V říjnu loňského roku vydali tvůrci z tuzemského studia Dreadlocks tzv. Enhanced Edition verzi své hry Dex. Vedle lokalizace do několika jazyků, z nichž čeština byla k dispozici už před uvolněním rozšířené edice, se vypulírovaný Dex pyšní papírově hlavně lepší AI v soubojích nablízko, upraveným rozhraním, možností manuálního ukládání, upgradem AR hackování a konečně i možností chodit se zbraní v ruce. Ke hře je rovněž možné stáhnout i DLC s trojicí nových obleků, které posilují hackovaní a soubojové či infiltrační schopnosti. Vzhledem k tomu, že nejvíce byla hře vytýkána (viz recenze) především soubojová stránka, měla by zdarma (pro majitele hry) vydaná vylepšená verze teoreticky zlepšit celkový dojem. Chtěli jsme se o tom přesvědčit.

Ačkoliv se situace ohledně propojování násilných her s reálným násilím lepší, čas od času i dnes vykoukne teze o vlivu hraní na agresivitu a násilí hráčů. Existuje ovšem jiné, jasně prokazatelné spojení herního průmyslu s násilím skrze takzvané konfliktní minerály. Na rozdíl od vágního a studiemi neprokázaného spojení spojení her s násilím (páchaným třeba šílenými střelci) mají totiž konfliktní minerály přímý a viditelný vliv na roztáčení skutečného kolotoče hrůz.

Po sedmi letech od poslední Rainbow Six hry vyšel nedávno nový díl Rainbow Six Siege. Tentokrát už však nejde o singleplayerovou taktickou akci, založenou na opatrném procházení kampaně. Naopak jde o multiplayerový boj mezi dvěma týmy. Navzdory této herezi vůči svým kořenům si Siege během měsíce od svého vydání vysloužila všeobecnou pochvalu (od nás 8/10, Metascore 78%, uživatelské hodnocení tamtéž 71%), nezdá se tedy, že by se budoucí podoba značky měla vrátit tam, odkud vzešla. Stojí ale Siege skutečně proti idejím prvního dílu Rainbow Six? Skoro dvacet let starý příběh vývoje Rainbow Six ve studiu Red Storm Entertainment nabízí několik odpovědí. 

Predikce průběhu nadcházejících dvanácti měsíců je ošemetným novoročním koníčkem. Krom seznamu vydání některých zajímavějších titulů se však ke konci loňského se svými vizemi pro web GamesIndustry pochlubili i různí zástupci herního průmyslu a byl by hřích jim nevěnoval pozornost. Většina z nich se shoduje, že rok 2016 bude spíše méně významný. Výraznější anomálií proto bude první ostrý test obliby virtuální reality. Co vše nás tedy v příštích čtyřech kvartálech čeká a nemine?

Kolega Marek Král ve svém tři roky starém článku o nezávislých hrách vynesl na světlo světa Distance, dle jeho slov "závodní hru na tripu". Od té doby se hodně změnilo, ale titul od seattleského studia Refract navzdory víc jak dvouletému pobytu v early access fázi stále není oficiálně dokončený. Zřejmě k tomu ale dojde v první polovině roku, takže je dobré se podívat, jaké vyhlídky na úspěch vlastně Distance má.

Tvůrci freeware her si na přelom roku připravili řadu výjimečně podařených projektů! Od upíří adventury přes alfa verzi neznámého sci-fi RPG až po titul parodující nákupní šílenství. To "své" si v následujícím výběru najdou tradiční hráči i vyznavači artovějšího pojetí. Dokonce i mezi výčtem bizarních projektů pod čarou tentokrát najdete podařený titul od autora komiksu xkcd nebo alfa verzi velice netradičního simulátoru "rodičovství". 

Konec roku je ideálním obdobím pro pořízení či rozehraní zajímavé stolní hry. Po kterých kusech však může sáhnout uživatel seznámený primárně s digitální zábavou? V explozi nových deskovek nejrůznějších velikostí a tvarů naštěstí zůstává několik jistot, které stojí na pomezí mezi komplexními deskovkami pro vyvolené a Dostihy a sázkami, a přes svůj společenský apel zůstanou blízké srdci počítačového hráče.

Před zhruba rokem tradiční britský producent real-time strategií Creative Assembly vydal inovativní horor Alien: Isolation (recenze zde). Nejčastěji byla ve spojitosti s hrou skloňována umělá inteligence hlavní bestie, která stopovala hráče a mohla jej napadnout v nejrůznějších okamžicích. Navzdory řadě drobných chybek a občas nevypočitatelnému chování xenomorfa se Alien: Isolation prodalo přes 2 milióny kopií a stala se zní nejzajímavější a nejúspěšnější hororová hra posledního roku. S odstupem času je tedy zajímavé seznámit se s ohlasy vývojářů na to, co se jim povedlo, co nikoliv, a jak jinak se prostřednictvím Alien: Isolation pokusili vnést do hororových vod svěží vánek.

Nehledě na další události bylo zastavení vývoje hororu Silent Hills jednou z největších letošních kontroverzí. Historie titulů, které vzdor velkým očekáváním nikdy nevyšly, je však plná příběhů jako Silent Hills. Od SimsVille přes Warcraft Adventure až po StarCraft Ghost či Titan jsou videoherní dějiny lemované celou řadou podobných příběhů. Některé z nich však přesto vyčnívají nad ostatní a není od věci si je připomenout.

Snad jen slepí a hluší byli milosrdně ušetřeni záplavy materiálů, souvisejících s premiérou nového dílu Hvězdných válek. Ať už film dopadne jakkoliv, lze rozhodně konstatovat, že herní stránka obrozeného světa Star Wars zůstává za tou filmovou pozadu. Situace ostře kontrastuje s érou před koncem společnosti LucasArts, která dohlížela na pestrou paletu herních titulů, zasazených do předaleké galaxie. Ačkoliv řada her, které vyšly s nálepkou Star Wars, rozhodně byly určené jen k vytažení bankovek z peněženek fanoušků, a i mírně nadprůměrné hry často působily jako kopie, zdaleka to neplatilo pokaždé. Minimálně pětice Star Wars her od LucasArts se zapsala do herní historie zlatým písmem, a dokonce inspirovala řady následovníků.