Psychonauts - recenze
9/10
zdroj: Archiv
Recenze

Psychonauts - recenze

7. 6. 2005 0:00 | autor: Redakce Games.cz |

Představte si zvláštní svět, kde žijí lidé, kteří umí přenést své vědomí do mysli jiných osob a dělat tam, co se jim zlíbí. Proto vznikla skupina tajných agentů, psychonautů, jež poznáte v této plošinovce od tvůrce Grim Fandago.

Autor: Nukem
Publikováno: 7.června 2005
Verze hry: finální/anglická
Doba recenzování: 2 týdny


Obrázek zdroj: Archiv Představte si svět, kde žijí lidé, kteří mají jedinečnou schopnost přenést své vědomí do mysli jiných osob, tam se procházet a dělat si co se jim zlíbí. Mohou tak třeba vyléčit zákeřnou duševní poruchu a darovat nemocnému šanci ke kvalitnímu životu. Jenomže to by nebyl reálný svět, kdyby někdo těchto schopností nehodlal zneužít. A tak by musela vzniknout zvláštní skupina tajných agentů – psychonautů - jejichž posláním by bylo chránit svět před psychoterorismem. Ještě, že takový svět neexistuje. I když, koupíte-li si hru Psychonauts, ožije tento svět alespoň na vašich osobních počítačích nebo Xboxech.

 Jde to i bez LucasArts
Důvodem, proč se o Psychonauts celkem mluvilo, byl Tim Schafer – tvůrce adventur Full Throttle, Day of the Tentacle a především Grim Fandango – fantastické, leč díky slabé propagaci nedoceněné adventury. Právě k této hře má Psychonauts svým zpracováním asi nejblíže. Originální příběh, osobité postavy, jedinečné zpracování, nezapomenutelná atmosféra. Pouze styl hry je o trochu jiný. Pokud předchozí hry byly ryzími adventurami, Psychonauts je daleko více arkádovou plošinovkou, takže kromě všímavosti a důvtipu je třeba také velké dávky hbitosti a pevných nervů. „Konečně příležitost oprášit gamepad.“, řekl jsem si, a pustil se do hraní.

Pomocí úvodního videa se přenesete do letního výcvikového tábora budoucích psychonautů. Avšak nečekejte zde urostlé muže zápolící s těžkou kládou po kolena v bahně. V tomto táboře jsou cvičeny děti, neboť zbraní psychonautů není fyzická síla, ale duševní. A protože se mladý mozek vyvíjí daleko rychleji než dospělý, je nejlepší s mentálním výcvikem začít už v dětství. Ví to mistři Jedi a ví to i psychonauti.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

A právě do jednoho takového tábora pronikl i malý Razputin. Chlapec s neobyčejnou duševní silou, kterou je třeba usměrnit tím správným směrem. Problém je v tom, že, narozdíl od ostatních dětí je Raz v táboře takříkajíc ilegálně, bez otcova svolení, takže náročný psychický výcvik zde nepřipadá v úvahu. Jenomže než si otec pro Raze přijede, uběhnou nejméně dva dny a za tu dobu se toho dá stihnout překvapivě hodně.

Tak například základní trénink Razovi uškodit nemůže a i v táboře se může sám lecčemu přiučit. Naneštěstí se zde záhy začnou dít znepokojivé věci. Stále více dětí se chová podivně, jakoby bez mozku. A když se pak ztratí dva agenti a jedna dívenka, je na čase jednat. Jak se totiž brzy ukáže, v sázce nejsou pouze jejich životy, ale bezpečnost celého světa.
Zvětšit zdroj: Archiv
 Reálný a virtuální svět
Prostředí hry je rozděleno na dva základní celky. Jednak je to reálný svět výcvikového tábora a jeho okolí, jako je jezero a blízký ostrov s rozpadajícím se ústavem pro duševně nemocné. Na druhé straně to je svět uvnitř myslí vybraných jedinců. Těmi jsou nejprve psychonauti, posléze pak i civilisté, na které Raz při cestě za záchranou agentů a světa narazí.

