnes není žádným převratem, ale ještě žádné hře se tyto žánry nepovedlo tak mistrně skloubit, jako právě SpellForce pocházející od člověka, který vymyslel známé Settlers.

Fable 2 CZ - mega-recenze

Netrpělivě očekávané RPG poskytuje obrovskou volnost v rozhodování mezi neuvěřitelným množstvím všech možných činností a hlavně – návykovou hratelnost, která musí chytnout každého.

The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D - recenze

Pokud se o nějaké hře na Nintendo 3DS dá bez přehánění říct, že si kvůli ní nemalé množství lidí koupilo samotný handheld, pak je to The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D. A to i přes fakt, že se vlastně jedná o remake více než deset let staré hry. Kult Zeldy se v tomto případě spojil s vydatnou porcí nostalgie, která je navíc podepřená až neuvěřitelným hodnocením na Metacritic, které se zastavilo na devadesáti devíti ze sta. Z vlastní zkušenosti ale vím, že některé hry není radno vykopávat z nostalgického hrobu. Ne zřídka se mi totiž potvrzuje, že zkreslené vzpomínky jsou lepší jak hra samotná. Je to i případ znovuzrozené Zeldy?

Avatar: Frontiers of Pandora – recenze technického paskvilu

Když si místo hraní trháte vlasy 

Black & White: Creature Isle - recenze

První datadisk Creature Isle obohatí strategickou hru na boha Black & White o nový ostrov, kde se v novém příběhu budete ucházet o srdce jedné krásné slečny výhrami v různých soutěžích.

Tales of Arise – recenze vynikajícího RPG

JRPG ve znamení kvalitní jistoty

Pillars of Eternity II: Deadfire – recenze

Každé důležité rozhodnutí, každý krok novým směrem vyžaduje oběti. Vědí to hráči příběhových RPG, kteří se pravidelně potýkají se složitými etickými dilematy, a vědí to vývojáři, kteří hráčům takové pasti připravují. Pillars of Eternity II: Deadfire krok novým směrem úspěšně udělaly – ale zaplatily za něj daň, která se leckomu bude zdát až příliš vysoká.

Two Worlds II - recenze

Obvykle, když vás hra neposlouchá na slovo, pomyslíte si, že je prostě blbá. Tohle přesně se mi stalo, když jsem v pokračování Two Worlds dostal koně. Už už jsem viděl svého udatného reka na pláních za městem, v sedle ryzáka cválajícího vstříc západu slunce, ale to tupé, iracionální zvíře se ne a ne hnout. Cože? Mám ho pobízet pravým tlačítkem myši a směrovými klávesami? A to jako pořád, i za jízdy? Kdo TOHLE vymyslel?

Gothic II: Night of the Raven - recenze

Jste nadšení fandové série Gothic a stále netrpělivě čekáte na datadisk, který je v Německu už více než rok v prodeji? V tom případě pro vás máme dvě zprávy: pochopitelně dobrou a špatnou. Dozvíte se je v recenzi.

Star Wars Galaxies - speciál

Tato MMORPG se před týdnem stala zase o chloupek lepší hrou díky velkému patchi Imperial Crackdown. Vedle něj vás také seznámíme s českou komunitou, jejími názory na hru nebo užitečnými linky na webu.

Settlers V: Heritage of Kings - recenze

Zjednodušený ekonomický model, přechod do 3D grafiky, větší důraz na boj a dobrodružný děj. To je stručný popis pátého dílu slavné strategické série Settlers. Že jste si to představovali trošku jinak? Tak to je nás víc :)

Dungeonland - recenze

Zapomeňte na příběh a upozaďte význam zkratky RPG, který se ve spojení s dungeony a kobkami všeobecně skloňuje. Dungeonland je spíše akční mlátička, než nějaká hra na hrdiny, kde je třeba rozvíjet své schopnosti a činit důležitá rozhodnutí. S oběma přimhouřenýma očima by se hra dala označit za brutálně osekaný hack ‘n’ slash, který vás nejdříve vyděsí šíleně vysokou obtížností, aby vzápětí odkryl chytlavé jádro hry, které spočívá procházení tří víceméně náhodně generovaných prostředí a porážení desítek silných nepřátel. Ideálně v multiplayeru.

