Výsledky hledání pro: empires: d

Tycoon City: New York - recenze

5. 3. 2006 | Redakce Games.cz

Tato 3D strategie plní sen všem, kdo se někdy chtěli stát podnikatelem v New Yorku, který tam buduje či spravuje mrakodrapy, sídlí na Wall Street, má jednání v Empire State Building a relaxuje u Sochy svobody. Nebo ne?!?

Age of Mythology: Tale of the Dragon - recenze

6. 3. 2016 | Pavel Skoták

Čína. Čína? Čína! Miluju Čínu! Kdybych se držel rétoriky Donalda Trumpa, musel bych Age of Mythology: Tale of the Dragon hodnotit minimálně jedenácti body z desíti. Copak by mohlo být na datadisku, velkolepém jako Čínská zeď, něco špatného? Mohlo a bohužel toho není málo.

Spellforce 3 - recenze hybridu RPG a realtime strategie

27. 12. 2017 | Mars Vertigo

Se záplavou zajímavých her, které na hráče útočí ze všech stran, je někdy dost obtížné si vybrat, co si zahrajete příště. Bude to strategie? Nebo radši nějaké pěkné RPG? Pokud jste obětí přesně takového dilematu, určitě vás potěší nedávno vydaná Spellforce 3. Ta totiž pokračuje v úctyhodné tradici své série a přináší hybridní hratelnost, v níž občas vedete skupinku dobrodruhů po vzoru Baldur’s Gate, ovšem pak se přepnete do strategického módu připomínajícího třeba Age of Empires II. Takový hybrid by jistě mohl dopadnout velmi špatně, zmateně a nepřehledně, ale to se tentokrát naštěstí nestalo.

Mario & Sonic at the Rio 2016 Olympic Games - recenze

6. 7. 2016 | Jakub Kovář

Virtuální sportování je ideální zábavou na večírky, kdy se osazenstvo vyvalí do křesel před televizi s pivem v jedné a brambůrkami v druhé ruce. Menší revoluci kdysi přineslo Wii, které lidi vyhnalo z křesel aspoň do vzpřímené polohy (tedy aspoň do chvíle než jste přišli na to, že tenis se dá hrát v pohodě i ze sedu). Mario a Sonic nicméně v Riu na pohybové ovládání na rozdíl od minulých dílů zcela zapomínají a vrací se ke klasickému ovládání pomocí tlačítek a analogů nebo D-Padu. Koncept ale zůstává stejný jako v předchozích hrách - jde o sbírku nepříliš náročných miniher, které mají za cíl pobavit bez rozdílu věku, pohlaví nebo herních preferencí.

Warcraft III: Reforged – recenze

10. 2. 2020 | Václav Pecháček

Když elfští kováři znovu zkuli zlomený meč Narsil, byla to ve Středozemi veliká událost. Aragorn pobíhal od bitvy k bitvě, hulákal něco o Plamenu západu a žádný skřetí kapitán ani bohatýr mu nemohl stát v cestě. Kdyby se vykování Andúrilu zhostili v Blizzardu, rozčarovaný syn Arathornův by Helmův žleb bránil s pozlaceným klacíkem v přibližném tvaru meče, a ještě by za něj Elrondovi musel vypláznout měsíční plat hraničáře.

Still Wakes the Deep – recenze mysteriózního hororu

17. 6. 2024 | Jakub Malchárek

Oceánská Věc

Pool of Radiance II - recenze

17. 10. 2001 | Redakce Games.cz

Adaptaci třetích pravidel Dungeons & Dragons do virtuální podoby přináší RPG hra Pool of Radiance: Ruins of Myth Drannor odehrávající se ve známém fantasy světě Forgotten Realms.

Star Hammer: The Vanguard Prophecy - recenze vesmírné strategie

3. 8. 2015 | Ladislav Loukota

Zůstává smutnou skutečností, že zdaleka nejlepší vesmírnou strategií poslední dekády je HD remaster skoro 16 let starého a dodnes nepřekonaného Homeworldu. Vyšla sice celá řada 4X strategií, kde půtky mezi kosmickými loděmi tvoří značnou část zážitku (Sins of Solar Empire, StarDrive a další), ale hry zaměřené jen na taktické bitvy, ať už jednodušší RTS jako byla Star Trek Armada či komplexnější věci právě typu Homeworldu, aby jeden pohledal elektronovým mikroskopem. Změnit by to chtěla simultální tahovka Star Hammer: The Vanguard Prophecy od Black Lab Games vydávaná pod záštitou Slitherine. Zaklíná se příslibem hlubokého taktického zážitku a nelineární kampaní z pohledu malé formace lodí. Dočkali jsme se konečně, když ne nástupce, tak alespoň podařené variace vesmírné taktické strategie?

