Trials Fusion - recenze
8/10
zdroj: Archiv

Trials Fusion - recenze

Datum vydání:
16. dubna 2014
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

4. 5. 2014 20:15 | Recenze | autor: Ondřej Švára |

Říká se, že ve Finsku je více sebevražd než humoru a za největšího vtipálka lze považovat Miku Hakkinena. Pochopitelně jde o předsudek a krutý žert na cizí účet. Například ve studiu RedLynx, finské renomované fabrice na motoristické arkády, mají legrace určitě tolik, že ji rozdávají i k výplatám. Trials Fusion díky tomu není jen obyčejnou motocyklovou arkádou. Tato jednostopá šílenost má, narozdíl od žánrové konkurence typu Nail´d či Pure, i svoje osobní kouzlo a šarm. A nebojím se ani použít slovo duše. A za všechno může vtip.

Opravdu málokterá závodní hra dokáže vyprávět nějaký humorný příběh a v Trials přitom svůj malý děj přehrává skoro každý level. Musíte v nich nejen bezchybně doskotačit až do cíle, ale také sledovat, co se stane pak. Za páskou obvykle hrdinný motocyklista obdrží několik scenáristických facek. Kupříkladu se krutě zřítí skleněnou střechou do cizího bytu, protože když je hra o absurdních sportovních výkonech, musí být okořeněna i absurdní legrací. Tvůrci prostě nechají unaveného motorkáře spadnout do luxusního apartmánu a mimochodem, je to fakt docela sranda.

„Upozorňujeme návštěvníky, že v této prohlídkové sekci chybí zábradlí,“ ozve se zas jindy z ampliónu zrovna ve chvíli, kdy motocyklový šampion vítězoslavně protíná cílový prostor, avšak své zběsilé tempo nedokáže ubrzdit a s křikem mizí v nekonečné hloubi skalní propasti. Na výsledek jízdy takové divadlo nemá vliv. Do další jízdy se už motorkář představuje kompletně ošetřený, vykoupaný a plný elánu. A vy se můžete kochat novým časovým rekordem, zlatou medailí nebo replayem nádherných závodních momentů. Prostě jste jen dostali trochu zbytečné, ale humorné DLC zdarma.

V jiném levelu zas nešťastný motorkář spustí knoflík od posléze explodujícího obřího hrnce (samozřejmě svou vlastní hlavou poté, co v cíli komicky přepadne přes řídítka), a jindy se zas válí mezi plechovkami, když komediálně prorazí vrata skladu. Nikdy bych neřekl, že o motocyklové arkádě budu psát zrovna tohle na úkor obligátního popisování, jak hra vrčí a voní benzinem. Trials je prostě hra s nečekanou porcí přidané hodnoty. Nebýt neustálého opakování naskriptovaných hlášek, bylo by závodění s humornými situacemi v zádech učebnicovým příkladem herního designu.

Akrobatické hody

Ale klidně už teď spočítejme kilowaty v motorech. Trials se rozhodně nezpronevěřila hodnotám značky. Kdo sérii zná, dostane vše, co od ní očekává. Především tedy skvělý zážitek z mamutích skoků a naskriptovaných bortivých scén po vzoru Split Second a samozřejmě i famózní fyziku, která opět posunula hranice technických možností.

Díky ní si v singleplayerové kariéře, složené ze čtyř desítek levelů a stovek skoků, natisíckrát zlomíte vaz a ujistíte se, že Trials je stále i óda na brutální sportovní trapnost. Vlastní vinou se s motorkářem budete neustále komicky válet na zádech, tancovat na helmě a škrtat si bradou o přední kola. Fusion je jediná hra, v níž byste si nepřáli být hlavním hrdinou. Kam se na zdejší bolestivé a zároveň neskonale nemožné karamboly hrabou animované pohádky!

zdroj: Archiv

FMX, to znamená ještě větší porci divočiny

Vývojáři už několik let přemýšleli, čím by obvyklý koncert krkolomnosti ještě okořenili. Dlouho si netroufali, ale do Fusion konečně uvedli revoluční prvek v podobě kaskadérských kousků. Zní to zbytečně pompézně, akrobatická komba jsou přece běžnou součástí závodních arkád už léta, ovšem v Trials je samozřejmě díky detailní fyzice všechno poněkud složitější.

Ačkoliv hra ustavičně přehání, v základu velmi věrně simuluje chování mrštného stroje a osmdesátikilového sportovce na něm. To, co tedy s akrobatickou složkou nově přináší, není nic přímočarého a jednoduchého. Jde o doslova ekosystém pohybů, jejichž zvládnutí závisí na vysoké míře vaší preciznosti, odvahy a koneckonců i na velké porci štěstí.

Množství exotických poloh, do kterých se jezdec dokáže ve vzduchu lámat, a stejně tak náročnost bezpečného přistání, kladou na hráče nesmírné nároky. Bohužel, žádný počet bodů, podle kterých se nová akrobacie zvaná FMX hodnotí, nedokáže dostatečně vynahradit obrovskou frustraci z toho, že se košatá komba nedaří provádět ideálně.

