zdroj: tisková zpráva Šéf distribuce Gazillion Entertainment, Dan Fiden, se rozpovídal ohledně svých pohledů na směřování a proměny herního průmyslu vzhledem k současným trendům a nabídl vizi, jak logicky odůvodnitelnou, tak i trochu alarmující. Tedy pokud jste fanoušky tradičního modelu, kdy si koupíte hru v obchodě, či přes jednu z platforem digitální distribuce a myslíte si, že máte „sloveno“. Podle Fidena nás čeká obrovský změna z hlediska vývoje i vydávání a distribuce her. Jednoduše řečeno: 

„Nejúspěšnějšími společnostmi nebudou ty, které vyřeší nejlépe otázku, jak prodat hry ve Walmartu, jako v roce 2005 nebo na Steamu jako v roce 2011. Budou to ty, které se naučí integrovat distribuci a monetizaci přímo do her. Ty, které dokáží sladit byznys s tvůrčí prací a donutí tato dvě odvětví spolupracovat.“ Co to znamená? Jednoduše, dle Fidena a nejen dle něj, je hudbou budoucnosti ne tradiční distribuce, ale služby a bonusy integrované do herního systému, což je prvek, který se masivně rozvíjí v oblasti mobilního a sociálního hraní.

Fiden pokračuje: „Úspěšné společnosti porozumí tomu, kdy hru vydat, jaká data získat a jak na ně reagovat. Budou schopné pracovat rychle. Herní studia doposud pracovala stylem velmi podobným tradičním studiím v oblasti filmu a televize. Nyní budou muset začít fungovat jako společnosti poskytující služby přes internet. Je to obrovská změna“.

Mýlí se? Sotva. Peníze, které dnes tečou skrze mobilní hraní, primárně iPhone a iPad, jsou pro herní průmysl natolik velké, že je nejde ignorovat. Obzvláště iPad je výjimečným fenoménem, který dělá distributorům vrásky, protože hrozí svou přístupností „hned a na gauči“ zaplnit kus trhu, který v rámci relaxačního obývákového hraní zabíraly konzole a notebooky. Přístroj od Applu generuje skrze hry obrovské zisky a vůči tomu nejde být slepým.

Pak se musíte podívat na hry a jejich charakter a dostanete v drtivé většině levné aplikace s větší či (mnohem častěji) menší hloubkou, které ale velmi často nabízí za ještě menší peníz bonus. Ne nutně ten, který vám v rámci sociálních her nabídne výhodu oproti ostatním, ale dostatečně výrazný na to, aby hráče zlákal. Nabízí jednoduše služby, jichž mnozí rádi využijí, aniž by měli pocit, že prvek výzvy je ve hře tímto systémem ovlivněn.

A tento model se bude asi čím dál častěji objevovat i v „tradičních“ hrách. Ostatně samotný free-to-play model je příkladem hry, která nabízí služby a jejich pomocí je schopna pružně reagovat na požadavky, potřeby a přání hráčů. Znamená to konec klasického hraní? Nikoliv. Nicméně koláč s nápisem „herní byznys“ už není rozdělený tak, jak jsme byli před pár lety navyklí.