Pamatuje si někdo herní sérii Pikmin? Snad ano. Překvapivý hit, který navzdory své poněkud infantilní prezentaci uchvátil davy hráčů bez ohledu na věk, si odbyl svoji premiéru už v roce 2001 na konzoli Nintendo Gamecube a o tři roky později ho následovalo neméně úspěšné pokračování. Rychloposunem v časoprostoru se dostáváme do roku 2013, kdy nový Pikmin s pořadovým číslem tři přistává na Nintendo Wii U. Je právě Pikmin 3 hra, kterou tahle konzole s poměrně slabým portfoliem kvalitních her potřebuje jako sůl? A nebude to sůl nasypaná do otevřené rány?

Čím více vidíme z Assassin's Creed IV: Black Flag, tím více působí trojka jako neobratné tech demo. Tentokrát se vývojářská sedmiminutovka zaměří na to, co se zdá, že ze série zmizelo – tiché, plíživé zabíjení. Nejprve se podíváme s pomocí potápěčského zvonu pod mořskou hladinu, kde to vypadá magicky i s tím nevrlým žralokem.

Vývojáři z Ubisoftu si zcela nepokrytě myslí, že Watch Dogs obsahuje celou řadu prvků, které nikde jinde k vidění nejsou. Dokonce se nebojí označovat je za revoluční. Aby vás o své pravdě přesvědčili, ještě než hra vyjde na PC, PS3, Wii U, X360 a next gen konzolích na konci listopadu a uděláte si názor sami, rozhodli se nejzásadnější prvky Watch Dogs představit v sérii dlouhých videí se záběry ze hry. První z nich najdete v článku a obšírně vás seznámí s tím, jak ve hře funguje hackování, co všechno můžete ve městě hackovat (Word mi slovo tvrdošijně opravuje na "háčkovat", což by byla super funkce - chci háčkujícího Aidena!) ke svému prospěchu, jak se to konkrétně dělá a co vám při tom hrozí za nebezpečí.

Pokud jste četli Pavlovu obsáhlou zprávu o tom, jak vypadá Rayman Legends, jak vypadá Michel Ancel a co všechno chystá, víte také, že celá předváděčka byla asi napůl jednou pohodovou párty, při níž se mimochodem ukazovala i jedna hra. Ancel se nebál před novináři bavit a celý tým se hlavně nebál demonstrovat hru i jinak, než je zažité.

Nejen tvorbou Nintenda, ale i nezávislou tvorbou je živo Wii U. Dokazuje to i tohle video, v němž se krátkými sekvencemi představuje osmnáct her, které vznikají v evropských a australských nezávislých studiích. Navíc vás tyhle hry mohou zajímat i když třeba zatím poslední konzoli od Nintenda nemáte.

Chcete poznat kreativní zázemí, které inspirovalo sérii Rayman? Pak se za letní noci projděte ulicemi francouzského Montpellier. Po klidném nábřeží se procházejí mladé páry, důchodci pokojně klimbají na lavičkách a jejich psi, jakoby zmrazení ve zpomaleném čase, slídí v hebké trávě. Do šumění vody se ozývá vzdálená relaxační hudba a na hladině se odrážejí zářící řady lamp. Nebo lumů? Pohodová atmosféra je tak kýčovitá, až si vyloženě říká o pošpinění, rozbití a znesvěcení pekelnými démony, kteří už se slézají a kroutí v temných stínech pod pilíři mostů.