SW: Revenge of the Sith (PS2) - recenze
4/10
zdroj: tisková zpráva

SW: Revenge of the Sith (PS2) - recenze

22. 5. 2005 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Jako nápad na papíře to vypadalo zajímavě: Vybrat z megafilmu akční sekvence, rozvinout je a vystavět kolem nich 15 levelů, ve kterých se vžijete do rolí dvou hrdinů se schopnostmi jako v RPG. Jaká je hra ve skutečnosti?

Autor: František Fuka
Publikováno: 22.května 2005
Verze hry: prodávaná/anglická pro PS2
Doba recenzování: 1 den


Obrázek zdroj: tisková zpráva Jako nápad na papíře to vypadalo zajímavě: Vybrat z aktuálních filmových Hvězdných válek akční sekvence, rozvinout je a vystavět kolem nich 15 levelů, ve kterých se hráč může vžít do rolí dvou hlavních hrdinů: Anakina Skywalkera a Obi-Wana Kenobiho. A k tomu přidat pár RPG elementů, takže po skončení každého levelu lze nakoupit různá komba a speciální útoky včetně oblíbeného "škrcení na dálku", "blesků z rukou" a "grilování protivníka na světelném meči".

Musím uznat, že na papíře to zní dobře. Koneckonců, na podobném principu byly založena i konzolová trilogie Lord of the Rings, která – i když nebyla nijak revoluční – aspoň fanouškům svou atmosférou připomněla úspěšné filmy. Bohužel, hra Star Wars: Epizoda III – Revenge of the Sith (dále už jen SWE3ROTS), dopadla podstatně hůř, aspoň ve verzi pro PlayStation 2 (mimochodem, hra byla původně ohlášena i pro PC, ale později byla zrušena, proti čemuž fanoušci protestují peticí - pozn.ed.).

 Boj? Oh, boy...
Už po pár minutách hraní vám začne připadat, že něco není v pořádku. Většina SWE3ROTS spočívá v tom, že odněkud někam jdete a likvidujete zástupy droidů, což jde neuvěřitelně snadno a vlastně je problém, aby vám vůbec něco udělali. I když se zastavíte a přestanete cokoliv mačkat, trvá velice dlouho, než vám nějak zásadně ublíží. Navíc máte od počátku hry možnost doplňovat si kdykoliv životní energii výměnou za nadpřírozenou Sílu. A vzhledem k tomu, že Síla se vám neustále automaticky doplňuje, ať děláte cokoliv, stačí vám najít klidnější koutek bez nepřátel a uzdravovat se, jak dlouho je vám libo.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Ale ne že by to bylo potřeba. Devadesát procent hry odehrajete prostě tím způsobem, že se pohybujete přibližným směrem k dalšímu cíli a mačkáte čtvereček (nejrychlejší útok). A to i na tu nejtěžší obtížnost! Za normálních okolností by hráč mohl mít námitky proti nefungující kameře (velice často na vás odněkud z kraje obrazovky střílí někdo, koho nevidíte a vidět nemůžete, protože kamera se nedá nijak ovládat) nebo proti tomu, že není poznat, kdy nepřítel leží a je mrtvý (a za pár vteřin se rozplyne), nebo kdy leží omráčen a za chvíli vstane. Ale hra je tak jednoduchá, že je to úplně jedno.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Bossové mamlasové
Trochu "zajímavější" to začne být když se objeví první boss. U bossů totiž nestačí bezhlavě mlátit, ale musíte objevit "jak na ně". Není to ale přílieš těžké, protože pokud držíte tlačítko pro krytí, naprostá většina bossových útoků vám nemůže nijak (nijak!) ublížit. Člověk by čekal, že právě u bossů se uplatní všechny ty speciální nadpřirozené útoky (které jsou ve zbytku hry zhola zbytečné a jen vás zdržují), ale není to pravda. Tvůrci hry se totiž rozhodli, že by to pak hráč měl příliš jednoduché a zvolili netradiční řešení: Speciální útoky na bosse nefungují! Například do nepřítele pouštíte vraždící blesky, ten se zmítá v křečích a svítí mu v těle kostra (prostě vypadá, že mu to nedělá dobře), ale můžete to takhle dělat půl minuty a nepříteli neubyde ani kousek energie.

Musím přiznat, že ve výše uvedeném případě jsem si nebyl jistý, jestli jde o tak debilní nápad programátorů, nebo je prostě ve hře chyba. A nebylo to naposled. Při některých soubojích se mi například Obi-Wan (a pouze Obi-Wan!) zvláštně zasekával: Obi-Wan normálně stál, držel meč, nikdo mu nic nedělal, ale ať jsem zmáčkl cokoliv, trvalo mu déle než vteřinu, než jakkoliv zareagoval na můj "rozkaz".