V každém světě naleznete spoustu různých úkolů a bonusů, jejichž splnění či získání znamená zvýšení kvalifikace a tudíž i mentální síly. Např. po celé ploše tábora je rozmístěno velké množství hracích karet. Některé jsou lehce přístupné, jiné vyžadují trochu akrobacie a některé nedostanete dříve než se naučíte levitaci, telekinezi nebo třeba „teležhářství“. Každých devět karet znamená postup o jednu příčku v kvalifikaci a každých pět postupů povýšení nějaké té mentální dovednosti.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

A pokud si myslíte, že jsou vaše momentální schopnosti už dost silné, je na čase nechat se přenést do mysli některého z učitelů, kde na vás čeká plno pozoruhodných překvapení. Tady se naučíte novým kouskům, které zužitkujete třeba v táboře při hledání karet či jiných věcí, ale především vás nové schopnosti udrží uvnitř mysli hostitele a pomohou vám se prodrat třeba až k samotnému centru jejich šílenství.

 Adventurní plošinovka
Možná vás také překvapilo, že se tvůrci rozhodli odklonit od čistě adventurního žánru a risknout to s něčím novým. Popravdě, bylo mi to zpočátku trochu líto, ale jen do té doby než jsem hře přišel na chuť. Ovládání přejde brzy do krve, i když mi 14 tlačítek na gamepadu málem nestačilo. Na klávesnici zůstal pouze pohled z Razových očí, který jsem používal minimálně, za to snímání obrázků jsem na gamepadu namapováno mít musel.

Zvětšit zdroj: Archiv To, co dělá ze hry trochu adrenalinovou záležitost je právě její arkádový styl. Ačkoliv hru můžete uložit kdekoliv, po jejím nahrání se objevíte na začátku některého úseku v příslušné lokaci. To platí pochopitelně i pro případ, že se vám něco nepovede. Spadnete za okraj „světa“, neobstojíte v boji s bossem apod. Následuje tedy nový průchod jistým úsekem nebo souboj s bossem, který má opět plné zdraví. Vám se sice zdraví také doplní, ale klesne počet možných „projekcí“, tedy jakýchsi vstupenek, do myslí všech osob, takže se může stát, že se už nikomu do hlavy nedostanete.

Je tu sice pár míst, kde si počet projekcí můžete doplnit, ale nejsem si jist, co se stane, když je všechny promrháte. Lepší je tedy nahrát předchozí pozici a zkusit to znova. Naštěstí pád z jakékoliv výšky na pevnou zem vám neudělá nic, pouze se budete muset zase kus vracet. Jednou, dvakrát to zamrzí, po patnácté to už vysloveně... ehm.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Staré známé neduhy
Samozřejmě, že i jinak vypiplaná hra má také své stinné stránky. Tak třeba až nepříjemně často vám do výhledu na Raze vstoupí nějaký objekt a to nejlépe v momentě, kdy jste obklopeni cenzory, kteří do Raze buší razítky a snaží se jej dostat ven z mysli hostitele. Tady by určitě neškodilo, kdyby se takové objekty zprůhledňovaly. Sem tam se tak sice stane, ale pouze u objektů hodně vzdálených nebo těch, které zneviditelňovat naopak nepotřebujete.

Zvětšit zdroj: Archiv Další výtku bych měl k nutnosti občasného korigování směru Razova běhu nebo letu. Typicky běžíte k okraji nějaké podlahy, načež se kamera začíná sama stáčet a tím pádem i směr běhu. Jakž takž to korigujete, skočíte a kamera se rozhodne nadále měnit směr letu. O korekci běhu při náhlé změně úhlu pohledu kamery ani nemluvím. To jsou zkrátka nešvary snad každé takto ovládané hry (Broken Sword 3, poslední díly Prince of Persia apod.). Nakonec bych zmínil naštěstí velmi řídký jev, kdy se vám může povést uvíznout na místě, odkud se dostanete pouze nahráním předchozí pozice.

 Pozitiva převažují
Nicméně musím říci, že pozitiva hry přehluší chvilkové záchvaty zuřivosti nad ovládáním, takže výsledný pocit z hraní je kladný. Je to už samotným provedením hry. Stylem, jakým sbíráte zkušenosti, hledáte bonusy, nacházíte jinde použitelné předměty, využíváte mentálních schopností k řešení některých z mnoha úkolů, posloucháte nebo se účastníte slušné řádky vtipných rozhovorů atd. atd. Zkrátka i v této hře je kus dobré adventury.

