zdroj: tisková zpráva Žijeme v iluzi, že ženy a dívky nehrají a když hrají, tak málo. Pravda, nenajdete je nejspíše sedět u nejnovějšího FPS nebo odpočítávat minuty do vydání Skyrimu (čest výjimkám!), ale když k vám přijde žena a zeptá se, jestli by nešla sehnat Legends of Kyrandia, uvědomíte si, že to s ženským hraním není vůbec špatné. Tím spíše, když skočíte na nějaký český server libovolného MMORPG. Nicméně ne, ženy za pilíř českého herního byznysu asi počítat nemůžeme. Ale v Japonsku, tam je to o něčem jiném.

Bloomberg se ve skvělém článku věnuje situaci na japonském herním trhu z hlediska ženských hráček a zmiňuje, že ženy tvoří významný podíl, zvláště díky takzvaným otome hrám. Jde o simulátory vztahů, kde se ženy dostávají k jednomu z několika mužů v daném prostředí. Může jít o středověké samuraje, moderní policisty, detektivy, vyšetřovatele, ale i třeba zápasníky či podnikatele. Hlavní je ona romance. A než začnete ohrnovat nos, nezapomeňte, že někdo si hraje s vojáčky, někdo s panenkami. A my si s nimi hrajeme dodnes, tak proč by nemohly ženy? Každopádně jde ale o podstatnou složku japonského byznysu.

Potvrzuje to ekonom Tošihiro Nagahama: vývojáři se musí zaměřit i na ženy, aby mezi ně s hrami expandovali, ne jen na muže. Tyhle simulátory randění se u žen staly jednou z nejpopulárnějších kategorií her, protože jim postavy dávají to, co chtějí od mužů v reálném světě“. Nu, tady už se trochu paralela s našimi vojáčky rozchází, tedy kromě jedinců, kteří by chtěli v reálu střílet lidi, ale to je doufám jen statisticky nepodstatná asociální skupinka.

Nagahamova slova ale potvrzuje třeba hráčka těchto her, Takako Suzuki, které je 28 let a pracuje v kanceláři. „Když ráno vstanu, zahraju si jednu z těch her, dokud se opravdu pořádně neproberu. Potřebuji otomo hrát, protože mi to pomáhá zbavit se stresu z práce, kde mě šikanuje šéf“.

Suzuki je typickým případem ženy, která hledá ve hrách odpočinek od stresu každodenní práce (což je v Japonsku skutečně jiná liga, než u nás) a je ochotná za toto uvolnění zaplatit v rámci mikrotransakcí i koupí případně velké hry. Přitom otome je s námi sedmnáct let, nejde o žádnou novinku sociálních sítí, na nichž se ovšem nyní uchycuje, stejně jako spousta jiných žánrů.

A tak, zatímco Nintendo a Sony zaznamenávají v Japonsku pokles prodejů, tituly pro ženy se prodávají více a více. Nyní se převádí více a více mangy do této podoby, protože právě manga a její, na ženy zaměřené, tituly momentálně ženou vpřed rozvoj japonských e-booků. Bylo by rozhodně zajímavé zjistit, jestli mají české ženy a dívky podobně vyhraněný herní vkus (a drží se třeba The Sims), nebo se ke konzumaci her staví zcela jinak.