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Vzhledem k tomu, že nepřátelům dělá problém oběhnout stůl nebo jakýkoliv jiný předmět v místnosti, záleží vlastně obtížnost soubojů s bossy na tom, kolik je zrovna kolem vás stolů nebo něčeho podobného nezničitelného. Pokud se bojuje v členitějším terénu, je hra opět trapně jednoduchá, protože si kdykoliv můžete odskočit za nějakou překážku a tam se uzdravit. To ovšem ani zdeleka neznamená, že by výsledek měl něco společného se zábavou.

 A dál?
Boje se tedy nepovedly. Ale copak tahle hra jsou jenom boje? Bohužel ano. Občas sice musíte někam doběhnout a něco tam zmáčknout, proříznout dveře, použít Sílu nebo střílet z děla, ale málokdy to znamená víc než přijít na předem určené místo a tam stisknout předem určené tlačítko. Většina levelů je naprosto lineárních a aby hra trvala o něco déle, tvůrci si pomohli několika nepříliš košer prostředky. Většinou to funguje tak, že na vás odněkud vyskakují nepřátelé (které je – znovu opakuji – směšně snadné zabít) a vy nemůžete jít dál, dokud jich nezabijete předem určený počet.
Zvětšit zdroj: tisková zpráva
Zpočátku je to řešeno pomocí "paprskových štítů", což jsou silová pole, skrz která nemůžete projít, zatímco nepřátelé ano ("paprskové štíty" jsou i ve filmu, ale vypadají a fungují jinak), a musíte čekat, až se vypnou. V pozdějších levelech se designéři hry vykašlali i na ty paprskové štíty a často narazíte na odbočky a prostranství, do kterých prostě nemůžete vstoupit (jako by vám v tom bránila neviditelná zeď), i když není vidět, že by je cokoliv blokovalo (a hrnou se z nich na vás nepřátelé). Díky tomu je nuda ještě nudnější, protože nějakému odolnějšímu nepříteli dáte ránu, odhodíte ho za neviditelnou zeď, nemůžete tam za ním a musíte počkat, až k vám zase skrz tu zeď přijde a vy mu můžete dát talší ránu, která ho opět odhodí za zeď atd.

Pokud je na obrazovce více nepřátel, má být teoreticky možné "zaměřovat se" na různé z nich pomocí pravé analogové páčky, což nefunguje. A i kdyby to fungovalo, bylo by to prakticky nepoužitelné, protože byste s onou páčkou museli manipulovat stejným palcem, kterým zuřivě mlátíte do útočného knoflíku. "Zaměřování" je v téhle hře obecně nefunkční a nezřídka se stane, že na obrazovce je 1 (slovy JEDEN) nepřítel, váš hrdina stojí natočený směrem k němu, vy použijete speciální útok a váš hrdina začne odvážně dělat kombo do zdi na druhé straně místnosti.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Kromě toho by při více nepřátelích zaměřování stejně nemělo smysl, protože je málokdy rozeznat, co se vlastně na obrazovce děje. Pokud se v jednom koutě obrazovky sejde hráč, jeho NPC pomocník a dva nebo více nepřátel, vznikne zmatek, ve kterém je těžké rozlišit kdo je kdo, a co kdo dělá, natož aby mělo smysl dělat nějaká cílevědomá komba.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Tak snad aspoň něco navíc?
Hra obsahuje hromadu prémií a bonusů, ke kterým získáte přístup, pokud si dobře vedete v hlavní hře. Tím nejzajímavějším je možnost vybrat si dva Star Wars hrdiny (z přibližně tuctu nabízených) a mlátit se, jeden proti jednomu, v několika arénách. Samozřejmě, k Tekkenu (třeba i k jedničce) to má hodně daleko (každá postava má okolo pěti útoků a žádná z nich neumí to, co předvádí v hlavní hře), ale ve dvou živých hráčích je to na pár minut relativně ucházející zábava – především ve srovnání s psychickým terorem hlavní hry.

K dalším odemykatelným bonusům patří spousta pracovních ilustrací z natáčení filmu. Ty jsou zajímavé pro fanouška Star Wars (jsou v nich některé scény, které se do filmu nedostaly, nebo dopadly jinak), ale je velmi zdlouhavé si je prohlížet – tvůrci nedokázali ani naprogramovat systém pro pohodlné listování statickými obrázky vpřed a vzad!

