Recenze
Psychonauts - recenze
7. 6. 2005
|
Redakce Games.cz
Představte si zvláštní svět, kde žijí lidé, kteří umí přenést své vědomí do mysli jiných osob a dělat tam, co se jim zlíbí. Proto vznikla skupina tajných agentů, psychonautů, jež poznáte v této plošinovce od tvůrce Grim Fandago.
Restricted Area - recenze
6. 6. 2005
|
Redakce Games.cz
Do příchodu třetího Diabla si nejspíše ještě pár let počkáme a jeho fantasy klony se musí dříve nebo později omrzet. Jak nás bavil sci-fi pokus o přemožitele Diabla s Falloutem, to se dočtete v první české recenzi.
SW: Revenge of the Sith (PS2) - recenze
22. 5. 2005
|
Redakce Games.cz
Jako nápad na papíře to vypadalo zajímavě: Vybrat z megafilmu akční sekvence, rozvinout je a vystavět kolem nich 15 levelů, ve kterých se vžijete do rolí dvou hrdinů se schopnostmi jako v RPG. Jaká je hra ve skutečnosti?
Nemův podmořský svět zábavy - recenze
3. 5. 2004
|
Redakce Games.cz
Další dětská hra ze série Hledá se Nemo vznikla podle animovaného filmu od Disneyho a vydáte se v ní do hlubin oceánu, kde budete spolu s Nemem testovat paměť a postřeh v mini-hrách jako pexeso či skořápky.
Resident Evil 5 - recenze přídavků
25. 3. 2010
|
Redakce Games.cz
Vadilo vám na původní hře denní světlo? Pak vám dvojice dodatečných misí Lost in Nightmares a Desperate Escape udělá radost, protože se vrací ke kořenům série.
Warhammer: Vermintide 2 – recenze
17. 3. 2018
|
Jan Slavík
“Za Císařství, Sigmara a Kladivo,” volá templář Saltzpyre, když se pod jeho údery hroutí k zemi obrovitý válečník Chaosu a zem se barví černočernou krví. Pro oddaného imperiálního bojovníka je to poněkud hořkosladké vítězství, protože na místo poraženého zplozence nečistých sil stejně nastoupí šiky dalších a svět se bude dál blížit neodvratnému skonu společně s pochodem Archaonových vojsk. Vy si ale podobný moment budete moci vychutnat bez obav. A k němu stovky a stovky dalších, protože Vermintide 2 od studia Fatshark ve zprostředkování válečnické euforie exceluje. To ale není všechno.
One Night Stand – recenze
12. 11. 2019
|
Václav Pecháček
To je zase ráno za trest – trest za to, že jsem se včera v noci strašlivě ožral. Všechno mě bolí, hlavně hlava, mobil mám skoro vybitý, chce se mi zvracet, na jazyku ještě cítím pachuť alkoholu. Hledám sklenici s vodou, zrak mi přeletí po něčích nahých zádech, kam jsem tu vodu jenom… POČKAT. Tohle není můj byt. A ta záda taky nejsou moje. Patří nějaké úplně cizí dívce. A já nemám tušení, kdo to je.
Super Mario Maker 2 – recenze
10. 7. 2019
|
Patrik Hajda
Dalo se očekávat, že další hra se jménem Mario v názvu bude naprostá pecka? Dalo. A je to nakonec naprostá pecka? Je. Je to jenom komplexní editor pro hráče, kteří upřednostňují tvoření věcí před jejich hraním? Ani náhodou. Tedy přesně takový editor tu je, ale můžete ho bez obav ignorovat. Super Mario Maker 2 je totiž navzdory svému názvu plnohodnotná singleplayerová plošinovka.
Vambrace: Cold Soul – recenze
17. 6. 2019
|
Vilém Koubek
Vambrace: Cold Soul se už od prvního pohledu nesnaží zapřít svou inspiraci v Darkest Dungeonu. Zmíněné hře se podobá hratelností a místy i vizuálním stylem. Oproti svému vzoru je však mechanicky jednodušší, méně promyšlená a bohužel také ne zrovna extrémně zábavná.
New Super Mario Bros U - recenze
7. 12. 2012
|
Pavel Dobrovský
Ke konci Sodovkové džungle měl Mario dvacet životů a spokojeně hopkal po plošinkách směrem k hradu s minibossem. A pak, na jednom ošemetném precizním skoku, přišel postupně o všechny životy a vrátil se na poslední checkpoint v polovině džungle.
