Recenze
Fire Emblem Warriors: Three Hopes – recenze mlátičkové verze skvělé tahovky
30. 6. 2022
|
Aleš Smutný
Doretheo, jsi to ty?
Call of Duty: Modern Warfare 2: Campaign Remastered – recenze
7. 4. 2020
|
Václav Pecháček
Moderní válka je zpátky. Call of Duty pokračuje s oživováním původní série Modern Warfare a navazuje na tři roky starý remaster prvního dílu předělávkou dílu druhého, respektive jeho kampaně, která je to jediné, co vás v „nové“ hře čeká. Po multiplayeru byste toužili marně, ale jestli chcete vyplenit gulag a projet se na sněžném skútru, jste na správném místě.
Ruiner - recenze
2. 10. 2017
|
Mars Vertigo
Svět roku 2091 se v podání rudě podsvícené kyberpunkové střílečky Ruiner drží striktně svých žánrových klišé. Dystopická společnost v područí technokratických mega korporací, lstiví hackeři schopní se augmentovaným jedincům nabourat do hlav, špinavé slumy a ghetta megapolí se svými zaplivanými techno bary a nevěstinci, hemžící se kyborgy a pochybnými existencemi. To vše je zasazeno do neonem protkané orientální estetiky Neo-Tokya či některé z jihoasijských metropolí, zde reprezentované fiktivním Rengkok City, respektive jeho chudou čtvrtí Rengkok South.
Children of Morta – recenze
11. 9. 2019
|
Jakub Šindelář
Něco vám povím. Bergsonovic rodinka, to je tedy povedená partička. Zkáza v podobě „corruption“ se světem šíří rychleji než v českém fotbale – a oni chtějí s touto zkázou nejen bojovat, ale také najít její zdroj a vymýtit ji! Jsou přesvědčeni, že společnými silami dosáhnou úspěchu. Od toho přece rodina je.
Broforce - recenze
23. 10. 2015
|
Jan Slavík
Útlý pas a bicepsy dmoucí, mužně ochlupené podpaží, zásobník na nekonečno nábojů a hlášky drsné jak nabroušené struhadlo na každém kroku. Maskovací barva v obličeji, rudý šátek pevně okolo hlavy a tělo lesknoucí se potem hrdinného bojovníka proti bezpráví. A Rusům. Kdo by mohl nemilovat akční hity osmdesátých a devadesátých let? Sežeňte skupinu kamarádů, nakupte zásoby, telefony zavřete do časovaných trezorů a odpojte účty na sociálních sítích. Chystá se totiž pořádný maraton skvěle béčkového bijáku. Tentokrát ovšem s vámi v režisérské židli.
Tails of Iron 2: Whiskers of Winter – recenze mrazivé bajky
27. 1. 2025
|
Ondřej Partl
Zima přichází a sever volá o pomoc
Life is Strange: Double Exposure – recenze návratu Max Caulfield
31. 10. 2024
|
Šárka Tmějová
Twin Peaks pro mladistvé
Nex Machina - recenze
4. 8. 2017
|
Jan Vrobel
Žánr top-down stříleček je prastarý. Jeho kořeny sahají až do šedesátých let, kdy v roce 1962 Steve Russell vytvořil hru Spacewar!, dokonce ještě předtím, než Led Zeppelin nebo Pink Floyd natočili své nejslavnější desky. Historie videoher je zkrátka starší, než kam sahá povědomí řady lidí o nich. A top-down střílečky, proslavené nejvíc hrami jako Asteroids nebo Space Invaders, jsou žánrem, který tu s námi už nějaký ten pátek je. Má i v roce 2017 co nabídnout? Tvůrci Nex Machina jsou evidentně přesvědčeni, že ano.
The Red Solstice - recenze
27. 7. 2015
|
Daniel Kremser
Na první pohled je The Red Solstice jen další nevýrazná kooperativní akce. Grafika vypadá přinejlepším průměrně a na klasický mustr tvůrci roubují leitmotiv o kvalitách řecké tragédie. Zkrátka jde o titul, do kterého byste asi za normálních okolností spíš nešli. Ovšem pod nevýrazným audiovizuálním zpracováním a klišovitým příběhem se skrývá hra, která nakonec obstojí. Pokud tedy nepatříte do skupiny méně trpělivých a výzvy vás baví.
Lords of the Fallen - recenze
4. 11. 2014
|
Pavel Dobrovský
Už je to tu zase. Nepřítel má pět metrů na výšku a je oblečený do tolika vrstev ocele, že není vůbec vidět. Snad i spodní prádlo má z titanu. V ruce hybridní kladivo, které jakýsi šílenec překoval na kosu. Je třikrát větší než já, zatímco já jsem, ke svému vlastnímu překvapení, nahý. V ruce mám dýky a jako komár poletuji kolem a píchám do hory ocele, dokud nepadne. Scéna se odehrává na hřbitově, ani není zapotřebí kopat hrob. Tolikrát jako před tím si říkám: nebudu Lords of the Fallen srovnávat s Dark Souls. Ale není to možné.
