Výsledky hledání pro: a plague tale

Unmechanical - recenze

27. 8. 2012 | Ondřej Švára

Vrcholem bambuláctví pro mě byla vždycky čepička s vrtulkou a asi není náhoda, že ji nejčastěji nosili chudáci medvědi ze sovětských cirkusů nebo Vlkovi kreslení kamarádi z "Jen počkej, zajíci". Tedy ti s nižším inteligenčním kvocientem. Hrůza mě proto kousla do levé hýždě, když jsem zjistil, že mým společníkem v ambiciózní nezávislé plošinovce Unmechanical bude něco, čemu z hlavy trčí větrník. Ostatně z ničeho jiného ani nemohl. Ten drobeček neměl ruce ani nohy, byl to létající lebkoun. Hrůza.

Proun - recenze "československého" Wipeoutu

21. 8. 2011 | Ondřej Švára

Když ho vidíte v pohybu, připomíná Proun klasický Wipeout. Avšak po pár vteřinách hraní si možná vzpomenete na něco úplně jiného. Třeba jako já na geometrické intro z LHX: Attack Chooper nebo na tu dětskou, barevně lakovanou, dřevěnou stavebnici, na takové ty zelené kvádříky, žluté stříšky a červené mostíky, ze kterých se dá postavit parádní hrad, co ale nedrží pohromadě. Proun je vůbec hra o asociacích. Až mě brní, jak mnoho barevných nálad tenhle ve skrze primitivní závod s koulí na lepivém potrubí může skrývat.

Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 2 - recenze

25. 7. 2011 | Martin Bach

Vždy jsem si myslel, že budu liberální rodič. Že svým, zatím hypotetickým, dětem nebudu zakazoval šlapat do louží, rvát se s vrstevníky, ničit hračky nebo jíst McDonalda. Teď jsem ale musel změnit názor. A může za to Harry Potter. Knížky J.R. Rowlingové jsou fajn, filmy celkem také, ale test druhého dílu sedmého pokračování (sic!) herní varianty téhle série změnilo mé liberální já v nenávistného odpírače čehokoliv virtuálního, v čem se kouzelníci z Bradavic objeví.

Alice: Madness Returns - recenze

15. 6. 2011 | Michal Maliarov

Alenku v Říši divů od Lewise Carolla zná snad každý. Když ne z osobní zkušenosti, tak alespoň z tisíce reinkarnací, které navštívily téměř každé multimediální odvětví. Hráčům libujícím se v groteskních fantaziích a halucinogenní hratelnosti pak zajisté neunikl výtvor American McGee’s Alice z roku 2000, pocházející z hlavy geniálního designéra Jamese McGeeho. Hra měla úspěch. To, co ale stačilo před jedenácti lety, dneska stíhá držet krok jen stěží. Má tedy novodobá Alenka co nabídnout?

Brink - recenze

18. 5. 2011 | Dan Vávra

Měla to být střílečka, která novátorsky mixuje příběhový singleplayer s online hraním. Naděje vzbuzoval i fakt, že je v rukou zkušených tvůrců, kteří vzešli z modařské komunity, mají na svědomí nejednu povedenou mapu do multiplayerových stříleček a navíc si udělali jméno jako autoři online částí her od id softu. Brink je v tomto ohledu opravdu velké překvapení, bohužel v negativním slova smyslu, protože jednomu zůstává rozum stát, jak mohlo renomované studio po několika letech vypustit do světa něco tak nedotaženého.

Yakuza 4 - recenze

9. 4. 2011 | Jiří Škrampal

Čtvrtý díl pestrobarevného herního mixu konečně dorazil i na starý kontinent. Skalní fanoušci zavýskali radostí, odpůrci japonské herní produkce prošli bez povšimnutí kolem a my ostatní se můžeme opět ponořit do pestrobarevného světa asijského podsvětí plného hustě potetovaných chlápků. Tedy pokud se neřídíte pravidlem třikrát a dost. První Yakuza v roce 2006 způsobila těžkou hlavu nespočtu recenzentů, kteří neměli tušení, do kterého žánru hru zaškatulkovat. Ani v roce 2011 a s posledním, čtvrtým dílem v mechanice PS3 nejsme moudřejší. Yakuzu (v originále Ryū ga Gotoku) je stále velmi obtížné zařadit do některého ze zavedených žánrů.