Mad Riders - recenze

19. 6. 2012 | Lucie Jiříková

Déjá vu. Jedině tak se dá popsat návrat polského studia Techland na pole závodních her. Ještě to nejsou ani dva roky, co nám přineslo fádní hru nail'd a už jsou zase zpět a v tom samém průšvihu. Mad Riders je opravdové šílenství, hlavně z proto, že se od svého předchůdce nepoučilo a přináší nám v podstatě jedno a to samé.

Greyhawk - recenze

20. 11. 2003 | Redakce Games.cz

Jeden z prvních fantasy světů vytvořených pro stolní RPG Dungeons and Dragons se konečně dostal i na monitory našich počítačů díky nové hře The Temple of Elemental Evil od několika tvůrců Falloutu.

Grey Goo - recenze RTS, co se zasekla v čase

31. 1. 2015 | Ladislav Loukota

Vzpomenete si alespoň na patero solidních real-time strategií, které vyšly v posledních pěti letech? No jasně, zaprvé StarCraft II, potom je tu nepříliš povedená Planetary Annihilation, a dále? Snad Company of Heroes 2, která se ale vymyká typickému sci-fi zasazení žánru, nebo Ultimate General: Gettysburg? Říct, že poslední roky byly pro fanoušky real-time strategií zklamáním, by bylo podhodnocením situace. Právě studio Petroglyph se však žánr snaží resuscitovat se svým nadějně vyhlíženým sci-fi RTS Grey Goo.

Grand Tactician: The Civil War - Whiskey & Lemons – recenze skvělého DLC, které nejde hrát

14. 9. 2023 | Ondřej Rolník

Tyto citróny jsou příliš kyselé

Trials Fusion - recenze

4. 5. 2014 | Ondřej Švára

Říká se, že ve Finsku je více sebevražd než humoru a za největšího vtipálka lze považovat Miku Hakkinena. Pochopitelně jde o předsudek a krutý žert na cizí účet. Například ve studiu RedLynx, finské renomované fabrice na motoristické arkády, mají legrace určitě tolik, že ji rozdávají i k výplatám. Trials Fusion díky tomu není jen obyčejnou motocyklovou arkádou. Tato jednostopá šílenost má, narozdíl od žánrové konkurence typu Nail´d či Pure, i svoje osobní kouzlo a šarm. A nebojím se ani použít slovo duše. A za všechno může vtip.

The First Templar - recenze

10. 8. 2011 | Karel Drda

Historie bez příměsi fantasy nebo sci-fi, to je ve hrách nedostatkové zboží. First Templar takovou hrou klidně být mohla, kdyby… No, ono těch kdybysmů je opravdu požehnaně a při hraní téhle solidní akční adventury se budete občas cítit jako na tobogánu. Na strategie specializovaní tvůrci z bulharského týmu Haemimont (Tropico 3, Tzar, Celtic Kings, Glory of the Roman Empire a další) totiž ve své první nestrategické hře nepochopitelně zkombinovali mix příjemných i záludných překvapení, že z toho jde jednomu opravdu hlava kolem.

Command & Conquer: Remastered Collection – recenze

16. 6. 2020 | Jan Slavík

Takhle se to má dělat

Wartales – recenze žoldáckého dobrodružství

25. 4. 2023 | Jakub Malchárek

Imaginativní příběhy bandy zbojníků

StarCraft: Remastered – recenze

30. 8. 2017 | Adam Homola

StarCraft: Remastered je specifický produkt pro specifické publikum. Jestli si tenhle patnáctieurový remaster pořídíte, nebo ne, to jste pravděpodobně věděli už při jeho oznámení. Vývojáři z Blizzardu se nijak netajili posvátným statutem původního materiálu, ani tím, jak na něj nebudou v žádném případě obsahově sahat. Zatímco jedna skupina hráčů tak vrní blahem, všichni ostatní by se měli mít na pozoru. I přes jasné zacílení remasteru na profesionální hráče může být pro nejednoho nováčka lákavý vhled do takřka oficiální volnočasové aktivity každého mladého Jihokorejce. Jenže takový nováček by zasloužil před koupí StarCraft: Remastered varovat, že možná nejde o hru pro něj.

