Deadly Dozen - recenze
7/10
zdroj: tisková zpráva

Deadly Dozen - recenze

Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

23. 11. 2001 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Černým koněm, který se pokouší vypálit rybník odloženým Hidden & Dangerous 2 a Medal of Honor, je taktická budgetovka Deadly Dozen z prostředí speciálních jednotek během 2.světové války.

Autor: Leon
Publikováno: 23.listopadu 2001


Zvětšit zdroj: tisková zpráva Možná jste již slyšeli o typu her, které se označují jako budgetové. Jde o hry, u kterých je typická především nízká cena, obvykle pod 20 dolarů. To je minimálně polovina ceny běžné hry, ale třeba nový akční hit Return to Castle Wolfenstein stojí dokonce 3x tolik. Od budgetových her nemůžete nikdy čekat nějaké zázraky, protože i náklady na jejich vývoj jsou minimální. Na druhou stranu se čas od času najde hra, která se za budgetovou cenu vyloženě vyplatí. Mám teď na mysli třeba skvělou střílečku Serious Sam od chorvatských nováčků v tomto žánru her. Ano, i to je cílem vývoje budgetových her - pro začínající programátory a grafiky je to ideální začátek v cestě k pozdějšímu vývoji špičkových titulů v renomovaných firmách. Budgetová hra proto ani nemůže být vyloženě hit, vždyť se většinou tvoří na starších enginech, které jsou licencovány za „babku“. Své místo na trhu si ale tyto levné hry zaslouží.

 Klon českých Hidden & Dangerous
Klasickým případem poslední doby je budgetovka Deadly Dozen od Infogrames. Nemá smysl tuhle hru definovat v nějakém širším měřítku, protože jde o tak jasný klon Hidden & Dangerous (H&D), že skoro nenajdete rozdíl. Pokud jste tedy hráli H&D, jistě si dokážete představit, o čem je Deadly Dozen. Během druhé světové války dostáváte k dispozici tým speciálně vycvičených vojáků, se kterými plníte různé speciální mise, většinou v týlu nepřítele. Na každou misi si můžete vybrat 4 z nich a vyzbrojit je podle svého mínění a podle toho, kolik unesou. Pokud v misi o některé vojáka přijdete, můžete ho v další nahradit jiným „záložním“. A pak již vyrazíte na konkrétní misi.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Na začátku jste seznámeni v rámci briefingu s úkoly i s mapou, ovšem hned na úvod musím podotknout, že oboje je uděláno velmi nepřehledně a kolikrát jsem ani zadání příliš nepochopil. Vůbec s mapou jsou i jiné potíže - vidíte na ní jen vojáka, za kterého zrovna hrajete. Dále sice vidíte jakés takés rozložení terénu a objektů na mapě, ale abyste se někdy dostali na místo vzdálené 10 metrů, musíte obejít celou mapu. To proto, že všude jsou nějaké zátarasy, minová pole, ohrady a podobné hovadiny, které vám mají zabránit v tom, abyste mapu rychle dokončili. Mapy jsou totiž většinou dost malé, a tak jsou tu právě tato omezení, abyste si ji zahráli déle. Samotný efekt je (alespoň pro mě) spíše opačný - věčné bloudění po mapě a hledání místa, kudy se někam dostat, je spíše frustrující.

 Zasekávání vojáků
Jak jsem již nakousl, máte možnost se (opět jako v H&D) přepínat mezi jednotlivými vojáky vaší skupiny. V tom není žádný problém, až na to, že pokud se přepnete na jiného vojáka, musíte ostatním zase zadat nové příkazy. Pokud jste zabiti, pak také není problém přepnout se na jiného vojáka a misi dokončit v jeho roli. Již jsem nakousl, že Zvětšit zdroj: tisková zpráva můžete vydávat příkazy typu - následuj mě, kryj mě, zůstaň na místě atd. Vojáci se podle toho také skutečně chovají, ale ani v tomto směru se budgetová hra nezapře.

Čas od času se totiž stává, že se některý z vašich vojáků někde zasekne a pokud si toho hned nevšimnete, pak nastává problém. Na mapě ho totiž nevidíte a když se do něj přepnete, tak zase nevíte, kde jsou ostatní vojáci. Naštěstí se tohle nestává příliš často, také proto, že engine hry v tomto směru dost podvádí. Někdo si toho možná ani nevšimne, ale zadrhávání vojáků o překážky se děje každou chvilku. Jenže engine si toho většinou všimne a vyřeší to tak, že skokem přenese vojáka o několik desítek metrů dál, na místo, kde se měl teď podle pokynů skutečně nacházet. Jde sice o malý podfuk, ale je to účinné a není to na první pohled příliš patrné.