Musím se přiznat, že kompletní přehlídku extrémních triků jsem si pohromadě a v dokonalém balení užil jen ve výukovém trenažéru. V terénu to prostě nešlo, protože vzhledem k vysoké náročnosti triků chybí hře rozumný tutoriál, který by nejen na začátku vše vysvětlil, ale především aby neustále pomáhal i ve hře a radil ve chvílích, kdy se vůbec nedaří. Autoři však žádného sparingpartnera nevytvořili, a hráč tedy FMX doplněk nejspíš moc neocení. Koneckonců není divu, že je akrobacii ve hře věnován jen malý prostor. Fusion je v tomto ohledu stále na půli cesty a Finové to vědí.

Dej si pozor na jazyk

V čem je však Trials stále fantastická (a ještě lepší než dřív), to je fyzika jízdy po překážkách. Opakuji, že tahle hra, přestože realisticky zpracovává chování motocyklu, nesmírně ráda přehání a tudíž pozor na slabé žaludky. Budou týrány vysokými skoky, hlubokými pády, extrémními kotouly, bláznivými loopingy a všudypřítomným líbáním tvrdé země, v horším případě pak zametáním ostrých skal.

Aby se extrémnost všeho druhu dala ukočírovat, musí si jezdec zvyknout na základní ovládací prvek. Spočívá v přenášení váhy motocyklisty nad řídítka či nad zadní kolo podle toho, pod jakým úhlem zrovna najíždí nebo doskakuje k překážkám.

Jízdu usnadňuje přehledný 2D pohled, kdy akrobata sledujete z profilu, a tak dokážete spolehlivěji číst úhly nájezdů. Ovšem samotné tratě jsou naopak vystavěny tak, aby chirurgickou práci s ovladačem co nejvíce znepříjemňovaly. A vy vtipně přepadávali na záda, napichovali se předním kolem do ostrých stoupáků a přeskakovali obrovské průrvy přinejlepším jen s centimetrovou rezervou. Představte si kupříkladu třísetmetrový skok z vodní věže na borovicovou fošnu - právě taková je Trials Fusion. Bláznivá a nervydrásající. Čistý průjezd levelem je otázkou skutečného mistra řídítek.

Inspirace odjinud

Veškeré kaskadérské jsoucno se skutečně odehrává mezi bizarními překážkami, za které by se nemusela stydět ani Trackmania. V příjemně rozmanitém prostředí se navíc kombinují i prvky dalších her. Techno architektura připomíná Mass Effect či Mirror's Edge, příroda vyvedená v povedené grafice zas americký venkov z Flatout.

Architektura má nadto vliv i na stoupající náročnost tratí. Ty jednodušší jsou spíše motokrosové, určené pro vysokou rychlost a efekt, ovšem později se hra změní spíše v biketrialovou exhibici a z mnoha kaskadérských výzev se sesypete ještě dřív, než se vůbec o něco pokusíte.

Krom toho jsou závodní mapy plné zajímavých a překvapivých scén. Kdejaká plošina se může změnit ve výtah, kdejaký kmen stromu v chytrý most a kdejaký výbuch přeruší původně bezpečné cestování. Je to chaotické, je to bláznivé, ale přestože je to pouhý skript, ani v tomto ohledu nemohu hře nic vytknout.

zdroj: Archiv

Chybějící multiplayer

Ovšem mimo rozpačitý FMX mód má Fusion přeci jen i pár dalších chyb. Nejvíce mě mrzelo, že kromě singleplayerové kampaně už své tratě nevyužívá pro nic jiného než pro lokální multiplayer. Internetové hraní jako takové ve hře zatím neexistuje, tvůrci jej hodlají vydat později, a tak se musíte s ostatními hráči prát jen o výsledné časy v tabulkách. Bohužel, i zde se Fusion opět může srovnat s Trackmanií.

Přitom motocyklová novinka, právě tak jako Trackmania, žije komunitou. Jako by se řídila heslem „S lidmi pro lidi“. Hráči jsou masírování online rankingem, společnými achievementy a především společnou traťovou centrálou, v niž sdílí zatím sice jen desítky, brzy však stovky ba tisíce vlastnoručně vytvořených tratí.

V komunitě síla série Trials jen pokvete. Už dnes lze v centru strávit prakticky všechen herní čas, a přestože kvalita tratí zatím kolísá, jsou tu k mání už i mnohé unikátní kousky, u nichž byste ani neřekli, že jsou přímo ze hry. A právě o tom komunitní tvorba je. Singleplayer vydrží pět hodin, pro lokální multiplayer musíte mít štěstí na kamarády, ale s internetovou partou oddaných fanoušků se nad výsledky práce z přiloženého editoru budete bavit roky. Nebo aspoň do dalšího dílu.

Další Trials snad zachová vše dobré, pouze zjemní náročnost FMX akrobacie a tvůrci se snad zamyslí nad dosud skandálně neintuitivním ovládáním editoru. Pak už bude Trials dokonalá.

Verdikt:

Trials Fusion splnila sen všem motocyklovým akrobatům. Divokost překážkových tratí jim nedá vydechnout a komunitní péče je namotivuje k nekonečnému hraní. Škoda nedokonalého kaskadérského režimu FMX

Nejnovější články