Netajím se názorem, že jakákoli „indie“, respektive česky „nezávislá“ scéna už dávno přerostla věk hájení, kdy by bylo potřeba chránit jí před velkými, zlými hrami, kdykoli se člověku chce vyhlásit nějakou anketu nebo mluvit například o žánrech. Pořád ale platí, že navzdory čím dál pohyblivějším definicím pozná člověk nezávislou produkci víceméně po čuchu. V šedi mainstreamové produkce to ostatně není žádná věda! Nezávislé jsou jednoduše takové hry, které vznikají bez dozoru marketingových oddělení, a mohou si díky tomu dovolit vysokou míru tvůrčí svobody. Jak s touhle svobodou ti tvůrci naloží, to už záleží jenom na nich. Mohou bažit po zisku úplně stejně, jako vysokorozpočtové bestsellery, ale nehrozí jim rozmělnění autorské vize. A ta se může bez závislosti na představách vyšších míst vyloženě utrhnout z řetězu.

Hry vycházejí, servery se uzavírají. Je to pravidlo, které už je v herním byznysu nějaký ten pátek. Nicméně je vždy třeba dobře zvolit moment, kdy hru odstřihnete od její multiplayerové složky. Někdy nemá smysl servery držet kvůli desítce nadšenců naživu, jindy je i u staré hry komunita velká a slušnost velí stále do serverů investovat.