Recenze

Baldur's Gate: Siege of Dragonspear - recenze

Datadisk pro staré dobré RPG Baldur’s Gate s podtitulem Siege of Dragonspear je jako sraz spolužáků ze základky po dvaceti letech. Budete nadšení z toho, že se po té nekonečně dlouhé době zase setkáte se všemi svými bývalými kamarády. Sednete si vedle Minsca, který si stejně jako při matice hraje se svým stupidním kvíkajícím hlodavcem (jak to, že ještě nepošel?). Proti vám se objímá třídní páreček, Khalid s Jaheirou. Trochu stranou na celou tu veselou sešlost zírá věčně opruzená a popudlivá Viconia. A vy srkáte alkohol ze sklenice a máte radost, protože se vůbec nezměnili. Všechno je tak, jak si pamatujete. Tak, jak to má být.

Baldur’s Gate II: Enhanced Edition - recenze

Baldur’s Gate je legendární série, která znovu dokázala na obrazovkách oživit počítačový svět Forgotten Realms. Je začátkem a zároveň i koncem. Koncem jedné éry počítačových RPG a začátkem té následující. Jde o základní stavební kámen tvorby společnosti BioWare, protože všechno, co přišlo po Baldur’s Gate hrách byla, svým způsobem, jenom variace na motivy načrtnuté v této sérii.

Baldurs Gate 2

Baldur's Gate 2: Shadows of Amn - recenzeAutor: AnubisPublikováno: 23.října...

Baldurs Gate II CZ - recenze

Až donedávna si mohli naplno vychutnat příběh RPG Baldurs Gate II pouze angličtináři, ale nyní se na domácí trh dostává Platinová edice v češtině, která obsahuje vedle bonusů i datadisk Throne of Bhaal.

Pillars of Eternity - recenze

Sním? Bdím? Jsem na drogách? Vážně jsem právě hrál směsici Baldur’s Gate, Icewind Dale a dokonce i Planescape: Torment, navíc v kombinaci s krásnou novou grafikou a mechanikami? Jak je možné, že vyšla hra, která je tak strašně nostalgická a zároveň tak moderní a zábavná? Opravdu tohle všechno zaplatili fanoušci na Kickstarteru? Jak se to mohlo podařit? Jak? Jak?! Počkat. Uklidni se, Vašku, a hezky pěkně od začátku. Takže, Pillars of Eternity je...

At the Gates – recenze

„Sid Meier si myslí, že je jediný, kdo může před grandiózní 4X strategie pyšně cpát svoje jméno. Ale to se mýlí,“ funěl Jon Shafer, hlavní designér Civilization V, když v bezesných nocích přemítal nad názvem své příští hry. A tak se zrodila Jon Shafer’s At the Gates, strategie o barbarech, kteří postupně rozkládají upadající Římskou říši. Jenže se taky bohužel ukázalo, že když dva dělají totéž, není to totéž. A to nejen kvůli objektivně výbornému jménu „Sid“, které obyčejného „Jona“ poráží na všech frontách.

Tyranny - recenze

Jak se žije válečníkovi, kterého magická bouře odsoudila k životu uvnitř zbroje, z níž se až do smrti nedostane? Můžete si oblíbit psychopatickou vražedkyni? Kde leží hranice mezi zlem a prostým nezájmem o následky? A jde uprostřed války vůbec posuzovat, co je zlo, a co přirozený vývoj lidské povahy v extrémní situaci? Tvůrci od začátku deklarovali, že v Tyranny můžete hrát „za toho zlého,“ což je pravda. Příběh hry je ale naštěstí mnohem propracovanější a nesází na pouhé „teď vypálíme celou vesnici a budeme se u toho strašně zle smát.“

Far Gate

Far Gate - recenzeAutor:BergyPublikováno: 27.prosince 2000Když se před rokem objevila 3D...

Divinity: Original Sin - recenze

Hráči, co žehrají v diskusích, že už hry nejsou, co bývaly, obtížnost se rapidně snižuje a noví hráči oldschool peckám vlastně vůbec nerozumí, nyní musí chrochtat blahem a od svého PC se jen tak nehnou. Pokud lze totiž o Divinity: Original Sin od Larian Studios něco opravdu říci, pak to, že do puntíku naplňuje význam zkratky RPG, čili v excelentní a moderní podobě realizuje koncept her jako Ultima nebo Baldur's Gate. Je snad možné, aby současné RPG mělo lepší reference?

