Autor: Bergy Publikováno: 1.května 2002 |
Vcelku překvapivé ale je, že si War Commandera zahrajete pouze za jednu stranu. Německá armáda je tedy v singleplayeru ovládaná pouze počítačem, což je docela škoda, protože tak zde chybí možnost výběru mezi válečnými mocnostmi. V důsledku toho jsou ve War Commanderu dvě různé americké kampaně (každá obsahuje 13 misí). Obě začínají na již zmíněných plážích, ale poté pokračují svou vlastní cestou ve vnitrozemí. Rozdílné schopnosti vojáků Jak jsem již napsal, v žádném případě nečekejte, že budete ve větším měřítku ovládat těžkou techniku jako tanky, samohybná děla atd. Pod vaším velením totiž bude pouze četa pěšáků s různým vybavením, ale v některých případech je možné zavolat si leteckou podporu. Ona výbava je velmi důležitá, protože diferencuje schopnosti vašich vojáků. K dispozici tak máte například vojáky s standardními puškami, těžkými kulomety, plamenomety nebo i sniper puškou. Mezi sekundární vybavení zase patří třeba miny nebo granáty, jejichž použití je rovněž velmi důležité. Někdy prostě stačí hodit šikovně granát do místa s vyšší koncentrací nepřátel a je vystaráno :) Bohužel musím konstatovat, že podobná taktika velmi dobře funguje i obráceně, a pokud si nedáte pozor, můžete během pár vteřin ztratit najednou i celou třetinu vašich jednotek. Díky velmi nekvalitní umělé inteligenci vlastních jednotek, se totiž vaši vojáci chovají doslova jak stádečko ovcí. Co jim nepřikážete, to prostě neudělají. Ono pokud byste ovládali třeba pět jednotek jako v Commandos, asi by to bylo v pořádku, ale představte si vřavu vylodění na pláži Omaha, kde vybuchují miny a granáty po desítkách a vy se jimi máte prokličkovat se svými čtyřiceti pěšáky a ještě zlikvidovat centrální bunkr, ze kterého do vás pořád někdo šije kulometem. Já vím, podobné to bylo i ve skutečnosti, ale každý z těch opravdických vojáků měl v hlavě mozek, vaši vojáci tam mají maximálně piliny a podle toho to ve hře také vypadá. V jednotě není síla První, co tedy musíte vždy podniknout, je rozdělení vaší čety do několika menších skupinek. To je jediné řešení, jak zamezit té největší katastrofě, která vás může potkat. Při větším počtu vojáků totiž není výjimkou, že ti vzadu se prostě buď přestřelek vůbec neúčastní nebo, a to je ještě horší, střílí skrz vlastní vojáky v předních řadách, což opravdu nemá obdoby. Další problém ovšem je, že pokud si vytvoříte skupinky, velmi špatně se najednou ovládají. Přitom znovu stačí chvilka nepozornosti, jeden letící granát a máte opět po srandě. V podstatě by stačilo, kdyby vaši vojáci zareagovali a dotyčného granátníka včas sami paralyzovali. To bych ale asi chtěl příliš :) K netradičním vlastnostem jinak patří možnost, že vaši vojáci jsou na základě vašeho příkazu schopni zalehnout a pokračovat vpřed plížením. Je to vcelku účinné proti sprškám nepřátelských kulek, ale na druhou stranu to velmi zdržuje. Podle mého názoru tak máte o starost víc a celkový zmatek se tím ještě umocní. Oproti tomu střílení se sniperem je velmi zábavné a jednoduché. Pokud totiž chcete tímto způsobem někoho zlikvidovat, stačí namířit na cíl a kurzor se vám změní v malou lupu, která ve své podstatě nahrazuje zaměřovač s dalekohledem. Pak už jen stačí odklikat výstřely a není co řešit. Pozor na střelivo War Commander je jinak díky dost hloupé AI a přesile nepřátel docela těžkou hrou, u které se zapotíte i na tu nejednodušší obtížnost. Nevím, jestli to je náhoda, ale podobné pocity mě provázejí skoro u každé hry, která má něco společného s firmou CDV. Že by se jednalo o nějaký firemní punc? Aby toho nebylo málo, tak ještě nesmím zapomenout zmínit, že veškerá munice (ať se jedná o náboje do střelných zbraní, granáty či miny) je limitována. To znamená, že pokud neuváženě vyplýtváte náboje, může se ke konci mise stát, že neuspějete jednoduše proto, že už nebudete mít čím střílet, a to určitě dokáže naštvat. Resumé Celkově hodnotím War Commandera jako docela hezký pokus o inovaci na poli RTS, ale výsledek je alespoň v mém případě dost rozporuplný. Nápad, grafické zpracování i podstata celé hry jsou v pořádku, ale výsledek mě prostě moc nenadchl. Umělá inteligence je jedním slovem ubohá a opět se vše řeší pouze silnou převahou protivníka. V multiplayeru to sice může být větší zábava, ale základem dnešních her je pořád ještě singleplayer a ten se zkrátka moc nepovedl. Stáhněte si: Trailer (15 MB nebo 5 MB), Intro (6,5 MB), Screenshoty, Cheaty Související články: Sudden Strike Forever recenze (srpen 2001) |
Bergy připravil: jd |