 Na psy se nestřílí!
Budgetové sklony hry jsou vidět i v dalších věcech. Je sice hezké, že se můžete kdykoliv přepínat mezi pohledem first person a third person, ale samotné rozpohybování vojáků je hodně zjednodušené. Při běhu vypadají spíše jako Katka Neumannová na běžkách a neustále přitom mají i zalíceno. Za podstatnější problém ale považuji to, že voják si neumí lehnout. Sice chápu, že to studí, ale u vojáka je zalehnutí přece samozřejmostí! Donutíte ho maximálně pokleknout, ale to je většinou prd platné, čímž se chci dostat k největšímu mínusu hry. Tím je podle mého názoru to, že často vůbec nevidíte nepřítele a nevíte, kdo po vás střílí.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Maximálně frustrující pak je, když se strhne přestřelka mezi vaší skupinou a nepřátelskými vojáky a vy po celou dobu jen marně hledáte cíl pro svůj samopal. Vše je způsobené tím, že hra spoléhá na takovou tu klasickou mlhu, ze které se postupně vynořují objekty na mapě. No a nepřítel vás z mlhy vidí, i když vy jeho ani náhodou. Naštěstí vám v tomhle směru pomáhají ostatní ve skupině, takže vás většinou ochrání. Jejich AI je v tomto směru docela slušná, až na to, že se neumí bránit psům! Na psy prostě nestřílí (holt humanisti), a tak se klidně nechají všichni postupně sežrat!

 Používání vozidel a motorek
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Abych ale jenom nehanil. Pokud většinu těchto nedostatků akceptujete, pak z hlediska hratelnosti to není tak špatná hra. Dokonce bych si troufl tvrdit, že kdyby vyšla kdysi místo H&D, byl by z ní hit. Dnes po několika letech ale máme na hry úplně jiné nároky, a tak nás už ani nijak neohromí, že ve hře můžete používat i některá vozidla nebo motorky (pro omezenost mapy to ale není příliš platné). Stejně tak se utkáte nejen s vojáky, ale i s tanky. Jejich zničení ale není většinou problém, protože jakousi náhodou se poblíž povaluje panzerfaust … Ještě bych chtěl upozornit na to, že v nastavení hry je možno zvolit i realistické následky zranění. V tomto módu je to ale prakticky nehratelné, protože kulka „odněkud“ z mlhy bývá smrtící a hratelnost je pak naprosto pryč.

Po grafické stránce jde o docela slušnou podívanou, i když za cenu oné mlhy. Dokonce si můžete všimnout i vlnící se trávy (i když je řídká a do golfového hřiště to má daleko), stejně tak textury jsou na velmi slušné úrovni. Ani zbraním (skutečné zbraně z druhé světové války) se nedá mnoho vytknout, jsou docela věrné jak z hlediska vzhledu, tak účinnosti, přesnosti nebo zvuků. Teď jsem si ale vzpomněl ještě na jednu drobnou výtku - nejde zastřelit vlastní voják. Možná nejlepší na celé hře je její ozvučení, které je jednak velmi stylové a jednak graduje podle situace ve hře. Už podle hudby tak poznáte, že se něco v mlze blíží.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Bez multiplayeru
U podobné budgetové hry ani nepřekvapí absence multiplayeru, jehož programování není rozhodně nic jednoduchého. V Deadly Dozen proto můžete na nějaké kooperativní nebo deathmatchové hraní rovnou zapomenout. Poslední výtku pak mám k dlouhému nahrávání mapy, což už je dnes spíše výjimkou.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Při závěrečném hodnocení je třeba brát Deadly Dozen jako budgetovou střílečku bez nějakých velkých ambic. Mezi těmito „levnými“ hrami je ale jedna z nejlepších, i když obšlehnutý koncept H&D a některé vyloženě zbytečné chyby nebyly podle mého názoru nutné. Pokud se vám Deadly Dozen někdy dostane do rukou, klidně si jí můžete zkusit, minimálně po nějakou dobu vás asi bude bavit. Raději si ale počkejte (a přidejte víc peněz) na Return to Castle Wolfenstein, která se mně jeví jako jasná akční hra roku a ke které se po dopsání této recenze jdu vrátit. V temných kobkách tam na mě totiž čeká ještě dlouhá cesta …

Stáhněte si: Demo (114 MB)

 
Leon
připravil: jd




 
 
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

Verdikt:

Docela dobrá budgetová hra se všemi plusy i mínusy, které k podobným hrám patří.

Nejnovější články