Recenze

Call of Duty: Modern Warfare II – recenze

Kapitán Price je zpátky

IL-2 Sturmovik: 1946 - recenze

Změnil by se průběh války, kdyby do ní stihly zasáhnout letouny s proudovým a raketovým pohonem? Zjistíte to díky novému obsahu v kompilaci Sturmovika, kterou rozebírá jeden z nejfundovanějších virtuálních pilotů.

Stormrise - mega-recenze

Zpustošená Země je dějištěm konfliktu ve futuristické RTS zakládající si na revolučním způsobu ovládání na konzolích a boji snímanými z bezprostřední blízkosti.

Game of Thrones – recenze 3. epizody

„Když hraješ hru o trůny, buď zvítězíš, nebo zemřeš.“ Památný citát královny Cersei rezonuje celou fantasy ságou Písně ohně a ledu, a i události ve videoherní adaptaci Game of Thrones toho jsou jasným důkazem. Mladičká služebná Mira Forrester se ocitá v královské metropoli a nezkušeně se zaplétá do mocenské hry plné intrik, tajných aliancí a dýk v zádech, jejíž pravidla nemůže znát. Jsou to nervy a také důkaz, že z tvorby studia Telltale Games se konečně stává dílo hodné své předlohy.

The Wolf Among Us – recenze 3. epizody

Telltale měli co žehlit. Po výborné první epizodě (recenze) The Wolf Among Us naservírovali pokračování v podobě Smoke and Mirrors (recenze), které trpělo kvůli nedostatečně kvalitnímu obsahu a čtyřměsíční prodlevě. Výsledný dojem byl takový, že jinak stále výborná adventura přešlapovala na místě. O to záživnější pak bylo hraní třetí epizody Crooked Mile.

Abzû - recenze

Podmanivá hudba Austina Wintoryho znovu rozeznívá dramatické smyčce a další němá postava se vydává na tříhodinové dobrodružství kaleidoskopem divů a barev. Po postavě oděné do magické šály se do hluboce filozofického dobrodružství pouští bezejmenný potápěč - přestože to tvůrci samozřejmě nemohou přiznat, jde o minimálně duchovního nástupce Journey. Tam kde však Journey smazala ve své době hranice mezi uměním a hrou a změnila chápání herního průmyslu, tam Abzû šlape vodu. Ačkoli se na první dobrou snaží přímo ukázkově, něco tomu tentokrát schází.

Sébastien Loeb Rally EVO - recenze

Rallye simulátory se nečekaně nadechly k renesanci vlastního žánru. Jen co se usadil prach po DiRT Rally a WRC 5, vyjela vstříc rychlým šikanám a nebezpečným horizontům Sébastien Loeb Rally EVO. V nebývalé konkurenci vypustili tvůrci z Milestone do světa agilního štírka, který možná neoslní vizáží a technickou dokonalostí, ale svět rychlých kol napodobuje věrně a překvapí osobním poutem k mistru volantu, jehož jméno nese. Italská novinka není dokonalá, ale DiRT slušně šlape na paty.

Cold War Conflicts - recenze

Cold War Conflicts je realtimová strategická hra, která využívá engine už postarší hry Sudden Strike 2 stejného ražení, ale narozdl od ní se vše odehrává během korejské a izraelsko-arabské války v letech 1950-1973.

Cave Story+ - recenze

Z dnešního pohledu je to naprosto nepochopitelné, ale hry jako Cave Story jsme dříve běžně hrávali, bavili se o nich a znamenaly pro nás opravdu hodně. Odreagování, zábavu, napětí a nervy drásající chvíle, kdy jsme měli chuť prohodit náš předražený počítač z okna - přesně takové stavy člověk u řady plošinovek zažíval a dokonce je i vyhledával. U téhle vylepšené, komerční verze, kultovní freewarovky, vám stačí pár minut na to, abyste pochopili, že stejné pocity se mohou dostavit po tolika letech znovu a že vlastně vůbec nevadí, jak to celé vypadá.