Neverwinter Nights - recenze

Tvůrci legendární série Baldurs Gate nám konečně naservírovali další očekávané RPG Neverwinter Nights, které vychází z třetí edice pravidel Dungeons & Dragons a potěší nejen singleplayerem.

BG II: Throne of Bhaal - recenze

Milovníkům geniálního RPG systému od Black Isle a BioWare je určen tento výtečný datadisk Throne of Bhaal pro Baldurs Gate II.

Technomage - recenze

Dohráli jste už datadisky k Diablu a Baldurs Gate? Pak byste mohli sáhnout po novém rádoby-RPG Technomage, které ale není pro každého.

Prince of Qin - recenze

V dávné čínské historii se inspirovalo nové isometrické RPG Prince of Qin od Strategy First, které vychází z herních principů Baldurs Gate nebo Diabla, ale naštěstí přináší i pár originálních prvků.

Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir rec.

Mix RPG a strategie není zase takovou výjimkou. Tento datadisk je ale prvním takovým kouskem postaveným na oblíbené licenci Dungeons & Dragons, podobá se Baldurs Gate a v některých aspektech ho překonává.

Gorasul: Legacy of the Dragon - recenze

Žánr RPG nyní zažívá nebývalý rozkvět, po Wizardry 8 je dalším přírůstkem do rodiny těchto her dračí příběh s názvem Gorasul, který spadá mezi jasné klony Baldurs Gate - je to dobře nebo špatně?

Divine Divinity - recenze

Sychravé večery se začínají prodlužovat a nastává ideální doba pro strávení času u nějakého RPG. Zda se autoři Divine Divinity vymanili z vlivu velikánů jako Diablo či Baldurs Gate, se dočtete v této recenzi.

Spellforce 3 - recenze hybridu RPG a realtime strategie

Se záplavou zajímavých her, které na hráče útočí ze všech stran, je někdy dost obtížné si vybrat, co si zahrajete příště. Bude to strategie? Nebo radši nějaké pěkné RPG? Pokud jste obětí přesně takového dilematu, určitě vás potěší nedávno vydaná Spellforce 3. Ta totiž pokračuje v úctyhodné tradici své série a přináší hybridní hratelnost, v níž občas vedete skupinku dobrodruhů po vzoru Baldur’s Gate, ovšem pak se přepnete do strategického módu připomínajícího třeba Age of Empires II. Takový hybrid by jistě mohl dopadnout velmi špatně, zmateně a nepřehledně, ale to se tentokrát naštěstí nestalo.

Shadows: Heretic Kingdoms - recenze

Celé desetiletí si museli fanoušci slovenského RPG Kult: Heretic Kingdoms počkat na pokračování. Trpělivost se ale vyplatila. Zatímco názvem se Shadows: Heretic Kingdoms liší od první hry jen kosmeticky, hratelnost, atmosféra a příběhové podání hry se změnily dramaticky - naštěstí k lepšímu. Druhý díl (vlastně jeho první část s podtiulem Book I: Devourer of Souls) fantasy ságy chytře propojuje tradiční RPG prvky s novými nápady, a nebýt některých chyb, byl by to úžasný mix moderny s klasickým stylem po vzoru Baldur's Gate.

Masquerada: Songs and Shadows - recenze

Pro příznivce RPG nastaly krásné časy. Po dlouhých letech odříkání, kdy jsme si mysleli, že ta izometrická vyhynula jako dinosauři, vrátila se zpět. A to nejen ve formě prací ostřílených matadorů, kteří zplodili Tyranny, Pillars of Eternity nebo Torment: Tides of Numenera, ale i skrz menší studia, která se nebojí experimentovat. A právě z tohoto ranku pochází Masquerada: Songs and Shadows od Witching Hour Studios, velmi sympatické a po většině stránek dotažené skupinové RPG vonící exotikou. 

Urban Trial Playground – recenze

Chtěli jste vždycky být motorkářem, který holkám motá hlavu perfektními triky a staví motorku na zadní kolo? Nebo vám to přijde jako dobrá zábava, ale možnost (nebo spíš pravděpodobnost) fatálního držkopádu vás od podobné kratochvíle odrazuje? Tvůrci ze studia Teyon vám nabízejí virtuální možnost si to vše vyzkoušet v 2,5D arkádě Urban Trial Playground. Při pohledu z boku budete jezdit po prosluněných plážích, v husté zástavbě, kouknete na Golden Gate Bridge a vůbec sjedete na terénní motorce všechno možné i nemožné.