Battlefield: Bad Company 2 - Vietnam - recenze

15. 1. 2011 | Tomáš Jung

Hraní Battlefield Bad Company 2 (recenze) má účinek jako velký hrnek kávy. I když budete válčit pozdě do noci, všechna střelba, exploze granátů, projíždějící tanky a budovy hroutící se v oblacích prachu se tak intenzivně zařezávají do mozku, že ničí jakékoli myšlenky na spánek. Za takovým zážitkem stojí jedinečný pohon hry – engine Frostbite, který předvádí destrukci prostředí v nevídaném měřítku. Jedním výstřelem z RPG nebo granátometu zničíte půl baráku, pokácíte strom nebo alespoň rozstřelíte povalující se bednu.

Call of Duty: Black Ops (singleplayer) - recenze

12. 11. 2010 | Martin Bach

Tato recenze si neklade ambice otevřít vám oči. Pokud patříte mezi milióny fanoušků série Call of Duty, pravděpodobně už totiž Black Ops hrajete a se zhruba stejnou pravděpodobností jste si vědomi toho, jaké limity a chyby herní systém tohoto válečného opusu dlouhodobě má. Vytýkat dnes některé hře v sérii CoD striktně lineární postup v misích, přehnaně megalomansky naskriptované scény nebo relativně krátkou herní dobu nemá valného smyslu. Z toho všeho se za ta léta staly standardní vlastnosti série, se kterými hráči počítají a v mnoha případech je dokonce vyhledávají.

Corruption 2029 – recenze

26. 2. 2020 | Miloš Bohoněk

Chcete krátkou verzi? Corruption 2029 je skoro to samé jako originální tahová strategie Mutant Year Zero: Road to Eden, která si od nás v recenzi vysloužila velmi pěknou osmičku. Jen s tím rozdílem, že tahle „novinka“ už není ani originální, ani pěkná. A ta dlouhá verze? Rozklikněte zbytek recenze.

Frostpunk - recenze

27. 4. 2018 | Miloš Bohoněk

Začalo to poklidně. Venku bylo minus 20 stupňů Celsia, což není vůbec zlé, vezmete-li v potaz, že drtivá většina lidské populace již připomíná rampouchy. Nedaleko generátoru v srdci města se příhodně nacházely drobné zásoby uhlí i dřeva, stačilo pár hodin a sklad se začal plnit cennými surovinami. Jenže pak to přišlo: teplota spadla na minus 40, lidé začali mrznout, protože neměli kde bydlet. Jediným východiskem bylo zavedení dětských prací, aby se rychle stihly vybudovat chatky. Den nato jeden pracant zemřel, a než se stihl vybudovat provizorní hřbitov pro zlepšení morálky, zemřeli další tři. Do toho přišly zprávy o mrtvých koloniích. Obyvatelstvo se začalo bouřit. Poslední kapkou bylo nařízení, že se kvůli nedostatku potravin začnou do polévky přisypávat piliny…

Monster Hunter Tri - recenze

28. 6. 2010 | Redakce Games.cz

Nedá se jednoduše zaškatulkovat do jednoho ze známých žánrů. Blízko má k RPG, nicméně poměrně akčnímu, s důrazem na management surovin a strategii.

ArmA 2 Operace Arrowhead - recenze

25. 6. 2010 | Redakce Games.cz

V novém prostředí Takistánu se dostal k moci bezskrupulózní diktátor. Jakou cestu ušel datadisk od původní hry ve smyslu chyb a HW náročnosti?

Whispered World - recenze

21. 6. 2010 | Redakce Games.cz

Klaun Sadwick a jeho věrná housenka se společně rozhodli zachránit nejen pohádkový svět, ale i naději v návrat zlatého věku tradičních kreslených adventur.

Napoleon: Total War - recenze

24. 3. 2010 | Redakce Games.cz

Snad každý milovník historie aspoň jednou zatoužil vyzkoušet roli slavného Napoleona. Ve strategii na enginu Empire můžete. A třeba vyhrajete i u Waterloo.

Eufloria - recenze

4. 2. 2010 | Redakce Games.cz

Chopíte se role jakéhosi vesmírného zahradníka v jakémsi vesmíru. Na asteroidech pěstujete stromky, sázíte semínka a bojujete s nepřáteli. Že to zní divně?

Assassin's Creed 2 - mega-recenze

4. 12. 2009 | Redakce Games.cz

Nejúžasnější výlet do historie, jaký můžete zažít. Zákulisí renesanční Itálie plné špinavých intrik, lží a manipulací potřebuje pořádně vyčistit v téměř dokonalé hře.

