Autor: Martin Zavřel Publikováno: 10.září 2006 | Verze hry: prodávaná/česká Doba recenzování: 1 týden |
Žvatlající kulička s příhodným jménem Gumboy je hlavním hrdinou nové české hry, ve které se budete kutálet pohádkovou krajinou a řešit logické i prostorové hádanky. Chcete vědět, nakolik se tento svérázný herní projekt pro celou rodinu povedl? Plus mini-rozhovor s jednatelem tvůrců o inspiraci pro Gumboy, o plánech na druhý díl nebo handheldové konverze. ![]() Z pohádky do pohádky Gumboy se nesnaží budovat žádné velké myšlenky. V zásadě lze říct, že prostě dostanete na hraní míč a jdete si s ním kutálet (a skákat) napříč pohádkovou krajinou. Míčové hry jsou přeci odedávna jedny z nejzábavnějších. Tématické pohádkové světy ve hře zahrnují například barevnou podzimní louku, přízračný noční les či nebezpečnou jeskyni. Tyto světy většinou obývají pohádkoví tvorové, jimž je potřeba pomoci splněním určitého úkolu – třeba víla na louce chce, abyste k ní dokutáleli kapku rosy (nesmí se vám cestou rozpadnout), zatímco skřítek v lese vás nabije magnetismem, abyste k němu mohli dotlačit zářící zrníčka hvězdného prachu. ![]() ![]() ![]() TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Celkem hra obsahuje 40 úrovní (průměrně dlouhých okolo deseti minut), rozdělených do šesti rozdílných prostředí. Z této čtyřicítky slouží 11 úrovní (nazvaných „Školka“) jako tréninkové mise s nápovědou. Mohlo by se zdát, že to není právě mnoho a hru tak pokoříte za jedno odpoledne. Tak tomu ale není - jednak proto, že jsou některé světy poněkud rozlehlejší a úkoly náročnější, dále díky slibu autorů, že v dohledné době budou vydávat další úrovně na internetu. Především, ale bohužel proto, že design prostředí vám občas staví do cesty naprosto vražedné překážky, u kterých sice víte kam a jak se máte dostat, ale než se vám podaří to prakticky provést, budete vytouženou plošinku či skulinku stokrát míjet, jakkoliv je ovládání hry docela podařené. Co se herní náplně a světů týká, mrzela mne absence jakéhokoliv příběhu či alespoň zápletky – jinak svérázná a působivá hra tím rozhodně ztrácí na osobitosti. Fyzika hrou Vaše dobrodružství bude okořeněno nejen hrátkami s podařeným fyzikálním/gravitačním modelem (kutálení a odrážení vaší kuličky odpovídá realitě, stejně jako například přesypávání hvězdného prachu či padání předmětů, jež se snažíte někam dostrkat), ale také přeměnami tvaru či skupenství. Z gumové kuličky se tak můžete změnit například na nafukovací balónek, v jehož kůži se sice dokážete vznést a dostat mnohem výše, nicméně napíchnutí na ostré hrany či bodláky znamená váš konec. Sbíráním určitých předmětů se dále můžete měnit na krychli nebo hvězdičku, potápět se hluboko na dno vodních nádrží apod. ![]() ![]() ![]() Ve všech vašich podobách přitom stále platí jednoduché ovládání co se do počtu tlačítek týká – směrovými šipkami určujete směr pohybu (v případě, že jste ve hře spolknuli správný power-up, šipkou nahoru můžete skákat) a tlačítkem CTRL zrychlujete. Na citlivost ovládání si po pár minutách zvyknete a řídit Gumboye napříč jeho divokým dobrodružstvím se pro vás stane hračkou. Jenže jak už jsem zmiňoval, některé úrovně jsou vytvořeny takovým způsobem, že vás nějaký ten výčnělek bude naprosto zrádně a provokativně srážet ze správné cesty do cíle, případně bude doskočení na některé místo v krajině zcela na hraně lidských schopností. V takových momentech se z roztomilé a zábavné hříčky stává vražedná otrava, která pořádně otestuje vaše nervy. Je to velká škoda, že se během ladění a testování hry nerozhodli designéři tyto „špeky“ ze hry vyjmout. Zřejmě jim šlo o zvýšení obtížnosti a trvanlivosti hry, nicméně tohle podle mého názoru není ta správná cesta.
Alternativní scéna Hra připomíná podobné tituly, jako byly například Gish (PC), Loco Roco (PSP), We Love Katamari (PS2) nebo Kirby Canvas Curse (NDS). Do určité míry lze prohlásit, že jde o jakési „indie“ hry, tedy tituly mimo klasické žánrové škatulky. Mají společnou snahu přinést hráči něco docela jiného, místo aby ohromovaly fotorealistickou grafikou nebo strhujícím filmovým příběhem, staví na jinakosti, roztomilosti a značně originální hratelnosti samotné. ![]() ![]() ![]() další obrázky z této hry si prohlédněte v naší galerii Gumboy je přitom celkově profesionálně uhlazená hra (až na ty zmiňované chybky v designu úrovní). Za pár stovek dostanete slušně vypadající a znějící (bohužel hudby je pohříchu máličko, vlastně jen v hlavním menu – zbytek tvoří spíš zvuková kulisa) hru pro celou rodinu, kterou je možné rozjet i na hodně slabých počítačích. Gumboy sice roztomile žvatlá nesmysly (viz. jeho oblíbené výroky „ťuky ťuk“ nebo „úúúúú“), ale texty ve hře lze přepnout z češtiny do slovenštiny nebo angličtiny. Nezbývá než si postesknout, že se hra nevyhnula zákysům, možná způsobeným zlomyslnými designéry, snažícími se znepříjemnit vaše pohádkové kutálení. Stáhněte si: Demo, Freeware hru Gumboy Crazy Features Související články: Novinky, Loco Roco (PSP) recenze, Katamari Damacy, We Love Katamari |
Martin Zavřel | |
autorovi je 27 let, pracuje jako producent v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při procházkách s kolií, tenisu, cestování, plavání a na srazech Brněnských Otaku |