Dark Souls - recenze
4. 11. 2011
|
Aleš Smutný
Když jsem před takřka dvěma roky konečně vymodlil od hongkongského prodejce (Evropa ani USA tehdy nebyly na pořadu dne) akční RPG Demon’s Souls, dočkal jsem se vynikajícího a velmi svérázného titulu, který se odvolával k dobám, kdy se s vámi hry nemazlily, kreslili jste si hezky mapy a na vše přicházeli sami. A jelikož se z Demon’s Souls, k překvapení samotných tvůrců, vyklubal úspěch, mohlo vzniknout pokračování s názvem Dark Souls, které je nadupanější, krásnější, drsnější, chytlavější a jednoduše lepší. Kdybych nechoval úctu k předmětům, klidně bych mohl Demon’s Souls hodit do skartovačky a s ním půlku akčních RPG, protože tahle hra má jeden velmi nepříjemný efekt: dělá z ostatních her podobného druhu fádní, hloupé a ploché hříčky.
Gumboy: Crazy Adventures - recenze
10. 9. 2006
|
Redakce Games.cz
Žvatlající kulička s příhodným jménem Gumboy je hrdinou české hry, ve které se budete kutálet pohádkovou krajinou a řešit logické i prostorové hádanky. Plus mini-rozhovor s tvůrci o inspiraci a budoucích plánech.
FIFA 17 - recenze
22. 9. 2016
|
Václav Pecháček
Nová fotbalová sezóna rovná se nová FIFA. Takový je nenarušitelný řád světa, nevyhnutelný výsledek pradávné rovnice. Stejně jistý, jako že se střídají roční období, jako že každé ráno vyjde slunce, a jako že všechny trofeje o nejlepšího fotbalistu světa si mezi sebe rozdělí Messi a Ronaldo. A protože fotbalová veřejnost stále tvrdošíjně odmítá ocenit úžasné výkony Tomáše Rosického Zlatým míčem, nic se na tom nezmění ani letos. Dámy a pánové, přivítejte FIFA 17 - nejnaleštěnější fotbalovou hru všech dob.
EA Sports PGA Tour – recenze zdařilého návratu golfové série
2. 5. 2023
|
Jan Slavík
Chystejte se na Masters
The Thin Silence - recenze depresivní adventury
17. 5. 2018
|
Vilém Koubek
The Thin Silence před spuštěním hry upozorňuje, že na vás hodlá naložit dávku depresí, zklamání životem, motivů sebevraždy a dalších závažných témat, která rozhodně nejsou pro slabé povahy. Upozornění se objevuje také v propagačních materiálech, a to dokonce natolik, že působí jako jistá forma lákadla. Bohužel však ve hře samotné deprese vyznívá do ztracena a spolu s nudnou hratelností nevytváří zrovna příjemný zážitek.
Party Hard – recenze
5. 7. 2016
|
Ladislav Loukota
Sezóna oslav a grilovaček je tady, což představuje ideální příležitost napravit rest z minulého roku, kdy jsme nestihli recenzovat simulátor sériového vraha návštěvníků nejrůznějších večírků s názvem Party Hard. Tenhle kříženec Commandos, Hotline Miami a Super Columbine Massacre RPG! sice přímo volal po kontroverzi, ale nakonec ji vyvolat nezvládl, na rozdíl od pozitivního ohlasu ze strany hráčů.
Assassin's Creed Identity – recenze
4. 3. 2016
|
Miloš Bohoněk
Z pohledu hráčů na mobilních zařízeních působí Assassin's Creed Identity luxusně a skutečně dává přičichnout k ikonické asasínské hratelnosti. Z pohledu PC a konzolových hráčů je však Assassin's Creed Identity technicky zastaralý, triviální, krátký, mrňavý, nezajímavý a vůbec prostě nejhorší díl v celé sérii. Jak z toho ven? Jednoduše ji hodnotím jako každou jinou. Jsme na Games.cz, máme rádi kvalitní tituly nehledě na platformu - žádný dvojí metr jako na paralympiádě mobilních aplikací se tudíž používat nebude.
Pharaoh: A New Era – recenze remaku starověké strategie
27. 2. 2023
|
Jakub Malchárek
Vraťte Sfinze ten nos!
Voyage: Inspired by J.Verne - recenze
14. 9. 2005
|
Redakce Games.cz
Po dlouhé době máte šanci zažít výpravu, během níž si přijde na své i ta hráčská menšina, která mimozemské entity konfrontuje raději silou svého intelektu. Měsíčňané čekají jen na vás!
Piráti z Karibiku: Legenda J.Sparrowa rec.
3. 8. 2006
|
Redakce Games.cz
Nešikovný a neustále opilý pirát, jehož při životě drží jen neuvěřitelná dávka štěstí, dostává druhou šanci odkrýt roušku tajemství halící jeho dobrodružství v Karibiku. Jak ve filmu, který má premiéru v kinech, tak v herní rubačce.
