Morrowind: Bloodmoon - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Morrowind: Bloodmoon - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

21. 6. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

V pořadí druhý přídavek pro úspěšné RPG Morrowind vás zavede na ostrov pokrytý věčným sněhem, kde musíte vybudovat hornickou kolonii a čelit hrozbě vlkodlaků. Nebo se raději stanete jedním z nich?

Autor: Firebird
Publikováno: 21.června 2003


Obrázek zdroj: tisková zpráva Snad každý, kdo to s hraním RPG her myslí alespoň trochu vážně, bezpochyby zná Morrowind, který představuje naprosto revoluční pokračování her ze série The Elder Scrolls. Nyní se k nám dostává druhý datadisk ke třetímu dílu této kultovní ságy, který nese název Bloodmoon (krvavý měsíc). Co si pro nás tvůrci z Bethesdy připravili tentokrát? Nebude Bloodmoon po prvním přídavku Tribunal, který obsahoval nový svět, questy, nepřátele, zbraně a mnoho NPC, působit dojmem chudého příbuzného? Můžu říci ihned, že nebude, ale probereme si to pěkně popořadě.

První otázku, kterou si mnoho z hráčů položí, je to, jestli musí mít dohranou původní hru, než mohou začít hrát Bloodmoon. Hru jako takovou nemusíte mít kompletně dokončenou, ale problém se týká hlavně lepších kvalit postavy, za kterou hrajete. Kdo si myslí, že to zvládne, může to zkusit, ale datadisk je určen přeci jen pro ostřílenější dobrodruhy Vvardenfellských plání. Doporučována je minimálně 20. úroveň vaší postavy. Já jsem pro hraní zvolil mou starou dobrou postavu (Breton), s kterou jsem prošel Morrowind a velkou část Tribunalu.

 Vítejte v době ledové
Bloodmoon nás zavede do světa Solstheim, země nikdy nekončící zimy a sněhových bouří - taková doba ledová. Nová zem se nachází severozápadně od ostrova, kde se odehrává děj původní hry. Je v zájmu Říše, aby zde byla postavena důlní kolonie k těžbě ebonitu, o který hlavně běží, a dalších žádaných surovin. Jak už to tak bývá, neprojde stavba jen tak lehce. Postava hráče v celém příběhu sehraje velmi důležitou roli, v podstatě se budete starat o chod celé kolonie. Dostat se na ostrov Solstheim není velký problém, stačí se vyptávat v přístavech a místní obyvatelé vás sami navigují do míst, odkud jezdí loď.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Můj první příjezd na novou neznámou zemi byl pro mne příjemným překvapením. Připlul jsem k pevnosti Frostmoth, kde začínal celý příběh. Krajina v blízkém okolí nevypadala, že by se nějak výjimečně lišila od původní hry, až na NPC kolem doků, kteří měli slušivé zimní oblečení. První zdání ale klame - stačilo vyrazit za první kopeček a přivítala mě zem plná jehličnatých stromů a prvních náznaků sněhu. Tvář počasí se postupně měnila až po zamrzlé řeky, sněhové bouře a kraj věčného ledu. Ostrov Solstheim má oproti datadisku Tribunal vlastní mapu. Podobně jako původní Morrowind vám na ní hra zaznamenává důležité lokace, do kterých se bude hrdina nesčetněkrát vracet.

 Hrdina, ten tvrdý chleba má
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Mezi úkoly, které hráče čekají, jsou staré známé questy, ale i opravdové lahůdky. Hrdina si opět prožije roli poštovního doručovatele podle systému "dones - odnes". Tím se rozumí klasické známé úkoly z Morrowindu v přenášení určitých listin nebo věcí všeho druhu hezky z ruky do ruky. Mezi první questy například patří sehnání dělníků na stavbu důlní kolonie a jejich eskort do hlubin ostrova. Ti vám ale sdělí, že nejsou znalí bojových technik, a že jejich ochrana je na vás. Hned v první potyčce se bijí hlava nehlava a ani vás k tomu moc nepotřebují. Asi pud sebezáchovy.

Proč vlastně udávám příklad hned na jednom z prvních questů? Inu proto, že jakmile jsou dělníci na daném místě, začne se okolo odvíjet další příběh. Nehledě na to, že po třech dnech čekání je na tomto místě ona důlní šachta opravdu postavena. Je zajímavé v průběhu hry sledovat, jak přibývají domy právě v těchto místech.

