Name: Divine Divinity - recenze
Item: Divine Divinity
Rating: 8
Author: Redakce Games.cz

8/10

zdroj: tisková zpráva

Divine Divinity - recenze

Vývojář:: Larian Studios
Vydavatel:: CDV Software
Platformy:: PC

Detail hry

30. 9. 2002 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Sychravé večery se začínají prodlužovat a nastává ideální doba pro strávení času u nějakého RPG. Zda se autoři Divine Divinity vymanili z vlivu velikánů jako Diablo či Baldurs Gate, se dočtete v této recenzi.

Autor: Jan Rod
Publikováno: 30.září 2002

zdroj: tisková zpráva Podzimní večery jsou přímo stvořené pro hraní. Venku je zima, občas zaprší a tak se nejeden hráč uchýlí k monitoru, aby strávil volný čas v teple ve světě fantazií. Pokud máte rádi RPG, možná si pro tuto příležitost vyberete hru Divine Divinity. Je to ambiciozní projekt, o kterém se jeden čas poměrně dost mluvilo, ale v poslední době, paradoxně těsně před dokončením anglické verze, trochu zapadl. Na vině tomu jsou především ostatní tituly, které v nedávné době vyšly. Tím mám na mysli hlavně takové pecky, jako je Morrowind, Neverwinter Nights, nebo Icewind Dale II. To ovšem v žádném případě neznamená, že by Divine Divinity (dále už jen DD) bylo a priori horší než některý ze zmíněných titulů.

• Za devatero horami...
Hra začíná poměrně pěkným intrem, které vás však uvede do děje pouze útržkovitě, takže na začátku hraní prakticky nemáte vůbec ponětí, o co vlastně půjde. Vaše role se začíná odehrávat ve chvíli, kdy vás najde léčitel z blízké vesnice ležet v bezvědomí v lese. Jako správný zastánce svého povolání vás donese do vesnice a tam vyléčí. Proberete se v jeho chatrči bez vybavení a to je právě ta chvíle, kdy berete vše do svých rukou.

DD se od samého počátku vyznačuje velmi vysokou interakcí s prostředím. Již od první tváře, kterou uvidíte, budete absolvovat spousty rozhovorů. Některé důležité, některé vůbec. Není vždy úplně jednoduché rozlišit důležitosti rozhovoru. Mohlo by se zdát, že některé NPC jsou ve hře “jen tak” a dohromady vám nic neřeknou, ale první zdání klame. Hra na první pohled nejvíce připomíná Diablo II, ale po několika momentech hraní zjistíte, že razí úplně jiný přístup - jak k příběhu, tak k hráči.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Po lehké procházce po vesnici zjistíte, že se šude kolem děje něco špatného. Nejvyšší léčitel se zbláznil, blízkou vesnici postihl mor, celá země trpí pod nájezdy krvelačných Orků. Vydáte se proto podívat trochu dále do světa, jenže hned za humny, jen co se protáhnete střeženou brankou z vesnice a ujdete pár kroků, vrhne se na vás mocný mág jezdící na draku. Naštěstí se vás zastane hodný mocný mág, který toho zlého odežene a vy se od něj dozvíte, že jste právě jeden z lidí, kterého hledal. On je tím, kdo se snaží sehnat dohromady trojici božských bytostí, které mají dohromady velkou sílu. Na(ne)štěstí jste právě jednou z těchto bytostí vy. Jako každý čaroděj, i tento je velký tajnůstkář, a tak si s vámi smluví schůzku v hospodě.

Jak je vidět, ve světe DD je přesně ta správná chvíle pro to, aby přišel nějaký charismatický hrdina a udělal pořádek, jak má být. Jenže hrdinové nejsou vždy dobří, ostatně jako všichni ostatní lidé. Proto je dobré se při každém rozhovoru snažit získat co nejvíce informací a na jejich základě teprve zaujmout stanovisko. Zbrklost se nevyplácí ani při hraní.

• Dějové zvraty v nelineárním příběhu
zdroj: tisková zpráva Celý příběh není explicitně nastíněn hned na začátku hry. Sice ho můžete tušit, můžete o něm vědět, ale velkou část hry je opravdu velmi šikovně skryt. Hlavní dějová linie není nijak vyznačena a hlavní hrdin(k)a má proto absolutně volnou ruku v tom, co bude dělat. Již zde jste se jistě dovtípili, co bude hlavní devizou DD - velmi nelineární a rozvětvený příběh. Na začátku máte pouze několik indicií, které samy o sobě znamenají velmi málo, a tak nezbývá, než podrobit každou osobu, kterou potkáte, podrobnému výslechu :) Subquestů je několik desítek a jsou různě složité. Velkým plusem je jistě také to, že quest nemusíte vždy splnit tak, jak jste si představovali.