Dark Souls III: The Ringed City - recenze
7. 4. 2017
|
Jan Vrobel
Hned v úvodu recenze, zdá se, že posledního obsahu v celé Dark Souls sérii, je třeba uvést upozornění: původní Dark Souls považuji za jednu z nejlepších her všech dob. Ostatně, řada her právě od prvního dílu DS leccos převzala nebo rovnou okopírovala. Od některých mechanismů přes estetické prvky až po celý koncept (jako například Lords of the Fallen nebo Nioh). Třetí díl je pak podle mě ve všech ohledech dotažená "soulsborne" hra, odehrávající se ve fanouškům povědomém světě. Dark Souls III je tedy z mého úhlu pohledu prakticky bezchybný titul, akorát mu chybí ten prvotní šok a úžas. Pokud jste ovšem nikdy žádnou Souls hru nehráli, právě teď s oběma DLC, tedy Ashes of Ariandel a The Ringed City, je ideální chvíle na pot, slzy, řvaní, zen, fascinaci, a nakonec i hlubokou a bolestnou lásku. S tím vším na paměti se pojďme podívat na zoubek městu, na němž se podepsal zub času, které ale přesto, nebo právě proto, přetéká zázraky.
Blackwood Crossing - recenze
26. 5. 2017
|
Ondřej Švára
Dětská fantazie je mocná čarodějka. V adventuře Blackwood Crossing nechá z vlaku vyrůst strom až do nebe a lidem nasadí zvířecí hlavy. Hra vás láká pomocí divotvorného a zároveň melancholického příběhu o rodinných problémech, který sám o sobě patří k absolutní žánrové špičce. Nedoprovodila ho však adekvátní hratelnost. Špičkový scénář kontrastuje s nevýraznou herní mechanikou a neuvěřitelně krátkou herní dobou. Blackwood Crossing obstojí jen jako malé umělecké cvičení.
Minecraft: Story Mode – recenze 2. epizody
16. 11. 2015
|
Miloš Bohoněk
I ty nejlepší adventury od Telltale trpěly (a vlastně nadále trpí) jednou velkou vadou: dlouhatánské rozestupy mezi epizodami. To si takhle užíváte parádní díl The Wolf Among Us nebo Tales from the Borderlands, cliffhanger na konci vás málem zvedne ze židle, ale než za ty dva až tři měsíce vyjde další epizoda, spolehlivě zapomenete, co se předtím dělo a pečlivě vybudované napětí se rozplyne jako pára nad hrncem. Proto je velkým překvapením, když pouhé dva týdny od premiéry Minecraft: Story vydali Telltale nedávno druhou epizodu. Není to vlastně trochu podezřelé?
No Man's Sky - recenze
17. 8. 2016
|
Jan Slavík
Megalomanský vesmírný projekt No Man's Sky bral dech již od prvních prezentací. Z představy možností nekonečného vesmíru se nejednomu fandovi sci-fi točila hlava a pro mnoho z nich bylo oznámení podobné hry doslova splněným snem. Zároveň ale bylo často slyšet obavy z toho, aby se autorům ze studia Hello Games povedlo jedinečný koncept také naplnit nějakým zajímavým obsahem a hratelností. Pravdu měly bohužel do jisté míry oba tábory.
Dungeon Siege III - recenze
20. 6. 2011
|
Karel Drda
Svět už není, co býval. Roky dané jistoty a základní pravidla berou za své a mizí kdesi v nenávratné historii herního průmyslu. Prosím vás, tuhle větu si zapamatujte a opakujte si ji u každého dalšího odstavce. Dohráním třetího a bez uzardění lze říci, že i dlouho očekávaného pokračování autor tohoto článku rozhodně nevyřešil dilema, zda strávil čas u naprosto fantastické RPG mlátičky, anebo u dalšího pokusu herních vývojářů snažících se přiblížit hry lidem, kteří zrovna včera narazili v magazínu o životním stylu na inzerát propagující PS3 nebo Xbox360.
Men of War: Assault Squad 2 - recenze
25. 6. 2014
|
Aleš Smutný
Poslední pětice vojáků se schovává za tankem s přetrženým pásem. Pomalu dochází náboje a medik, co se snažil zachránit už chladnoucí mrtvolu, se válí o kus dál. I kdybyste chtěli tank nakrásně opravit, museli byste přežít v dešti kulek. Situace volá po jediném řešení. Restart! Dobře se s touto funkcí seznamte, při hraní Men of War: Squad Assault 2 ji budete často používat.
Alien: Blackout – recenze
4. 2. 2019
|
Jan Hrdlička
Zadržme, nepobuřujme se. Nějaké to roztrpčení, že z pokračování napínavého Alien: Isolation nakonec vzešla pouhá mobilní odbočka, je docela pochopitelné, to ano. Ale, ač obtížený několika většími nedostatky, Alien: Blackout umí být alespoň na jedno zahrání ucházející atmosférickou zábavou, která vcelku mile zapadne do očekávaného vetřelčího stylu.