Hunted: The Demon's Forge - recenze

Kdyby náš stát generoval stejným tempem HDP, jako herní průmysl vymýšlí neustále nová univerza fantasy světů, asi bychom se měli jak pěkně vykrmení čuníci. Hunted: The Demon's Forge sice nabízí nový a neokoukaný svět, do něhož tvůrci zasadili dvě zbrusu nové postavy i příběh, ale tahle taškařice věru díru do světa neudělá. Ponořit se do příběhu, který na sebe vrství jedno klišé za druhým, tak jako všechny filmy se Stevenem Seagalem v uplynulých dvaceti letech, to dá zabrat i hodně tolerantnímu hráči. Ale raději pěkně po pořádku. Ono udělat hru, která není originální a navíc jako závdavek nenabízí žádnou přidanou hodnotu, není popravdě žádný majstrštyk, ale zase na druhou stranu takových titulů se objevila celá řada a byly úspěšné.

Nobody Saves the World – recenze

Staňte se kouzelníkem, šermířem, vajíčkem...

Shenmue 3 – recenze

Tvrdohlavost, neúnavnost a bezmezná touha dosáhnout svého cíle. Tyto povahové rysy nejsou vlastní jen hlavnímu hrdinovi série Shenmue, horkokrevnému mladíkovi jménem Ryo Hazuki. To samé totiž můžeme bezezbytku tvrdit i o tvůrci této ságy. Ju Suzuki si prostě nechtěl připustit, že by jeho magnum opus skončil cliffhangerem na konci druhého dílu, který vyšel v roce 2001. O neuvěřitelných osmnáct let později nám proto servíruje Shenmue 3 cílenou především na skalní fanoušky série. Ruku na srdce, kdokoliv jiný asi bude mít pocit, že otevřel nějakou bizarní časovou kapsli…

The Long Dark - recenze

Zima, hlad, bolest a strach. To jsou poznávací znaky epizodické adventury The Long Dark, ve které nutno přežít v severokanadské divočině. Příběh člověka, který se po leteckém neštěstí stává trosečníkem v zemi vlků a omrzlin, doprovázejí fantastické survival prvky, i když za cenu slabší příběhové kampaně. První dva díly ze slíbené pětidílné ságy přinášejí dechberoucí zážitky jen díky skvěle zpracovanému boji o život.

Nier: Automata - recenze

Když videoherní studio zkrachujete, nemusí to nutně znamenat, že jste si svůj pád zasloužilo špatnými hrami. Stačí vzpomenout na Troika Games a jejich skvost Vampire: The Masquerade – Bloodlines nebo na japonské studio Cavia, které má na svědomí polozapomenutý, a ne zcela vybroušený klenot Nier. Obě studia šla ke dnu, i když vyprodukovala kvalitní tituly. Japoncům v čele s hlavním designérem a scenáristou Taro Yokoem však naštěstí ani krach nevzal chuť pokračovat v sérii, a když je Square Enix seznámila s Platinum Games, vznikla tvrdohlavá a experimentální Automata.

Neo: The World Ends with You – recenze tradičně netradičního JRPG

Milujete podivnost? Jste na správné adrese    

Oblivion - mega-recenze

Dlouhé čekání se vyplatilo. Jedno z nejlepších RPG všech dob otevírá svoji náruč a nabízí epické dobrodružství, neuvěřitelné množství lokací a nesmírnou herní svobodu. Vítejte v Cyrodiilu, kde jsme prožili úžasné dva týdny.

Ancestors: The Humankind Odyssey - recenze

Hry se na pouť do historie vydávají poměrně často, ale když už se nezastaví hned u některé z moderních válek či v průmyslové revoluci, končí většinou v středověku či starověku. Odvážlivců, co by se vydali ještě před vznik prvních civilizací, zas tolik nenajdete. To naopak Ancestors: The Humankind Odyssey od studia Panache Digital se nebojí ničeho. Postaví vás do africké džungle před deseti miliony lety a za cíl vám dá jediné: Vyvinout se v člověka.