Icewind Dale

Icewind Dale - recenzeAutor:Béla NemeshegyiPublikováno: 24.července 2000 Firmu Black Isle lze bez...

Cypher: Kód zkázy - recenze

3D adventura navazující na Traitors Gate, která se odehrává v zapomenutém chrámu dávné civilizace, měla napínavě kombinovat tajnou akci, zkoumání, poutavé hádanky a špionáž. Bohužel tu však je několik ALE...

Pillars of Eternity: The White March - recenze 1. části

Občas se stane, že vám v restauraci naservírují vynikající jídlo, na kterém si pochutnáte, až se oblizujete za ušima, a navíc je ho přesně tak akorát. Možná vám v žaludku ještě zbývá místo na jeden dva knedlíčky a sběračku omáčky, ale… spíš ne, spíš je všechno úplně tip ťop. Přibližně tak jsem se cítil po dohrání Pillars of Eternity, jehož hlavním chodem byl vynikající příběh, kvalitní dialogy a velmi dobrý soubojový systém. Chtěl jsem si po té baště dát dvacet, ale kuchtíci v Obsidianu se rozhodli, že mi přece jen ještě trošku té dobroty přidají. A tak mi na stole přistál první díl datadisku The White March.

Fallout New Vegas: Dead Money - recenze

Mám dojem, že Chris Avellone (MCA) je gambler, případně židobolševický agent nasazený svazem amerických kasin. Považte - designoval New Reno ve Falloutu 2, nejkomplexnější a zároveň tematicky nejmimóznější lokaci klasiky všech klasik. Vedl design celého Fallout New Vegas, autorského důkazu, že gambling je nezdolnější než švábi a škorpioni a že 3D Fallout z pohledu první osoby může fungovat, a dobře. A nakonec rozehrál sólo koncert v Dead Money, za drobný bakšiš stažitelné jednohubce o nevšední vloupačce do tajemného kasina Sierra Madre. Tedy aspoň tak to MCA v té nejstručnější verzi definoval sám.

Dragon Age Origins - recenze

Tento svět je plný nepřátelství, závisti a xenofobie. Jak se jednotlivé rasy dívají na ty ostatní, připomíná starší perly Morrowind a Oblivion. + DRUHÁ STRANA MINCE

Pathfinder: Kingmaker – recenze

Hned v úvodu přiznám barvu: mám slabost pro RPG založená na systému D&D. Kromě nespočtu seancí Dračáku už ani nepočítám, kolik hodin jsem utopil v prvním a druhém díle Neverwinter Nights. Pathfinder: Kingmaker má ke jmenovaným RPG velice blízko. Hra přímo vychází z gamebooků Pathfinder, což jsou dobrodružství ve stylu D&D s mírně modifikovanými pravidly. Hráči zběhlí v házení dvacetistěnkou se tu budou cítit jako doma.

Titan Quest - recenze mobilní verze

Od chvíle, co se série mobilních akčních RPG Dungeon Hunter přiklonila k agresivnímu free to play modelu, volali hráči po novém mobilním zážitku, který by se blížil starému dobrému Diablu. Nově se pověst žánru na chytrých telefonech a tabletech snaží zachránit předělávka deset let starého Titan Questu, která nedávno vyšla na App Store a Google Play.

Legend of Grimrock - recenze

Dungeon crawler, krokovací dungeon - ráj milovníků čtverečkovaných papírů, odmítajících uznat pojmy jako kontinuum a spojitost. Ráj, kde sklepením vládnou jen pravé úhly. Jestliže si adventury stěžují na to, že musí sedět v přítmí zapadlého kouta, dungeony už několik let čumí do hlubin bezedné propasti na konci světa, kam za nimi přichází už jen ti nejodvážnější. To se teď ale změní.

Planescape: Torment: Enhanced Edition - recenze

Dávno skončené příběhy je lepší znovu neotevírat! I tak by mohl znít vzkaz pro autory „vylepšené“ edice Planescape: Torment, která se příliš nepovedla. Jedno z nejúžasnějších dobrodružství herní historie prošlo nemastným neslaným faceliftem, který namísto obsahu upravuje pouze technologii, a to ještě ne zcela uspokojivě. Smysluplnost celého projektu padá s absencí hodnotnějších změn, se kterými by se herní klasika vrátila v opravdu důstojné podobě.