Dějové zvraty hraní velmi obohacují a často se dostanete do situace, kdy jedno špatně zvolené slovo rozhodne o lidském životě (a to i o vašem vlastním :) NPC jsou velmi propracované a mají svoje vlastní charaktery. Časem zjistíte, že za maskou ctihodného obchodníka se skrývá pěkně prolhaná a zkorumpovaná postava. Tento přístup mi chvílemi velmi připoměl legendu svého žánru - Fallout (první i druhý díl). Stejně tak i zde můžete být kladným, nebo záporným hrdinou, můžete volit cestu obratné mluvy, nebo pohotového meče. Tak jako tak si užijete spousty zábavy.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
• Čím byste chtěli být až vyrostete?
Volba povolání je pro každou RPG hru jedním z klíčových prvků a nejinak tomu je u DD. Již nějakou dobu většina her tohoto žánru drží zažité schéma a povolání se příliš nemění, ale v DD přišel čas na změnu. Na samém počátku máte tři volby - buď zvolíte cestu meče, cestu magie nebo cestu “přežití”. Na první pohled jsou tři povolání celkem málo - zde je však třeba dodat, že každé z těchto tří se ve hře vyskytuje ve dvou mutacích podle pohlaví. Ale nenechte se klamat počáteční strohostí výběru. To, že zvolíte jednu ze tří cest, pouze předurčuje vaše schopnosti. Ty samy o sobě získáte postupem času.

Každé povolání ve hře disponuje čtyřmi školami. Ty obsahují sadu příbuzných schopností, které se váš hrdina bude s přibývajícími zkušenostmi učit. U mága jsou tyto schopnosti více než jasné, u bojovníka víceméně také, nejzajímavějším je jednoznačně Survivor - ten má na výběr z dovedností zlodějů, receptů na přežití v přírodě a dalších. Hraní za něj je jednoznačně nejzajímavější. Velmi často si poradí s mnoha questy bez vyhrocení konfliktu a když už musí bojovat, bude bojovat zákeřně a s lehkými zbraněmi.

• Dovednosti
Celkový systém nabízení dovedností (je stejný jako v Diablu - co úroveň, to jeden bod k dovednosti) je zajímavě propracovaný. Pokud budete za Survivora volit zpočátku zdroj: tisková zpráva více zlodějských umění, ztratíte definitivně možnost naučit se dovednosti “osvíceného” (aury, posvěcení atd.). Stejně tak tomu je u bojovníka - specializujete-li se na střelbu, nebudete mít možnost se naučit brutální útok těžkým kladivem. Proto je dobré se s dovednostmi předem seznámit (jejich popis je k dispozici i během hry) a trochu si svojí cestu naplánovat.

S postupem času, jak vaše dovednosti budou růst, vám bude hra nabízet i některé schopnosti jiných povolání. Já jsem takto hrál za čarodějku, která uměla otevřít každé dveře paklíčem :)

• Předměty
Předmětů je ve světě Divine Divinity dostatek. Zde můžu s klidným srdcem říci, že autoři velkou část “obšlehli” z Diabla, což ovšem není na škodu. Ale abych v tuto chvíli pouze nekritizoval - pokud máte určité dovednosti, můžete s předměty dělat psí kusy (v případě výroby bomb doslova :) Mícháním lektvarů získáte často nový nápoj s netušenými možnostmi. Je také možné očarovat zbraně a ty pak získají magické schopnosti.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
Velkým plusem k atmosféře je obrovská interaktivita prostředí. V každé boudě najdete postel, na které se můžete vyspat, na stole jídlo, které můžete sníst, v hospodě sebrat štamgastovi půllitr od úst - to ovšem často vede k nedorozumění, které se často vyhrotí v bitku. Předměty můžete dokonce i hýbat, či je libovolně brát do inventáře - jednou jsem takhle odnesl 500 liber těžkou truhlu i s jejím obsahem, protože jsem k ní neměl klíč :) Takovéto detaily hru velmi zpestří a atmosféra vás vtahuje více a více. Systém nakupování přílišnou originalitou neoplývá, nicméně chyby v něm také nejsou. Zde bych snad jen dodal, že umění řeči vám často pomůže k tomu, že prodávajícího usmlouváte na nižší cenu.