K dalším úkolům se řadí třeba chránění určité NPC nebo naopak nalezení nějaké postavy a její následná likvidace. Ovšem smrt není většinou ta pravá cesta řešení problému. Výjimkou není ani úkol zjistit příčinu zmizení lodi, která nedoplula tam, kam měla. Jindy zase na samém konci ostrova potkáte muže, který je očarován a nemá možnost si odpočinout. Vaším úkolem je nalézt autora oné kletby a přesvědčit ho k odstranění kouzla.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

V Bloodmoonu jsou i mnohé další questy, ať už se týkají hlavní linie příběhu, nebo se jedná o vedlejší úkoly. Já jsem jich splnil nespočet a musím přeci jen říci, že ty, kde se transportuje určitá osoba z místa na místo, mě po chvilce už moc nebavili. Přišlo mi, že jich je zbytečně mnoho. Zajímavý, ale takový divný byl úkol, kdy mě jeden seveřan požádal, abych s ním vlezl do nějakého dungeonu. On tam zabil jednu potvoru a byl celý šťastný, že na to má svědka.

Příběhová linie není pevně dána a hráč má možnost vybrat si pořadí plnění úkolů dle vlastního uvážení. Vaše hodnost opět postupuje směrem nahoru podle množství splněných úkolů. Nemusí to trvat dlouho a můžete stanout v čele místní důlní kolonie.

 Osudové setkání nejen s medvědy a vlky
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Designéři hry z Bethesdy do datadisku samozřejmě přichystali i nové nepřátele. První, které jsem potkal, byli vlci, kteří nebyli moc odolní ani silní, ale útočili ve skupinkách. Nejednalo se o pouhé dva nebo tři vlky, ale přepadla mě taková smečka, že jsem chvílemi nevěděl, s kterým z nich vlastně bojuji. Další nepřátele představovali medvědi, ať už grizzly nebo polární. Ti již měli tužší kořínek, ale alespoň neutočili po šesti.

Velmi nepříjemným protivníkem byl jakýsi oživlý přízrak jménem Spriggan, který připomínal ženu kříženou se stromem. Ač její výdrž nebyla nikterak ohromující, bylo ji souzeno dvakrát vstát z mrtvých. Když jsem ji později potkal pohromadě s vlky a medvědy, nebylo mi zrovna do zpěvu. Platilo na ni vylákat ji mimo les, kde byly její síly značně oslabeny. Velmi zdatné a tuhé protivníky tvořili tvorové nejvíce připomínající trpaslíky, kteří si někdy osedlali divoká prasata. Ta se mimochodem potulovala po lesích také samostatně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Za zmínku stojí ještě tvor podobný tuleňům, který se pohybuje v zamrzlých vodách, nebo záhrobní postava jménem Draugr žijící v různých dungeonech. Samozřejmostí jsou NPC rozsetí po celém ostrově, kteří si brousí zbraně na kůži vašeho hrdiny. Ve sněhové bouři někde ve hvozdech zmrzlých hor jsem byl kupříkladu přepaden čtyřmi po zuby ozbrojenými barbary, kteří mi tak vyklepali kůži, že jsem se nestačil ani vzpamatovat. A to jsem si myslel, že s mojí postavou, která měla na čepeli meče krev samotného Dagotha Ura, nikdo a nic nehne - asi chybná domněnka. Nutno dodat, že skoro všichni z nich měli zbrusu nové vybavení, které jsem neviděl v původní hře ani v Tribunalu.

Z Morrowindu jsem byl zvyklý, že nepřátel v kraji nebylo mnoho, ale to, co předvedl Bloodmoon, skutečně nemá obdoby. Protivníky potkáte v podstatě na každém rohu, za každým stromem, prostě všude. A to ne jednotlivě, ale většinou ve dvou. Závěrem bych rád řekl, že po této stránce nemohu tvůrcům nic vytknout, prostě paráda. Nepřátelé výborně dokreslují atmosféru chladného severského počasí.

