Recenze
The Lord of the Rings: Gollum – recenze nefalšované katastrofy
25. 5. 2023
|
Václav Pecháček
Nevytrpěl si toho Glum už dost?
Crusader Kings III: Khans of the Steppe – recenze vynikajícího rozšíření
30. 4. 2025
|
Václav Pecháček
Ve jménu císařchána!
Call of Juarez: Gunslinger - recenze
28. 5. 2013
|
Aleš Smutný
Jó, to byly časy, když jsem byl ještě mladej. Carnegie tehdy ještě neměl ocelárny, Rockefeller teprv dostával čuchnout, co je to černý, jak to teče ze země a já, Silas Greaves, jsem jezdil po starým západě a nemusel se o nic starat. Celý dny jsem jen čuměl na západy slunce i nekonečnou krajinu, kam jsem se mohl hned rozjet. Poslouchal jsem vytí kojotů a sem tam si zastřelil něco, co jsem pak stáhnul z kůže a povečeřel. Po tejdnu jsem kůže prodal a zase zmizel do divočiny. Byl tam klid a kromě zatoulaných desperátů jsem nemusel sahat po šestiraňáku. Prostě pohoda a spousta času na vychutnávání si přírody nebo zvelebování kempu. No ale vlastně, když tak nad tím přemejšlím, bylo to trochu jinak...
Halo Wars 2 - recenze
8. 3. 2017
|
Vilém Koubek
U výhradně konzolových titulů není neobvyklé, že fanoušci zakládají petice, kterými se snaží přesvědčit vývojáře, aby nedostupný klenot vydali také ve verzi pro osobní počítače. Halo Wars 2 nicméně dokazuje, že ne všechny konzolové hry musí nutně fungovat také mimo svou domácí platformu…
The Walking Dead: Michonne – recenze 2. epizody
9. 4. 2016
|
Miloš Bohoněk
Ve hře, která vám neustále připomíná, jak jsou vaše rozhodnutí důležitá (ačkoli většinou nejsou), je zásadní, aby dobře fungoval systém ukládání pozic. Je proto smutné, že minimálně PC verze druhé epizody The Walking Dead: Michonne má se „sejvy“ problém a klidně se vám může stát, že anuluje váš postup z minula. Ostatně, mluvím z vlastní zkušenosti. Je fajn, že mi vývojáři z Telltale umožnili spustit druhou epizodu i bez dohrání první (tedy, já ji dohranou mám, akorát hra si to nepamatuje), avšak musel jsem se smířit s tím, že rozhodnutí z první epizody vývojáři nasimulují za mě. Není na podobné apríly už pár dní pozdě?
Mario Kart World – recenze skvělých závodů pro nováčky i pokročilé
13. 6. 2025
|
Jakub Malchárek
Závan divočiny na čtyřech kolech
Ultimate Marvel vs. Capcom 3 (PSV) - recenze
22. 3. 2012
|
Petr Poláček
V našich končinách se majitelé handheldu PS Vita pravděpodobně více zajímají a těší hlavně na kapesní verzi Mortal Kombat, než že by nějak zvlášť hltali informace a videa o Ultimate Marvel vs. Capcom 3. A přitom je to velká škoda, protože tento port konzolovky z minulého roku patří aktuálně k tomu nejlepšímu, co lze vlastně na PSV hrát. Menší zájem je však logický vzhledem k tomu, že Mortal Kombat, Street Fighter či Soul Calibur hry tu mají přeci jenom delší tradici a obecně spadají mezi klasické bojovky. A klasiku, tu máme my Češi rádi, nejenom k obědu :)
Detective Pikachu Returns – recenze detektivní adventury s Pokémony
5. 10. 2023
|
Adam Homola
Sympatická hra s obrovskými problémy
Star Wars: Tiny Death Star - recenze
20. 1. 2014
|
Pavel Dobrovský
„Let me tell you about my new love/hate relationship,“ jak se říká. Jmenuje se Star Wars: Tiny Death Star, vyšla před několika týdny, a kdyby ono odpoledne nebylo tak líné, nikdy bych si jí nestáhl. Její předchůdkyni Tiny Tower, ve které stavíte mrakodrap a osídlujete ho nájemníky či zaměstnanci podniků, jsem totiž po deseti minutách smazal s tím, že ztrácet čas nikam nevedoucí budovatelskou hrou mohou jen trestanci a velrybáři, když jim zrovna velryby emigrovaly. Jenže Tiny Death Star, jak to říci... Víte, stavíte v ní Hvězdu smrti. A rozhodně nejde o přeskinovanou Tiny Tower. Určitě ne. Stoprocentně. No dobrá, JE to přeskinovaná Tiny Tower s postavičkami z Hvězdných válek.
The First Templar - recenze
10. 8. 2011
|
Karel Drda
Historie bez příměsi fantasy nebo sci-fi, to je ve hrách nedostatkové zboží. First Templar takovou hrou klidně být mohla, kdyby… No, ono těch kdybysmů je opravdu požehnaně a při hraní téhle solidní akční adventury se budete občas cítit jako na tobogánu. Na strategie specializovaní tvůrci z bulharského týmu Haemimont (Tropico 3, Tzar, Celtic Kings, Glory of the Roman Empire a další) totiž ve své první nestrategické hře nepochopitelně zkombinovali mix příjemných i záludných překvapení, že z toho jde jednomu opravdu hlava kolem.
EA Sports FC 25 – recenze každoročního fotbalu
3. 10. 2024
|
Václav Pecháček
Tentokrát poznáte rozdíl
Punch Club 2: Fast Forward – recenze manažerského simulátoru bojovníka
2. 11. 2023
|
Patrik Hajda
Kyberpunkový ring čeká na svou další hvězdu
Thea 2: The Shattering – recenze slovanské strategie
4. 7. 2019
|
Jakub Šindelář
Vydařené tahové RPG Thea: The Awakening se dočkalo po 4 letech pokračování a opět vás v něm čeká spousta hodin kvalitní zábavy. Nový grafický kabátek a úprava rozhraní hře jenom prospěly. Nezbývá než vyslyšet hlasy bohů a vydat se na nebezpečné dobrodružství, ve kterém půjde o život. Thea 2: The Shattering je tu.
Suicide Squad: Kill the Justice League – recenze nenápaditého zklamání
1. 2. 2024
|
Jakub Malchárek
Jedna hra z mnoha
Re-Legion – recenze kyberpunkové strategie
20. 2. 2019
|
Mars Vertigo
Ellion je mladý charismatický rebel s příčinou. Nemůže už totiž déle snášet utrpení svých systémem vykořisťovaných a zombifikovaných spoluobčanů. Jako samozvaný pastýř proto s boží pomocí vystupuje z davu, aby se pokusil osvobodit své neonové město budoucnosti z područí zhýralého megakorporátu. A vy mu ve strategii Re-Legion samozřejmě pomůžete.
Age of Wonders: Planetfall – recenze
2. 9. 2019
|
Mars Vertigo
Věk divů opouští po třech úspěšných dílech svět fantasy a zkouší pro sérii získat novou hráčskou základnu domácích stratégů zejména mezi příznivci sci-fi. Age of Wonders: Planetfall je další hozená rukavice do žánrového ringu 4X strategií zrozených z genetického jádra Civilizace, Alphy Centauri či Master of Orion, výživný a funkční mix všeho, co lze od žánru očekávat, a ještě něčeho navíc. Navrátilci série již asi tuší, o čem je řeč. Vám ostatním doporučují nasoukat do sebe pozorně následující řádky, protože Planetfall je i přes drobné nedostatky perlou žánru.
The Legend of Zelda: A Link Between Worlds – recenze
7. 12. 2013
|
Miloš Bohoněk
Jaká konzole měla letos nejlepší exkluzivní hry? Xbox 360? Zív. PlayStation 3? Lepší. Nintendo 3DS? No jistě! Japonský handheld chytil druhý dech a v průběhu celého roku nabízel excelentní tituly, jaké si jinde nezahrajete, a které představují pádný důvod pro pořízení samotného zařízení. Silná sezóna odstartovala s takřka dokonalou strategií Fire Emblem: Awakening a pokračovala s Luigi’s Mansion: Dark Moon, Donkey Kong Country Returns 3D, Animal Crossing: New Leaf nebo Pokémon X & Y. A koncovka? The Legend of Zelda: A Link Between Worlds. Skvostnější finále si Nintendo ani nemohlo přát.
Forza Horizon 5 – recenze verze pro PlayStation 5
25. 4. 2025
|
Patrik Hajda
Další bývalá exkluzivita
Star Wars Outlaws – recenze akční adventury z otevřeného světa Hvězdných válek
28. 8. 2024
|
Šárka Tmějová
Zlodějka v zajetí stereotypu
Days Gone Remastered – recenze přeleštěné zombie apokalypsy
2. 5. 2025
|
Jakub Malchárek
Já a moje motorka
Liberté – recenze hrůzostrašné hry z francouzské revoluce
28. 6. 2023
|
Michal Krupička
Karty, rogue-lite a hromada utrpení
LEGO Batman 3: Beyond Gotham - recenze
16. 12. 2014
|
Lucie Jiříková
„Odoláš větru, dešti i naříkání fanoušků,“ složili kdysi tvůrci z TT Games přísahu a od té doby vydávají jednu identickou hru za druhou. Věrní přívrženci jejich LEGO série sice s každým novým dílem lamentují, ale nakonec si hru stejně koupí. Navíc se vždy přidají hráči noví, co předchozí asi trilion LEGO her neznají. Mohlo by to vypadat jako ideální stav. Jenže není. Ne zcela.
Resident Evil: Revelations HD - recenze
15. 9. 2013
|
Václav Rybář
Když podruhé vstupujete do stejné řeky, nedělejte to polovičatě. Ono to z břehu totiž blbě vypadá, když se namočíte k rozkroku, a pak z té vody zase vylezete. Vypadá to, že na to nemáte koul... no však mi rozumíte. Capcom samozřejmě z nedostatku odvahy nepodezírám, ale je fakt, že za portem Revelations na PC a velké konzole jsou spíš peníze než snaha o umělecké vyjádření. Původní 3DS pecka nebyla v Resident Evil kanonu nějakým velkým převratem. Naopak se držela osvědčeného scénáře bum-prásk-baf snad až příliš křečovitě. Po dvou dospělých dílech (pětce a šestce) je ale právě trocha strašení a tradičních hodnot to, co série potřebovala.
Galactic Civilizations IV – recenze zmatené vesmírné tahovky
6. 5. 2022
|
Jakub Malchárek
Do vesmírného baru vejde křeček, terminátor a oživlý strom...
Men of War: Assault Squad 2 – Cold War – recenze
1. 10. 2019
|
Mars Vertigo
Když se řekne studená válka, řada hráčů si určitě vzpomene na skvělou příběhovou RTS World in Conflict či novější sérii Wargame od Eugen Systems – obě tyto značky dokázaly, že může jít o vynikající strategickou tematiku. Série Men of War si díky svým nepochybným kvalitám o takové zasazení přímo říkala. Minulý díl, Men of War: Assault Squad 2, byl sice poněkud rozporuplný, ale nakonec se německým Digitalmindsoft vcelku povedl. Takže se v případě Cold War není čeho bát… nebo ano?
Anger Foot – recenze nadupané akční jízdy
9. 8. 2024
|
Michal Krupička
Dávejte pozor, komu štípnete boty
Might & Magic X: Legacy - recenze
3. 2. 2014
|
Lukáš Grygar
Kdykoli si starší ročníky stýskají, že hry už nejsou, co bývaly, je to pravda jenom z poloviny. Jsme to především my sami, kdo není, kým býval. Jeden z nejlepších dungeonů všech dob, Wizardry VII, jsem hrál ve dvanácti, zatímco dnes mi táhne na dvaatřicet a ne, nemůžu si dovolit propadnout hře podobného kalibru, i kdyby mi nakrásně tancovala před nosem. Navzdory tomu, že mě za hraní her namísto rodičovského peskování někdo platí, je představa dobrovolné výměny reálného života ve prospěch toho virtuálního prakticky nemožná. Moje povinnosti i zájmy neustoupí stranou způsobem, jakým kdysi odlétala do kouta školní taška.