Náročnost hry není nijak vysoká, boje s bossy jsou celkem jednoduché, stačí jen přijít na jejich slabinu. V pokročilých fázích hry, kdy máte k dispozici např. neviditelnost nebo štít, to je vysloveně brnkačka. Více starostí mi spíše dělaly průchody někdy až překombinovaných úseků, obzvláště závěrečná pasáž byla už trochu přehnaná.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Abstrakce obrazu i zvuku
To, co každého hráče musí ohromit, jsou rozsáhlá a zcela jedinečná prostředí, do nichž se postupně dostáváte. Je až neuvěřitelné, kolik originálních a do detailu promyšlených světů může vymyslet jediný člověk. Dalo by se spekulovat, že Tim Schafer není zcela normální a že hra je obrazem jeho mysli. Samozřejmě nechci o zásluhu připravit ani další členy vývojářského týmu, kde určitě každý přispěl svoji dávkou šílenství.

Výsledkem jsou pestré světy plné prapodivných bytostí, pokroucených fyzikálních zákonů, ale hlavně bezbřehé zábavy. Jednou jste pod vodou, omezeni prostorem vzduchové bubliny, kterou před sebou tlačí zmutovaná paryba. Jindy se jako obrovský netvor procházíte mezi mrakodrapy pidiměstečka. Nezapomenutelné je určitě městečko plné tajných agentů stíhajících proradného mlíkaře či karetní španělské ulice v inverzních fluorescenčních barvách.

Zvětšit zdroj: Archiv

Vše je pak podbarveno povětšinou svižnou, ale nijak rušivou hudbou, která sedne přesně do daného prostředí. Dabing postav je tradičně na vysoké úrovni a tím myslím jak provedení, tak samotný obsah. Dialogů je tu slušné množství. Někdy se možná přistihnete jak stojíte, posloucháte a ono to nemá a nemá konce :-) Mnoho postav bylo sice namluveno jedním hercem, ale v tom množství postav se to celkem ztratí.

 Tak tahle vydrží!
Psychonauts rozhodně není jednou hrou z mnoha. Jde o osobité umělecké dílo, které si zaslouží, abyste si jej pozvolna vychutnávali. Díky pestré škále rozsáhlých úrovní se hrací doba pohybuje tak od 15 hodin, ale pokud hodláte vytěžit maximum, tj. dostat se na stou psycho-úroveň, může to být doba ještě daleko delší. Osobně jsem skončil po 30ti hodinách hraní na 98. úrovni s jedenácti možnými projekcemi.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

Dobré je, že můžete téměř jakoukoliv předchozí část opakovat, dosbírat zapomenuté bonusy a zvyšovat si tak kvalifikaci. Pro ty nejpečlivější, kteří dosáhnou na stovku, je pak připravena zvláštní akce. Ale ať už hru dokončíte s maximem nebo míň, určitě na ní budete ještě dlouho vzpomínat a možná se i vracet.

 Na čem si to zahrajete?
Zvětšit zdroj: Archiv Co se hardwarové náročnosti týče, mohu jen reprodukovat minimální (resp. doporučenou) konfiguraci: procesor – 1 GHz (2 GHz), operační paměť – 256 MB (512 MB), grafická karta – GF 3 či R 8500 (GF FX 5700, R 9600) s 64 MB (128 MB) paměti vyjma GF 4 MX (!), ale možná to 3D analyzer spraví, dále DirectX 9.0c a 3,7 GB místa na disku. Klávesnice a myš nebo lépe gamepad. Stabilita hry je perfektní, nevzpomínám si na jediný případ pádu. A to ani při občasném přepínání na plochu, což hra pozná a sama se zapauzuje.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Patch

Související články: Novinky...

 
Nukem
autorovi je 31 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-)






 
 
Nukem

Verdikt:

Velmi zábavná, přitažlivá a vysoce originální hra, která nepřestává bavit téměř až do konce. Připravte se na dlouhé hodiny zapáleného hraní, ale i na občasné problémy s kamerou nebo ovládáním. Vznětlivějším povahám může sem tam vadit nepříjemné opakování kratších či delších úseků bez možnosti nahrát hru v libovolném místě, ale to se u plošinovek nikdy nezmění.

Nejnovější články