Nioh 2 – recenze

Nabruste katany, naostřete kopí, za opasek srovnejte nástroje nindžů, oprašte posvátné štětce k psaní ochranných talismanů. Japonsko se zmítá v bouřlivém a krví zbroceném období Sengoku a jako by snad řada krutých střetnutí a vojenské manévry potenciálních sjednotitelů po celé zemi nepřinesly dost útrap, ještě se to všude hemží démony, nestvůrami a přízraky. A ty není radno podceňovat. Mají na vás totiž zálusk a nedají vám nic zadarmo.

Wolcen: Lords of Mayhem – recenze

Vzpomínáte na Greedfall? To bylo povyku kolem epického RPG, které bylo tak skvělé, že o něm pro jistotu nebyla při udílení cen za loňský rok pořádně nikde ani zmínka. A co si budeme povídat, bylo to právem. Hra byla v mnoha ohledech nedodělaná, její kvality nevyrovnané a přehnané ambice ji srazily na kolena. A právě na Greedfall jsem si vzpomněl při hraní Wolcenu. Bohužel to není lichotivé přirovnání.

Etherborn – recenze

Prostorové vnímání. Schopnost, která nám umožňuje projít testy studijních předpokladů nebo podélně zaparkovat s autem. Dostatečná představivost v trojrozměrném prostoru navíc člověku umožňuje užít si naplno i Etherborn, prostorovou adventuru se spoustou puzzlů, z nichž se vám bude po čase motat hlava. Stačí totiž k hádankám přidat hrátky s gravitací, surreálno, a dobrodružství bezhlasého těla za hlasem bez těla může začít.

Spyro Reignited Trilogy - recenze

Pokud chcete s dětmi pravidelně hrát videohry, brzy se dostanete do bodu, kdy prostě nemáte po čem sáhnout. LEGO na sto způsobů se vytěží a těch pár lepších kousků nepřebije podprůměrné tituly z oblíbených světů. Proto jsem se zaradovala, když vývojářské studio Toys for Bob, které stojí mimo jiné za „hračkovou“ sérií Skylanders, ohlásilo remasterovanou verzi Spyra jménem Spyro Reignited Trilogy.

Call of Cthulhu - recenze

Studio Cyanide, které můžete znát díky videoherní adaptaci Blood Bowlu nebo skrze dobrodružství gobliního tichošlápka Styxe, se rozhodlo zařadit se svým zpracováním Call of Cthulhu do nekonečného zástupu vývojářů těžících z díla H. P. Lovecrafta. Povedlo se mu povznést se nad zvučné jméno kultovního autora a skrývá se za líbivými sliby o strachu a Prastarých také dobrá hra?

Sundered - recenze

Běžím nekonečnou chodbou. Míjím opuštěné plošiny a v uších se mi rozléhá šepot prastarých entit, obývajících toto prazvláštní místo. Popadám dech, dochází mi energie, ale kdykoliv se otočím, vzedme se ve mně pud sebezáchovy. Skáču přes plošiny, pod nohama se mi drolí hlína z roztodivných výstupků, trčících ze zdiva. Jsou za mnou. Nepopsatelné stvůry. Šepot sílí. Musím se jim postavit. Musím bojovat, než mě chapadla nicoty stáhnou na samý začátek.

Phoenix Wright: Ace Attorney – Spirit of Justice - recenze

Soudní dramata jsou pořád v módě. Ten okamžik, kdy se všechny stopy a důkazy dají na jednu hromadu a všechno se vyostří na souboj dvou lidí, kteří na sebe pokřikují v soudní síni, stojí za to. A série Phoenix Wright je na tom celá postavená. Poslední díl s podtitulem Spirit of Justice nevyjímaje.

Wheels of Aurelia - recenze

Už nevím, která státní instituce to byla, ale nedávno se na sociálních sítích chlubila revitalizovanou polní cestou. Rozkošná venkovská promenáda, vybízející k podzimní procházce, dostala chodník z dlažek a betonový lem. Cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly, napadlo mě okamžitě, a napadlo mě to podruhé za poslední měsíc, protože totéž jsem si říkal během cestování s Wheels of Aurelia.