Bloodborne - recenze
26. 3. 2015
|
Aleš Smutný
YOU DIED. Ikonické heslo se vrací jako starý známý, kterého jste ale nikdy neměli rádi. Věrný své povaze vás atakuje s menší či větší frekvencí, až si nakonec přiznáte, že i když je vlastně otravný a symbolizuje vaši neschopnost, zároveň vás baví. Pro Souls hry typická hláška nechybí ani v Bloodborne, která přináší nový pohled Hidetaky Mijazakiho na žánr, jenž vytvořil a skrze novou hru se jej snaží více či méně pozměnit.
The Hong Kong Massacre – recenze
5. 2. 2019
|
Vilém Koubek
Přemýšleli jste někdy při hraní Hotline Miami nad tím, jaké by to asi bylo, kdyby Jacket uměl zpomalovat čas a zvládal by se s matrixovou elegancí vyhýbat kulkám? Vývojáři ze studia Vreski v tomto ohledu přešli od fantazírování k činům a The Hong Kong Massacre postavili na idejích zběsilosti, stylovosti a krvavosti. Výsledná hra má však k dokonalosti daleko.
Tell Me Why – recenze nové hry od tvůrců Life Is Strange
14. 9. 2020
|
Zbyněk Povolný
Taková normální rodinka
Iron Danger – recenze unikátního taktického RPG
26. 3. 2020
|
Václav Pecháček
Her, v nichž můžete vracet čas, je plus minus nekonečno, ale žádná z nich není jako Iron Danger. Tahle realtimová, ale zároveň tahová, sólově kooperační RPG strategie se vymyká přirovnání. Nejbližší, co mě z vlastní zkušenosti napadá, je hudební program Audacity, jen místo tracků mixujete úskoky, výpady a kouzla – a výsledkem je symfonie zabíjení. Zní to divně, hraje se to skvěle.
Jotun - recenze vikinské rubačky
5. 10. 2015
|
Jan Slavík
Vikinská hra sem tam vyjde, ale herní dobrodružství přímo podle severských mýtů? To opravdu není tak běžný úkaz. William Dubé se svým studiem Thunder Lotus Games na Kickstarteru vybral přes 64 tisíc kanadských dolarů a nasliboval za ně hory doly, což už se s nadhledem bere jako jakási automatika. Jenže, světe, div se, pro jednou to všechno nebyla jen prázdná slova. Jotun je totiž od úplného začátku krásně osobitá hra.
Mark of the Ninja - recenze
25. 9. 2012
|
Lucie Jiříková
Kvůli mohutné masáži akčními filmy má spousta z nás značně zkreslené představy o způsobu boje, kterým ninjové prosluli. Praví ninjové sice jsou tvrdí bojovníci, nevrhají se však bezhlavě do lítého boje proti mohutným přesilám. Naopak. Otevřený boj je pro ninju pouze krajním řešením jinak bezvýchodné situace. Ninjové se v první řadě soustřeďují na špionáž, infiltraci, sabotáže a atentáty.
The Path - recenze
3. 4. 2009
|
Redakce Games.cz
Hororová interpretace pohádky o Červené Karkulce, ve které bloudíte nekonečným lesem. Jděte do babiččina domu a hlavně nezacházejte mimo cestu! Nebo ne...?
Gotham Knights – recenze superhrdinské městské akce
20. 10. 2022
|
Jakub Malchárek
Ještě že se toho nedožil Batman
Star Wars Jedi: Survivor – recenze
26. 4. 2023
|
Václav Pecháček
Cal Kestis se vrací, osamělejší než kdy dřív
Overkill‘s The Walking Dead - recenze
4. 12. 2018
|
Vilém Koubek
Když se licenční hry ujme zkušené a schopné studio, může se z ní vyklubat klenot, kterým je letošní Spider-Man. I známí harcovníci však mohou selhat a zařadit se tak vedle nesčetně dalších, kteří si na oblíbených značkách vylámali zuby – Overkill‘s The Walking Dead je toho bohužel důkazem.
From Dusk Till Dawn - recenze
9. 9. 2001
|
Redakce Games.cz
Stejně jako filmovou předlohu s Quentinem Tarantinem provázejí i akční hru s upíry From Dusk Till Dawn velmi rozporuplné pocity.
Star Wars Battlefront II – recenze
24. 11. 2017
|
Šárka Tmějová
Před dávnými časy, v jedné předaleké galaxii, existovala dokonalá vesmírná střílečka. Měla smysluplný promyšlený příběh, který byl velkolepý, trochu dojemný a zároveň tak akorát vtipný. Oslnivou grafiku, grandiózní hudební doprovod, originální a zábavnou hratelnost i úkoly. Servery byly vždy perfektně stabilní. A nikdo si tam nemusel odemykat náhodné schopnosti v bedničkách skrz mikrotransakce.
Splitgate 2 – recenze arénové střílečky s portály
20. 6. 2025
|
Michal Krupička
Když se Master Chief vloupá do Aperture Science
Legacy of Kain: Soul Reaver 1 & 2 remastered – recenze
20. 12. 2024
|
Michal Krupička
Jeden z nejslavnějších herních hrdinů se vrací oslavit 25. narozeniny