• Užitečná mapa
zdroj: tisková zpráva Ze screenshotů okolo si jistě uděláte obrázek o grafice. Jednoduše řečeno, je vcelku povedená. Není sice tak barevná jako tomu bylo třeba u Baldur's Gate 2, ale je velmi pěkně nakreslená. Města jsou různorodá, domy nejsou jeden jako druhý, takže pokud se někam vracíte, nestává se často, že by docházelo k velkému bloudění. To je také zásluha velmi dobře udělané mapy, kde se jednak praporkem označí relevantní místa, ale své praporky (jiné barvy) si tam můžete přidat i vy. To orientaci skutečně zjednoduší. Chvíli možná bude trvat, než si zvyknete na lehce odlišné fungování inventáře a zobrazení vybavení, ale to jsou pouze detaily.

Ztvárnění podzemních prostor je správně temné a ponuré, avšak i zde s důrazem na nejednotvárnost, která může být leckdy ubíjející. Navíc je celá hra prošpikována texty, které si můžete přečíst (ať už jsou nebo nejsou relevantní k příběhu) a které opět hraní trochu zpestří. Jediné, co trochu pokulhává, je lehce toporná chůze postav. Občas se vám bude zdát, že “kloužou” po povrchu. Stejně tak animace soubojů (jejich systém je popsaný zde) není zrovna nijak moc nápaditá, ale po chvíli hrani si zvyknete a za pár hodin si po tomto malém problémku ani nevzdychnete.

• Zpracování a ozvučení
Grafika je většinou poměrně nenáročná, problémy s plynulostí přicházely pouze v určitých momentech - pokud vcházíte či vycházíte z/do budovy, hra použije efekt zprůhlednění střechy. Ten i ve větších a graficky náročnějších lokacích srážel FPS ja jednotky za vteřinu - a to prosím na 1Ghz procesoru, 512 MB RAM a 64MB grafické kartě. Nicméně tyto efekty se dají omezit, nebo se všechny problémy vyřeší snížením rozlišení (hra nabízí nejvíce 1024x768).

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry naleznete v sekci screenshotů

Hudba je v DD příjemná, velmi mi připomínala instrumentálně-vokální skladby, které nám hrály u Heroes Of Might & Magic IV. Během hraní se doprovoed inteligentně mění, takže velmi zdařile podbarvuje atmosféru celé hry. Stejně jako jinde, i tady mají určité lokace svojí specifickou hudbu (kostely, hospody). Se zvuky jsem byl také spokojen, jedině mě mrzelo, že hra nepodporuje žádný surround. Na druhou stranu je také pravda, že schéma řinčení zbraní a bouchání fireballů je také poněkud chudší. Ale zase ne tolik, aby to po nějaké odehrané době vysloveně lezlo na nervy.

• Závěr
Divine Divinity je bezesporu velmi kvalitní hrou. Ti fanoušci RPG žánru, jež se pro ní rozhodnou, určitě neprohloupí. Pokud se z ní budete snažit dostat maximum, je to jistě zábava na několik týdnů. Už proto, že za každé povolání je hra naprosto odlišná a vyžaduje od začátku jiný přístup. Počet subquestů a postav toto vše jen dotváří, spolu s možnými styly hry (zajímavé je hrát i za špatného dobrodruha).

zdroj: tisková zpráva Ale na druhou stranu je zde také malé minus a tím je fakt, že hra sama o sobě není příliš originální ani nemá žádný multiplayer. Pokud máte odehráno více her tohoto žánru, budete si postupně uvědomovat, kde se ten který nápad objevil. Ovšem pokud budeme puntičkáři, stejně nakonec dospějeme k tomu, že originální isometrické RPG nevyšlo již pěkných pár let. Proto buďme k Divine Divinity shovívaví, tento titul nám to vrátí svojí vysokou hratelností a hutným příběhem.

Stáhněte si: Demo (420 MB), Trailer (10 MB), Intro video (4 MB), Patch (3,6 MB), Cheaty
Související články: První dojmy (5/2002), Preview (3/2000), Novinky