Dále ve hře jsou speciální mise a kooperativní multiplayer, které nestojí za zmínku, protože se v nich opakuje smrtící nuda hlavní hry, tentokrát navíc bez bossů, bez příběhu a s okleštěnými schopnostmi postav.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Posledním bonusem je možnost přehrát si dříve odemknuté filmové a animované ukázky. Díky tomu se můžete přátelům pochlubit "alternativním koncem", ve kterém závěrečný duel dopadne opačně, než ve filmu. To byl jediný okamžik, kdy jsem se při hraní téhle hry zasmál na místě, na kterém jsem se podle jejích tvůrců zasmát měl. Hned poté mě smích přešel, když jsem si uvědomil, že jsem celou hlavní hru (včetně prémiové mise) dohrál za necelé čtyři hodiny a nebavil jsem se přitom ani deset minut.

 No a co? Hlavně, že jsou to Star Wars!
Vzpomínám si na velmi starou Star Wars hru od Lucas Arts jménem Rebel Assault, která vznikla před 12 lety pro PC a hráč v ní létal ve 3D prostředích, která byla předrenderovaná. Takže to celé vlastně nebylo moc interaktivní, ale fanoušky (i mě) to tenkrát bavilo, protože to vypadalo a znělo jako jejich oblíbený film. V případě E3ROTS by se dalo podobně argumentovat, že na kvalitě hry tolik nezáleží a hlavní je zachytit onu atmosféru. Bohužel, ani to se autorům nepovedlo!

Hra obsahuje několik videosekvencí přímo z filmu (celkovou délku bych odhadl tak na 5 minut). Ty jsou prokládány animacemi v enginu hry. Když herní postavičky vidíme v detailních záběrech, vypadají bohužel strašně. Mají minimum polygonů a rozpatlané textury (Neimoidianský Separatista vypadá, jako by se mu roztekl mejkap).

Zvětšit zdroj: tisková zpráva

Nejhorší ale je, že animace je strašlivě prkenná a neplynulá. I když vidíme, jak do sebe narážejí obrovské kosmické lodě, jejich dynamičnost připomíná centimetrové plastikové modýlky. Jakákoliv animace postav (ve hře i v neinteraktivních scénách) nevzbuzuje ani vzdáleně dojem elegantních šermířských soubojů, ale vypadá jako z nejstaršího Mortal Kombatu. Čímž nemyslím její plastičnost nebo rozlišení, ale animaci postaviček, která je někde hluboko pod 30 fps.

Veškerá grafika zřejmě vznikla mechanickým převodem z lepší konzole nebo PC, protože narazíte na spoustu drobných chybiček jako: Stíny, které se během zlomku vteřiny objevují a mizí; Stíny, které se nedotýkají chodidel toho, komu patří (jakoby se postava vznášela několik centimetrů nad podlahou); kusy podlahy, které mizí, pokud na ně vstoupíte; postavy zaseknuté ve zdech nebo v objektech, které se nemůžou hnout a legračně sebou škubou; a tak dále, a tak dále...

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Zaplať Pánbůh, že aspoň zvukové efekty jsou přesně jako ve filmech. Hlasy hrdinů jsou ovšem o dost jiné než ve filmu (obzvlášť Yoda zní jako parodie sebe samotného).

A když už jsem nakousl problematiku "co na to budou říkat fanoušci?", sluší se napsat následující: Veškerá hudba je sice ze Star Wars, ale žádná není z Epizody III a skladby jsou, zdá se, vybrány zcela náhodně, takže mnohokrát uslyšíte hudební motivy postav, které v tu chvíli nejsou na obrazovce, případně se ještě nenarodily. A podle hry je "Rozkaz 66" proveden několik sekund po zabití generála Grievouse, což, obávám se, nemůže dávat smysl, ať se na to díváte z jaké strany chcete.

 Pro koho a proč?
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Nějak nemůžu najít odpověď na otázku "Koho by mohlo bavit E3ROTS hrát?". Z herního hlediska je to odfláknutá katastrofa, ve které se jakž-takž dají přežít jen bonusové multiplayer mlátičky. Na druhou stranu, pokud jste fanoušci Star Wars, E3ROTS znesvěcuje váš oblíbený film mnohem víc, než legrační a dětská hra LEGO Star Wars – která je, mimochodem, po všech stránkách lepší než E3ROTS.

Stáhněte si: Trailer

Související články: Novinka, Vše o filmu na Tiscali

 
František Fuka
autor začínal s hrami ještě v době, kdy "mít počítačovou hru" znamenalo "naprogramovat si ji", přesto si i dnes rád sedne ke konzoli; více u něj doma na www.fuxoft.cz






 
 
František Fuka

Verdikt:

Původní nápad nebyl špatný, ale provedení je velké zklamání jak pro fanoušky Star Wars tak pro fanoušky videoher. Nejlepší (tj. "nejméně špatné") jsou nakonec multiplayer souboje, které ovšem mají být jen jakýmsi "bonusem" k hlavní hře.

Nejnovější články