Cossacks 3 - recenze

1. 12. 2016 | Lukáš Grygar

Naše schopnost romantizovat si válku je svým způsobem obdivuhodná. Mám za to, že antropologové příštích tisíciletí budou považovat člověka ozbrojeného za podobně zvířecké stvoření, za jaké v současnosti považujeme neandrtálce. Válka, ať už v libovolných uniformách, je všechno, jenom ne poetická – tak snad proto z ní tu romantiku a poezii ochotně křešeme, aby vyvážila pach na bojišti tlejících těl.

The Great War: Western Front – recenze zákopového Total Waru

15. 5. 2023 | Ondřej Rolník

První světová, jak jste ji ještě nehráli

8-bit Armies - recenze RTS ve stylu Command & Conquer

2. 6. 2016 | Ladislav Loukota

Tak dlouho se chodilo s RTS žánrem pro vodu, až se většině známých sérií ucho utrhlo. StarCraft funguje, ale hlavně díky progamerům, za Command & Conquer se (snad dočasně) zavřely vody a vzdor vakuu na trhu se nezdá, že by po staré gardě měl kdo převzít štafetu. Jako záchranář proto přichází studio Petroglyph, složené z veteránů Westwoodu, které má na triku povedenou strategii Star Wars: Empire at War, méně povedenou Universe at War a třeba i nevýraznou Grey Goo. Klesající křivku kvality svých her se ale studiu podařilo zastavit a prostřednictvím akční RTS 8-bit Armies ukazuje, že žánr má hráčům co nabídnout.

Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir rec.

10. 2. 2009 | Redakce Games.cz

Mix RPG a strategie není zase takovou výjimkou. Tento datadisk je ale prvním takovým kouskem postaveným na oblíbené licenci Dungeons & Dragons, podobá se Baldurs Gate a v některých aspektech ho překonává.

Age of Mythology: Extended Edition - recenze

19. 5. 2014 | Miloš Bohoněk

Lag. Málokdy lze hru vystihnout jedním jediným slovem, ale zrovna v případě Age of Mythology: Extended Edition není co řešit. Neodehrál jsem v ní jediný plynulý multiplayerový zápas. Sek-sek-sek. Po čase se z toho stal už takový předválečný rituál. Do chatu někdo napíše „lag?“, ostatní přikývnou, smutně konstatují, že jde o běžnou věc a se zaťatými zuby rozjedou budování svých impérií. Tahle předělávka nefunguje dobře, ale přeci jen mluvíme o jedné z nejlepších realtime strategií vůbec…

Neverwinter Nights 2 - recenze 1. & 2.část

20. 11. 2006 | Redakce Games.cz

Žánr klasických RPG zažívá i přes útok onlinovek dobrý rok a potvrdit to chtěli Neverwinter Nights, jejichž finální verzi jsme už pořádně otestovali a tak nic nebrání ve sdělení dalších postřehů v druhé polovině recenze.

Hidden & Dangerous Deluxe - recenze

13. 6. 2002 | Redakce Games.cz

Dnes se začíná prodávat nové číslo časopisu Level obsahující vylepšenou Deluxe verzi hry Hidden & Dangerous, která je kompletně v češtině a v této recenzi naleznete i srovnávací obrázky s originálem.

Endless Space - recenze

2. 8. 2012 | Jan Smejkal

Taky máte dojem, že se s vesmírnými hrami poslední dobou roztrhl pytel? Tedy ne, že by se snad velcí taťkové herního průmyslu jali oprášit historické velikány, to se jen indie scéna nachází v kreativním rozpuku, přičemž hledí ke hvězdám a do šuplíků, kde se jim válí krabičky Alpha Centauri, Masters of Orion, Wing Commander a bůhvíčeho ještě. Zažehl to vedle komunitního hladu po retru úspěch Sin of a Solar Empire? Dost možná. Nevím co si řekli klucí z Amplitude Studios, ale každopádně si dali do vínku heslo, dle nějž prý chtějí dělat ty nejlepší strategické hry pod sluncem. Je načase se jejich prvotině s názvem Endless Space podívat na zoubek.

Recenze