Série Dead Rising patřila mezi to nejlepší, co v zombie žánru vzniklo, především proto, že vše brala s pořádnou porcí nadsázky a minimálně v případě prvního dílu ke všemu přidala obtížnost tvrdou jako dobře uleželý diamant. Nyní byl na tiskové konferenci Microsoftu oznámen Dead Rising 3, který přinese do této formulky několik změn.

Není to úplná novinka, ale je to příliš sympatické, abych vás na to neupozornil. Doplnit (v polovině května v rámci Psycho Pack DLC) skvadru hratelných postav v Borderlands 2 o Kriega byl od Geaboxu vítaný krok. Chlápek, který od nepřátel přešel na stranu přátel, protože mu to z hlubin pochroumaného mozku říká vnitřní hlas, co mu navíc vyhrožuje, že jestli zabije jedinou nevinnou osobou, tak nad Kriegem převezme kontrolu a spáchá sebevraždu? Nelze ho nemilovat.

Když se spojí záměr udělat pohádkově steampunkové akční RPG s prosíky komunity, abyste do své plošinovky udělali kooperativní multiplayer, což se ale nakonec ukáže jako nemožné, tak z toho vzejde Ravensdale. Ne však automaticky, protože k tomu potřebujete následující ingredience: vývojáře z týmu Black Forest Games, výbornou plošinovku Giana Sisters: Twisted Dreams, dlouholetou snahu udělat bláznivé steampunkové akční RPG (že by tohle byl původní plán tvůrců?), nezájem vydavatelů o koncept bláznivého steampunkového akční RPG, úspěch výborné plošinovky Giana Sisters, a to bude asi tak všechno.

Darksiders II vyšla v srpnu loňského roku a sklidila slušný úspěch u kritiků i hráčů. Vývojáři ze studia Vigil Games už logicky plánovali trojku, jenže co se nestalo. THQ zbankrotovala, přišla aukce a značky byly rozprodány různým zájemcům. V první aukci se o Darksiders nikdo nepřihlásil a značka byla prodána až později, nejvíce za ni nabídla firma Nordic Games. Ti nemají na vývoj takové hry kapacity a tak nějaké sny na Darksiders III můžeme zatím nechat u ledu. Vývojáři dvojky se teď ale rozpovídali co všechno do třetího dílu plánovali.

O Monacu se kdysi říkalo, že je to hra, ve které „Pacman potká Hitmana“. Ovšem během strastiplných deseti let vývoje z téhle kombinace vyprchalo mnoho atraktivity. Stihla ji totiž předvést spousta jiných her a Monacu uplavala první vlna rozkvětu nezávislé herní scény. Dnes bychom tedy paradoxně řekli, že hra vysála všechnu zábavu z Hotline Miami a Mark of the Ninja, přitom autoři těchto hitů byly v době prvotního zrodu Monaca ještě děti.

Kdysi dávno (ne nutně v předaleké galaxii) jsem o prvním Sanctum řekl, že je to spíše příslib nežli plnohodnotná hra a ono se nebylo čemu divit. Map nebylo mnoho, hratelnost a herní koncept byly tehdy do jisté míry experimentální a některé herní mechaniky potřebovaly doladit.