O pět let později vydali Avernum, předělávku prvního Exilu, s lepší grafikou, lepšími zvuky, lepším rozhraním atd. A dnes, o 11 let později, se chystají předělávat původní Avernum do modernější podoby. Remake remaku? Proč ne! Jeden by možná čekal, že se po tolika letech konečně vrhnou na něco nového, ale tvůrci jsou se svým světem nejspíš natolik spojeni, že milované pouto jen tak nepřetrhnou.
Avernum: Escape from the Pit tedy bude předělávka 11 let staršího ‚originálu‘, s níž tvůrci chtějí vlítnout jak na nový PC trh, tak na nový trh s Macintoshi. Hoši ze Spiderweb nicméně ujišťují, ať nemáme obavy z otrockého přepisu. Do světa nového Averna přibudou nová místa, nové postavy, rozhovory a další novinky, včetně starého oprášeného obsahu, pochopitelně. Přibudou i nové úkoly a rovněž se můžeme těšit na přepracovaný strom dovedností, který by se měl od toho starého odklonit a spíše přiklonit k tomu, jaký je znám z jejich RPG Avadon.
Majitelé Macintoshů se mohou těšit na poslední kvartál roku 2011, kdy staronové Avernum vyjde. My, co vlastníme PC/iPad, si budeme muset ještě chvíli počkat – datum vydání bylo totiž stanoveno na začátek roku 2012. Cena se bude pohybovat okolo 340 korun a ti, co si v minulosti koupili výše jmenované originály, budou mít 50% slevu k dobru. Další posvěcená krádež!
zdroj: Archiv
Že Really Big Sky neznáte? Nic se neděje – já o ní dodneška taky nevěděl. Really Big Sky spadá do škatulky her ‚všechny je pokos‘, v čemž si nezadá se svým o rok starším bráchou (Big Sky). Vyjma standardních věcí, jaké u shoot ‘em upů očekáváme, nás zrovna tenhle překvapí svým procedurálním přístupem. Veškerá verbež, která se musí sundat, všichni bossové, planety ozbrojené lasery, černé díry, červí díry… ti všichni jsou totiž dávkováni procedurálně. V praxi to znamená jediné: kdo je na tenhle žánr levý, tomu hra pomůže; kdo se cítí a komu to jde, tomu to hra pěkně přisolí. Really Big Sky se tím pádem od ostatních pekelných shmupů dost zřetelně vymezuje, a nabízí tak dynamickou jízdu pro každého – to jen abyste se nezhrozili „jéé, to bude zase hustá střílečka, to nemá smysl ani instalovat“, až se podíváte na druhou fantastickou audiovizuální ukázku.
zdroj: Archiv
Tvůrci z Boss Baddie (dva nezávisláci) hru navrhli v kooperativním režimu až pro čtyři hráče, přidali unikátní schopnosti, které se dají ve hře sbírat, a se sedmi nabušenými herními mody tak z Really Big Sky udělali pořádného nástupce. Kdo má o hru zájem, ten ať prošmejdí oficiálky, kde si jednak můžete stáhnout demo, a když vás chytne, tak prozradím, že plná hra se dá pořídit za ± 130 korun; je neuvěřitelné, jak málo dobré hry stojí.
Herní princip Bombermana je jednoduše návykový, a chlapci a děvčata z tvůrčího studia Three Rings Design, pojmenovaném po Třech prstenech pro krále elfů pod nebem, si to jasně uvědomují. Blast Network dodává hře další rozměr, a novým hráčům se tak může stát potenciálním lákadlem. Pokud jste Spiral Knights ještě nezkusili (je free-to-play), jděte směle do ní – stojí za ní lidi, co dělali např. Puzzle Pirates, Corpse Craft, Bang! Howdy nebo Whirled, ale hlavně to jsou lidi, kteří tvoří ve steampunkových kancelářích! A to je nějaký styl!
zdroj: Archiv
Groove Coaster je souborem 21 písniček (žánrově tu hovoříme o rozpětí od rocku přes pop, od hip-hopu po techno), které si postupně odemykáme hraním ‚map‘, jejichž hudba a naše prsty jsou zdrojem zábavy. Rytmické hry se špatně popisují. Dají se ale opsat, pokud např. znáte PaRappa the Rapper (1996) (video), Rez (2001) nebo třeba nezávislou Synaesthete od kluků z DigiPenu. Nebo víte co? Podívejte se přímo na ukázku ze hry samotné.
zdroj: Archiv
Teď máte jasnou představu, jak hra vypadá i jak se hraje, a sami jste slyšeli, že Šohei Cučija se svou Play merrily je výborný randál. Hudba jede a váš prst se snaží bušit na dotykovou obrazovku do rytmu. To, jestli se do rytmu správně strefí, určuje, jak bude hudba ve výsledku znít – jestli budou kupř. bicí úplně vypadávat nebo jestli se ozvou se zpožděním; vždycky je fajn, když u rytmické hry slyšíme zpětnou vazbu, jelikož nám to pomáhá uvěřit, že naše hraní skutečně něco ovlivňuje, a to je skvělý pocit. Jinak se nebojte: herní obtížnost graduje, takže to, co bylo snadným klepáním na dotykovou obrazovku, se stává zuřivým mačkáním na několikrát, kroužením prstem dokola a bušením čela o desku… možná trochu přeháním.
Grafické zpracování je vektorové, takže poznámka s Rez nebyla až tak mimo. Vektory pomáhají budovat atmosféru staré školy, zrovna tak díky nim vnímáme daleko intenzivněji tep a hudební rytmus – na vektorech je zkrátka cosi záhadně muzikantského. Kdo by se chtěl na vlastní oči-prsty-uši přesvědčit, ten ať sjede oficiální stránky hry a zjistí, že ho ta sranda vyjde na hubičku, respektive na 51 korun.
Ačkoli bude mít Svět bez konce svého programátora i hudebníka, Steve Uy bude jinak na všechno sám: vlastní svět si píše, ilustruje a navrhuje coby hru pro operační systémy iOS/Android. World Without End bude hrou podobnou Final Fantasy Tactics (1997), takže se těšme na strategické RPG mydlení s využitím unikátních schopností, zbraní a taktiky. Oproti jiným RPG stejné školy ale nebude obsahovat ‚mřížku pohybů‘, takže se po bojišti budeme moct prohánět zcela volně, stejně jako si budeme moct rozmyslet, jestli boj s protivníky vydržíme do konce nebo jestli to včas zabalíme a vrátíme se, až načerpáme nové síly.
Milovníci grindů mají smůlu – tady se s nově nabytými zkušenostmi pracuje „trochu jinak“ a ani boje a nejrůznější potyčky nebudou náhodné, tudíž si svou postavu snadno nenabušíme; a to je dobře. Jak je to s příběhem, Steve Uy neprozradí, jelikož nám dopředu nechce kazit zážitek. Jedno je ale jisté: probudíme se s amnézií a setkáme se s někým, o kom vůbec nic nevíme, ale komu se rozhodneme pomoct. Připojíme se ke skupince, kterou pohání chuť vymýtit zdejší zlo. A abych nezapomněl: svět i boje jsou bez nahrávacích obrazovek. Těšme se tedy na nepřerušovaný intenzivní herní zážitek. Hra by se měla prodávat za 51 korun. Prohlédněte si schválně galerii a řekněte, jestli by se vám takovéhle RPG nelíbilo?