U nás nepříliš diskutované téma se ve Spojených státech dostává do popředí zájmu některých skupin.

Z vývojářské konference Game Developers Session se za těch 8. ročníků stala na tuzemské poměry docela zavedená záležitost, na které se schází zvláštní směsice vývojářů velkých her, malých a mobilních her, několika novinářů a také nadšenců, kteří se chtějí přiblížit (pro ně) magickému světu vývoje her a jejich twitter se pak plní poznámkami o tom, že stáli pár metrů od toho a toho vývojáře apod. Ale tohle všechno ke GDS patří a letošní 9. ročník, který se konal o víkendu v moderní budově Národní technické knihovny v Praze, nebyl výjimkou.

HiveMind, nová chystaná hra Willa Wrighta, vypadá skutečně prazvláštně.

Hry ze série Silent Hill jsme měly vždy spojené s pořádným, krve se dořezávajícím a notně děsuplným hororem. Ale podle vyjádření Toma Huletta z Konami tomu tak nemusí být navždy, protože dle něj celá značka skýtá dost potenciálu pro různé žánry. „Rozhodně si myslím, že má v sobě Silent Hill dost prostoru pro expanzi do jiných, ovšem spin offových, a tedy vedlejších, žánrů. Je to jako Resident Evil, jen musíme zachovat základní témata série netknutá“.

Svět je rozdělen na dvě polokoule… ehm, co jsem to jenom… Na co se dnes podíváme? Na strategii předdunovského věku? Space Invaders na disco kouli? Jak dnes vypadá hard NES? Na lukostřelce Archera? Nebo jak vypadají místa, kde se nezávisle tvoří? Rozcestník tu stojí jen a jen pro vás.

A kudy dnes? Do kouzelných bažin v kůži jednoho detektiva? Na americkou půdu 18. století? Nebo do světa, kde se propíchávají barevné pixely, mordují draci, zneškodňují katapulty a kosí nemrtví? Jen se v klidu rozhodněte – Rozcestník tu bude ještě dlouho sedět.

Tohle asi tradiční hráči, kteří podobně jako já řešili problémy Albionu (Call of Duty bylo synonymem pro Druhou světovou a hranatá krev v Quakovi jako něco přelomového), uslyší buď neradi, nebo to vezmou jako zprávu z jiné planety. Jenže když ze sebe setřeseme nánosy mechu a lišejníků a protáhneme artritické prsty, musíme se podívat na současný herní byznys realistickým pohledem. Sociální vztahy a sítě na internetu se ukázaly být něčím víc, než jen tradiční bublinou a v současnosti ženou nemalou část herního průmyslu vpřed. V Activision si to uvědomili, a tak představili sociální platformu Call of Duty Elite, o níž jsme toho napsali opravdu spoustu. Electronic Arts následovala se svým Battlelogem pro Battlefield a oba top hráči tak mohou určit směr dalšího vývoje. A Jamie Berger z Activision na to konto prohlásil: „Věříme, že celoroční služba, která bude 24 hodin denně a sedm dní v týdnu rozšiřovat herní zážitek za hranici prostého hraní, bude v dalších letech nezbytností“. Proč se tak domnívá? „Teď to může být jen názor, ale za tři až pět let nebude, bude to realita. Budete chtít podporovat rozličnou hráčskou základnu a k tomu nuceni nabízet dostatečné služby a dlouhodobou obsahovou strategii. Nevidím způsob, jak by to hry jinak zvládly.“Mýlí se? Zřejmě, zdůrazňuji zřejmě ne, ale s mnoha a mnoha výjimkami. Je pravda, že současný příklon k socializaci her (mimochodem, všímáte si, jak slovo socializace a sociální ztrácí svůj původní význam?) je silný a nepopiratelný. FIFA 12 má EA Sports Football Club, NfS Autolog... a půjdeme dál. Od prostého propojení s Facebookem, až po vlastní komunitní platformy, které jsou logicky pro jejich provozovatele lepší.

Žijeme v iluzi, že ženy a dívky nehrají a když hrají, tak málo. Pravda, nenajdete je...

Tak jak dnes? Sekat do masa, rozbíjet nepřátelům zbroj a stříkat krev? Stárnout ve hře a přemýšlet o smyslu lidského bytí? Skákat z plošinky na plošinku a… zametat prach? Hrát si s festivalovými perlami? Nebo si povídat o jedné tak trochu jiné věžovce? Možnosti tu jsou – jenom se rozhodnout.

Tak to alespoň tvrdí American McGee, který se momentálně nachází v Šanghaji a se svým týmem Spicy Horse vesele vyvíjí jak klasické hry, tak hry pro mobilní platformy.

Hry už nejsou v České republice doménou úzké skupiny teenagerů: hraní se na mobilech, konzolích, handheldech a PC věnuje 27,8% tuzemské populace, 63,3% z toho jsou muži a 36,9% ženy – nejčastěji v rozmezí 18 - 44 let. Tohle všechno tušíme už delší dobu, ale na reálná data se můžeme odkázat až nyní, díky průzkumu spol. Factum Invenio z jara letošního roku. Jeho výsledky jsou součástí první zprávy o herním trhu v ČR (přímý odkaz - 3.6 MB PDF), který vypracovala a dnes zveřejnila Asociace herního průmyslu v ČR a SR.

Jedna šipka ukazuje cestu do podzemního světa Averna, kde vládnou hanba se vzpourou. Druhá šipka ukazuje k nebi a ještě dál – k mléčným drahám a červím dírám. Ale to už se k rozcestníku blíží podivní rytíři. Jeden z nich drží v ruce iPhone a hlasitě do něho křičí: „TAITO, TAITO!“ (Nejspíš se nemůže dovolat svému králi.) Otočíte se a zjistíte, že z druhé strany proti nim běží sveřepá sebranka tří ozbrojených chuligánů. Jak jen tohle může dopadnout?

Když si tak rekapituluji tenhle díl Rozcestníku, tak mě napadá, že bych vás měl včas varovat před jeho násilnou, sprostou a nostalgickou podstatou. Berte proto na vědomí, že jsme přitvrdili, sestoupili do podzemí, nasadili růžové brýle a teď hledáme cestu ven. Punk’s Not Dead!

Šéf distribuce Gazillion Entertainment, Dan Fiden, se rozpovídal ohledně svých pohledů na...

Na jedné straně růst, na druhé čím dál rozhrkanější, křehčí ekonomika a úspěch projektů, které „za babku“ vydělávají miliony denně.

Na Amálii se nám sešla spousta milého a nezávislého čtení. Oproti klasickým zprávám z nezávislého světa dostali trochu větší prostor samotní nezávislí tvůrci a jejich nápady a vize. Tak se dejte na cestu – šipek na rozcestníku visí dost.