| Autor: Michal Jonáš Publikováno: 25. června 2010 | Verze: PC/anglická/review Doba recenzování: 3 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
vlastní obrázky z hraní • Začíná to výsadkem Hned vedle nich jsem zase spatřil velký stan, kterému půl metru nad zemí podivně prorůstala maskovací plachta. Asi proto, aby zakryla protivníky, kteří tam leželi v nepřirozených pózách (viz. jeden ze screenů). Přitom se v řídící věži schovával nepřítel, jehož jsem skvěle obalamutil tak, že jsem nechal kamarádům jejich opalování a vyšplhal jsem z boku na věž po žebříku. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
I když mě tři protivníci v kukani nahoře museli vidět, jak přelézám zábradlí, stejně stáli tváří v tvář jako solní sloupy, tedy jeden si raději lehl na podlahu a plazil se po ní s blembákem na hlavě. Nu což, tak jsem se nerozpakoval a tuto škodnou jsem pár dávkami skrze sklo, jež se ale vůbec nerozbilo, odeslal na onen svět. Abych nezapomněl, na schodech jsem se srazil s dvojicí strážných, kteří mě trochu vylekali, protože mi granátomet na pušce střílel náboje zásadně skrze strop a dost těžko jsem je tak likvidoval. • Zdravověda za jedna Trochu jsem se u toho pocuchal, tudíž jsem pak opravdu kvitoval na druhou stranu v tomto chytrého AI kolegu, který ve chvilce volna posléze okamžitě přiběhl a briskně mně bebíčka pěkně obvázal. Musím říci, že i později jsem perfektní práci pohotových zdravotníků kolikrát velice ocenil, ani mariňáčtí felčaři nepracovali tak dobře a bez keců! • Pomohu nebo ne? Ve čtvrté misi, kdy jsem právě vylezl z kokpitu svého Apache, jsem měl překvapivě na výběr, jakým směrem se bude ubírat ta následující. Párkrát totiž vaše skutky na bojišti zapříčiní, že se dále budete angažovat v jedné ze dvou následných misí, což je zajímavý vklad pro opakované hraní. A to nemluvím o tom, že si odmítnutím určitých úkolů třeba od obyvatelstva můžete taktéž poněkud zkrátit šňůru rozkazům, jež máte v úrovni splnit a zadělat si tak na trochu jiný konec. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• AI v otevřeném prostoru Ohledně rozumu počítačových vojáků v bitvě a pochodu se toho od minula moc nezměnilo. Zvláště logické krytí je pro ně stále velkou neznámou, kdy se klidně rozplácnou na volnou plochu mezi domy, než aby si stoupli ke zdi. Podobně známé nízké kamenné zídky jim slouží spíše jako stupínek, než možnost bezpečného zalehnutí, jak bych očekával. Chápu, že na takto otevřeném světě je velice těžké vojáky lépe kočírovat, ale jejich skopičiny už podruhé s přimhouřeným okem nelze přejít. Kampaň mi tak připadne oproti plné hře trochu náročnější na dobré zvládnutí velení a řízení jednotek, i z toho důvodu, že už ve druhé misi, v níž jako velitel tanku Abrams vedete konvoj obrněnců Bradley, se musíte ohánět, aby se vám konvoj nerozpadl nebo nezničil protiútoky z okolních vršků, kam protivníci rádi nabíhají. Pravda, že když jsem s tankem přifrčel za řevu turbíny k hlídkovému postu nepřítele na silnici, ani jsem se nedivil, že vojáci stáli za kulometným hnízdem zcepenělí strachem a čuměli mi do hlavně tak dlouho, až jsem je sundal jednou dávkou do ksichtu. Přitom jejich islámem zaslepení bratři jindy v klidu útočili s kalachy i na obrněnce, snad v tom očekávání Alláhovy přízně. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Velení pro každého Prve jsem mluvil o trochu vyšších nárocích na velitelské schopnosti, však pokud si rádi hrajete jen na svém písečku, tak s tím tady moc parády nenaděláte. Zhruba třetina misí z kampaně totiž vyžaduje minimálně důstojnické výložky, když je záhodno dobře synchronizovat postup spolubojovníků, nicméně nebojte se vlka nic, ani naprostí prvňáčci do BISkových her se zde vůbec neztratí. A to z toho důvodu, že opět nechybí praktický tutoriál, nyní ale mnohem obsáhlejší (celkem 15 úrovní), polopatičtější a řekl bych i vůbec celkově o třídu lépe zpracovaný, než dříve. Včetně praktické navigace pomocí