| Autor: Pavel Oreški Publikováno: 29.května 2008 |
Verze hry: prodávaná/PS3/anglická
Doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
Se sérií Time Crisis jsem dosud neměl žádné zkušenosti. Nicméně vím, že jde o ikonu klasických automatových stříleček se světelnou pistolí. Osobně jsem, ať už v hernách nebo na PC, dával vždy přednost hře Virtua Copovi od konkurenční Segy. Nicméně Time Crisis se od „obyčejných“ stříleček odlišoval herními mechanismy – způsobem krytí a hrou na čas. Obojí bylo ve čtvrtém díle zachováno a přibylo spoustu nového. Předně G-con 3, světelná pistole nejnovější generace, která sice kvůli své barvě ani tvaru nevypadá moc realisticky, ale k hraní se hodí náramně.• Pistole G-con 3 
zdroj:
tisková zpráva
Díky přibalenému ovladači je Time Crisis 4 asi o tisícovku dražší než běžná hra na PS3. V krabici najdete jednak Blu-ray disk, potom samotnou oranžovou pistoli a změť drátů a gumových pásů se závažími. Pistoli připojíte USB kabelem k PS3, stejně tak jako dvojici infra senzorů. Jejich provedení je mnohem promyšlenější než u konkurenčního podlouhlého obdelníčku pro Wii, který mi už rok a půl díky svému tvaru neustále padá na zem. Namco na to šlo od lesa a infrasenzory se umisťují nad obrazovku. Na každou stranu se položí dva spojené čtverečky, z nichž se vytvoří písmeno L, to se zaklesne za hranu televize a za ně se spustí zmíněné pogumované pásy se závažím. Na televizi to sice nepůsobí díky tlustému drátu propojujícímu oba senzory s PS3 příliš esteticky, ale funkčně je to naprosto bezchybné – senzory se ani nehnou.Samotná pistole vypadá jako běžná bouchačka s přilepeným joystickem na boku. Druhá analogová páčka je ještě na zadní straně. Samozřejmostí je funkční spoušť, dvě tlačítka na hlavni a další dvě za „přilepeným“ joystickem. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky • Design S nintenďáckým Wii Zapperem se nedá srovnat, G-con 3 se drží naprosto přirozeně, všechna tlačítka jsou velmi dobře dostupná a ovládání je velmi komfortní. Na druhou stranu senzory na televizi se chovaly tak nějak podivně, buď jsem byl příliš blízko nebo moc daleko, jindy jsem nemohl pořádně mířit, protože mám sedačku o trochu níž než obrazovku. Když jsem se ale postavil přímo proti senzorům a našel si „optimální“ vzdálenost, fungovala pistol na jedničku. Před každou seancí je nutné ovladač znovu nakalibrovat pomocí sestřelení pěti (tří) terčíků, které se objeví na obrazovce. • Ovládání v praxi Samotná hra plně využívá všech předností ovladače a pozornému čtenáři je jasné, že přeci jen nejde o tuctovou automatovku. Samozřejmostí jsou on-rail pasáže, kdy pouze střílíte a hra se hýbe za vás. Zajímavé je, že zde je standardní pozicí krytí, teprve když držíte určité tlačítko, vykouknete zpoza překážky a můžete střílet. Nevím, zda tomu tak bylo i v minulých dílech, ale mě se líbilo, že chybí obligátní křížek. Musel jsem, jako ve skutečnosti, mířit pouze pistolí, bez pomoci na obrazovce. Hru to sice výrazně komplikuje, přesto zlepšuje hratelnost. Asi i pro tuto vlastnost jsou čistě střílecí pasáže podstatně těžší a daly mi mnohem více zabrat, než ty chodící. Ano, Time Crisis není bezduchou střílečkou, ale fušuje svým způsobem i do žánru FPS. K tomu slouží zmíněné dva analogové joysticky. Jedním chodíte, druhým se otáčíte. Naštěstí se dá rozhlížet i pouhým posunutím pistole k okraji obrazovky, což je výrazně pohodlnější a mnohem lépe jsem se orientoval. Možná tomu tak bylo díky zkušenosti z Wii, kde se FPS ovládají právě takto. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Další tlačítka na pistoli slouží k skákání, plížení, nabíjení a změně zbraní. Opět musím provedení pistole pochválit, protože i pohyb v prostoru je oproti konkurenčnímu Wii Zapperu mnohem přirozenější a použitelnější. Řekl bych, že by se G-con 3 daly ovládat i FPS od ostatních firem, jen by to chtělo malinko upravit ovládání. Například pro Army of Two by se hodila báječně, místo dost krkolomného míření Sixaxisem. Ale toho se zřejmě jen tak nedočkáme, protože přeci jen jde o periferii Namco Bandai, nikoliv samotné Sony. Škoda. • Není střelba jako střelba Arkádové úrovně ničím nepřekvapí. Ze všech možných i nemožných koutů vybíhají nepřátelé, kteří si stoupnou na předem určené místo a pálí po vás. Zajímavé je, že většina střel vás netrefí, ani když jste neustále „vykouknutí“. Zdraví vám sníží pouze projektily, které jsou obalené jakýmsi červených slizem. A těch je celkem málo. Když na hlavního hrdinu některý takový letí, stačí se přikrčit za překážku a počkat až nebezpečí pomine. Ale abyste si nemysleli, že je díky tomu hra jednoduchá, tak to ne. Vražedné kulky vystřelují protivníci většinou v prvních milisekundách svého pobytu na obrazovce a při těch nejnepřehlednějších situacích. Rychlá reakce je nutná. Zbytek už si asi domyslí každý – různé zbraně od pistole po automat, brokovnici až po granátomet. Omezené střelivo, časový limit a pár závěrečných bosů. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• FPS pasáže Tvoří druhou část hry. A přestože autoři měli snahu, originálně využili zbraň a ovládání funguje na jedničku, jsou chodící mise naprosto příšerné. Kudlu do vlastních zad si Time Crisis vráží příšerným designem úrovní a chováním uměle inteligentních charakterů. Obé bylo převzato z arkádového módu, což je tragédie. Tam, kde je krabicoidní uspořádání nutností (arkáda), se při volném pohybu stává noční můrou. Už první level v docích je tak odpuzující, že nechápu, jak to mohl někdo schválit k vydání. Tisíce kontejnerů, pravoúhlých budov a jednoho puzzlu spočívajícím v nalezení klíče pro otevření dveří. I přes domnělý pocit svobodného rozhodování jsou úrovně striktně lineární, neexistuje možnost byť jen dvou různých cest vedoucích k cíli. Dál se posunete jen, pokud budete striktně dodržovat nalinkovanou osnovu. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Umělá inteligence se chová naprosto stejně jako kdysi dávno – odněkud vyběhne panáček, dostane se na předem určené místo a odtud pálí. Ještě horší je to s vašimi parťáky. Sice s vámi téměř pořád někdo běží, ale ani jednou jsem si nevšiml, že by někoho trefili natož zabili! Jsou pouhými statisty a jen znepřehledňují scénu. Pro oživení lze v omezené míře ničit vozidla nebo sudy, čehož následkem je výbuch a eliminace kolem stojících tupounků. Občas se dostanete k ovládání nějakého pevně zabudovaného kulometu. • Oba druhy akce spojuje jakýsi příběh Ve zkratce ho lze popsat asi tak, že si vás zavolá generalita, vyšle vás na rutinní misi, kde se dozvídáte, že půlka armády se vzbouřila, chce zatopit celé Americe a vy ji máte zneškodnit. Do všech lokací, kam se podíváte, vás zavede jen další z úhybných manévrů vzbouřenců kryjících opravdový cíl vzpoury. Až to vypadá, že vaše velení je naprosto neschopné. Nakonec přeci jen najdete skutečné ohniště zla a to v posledních misích zničíte. Mezi levely sledujete renderované filmečky. Ty jsou velmi zábavné, i když předpokládám, že ne tím způsobem, jakým autoři zamýšleli. Dabing postav a obsah dialogů je tak ujetý, že dá vzpomenout na první filmy Arnolda v Hollywoodu, kdy hrál největší tvrďáky, kteří uměli říci jen pár jednoduchých vět. Scénář je parodií na béčkové filmy. Tohle už jsem u žádné hry dlouho neviděl a neslyšel. Ale co, alespoň se zasmějete. V hlavních příběhových misích se střídají obě – arkáda i FPS, přibližně stejně často. Celkem mi dohrání zabralo nějaké čtyři hodiny na střední úroveň. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry v galerii • Další módy Time Crisis se dá v pohodě ovládat i na Sixaxisu a ve dvou je to samosebou větší zábava. Hrát se ale dají pouze arkádové – samojezdící - mise, na FPS ve splitscreenu musíte zapomenout. Na jednoho i více hráčů čekají party hry. Nejsou moc originální, jde jen o to sestřelit terčíky ve správném pořadí, jen určitého druhu nebo ujíždějící za překážkami. Postupem času se odemykají i Crisis mise, což jsou krátké úrovně s intenzivní akcí. Jednou musíte vystřílet určitý počet nepřátel, podruhé zase mezi desítkami kamarádů najít protivníka, někdy na vás útočí brouci, jindy chlapíci s raketometem. Hratelnost tyhle úrovně prodlouží, ale nic speciálního vás nečeká. Nakonec se musím dost opřít do zpracování. I Sega Tennis na tom byl lépe. Rozmazané textury, modely s nízkým počtem polygonů, příšerná monotónní hudba bez špetky nápadu. Něco tak příšerného jsem na PS3 opravdu nečekal. Jediným plusem je naivní dabing postav, který je tak přehrávaný, až je úsměvný. • Závěr 
zdroj:
tisková zpráva
Porovnám-li veškeré klady a zápory, vychází mi z Time Crisis 4 podprůměrná hra. Na chvilku sice zabaví, ale nesmíte čekat vůbec nic originálního. Po dvou třech hodinkách nemáte chuť pokračovat, snad jen, abyste tuhle šílenost dohráli. S ohledem na velmi kvalitně navrženou a precizně fungující světelnou pistoli je to velká škoda. Tahle periferie si zaslouží mnohem lepší hry a ti, kdo si Time Crisis 4 koupí, mohou jen doufat, že se brzy nějaké další objeví (?). Rozhodně proto s nákupem nespěchejte a vyčkejte širší základny titulů. V té době se možná Time Crisis 4 bude prodávat podstatně levněji. Takhle je to jen vyhození peněz. zdroj: Archiv trailer Související články: Novinky, Medal of Honor Heroes 2 recenze, Resident Evil Umbrella Chronicles recenze |
| Pavel Oreški | |
| autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |
