Výsledky hledání pro: bionicle her

LOTR: War of the Ring - recenze

15. 12. 2003 | Redakce Games.cz

V době vrcholící mánie kolem třetího filmu na motivy Pána Prstenů se i Vivendi snaží ukousnout část z koláče tržeb s první real-time strategii z prostředí Středozemě. Je v něčem lepší než kralující Warcraft?

Silent Hill 3 - recenze

16. 11. 2003 | Redakce Games.cz

Třetí díl slavné hororové série pro PC opět slibuje pořádný nášup strachu a napětí. Čím nás podivné městečko Silent Hill překvapí a s čím se musí hrdinka vypořádat tentokrát, se dozvíte v první recenzi.

Gorky Zero CZ - recenze

22. 9. 2003 | Redakce Games.cz

Jméno vojáka: Col Sullivan. Rod: Splinter Cell. Země původu: Polsko. Jazyková vybavenost: plynně česky. Cíl mise: ukrajinská továrna se zakázanými pokusy na lidech. Další reference: Agent Mlíčňák a Gorky 17.

Morrowind: Bloodmoon - recenze

21. 6. 2003 | Redakce Games.cz

V pořadí druhý přídavek pro úspěšné RPG Morrowind vás zavede na ostrov pokrytý věčným sněhem, kde musíte vybudovat hornickou kolonii a čelit hrozbě vlkodlaků. Nebo se raději stanete jedním z nich?

Grom - recenze

4. 3. 2003 | Redakce Games.cz

Mýty a legendy starověkého Tibetu ožívají na pozadí válečného konfliktu ze 40.let minulého století. Jak se tento zajímavý nápad podařilo implementovat do Grom - směsice RPG, bojové strategie a adventury?

TimeSplitters 2 (PS2) - recenze

10. 2. 2003 | Redakce Games.cz

Nápaditý singleplayer a multiplayer lepší než Quake 3: Arena. K tomu notná dávka humoru a hratelnosti, rozsáhlý systém bonusů a arén, spousta adrenalinu a zábavy. Proč hrát něco jiného než TimeSplitters2?

C&C: Renegade - recenze

5. 3. 2002 | Redakce Games.cz

Asi každý hráč real-time strategií Command & Conquer snil o možnosti přepnout se do pohledu z očí nějaké jednotky na bojišti a právě to je obsahem první 3D akce z dílny Westwoodu - Renegade.

Close Combat 5: Invasion Normandy

19. 10. 2000 | Redakce Games.cz

Close Combat 5 - recenzeAutor:BergyPublikováno: 19.října 2000 V poslední době se...

Blackhole – recenze české hardcore plošinovky

10. 3. 2015 | Ladislav Loukota

Loni v dubnu oznámená a nedávno vydaná plošinovka Blackhole (homepage, Steam) od FiolaSoftu dokazuje, že i malé české studio může vytvořit kvalitní projekt na světové úrovni. Odérem komunitního projektu zahalený Blackhole svým vývojářům rozhodně ostudu nedělá, i když to s avizovaným postavením hratelnosti na řešení logických hádanek není tak žhavé, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Dying Light - recenze

2. 2. 2015 | Daniel Kremser

Mezi nejpalčivější problémy Dying Light patří velké ambice tvůrců a z toho plynoucí velká očekávání ze strany hráčů. Přes parádní trailery a našláplou kampaň Dying Light namlsala prostý herní lid na zombie akci z otevřeného světa, která nejde daleko ani pro nějaký ten efektní "Mirror's Edge moment". A realita? Skutek utek! Dying Light je spíše generická záležitost často hraničící s nudou, která jako první letošní titul ukázkově zahazuje svůj potenciál.

Metal Gear Solid V: Ground Zeroes - recenze PC verze

7. 1. 2015 | Jan Olejník

Zdá se mi to skoro neuvěřitelné, že od doby, kdy jsem na PC naposledy hrál Metal Gear Solid, uplynulo jedenáct let. PC verze Metal Gear Solid 2: Substance se tehdy nevyhnula několika klasickým neduhům konzolových konverzí – na klávesnici byla hratelná jen se štědrou dávkou trpělivosti, na kartách od ATi byly „humorné“ problémy s vykreslováním, a jestli si dobře vzpomínám, instalovala se hra snad hodinu. O to více jsem byl zvědavý na to, jak se podařilo Kodžimovi a jeho týmu zvládnout PC verzi Metal Gear Solid V: Ground Zeroes. A mám pro vás dobré zprávy: zklamání se nekoná! Naopak.

Lords of the Fallen - recenze

4. 11. 2014 | Pavel Dobrovský

Už je to tu zase. Nepřítel má pět metrů na výšku a je oblečený do tolika vrstev ocele, že není vůbec vidět. Snad i spodní prádlo má z titanu. V ruce hybridní kladivo, které jakýsi šílenec překoval na kosu. Je třikrát větší než já, zatímco já jsem, ke svému vlastnímu překvapení, nahý. V ruce mám dýky a jako komár poletuji kolem a píchám do hory ocele, dokud nepadne. Scéna se odehrává na hřbitově, ani není zapotřebí kopat hrob. Tolikrát jako před tím si říkám: nebudu Lords of the Fallen srovnávat s Dark Souls. Ale není to možné.

The Last of Us Remastered - recenze

6. 8. 2014 | Jan Olejník

Když vyšla The Last of Us na PlayStation 3 (recenze Vaška Rybáře), byl jsem jeden z prvních, kdo netrpělivě přešlapoval před prodejnou GAME. Další hra od studia Naughty Dog! Pro sichr jsem si ještě před tím znovu „otočil“ Uncharted 2, abych se dostal do správné nálady. Jenže třetího dne jsem spatřil titulky a při jejich sledování jsem se zahořklým výrazem ve tváři odložil gamepad a dumal nad tím, jestli jsem za tohle dílo opravdu vysolil čtrnáct stovek dobrovolně, nebo zda jsem nebyl při smyslech. The Last of Us jsem se zadostiučiněním zpražil na svém blogu a myslel jsem si, že už se k němu nikdy nevrátím. Ovšem nevyzpytatelné jsou cesty boží. Tudíž krom analýzy vylepšené vizuální stránky se nyní dočkáte i názoru člověka, se kterým Last of Us zas až tak nezamávala.

Bound by Flame - recenze

12. 5. 2014 | Ondřej Švára

Jestli Bound by Flame, akční RPG moderního střihu, na něco útočí skutečně bez zábran, pak je to hráčova schopnost rozlišovat klišé od originality a staré pořádky od inovací. První se týká příběhové složky hry, druhé zas akční hratelnosti. Obojí dohromady míchá nové dobrodružství od studia Spiders tak zvláštně nešikovným, ale zároveň i chytrým způsobem, že novinku lze považovat zároveň za zbytečný brak i osvěžující herní sprchu. Co si z toho ale vybrat?

Ryse: Son of Rome - recenze

10. 1. 2014 | Vincent Olejník

Bude to velké, bude to skvělé, bude to exkluzivní, bude to na Xbox One a grafické pozlátko posichruje logo Cryteku na obalu. Tak nějak zněla marketingová omáčka nového hack and slash počinu Ryse: Son of Rome, od kterého si Microsoft bezpochyby sliboval konkurenta God of War. A že novinka nevypadala vůbec špatně.

Dragon's Dogma: Dark Arisen - recenze

10. 7. 2013 | Aleš Smutný

Desítky hodin! Desítky hodin grindování kvůli dalším desítkám hodin strávených v datadisku. Ale můžu si za to sám. Záloha uložených pozic byla příliš stará a postava na dvanáctém levelu skutečně nemůže vkročit do hlubin ostrova Bitterblack, což je hlavní a jediný obsahový přídavek Dragon's Dogma: Dark Arisen. Chci vám tím vysvětlit, proč vychází recenze se zpožděním. Grindovat čtyřicet úrovní není běh na krátkou trať. Na druhou stranu, zrovna Dragon's Dogma je hra, která nestárne a zejména nestandardní podoba „datadisku“ Dark Arisen vyvolává otázku: kdy a jak do něj investovat?

State of Decay - recenze

18. 6. 2013 | Lucie Jiříková

Byl to nevinný výlet do Mt.Tanner. Chystal jsem se tam na pár dní upíchnout, abych si trošku odpočinul od spěchu velkoměsta. Tábořil jsem, chytal ryby a užíval si sluníčka. Letní idylka se ale prakticky přes noc stala noční můrou. Při jednom z výletů po okolí jsem potkal Eda, mého dovolenkového souseda, jak s někým zuřivě zápasí. Podivná osoba se na něj úpěnlivě sápala a snažila se mu zakousnout do krku. Nejdřív jsem se do toho nechtěl míchat, ale když jsem přistoupil blíž, abych mohl nerušeně proklouznout kolem přes vzrostlé mlází, všiml jsem si, že tady něco nehraje – ta osoba silně zapáchala a její oči žhnuly zářivým červeným světlem. A tak jsem zasáhl. Bylo to o fous, ale nakonec jsme ji společně zdolali.

Pid - recenze (málem královské plošinovky)

13. 11. 2012 | Ondřej Švára

Ten robot si evidentně užíval nejvýznamnější funkci v podniku. Střežil tlustá okovaná vrata, co vedou odnikud nikam. Seděl ve své sluji, záda shrbená, lokty skoro protlačené do stehen a usrkával čaj z decentního servisu. Ten milý pitoreskní kontrast mi utkvěl v mysli. Plechový bourák se špičatou helmou jak z vilémovského Německa dělal ťuk-srrr-ťuk-srrr a hezky si na stráži hověl. Skoro jsem si chtěl uvařit vodu.

NHL 13 - recenze

20. 9. 2012 | Martin Bach

Už jsme si tak nějak zvykli naříkat na to, jak se dnešní hry neustále zjednodušují, zkracují a vůbec nabízejí méně obsahu a zábavy, než během „starých dobrých časů“. Nadáváme na nové střílečky, akční adventury i RPG, a v celé řadě případů máme pravdu. Pro jeden žánr ale podobné výtky neplatí. Sportovní hry.

UEFA Euro 2012 - recenze

3. 5. 2012 | Petr Poláček

SLEDUJTE TISCALI.CZ SPECIÁL K EURO 2012!

FIFA Street - recenze

20. 4. 2012 | Lucie Jiříková

FIFA Street není první pokus EA o převedení freestyle fotbalu do herní podoby. První tři díly ale nebyly nijak úžasné, a tak se série odmlčela a vrátila se až nyní - po 4 letech a bez pořadového čísla. Klasický marketingový tah (reboot ftw) tedy naznačuje, že hra prodělala jistou reinkarnaci a s původním konceptem nechce a nemá mnoho společného.

Gotham City Impostors - recenze

2. 4. 2012 | Aleš Smutný

Na Gotham City Impostors jsem se docela těšil. Nijak přehnaně, ale samotný princip nadsazené a zběsilé multiplayerové střílečky, nadupané pomocí praštěných vynálezů a udělátek mi byl sympatický. Na rozdíl od jiných se mě také nijak nedotkl fakt, že hra celkem otevřeně parazituje na batmanovském herním boomu. Vždyť jsou hlavními hrdiny právě ti geekové, taťkové a magoři, kteří si hrají na Batmany a Jokery a řežou se na ulicích Gothamu, zatímco mají na hlavě naražené masky vystřižené z krabice od cereálií.

Postal III - recenze

23. 1. 2012 | Karel Drda

Postal III je hrou divnou, zvláštní, absurdně zábavnou, nehratelnou, graficky odfláknutou a naprosto nepochopitelně zabugovanou. Zcela upřímně, pokud se jí vyhnete, o nic zásadního ve svém životě nepřijdete, i když první dojem nebyl úplně zoufalý.

Shadows of the Damned - recenze

27. 6. 2011 | Jiří Škrampal

Unikátní projekt, na kterém se podepsaly legendy japonské videoherní tvorby, se konečně dostal na stříbrné (a modré) placky. Kde mělo být nadšení, však zůstává jen rozporuplný pocit nenaplněného očekávání. Všechny závany geniálního herního designu byly dokonale utopeny ve fádnosti a technických chybách. A bizarní japonsko-mexický černý humor při nejlepší vůli hratelnost suplovat nedokáže.

Mortal Kombat - recenze

28. 4. 2011 | Václav Rybář

Dějové kejkle u posledních Mortal Kombatů začaly až nebezpečně připomínat zápletky Ordinace v růžové zahradě a dokonce ani crossover Mortal Kombat vs. DC nedosáhl podobných kvalit jako konkurenční Marvel vs. Capcom. Jeho třetí díl na Street Fighter IV enginu je mimochodem pro Mortal Kombat solidní konkurencí. Oba pojí 2,5D herní systém (3D postavy v 2D ringu), ale tam, kde si Capcom hraje a kombinuje mnohdy nezkombinovatelné - v dešti orgastických megakomb - tam se Mortal Kombat pokorně vrací ke svým kořenům a servíruje snad nejmacatější kampaň jednoho hráče, kterou jste kdy v bojovce zažili.

Dance Central - recenze

10. 11. 2010 | Miloš Bohoněk

S děravou výmluvou, že by to kolidovalo s mým zaběhnutým tréninkovým programem, jsem se na střední vyhnul tanečním. Teď to draze kompenzuji se sestřičkou, která mile prohlásila, že jestli ji na maturitním plese nevyzvu k tanci, tak mě tam ani nepozve. Jinými slovy: k vykrucování v rytmu hudby jsem nikdy moc nepřičichl, třebaže oku mému lahodí velice a tradičně těm šikovnějším na parketě závidím. A možná právě proto si mě taneční záležitost Dance Central od Harmonixu tak získala.

Recenze