Renoir - recenze

V kulisách filmového žánru noir dnes vznikají ledajaké hry, dokonce i logické plošinovky jako je Renoir. V přemýšlivé arkádě ožila stylová černobílá detektivka s osobitou atmosférou, silným příběhem a skvělou herní mechanikou. Umění s důvtipem se ale nepodařilo dokonale spojit po technické stránce. Hra s komplikovanou produkční historií zůstala lehce nepřehledná, její ovládání krkolomné a umělá inteligence nespolehlivá. Za trochu shovívavosti ale Renoir nakonec stojí.

Californium - recenze

Šedesátá léta v Americe nebyla zrovna to období, kde byste chtěli žít. Válčení v Evropě vystřídalo válčení ve Vietnamu. Každý, kdo se jen špatně podíval na nesprávného člověka, byl označen za komunistu. Hrozba jaderné války visela nad celou zemí (i Zemí) a k tomu stále přetrvávající rasismus. Na druhé straně se začala rozmáhat rebelie mezi mladší generací a s tím spojené užívání psychedelických drog a alkoholu, ze kterého těžilo i beatnické hnutí.

Unravel - recenze

Také máte někdy pocit, že už hry nedokážou strhnout jako dřív? Že zážitkům, které vás naprosto nekriticky přibily do křesla a nenechaly vás vydechnout, už definitivně odzvonilo? Všechno je na nic, už jsme moc staří a tak dále? Tato hořkosladká sebelítost ovšem dostala pořádný políček od šikovných Švédů ze studia Coldwood Interactive, kteří servírují fantastickou plošinovku Unravel, co nechytne za srdce jen úplné roboty.

XCOM: Enemy Unknown - recenze iOS verze

Komu se stýská po XCOMu, nemusí hrát jen nový a taktéž povedený Shadowrun Returns. Může si XCOM: Enemy Unknown zopakovat, ale tentokrát v mobilním provedení. Stačí mít komplatibilní zařízení, což jsou zatím jen zařízení od Applu. Pokud ale nějakou tu jablečnou hračku máte a novodobý tahový klenot se vám ještě nepřejedl z PCčka či konzolí, můžete to mimozemšťanům nandat i na cestách.

Officers - recenze české verze

Zdlouhavá a trnitá cesta vedla ke zrodu druhoválečné RTS, která se snaží nalákat především na rozlehlé bitvy s plně zničitelným prostředím, které dosud v žánru nemají obdoby.

Tokyo Jungle - recenze

Poutavé apokalyptické téma nemusí vždy přinést nenažrané mrtvoly, vyzáblé bestie holdující lidské krvi, agresivní mimozemské bytosti nebo děsivé přírodní živly. Bohatě stačí, když se dozvíme, že všichni lidé si prostě vzali dovolenou a vládu nad světem přebírají zvířata.

Total War: Warhammer II - Rise of the Tomb Kings – recenze

Settra Nezničitelný, Král králů, Nejvyšší král Nehekhary, Pán země, Monarcha nebes, Vládce čtyř horizontů, Mocný lev Nekonečné pouště, Velký nebeský jestřáb, Majestátní císař proměnlivých písků, Věčný vládce legií Khemri, je hrůzným válečníkem. Vůbec nevadí, že mu někdo vyndal mozek hákem skrz nosní dírky, což je, jak jistě uznáte, komicky nechutné. Má totiž na povel nespočetné legie nemrtvých přisluhovačů, oživlých soch a přerostlých škorpionů, a to k hrůznosti docela postačí. Rise of the Tomb Kings rozšiřuje Total War: Warhammer II o naprosto unikátní frakci, která je v lecčems možná až příliš silná.

Lord of the Rings Online: Siege of Mirkwood - recenze

Temný hvozd plný nástrah a nepřátel. Pět nových levelů pro hrdiny. Tuhé dungeony. A rychlé boje v novém režimu... I tohle nabízí další datadisk k onlinovému Pánu prstenů.

Assassin’s Creed Odyssey – recenze

Až do nedávna každý podzim znamenal příchod minimálně jedné iterace Assassin’s Creed. Egyptské Origins po roční pauze příjemně překvapily, ale stále působily relativně tradičně, s Odyssey se však tvůrci vydali do mnohem méně probádaných vod plných příběhových rozhodnutí a rozvíjení RPG prvků. A triér!