Raven Squad - recenze

28. 10. 2009 | Redakce Games.cz

Skupina těch nejlepších žoldáků ztroskotala kdesi v amazonském pralese. Jak dopadne jejich střetnutí s místními rebely ve zprvu nadějném mixu FPS a RTS?

Dreamkiller - recenze

26. 10. 2009 | Redakce Games.cz

V české budgetové střílečce hraje psycholožka, která díky své schopnosti vstupovat do snů ostatních lidí léčí ty nejtěžší případy psychických poruch a fóbií.

Marvel Ultimate Alliance 2 - recenze

29. 9. 2009 | Redakce Games.cz

Do komiksu v rubačce, v níž se kvarteto superhrdinů probíjí k cíli svého poslání skrze pozoruhodně interaktivní lokace a za pomoci mimořádných schopností.

Majesty 2: Fantasy Kingdom Sim recenze

25. 9. 2009 | Redakce Games.cz

Simulátor pohádkového království je hodně příjemným zpestřením trochu stagnujícího žánru fantasy strategií. Už první díl stál za to, a dvojka nezůstává nijak pozadu.

SuperCar Challenge - recenze

21. 9. 2009 | Redakce Games.cz

Přijíždí vyzyvatel NFS Shift. Zbavil se okovů jediné automobilky v garáži a byl oproti Ferrari Challenge drobně zmodernizován, aby vrásky nebyly tolik viditelné.

Clutch - recenze

1. 9. 2009 | Redakce Games.cz

Jede v zakrvácených stopách od pneumatik, které tu zanechal Carmageddon, a v demoličních arénách přejíždí stovky zombíků poblíž anomálií, jak vystřižených ze Stalkera.

The Wheelman - recenze

27. 3. 2009 | Redakce Games.cz

Dokázal Vin Diesel v GTA klonu z Barcelony zaujmout efektními smyky a úhybnými manévry nebo dopadl špatně jako většina her dle filmového scénáře?

Time Crisis 4 & G-Con 3 pistole - recenze

29. 5. 2008 | Redakce Games.cz

Má klasická automatová střílečka v dnešní době ještě co nabídnout? A jak si přibalená světelná pistole stojí vedle Wii Zapperu v Resident Evilu?

Sub Command - recenze

14. 10. 2001 | Redakce Games.cz

Vzpomínáte nostalgicky na stařičkou hru Silent Hunter? Pak zkuste Sub Command, realistický simulátor tří atomových ponorek (688i, Seawolf a Akula) v hardcore balení.

RAGE - recenze

10. 10. 2011 | Martin Bach

Když se mě v posledních dnech někdo zeptal, s jakým že číslem se hodlám vytasit v recenzi na RAGE, odpovídal jsem v žertu, že se pořád rozhoduji, jestli dát tři, nebo osm z deseti. O RAGE totiž více, než o jakékoliv jiné letošní hře platí, že si ji buď zamilujete, nebo ji budete nenávidět. id Software sedm let po vydání DOOM 3 škádlí hráče hrou, která se na první pohled vymyká jejich dřívější produkci, aby po pár hodinách hraní odhalila, že její hlavní klady spočívají v lpění na tradici. Nejde přitom o tradici FPS žánru, ta se ostatně v posledních letech dost rozmělnila, ale o tradici přístupu id Software ke hrám jako takovým.

The Next Big Thing - recenze

5. 5. 2011 | Lukáš Grygar

Znáte taková ta nedorozumění pramenící z rozdílnosti vzdálených kultur? Onehdy jsem se zakoukal do cizinky – smutný příběh. Ona vyprávěla vtip, já se nesmál. Já vyprávěl vtip, ona se urazila. Nedopadlo to. Vláčela mě do pitomých podniků, kam se stahovali kulturní emigranti, a měla legraci z brunátného sólisty souboru staré hudby. Byl jsem paf z jejích očí. Divila se, proč nejsem paf z jejího iPadu. Ale proč vám to říkám: The Next Big Thing je také smutný příběh. Na podobných nedorozuměních stojí a padá. Ta cílená vcelku úspěšně generují humor, ten zbytek dělá z jinak sympatické hry záležitost k vzteku. Její pachatelé to sem přitom nemají zase tak daleko, ale vzdálenost Praha - Madrid na zmatení jazyků evidentně stačí.

Recenze