 Nové předměty a zbraně
Bloodmoon dále přináší úplně nové předměty, které jsou použitelné jak za účelem zpeněžení, tak pro vlastní potřebu. Pokud máte s postavou, se kterou se nyní na Solstheimu nacházíte, projitou hlavní linii původní hry a nějaké další části příběhu, neměly by peníze být tím, co by chybělo. Já jsem vyzkoušel několik nových zbraní, ale nevyrovnaly se síle Sunderu (výzbroj dostupná ke konci hlavní linie Morrowindu) nebo mé oblíbené, mírně magicky modifikované deadrické kataně. Třeba brnění severského národa je opravdu nádherné, docela i drahé, ale na mé ebonitové nemělo. Nové věci jsou pěkně udělané, ale jsou spíš takovou hodně velkou třešničkou na dortu, než nějakým velkým lákadlem.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Jak se stát vlkodlakem
Velkým lákadlem Bloodmoonu je pro hráče možnost stát se vlkodlakem. Nestane se ale tak, že se někde koupí nějaké lahvička s určitým lektvarem. Postava hráče musí být nakažena určitým druhem „šílenství“ (kousnutím od nějaké stejně nakažené potvory), které poté umožňuje nové možnosti. Jakmile se nad krajem snese tma, postava se změní v pěknou potvoru s tlapami plnými drápů. Pak není žádný problém jedním úderem usmrtit nepřítele a z postavy hráče se stane stroj na zabíjení s opravdu vysokými fyzickými hodnotami.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Tato proměna má ale i záporné vlastnosti. Nelze používat inventář, nikdo se s vlkodlakem nebaví ani neobchoduje. A když už je někdo vlkodlakem, musí se udržovat při životě lidskou krví. Nutno dodat, že při vysávání krve ze své oběti nesmí být vlkodlak spatřen, poněvadž NPC mají velmi dobrou paměť a potom s vámi nepromluví ani kůl v plotě. S ranním rozbřeskem se vrací vše do normálu. Jedná se o pěkné zpestření, které si bezpochyby získá mnoho příznivců.

 Grafické zpracování
Kdo prošel původní hru a třeba i celý první datadisk, nebude mít s orientací v Bloodmoonu žádné problémy. Veškeré rozhovory, plnění questů, záznamy do deníku, obchodování, trénování a práce s inventářem zůstalo při starém. Drobná vylepšení čekají na ty z vás, kteří nemají Tribunal - ten není potřebný pro hraní Bloodmoonu, původní hra samozřejmě ano. Týká se to ukazatele stavu hit pointů nepřátel a vylepšeného deníku, co se orientace v něm týče.

Jak jsem již zmínil na začátku recenze, grafické ztvárnění ostrova Solstheim je podle mého názoru perfektní a přináší do hry nový svěží vzduch úplně jiného kraje. Je stále co objevovat a vězte, že dokud nebudete mít projitý celý ostrov, nenecháte toho. Je sice pravda, že v podzemních kobkách běháte v podstatě kolem jedné a té samé stěny, nebo že hrobky jsou úplně stejné (až na názvy), ale na to by měli být hráči Morrowindu zvyklí a nemělo by jim to příliš vadit.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Zamrzlé podzemní jeskyně jsou také velmi pěkné, stejně jako několik nových zasněžených osad místních obyvatel. Ovšem výborné grafické zpracování si vybírá svou daň v podobě náročnosti na hardware. Minimálně je uváděno PIII 500MHz, ale já bych hru na tomto počítači opravdu hrát nechtěl. Optimálně bych to viděl alespoň na procesor lepší než 1 GHz.

 Závěr
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Komu jsou novinky datadisku málo, může si sám vytvořit vlastní questy, kraje, předměty atd. a nebo si na internetu stáhnout tvorbu jiných hráčů. Bloodmoon přislibuje asi 30 hodin čistého herního času, což není vůbec špatné. Marně hledám nějaké výraznější nedostatky, snad jen, že věčně přítomné nahrávání je dost otravné, ale budiž. Také mohla být přidána nová hudba, nebo ještě vetší ostrov, větší stavby, ale to už bych se opravdu vrtal v detailech. Já osobně jsem Bloodmoonem nadšen a neváhám ho každému fanouškovi tohoto skvělého (offline) MMORPG doporučit.

Stáhněte si: Bloodmoon cheaty, Morrowind cheaty, Patch, MP3 ukázky, Videa

Související články: Morrowind: Tribunal recenze (11/2002), The Elder Scrolls: Morrowind recenze (5/2002), První dojmy, Tipy & triky, Návod, Novinky, Morrowind.cz fansite

Firebird
autorovi je 23 let, pracuje jako správce sítě v jedné firmě na Vysočině, specializuje se na strategie, dungeony a adventury (všechny články autora)



 
 
Firebird
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Bloodmoon se jedním slovem povedl a jedná se o kvalitní prodloužení Morrowindu. Nový příběh, questy, země, nepřátelé, hromada věcí k použití a k tomu skvělé grafické zpracování nebo absolutní volnost pohybu, co chcete víc? Koho bavila původní hra a je navíc majitelem Tribunalu, nemá o čem přemýšlet. Pokud nemáte ani první datadisk a rozhodujete se o koupi alespoň jednoho z nich, doporučil bych vám přeci jen Bloodmoon. Bravo, Bethesdo!

Nejnovější články