Jsou svátky, nic se neděje a stejně jako všem, i herním novinářům se v hlavně honí různě divné myšlenky. Ty moje se týkají problému, který se mi v šedé říši mozkových buněk promenáduje už roky – dopadu kamery na hratelnost ve fotbalových hrách.

V závěru recenze na Rise of Iron jsem si posteskl, že po roce obsahového půstu nebudu mít pro letošek žádné naděje v očekávání, že na první Destiny už se v Bungie zapomnělo. Opak je ale pravdou. Vývojáři překvapivě dostáli svým slibům. Vedle obsahových dodatků k poslednímu rozšíření či raidu přišli s oslavou Halloweenu, vydařeným vánočním Dawningem a vrací SRL i nějaké ty nové a staré zbraně a další drobnosti. Navzdory očekávání tak pořád má smysl se do hry vracet jak pro absolutní veterány, tak i pro hráče, kteří Rise of Iron odložili hned po kratičké kampani. Destiny tedy žije - stále se toho v tomto světě dá hodně zažít.

Jde o jeden z nejlepších, největších, nejkrásnějších, nejpropracovanějších a nejzábavnějších modů pro TES V: Skyrim. Můžete hádat třikrát, kterou modifikaci myslím. Rovnou ale prozradím, že na mysli mám totální konverzi Enderal od (převážně) německého studia SureAI, která vyšla po několika letech vývoje letos v létě, a hráčům Skyrimu otevřela ústa dokořán. Enderal totiž nabídla nejenom minimálně padesátihodinovou porci nového příběhového obsahu a zbrusu nové lokace i postavy, ale i předělané herní systémy – třeba zahodila level scaling, za což bychom měli tvůrcům líbat ruce a nohy. Dost ale rekapitulace, protože na obzoru se rýsuje DLC pro Enderal s podtitulem Forgotten Stories, které by krom řady obvyklých úprav a oprav mělo nabídnout hlavně 10 - 20 hodin nové příběhové kaše.

Někdo nezávislé vývojáře glorifikuje, jiný zatracuje a především má spousta lidí nepřesné představy o tom, co taková práce na hře mimo velká studia může znamenat. Alespoň zčásti by plusy i mínusy vývoje her v takovém prostředí mohl osvětlit nový dokument režiséra Richarda Jamese Cooka. Jmenuje se Surviving Indie a ode dneška bude k dispozici na Steamu a příští rok i skrze další sítě digitální distribuce filmů.

Je tomu už devět let, co vyšel první BioShock - duchovní nástupce System Shock, který je dnes považovaný za moderní klasiku, a dočkal se dalších dvou pokračování. Právě nedávné vydání kompilace BioShock: The Collection představuje ideální příležitost si připomenout, jak mohl BioShock vypadat, kdyby se Ken Levine v určitých fázích vývoje rozhodl pro něco jiného.

Mluvit nemůže, ale přesto je s ním zábava. Mudokon jménem Abe je totiž hlavní hrdina parádní 2D plošinovky a zároveň adventury od studia Oddworld Inhabitants, která hráčům v roce 1997 doslova vyrazila dech. Čím? Nápaditostí hádanek, pestrostí herních mechanismů včetně stealthu a samozřejmě i atmosférou a příběhem. Pojďte si to s námi připomenout v dalším retru.