barevných balonků, takže vždy víte, co dělat a kam jít. • Rozsáhlý obsah Kromě té nové příběhové kampaně, navíc s vítanou možností kooperace, je ovšem datadisk opět až po okraj plný dalších zajímavých cukrlátek. Počítaje v to osmičku dalších samostatných příběhových misí mimo kampaň, pětici nových ukázkových úrovní pro předvádění vozidel, a samozřejmě i známou zbrojnici, v níž si postupně odemykáte všechny postavy a vozidla ve hře skrze náhodně vybírané úkoly, popř. si zde vybavení můžete v klidu prohlédnout a hned vyzkoušet. Dohromady tak všechno s tutoriálem, kampaní ve čtyřech obtížnostech, zbrojnicí a samostatnými úrovněmi nepokoříte jistě dříve, než za dobrých dvacet hodin (samotné příběhové mise zaberou asi třetinu tohoto času), a to máte k dobru ještě multiplayer s módy DM a TDM, a samozřejmě i editor taktéž čerpající z trojice MP map: hornatého Takistánu, městského Zargabádu a pusté pouště s ropnými čerpadly. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Další drobné novinky V těchto všech rozmanitých režimech pro jednoho i více hráčů jistě postupně narazíte na další novinky oproti originálu, jako je např. premiérová možnost řízení UAV letounu Predator a vrtulníku AH-6X, infračervené termální vidění, nová optika ručních zbraní, i nové kousky v garáži bojové techniky, kde jsem zřel např. našinci dobře známé V3esky, Volhy M-24 (zde nazvané Vloha), taktické střely Scud-B, archaické obrněnce BTR-40, prastaré tanky T-34, nebo české stroje Škoda 1203 a L-39 Albatros. Je ovšem mrzuté, že sklo vozidel ani na druhý pokus nelze prostřelit - byť se jinak ArmA II chlubí zničitelnými domy, dále na překážkové dráze ve zbrojnici hnedle prohlédnete dosti podivnou fyziku vozidel, která se vykosí i na obyčejném trámu přes cestu, a spolubojovníci auty raději rovnou prochází jako duchové. Ony i takové reflektory např. vozu Humwee hází překvapivě jen jediný kužel světla, jakoby mělo vozidlo pouze jediný světlomet uprostřed. A když se do kopce i zbrusu nový pásovec Bradley skoro zastaví, aby se na druhé straně zase rozjel jako mýdlo po ledu, tak to mi podruhé už také docela vadilo, nota bene, když jsem v jedné misi kvůli tomu jel na další checkpoint doslova celou věčnost. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii • Co na to vaše železo? Co se ale oproti ArmA II skoro nezměnilo, je hardwarová náročnost, i přes proklamovanou optimalizaci stále dosti nadprůměrná, neboť na stejné sestavě, která obsluhovala už původní Armu II (C2D 3.0GHz, 3GB RAM, N260GTX 896MB, driver 197.45) jsem pro schůdných 35-40 FPS musel i dnes v mírně vyšším rozlišení 1680x1050 (dříve 1280x1024) ponížit globální nastavení grafiky na LOW, tedy druhé nejnižší. Interní benchmark mi sice ukázal pohodový průměr 46 snímků za vteřinu (fps), ale v některých vypjatějších scénách jsem stejně klesal i pod 25, kdy už jsem netrefil ani vrata od stodoly. Naštěstí i v tom nízkém nastavení byl obrázek stále lepší kvality, než u původní hry při podobné volbě, takže bych i přes ty poklesky potvrdil, že datadisk, mimochodem nevyžadující pro instalaci původní hru, vypadal a běžel o chlup lépe, než originální ArmA. Ke cti datadisku ale budiž to, že opravdu velké bugy jsem tu nenašel a že jeho obsah je opět řádně bohatý. Což zdůrazňuji obzvláště k nižší ceně, za kterou se u nás s českými titulky bude prodávat jak samostatně, tak i v kompilaci s původní Armou. I po druhé se ale musíte smířit s jistou náročností na železo, ale hlavně opět s několika chybami hlavně co se chování AI charakterů a vozidel týká, které hru zbytečně srážejí, pohříchu skoro stejně jako jejího předchůdce. Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Recenze a videorecenze původní ArmA 2 |
| Michal Jonáš | |
| autorovi je 30 let, pracuje jako IT specialista v právní firmě a herní novinařině se věnuje skoro 10 let v mnoha internetových i tištěných médiích; vede si www.gamesblog.cz; mezi jeho záliby patří modelářství a deskové hry |
