zavřít

Scrapland - recenze

Vychází na platformách: Windows, Xbox

Verdikt: Škoda přeškoda, že nebyla naplněna vysoká očekávání u tohoto černého koně letošní zimy. Několik zbytečných, ale do očí bijících chyb kazí zážitek z jinak výborné oddechovky, která srší nápady a stylovostí.

Hodnocení redakce 8/10

Jak hodnotíme

metacritic 72/100

- Recenze autor: Redakce Games.cz Komentáře: 0

Grand Theft Auto ve velkoměstě budoucnosti? To nezní vůbec špatně! Otázkou ale bylo, zda designér American McGee dokázal vytvořit ve Scraplandu i něco víc, než jen jednu z řady nemastných neslaných kopií velkého bratra.

Autor: Frix
Publikováno: 4.ledna 2005
První česká recenze této hryVerze hry: finální/americká
Doba recenzování: 1 měsíc


Když se člověk podívá o několik let nazpět, vidí v herním průmyslu doslova líheň originálních nápadů. Čas je ale neúprosný a novinek postupně ubývá, nápady jsou recyklovány a různě míchány dohromady, skutečná originalita se ovšem nevyhnutelně vytrácí. Jednou z možných únikových cest je použití úspěšného konceptu v jiném prostředí, s jiným dějem a tak dále. Grand Theft Auto bylo a je jedním z nejúžasnějších herních mixů, kupodivu se ale našlo jen málo odvážlivců, kteří se jej pokusili napodobit - většinou bez úspěchu. Původem španělský Scrapland se GTA v mnohém podobá, díky osobitému pojetí však nejde pouze o béčkovou záležitost, která by šla přejít s mávnutím ruky.

 Reportér v nesnázích
Lidstvo se stalo pro roboty na vesmírné stanici Chimera postrachem a žádný humanoid do něho nemůže být vpuštěn. Robotické obyvatelstvo si žije v relativním poklidu a jedním z jeho nejnovějších obyvatel je D-Tritus. Sám se postavil ze zbytkových železných součástek (jak se to povedlo, se již hra taktně nezmiňuje) a na Chimeru přichází hledat práci, dobrodružství, případně obojí.

Jediné volné místo se nachází v místních novinách, ale protože práce reportéra je považována za hodně podřadné řemeslo, bude to mít D-Tritus těžké. Dostává šanci získat reputaci – Boss ho pověří naprostým sólokaprem, získání reportáže o vůbec první vraždě, která se v Chimeře stala. Kopie všech robotů jsou uchovány ve Velké Databázi a po případné smrti není problém je oživit během chvilky, ale mrtvola arcibiskupu postrádá svoji kopii. Ze získání pár fotek a ohledání místa vraždy se samozřejmě během chvíle stává výprava za záchranou Chimery a získání kýžené robotí slečny.


TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Ačkoliv se najde ve Scraplandu několik hluchých míst a tempo děje se dá označit velmi eufemicky za rozvláčné, trpěliví hráči se dočkají odměny v podobě hodně solidní noir detektivky, střižené decentně dávkovaným humorem v komiksovém stylu. Přestože American McGee se do hry jakožto producent vložil až poměrně pozdě a jeho pověst obecně je dost diskutabilní, umělecký styl je hodně podobný Alice a pokud se vám líbila ona, Scrapland je sázkou na jistotu. I bez znalosti herní Alenky však není problém si výlet na Chimeru v D-Tritově kůži užít.

 Sci-fi směska pro každého
Futuristická představa světa ovládaného roboty nepostrádá humor a nadsázku, hlavní pocit se dá ale popsat jako směska Blade Runnera, Pátého Elementu a Star Wars. Roboti jsou úžasně různorodí a každý vypadá přesně podle svého povolání. Ještě daleko zajímavější je ale architektura města, kde se střechy obrovitých mrakodrapů a přistávací plochy mísí s přecpanými ulicemi, které svítí neony snad každé možné barvy. Ne všechno je ale ve Scraplandu papouškově zabarvené, industriální části města a různé slumy rozhodně nevypadají nijak přívětivě. Úkoly jsou střízlivě rozdělené mezi všechny části města a nehrozí přejedení se tím či oným výtvarným stylem.

Scrapland se dá rozdělit na dvě části: chodící-adventurní a létací-akční. Příběhová část se soustředí na prozkoumávání spousty míst v Chimeře a získávání střípků okolností tajemné vraždy. Ačkoliv je postup hrou po většinu času lineární a nedá se odpojit od hlavní dějové linie, nejednou je zapotřebí vyměnit strany a pomáhat tu jednomu, tu zase druhému robotu za účelem získání informací nebo odměn. Čas od času lze využít jen některé frakce, například bankéřů, a užívat si potom bohaté odměny, jenže za chvíli se hráčovy akce obrací proti němu a hlouběji ve hře už je třeba mít se na pozoru před prakticky každým. Inu, těžký je život reportéra na volné noze...


 Je libo být bankéřem nebo kurýrem?
Pochvalu si zaslouží zakomponování všech možných typů postav do příběhu vhodnou měrou. Každý druh robotů, od identických policajtů a kněží až po speciální postavy jako je vrchní bankéř nebo starosta, má v příběhu svoje opodstatnění a jasnou roli. Sám D-Tritus se nejednou ocitne na seznamu hledaných kriminálníků, jednak díky možnosti ničit policejní vznášedla, především však díky jeho unikátní schopnosti vzít na sebe podobu skoro jakéhokoliv z jiných robotů!

D-Tritus samozřejmě potřebuje ke své práci fotoaparát, k dispozici však byl jen nejstarší model, který neskončil v popelnici jenom z piety svých kolegů. Tedy zdánlivě – ve skutečnosti má v moci velmi užitečný program, který umožní svému vlastníkovi převtělovat se kteréhokoliv jiného robota. D-Tritus se tak může stát během vteřiny bankéřem, policistou, zdravotní sestrou, kurýrem nebo řadou dalších postav, včetně jejich speciálních schopností. Jednak se jde převtělovat přímo během hraní, druhou možností je pak vstup do jednoho z terminálů Velké Databáze. Někteří roboti se hodí na kradmé mise, jiní zase na bojové úkoly.

Tím ale možnosti robotů zdaleka nekončí, možná nejužitečnějším z nich po velkou část hry je Bankéř. Stačí stisknout tlačítko pro akci poblíž dalších robotů a Bankéř z nich doslova začne vysávat peníze – jak poetická karikatura reality. Podobné funkce by člověk mohl čekat také od Starosty, ten zase umožňuje svým politickým tlacháním během vteřiny kohokoliv uspat. Nechybí ani drsnější možnosti, krásná robotka Betty umí výbojem energie poslat okolní roboty pěkně zpátky do Velké Databáze.

Jiní roboti zase dávají hráči nové pohybové možnosti. Svorka umí jako jediný skákat, robot Funkcionář dovede zpomalit čas klasickým bullet-time trikem. Nejlepší pro svobodomyslné hráče ale bude Kurýr, který doslova létá po úrovní a není k zastavení. Jako jediný robot taky dovede vylétnout do prostoru Chimery sám o sobě, ostatní roboti potřebují vznášedlo.


 Zbytečně zdlouhavé mise
Všechno tohle má ovšem svůj háček, jak jinak. Přepisování cizích robotů z Databáze je považováno za zločin a policejní boti s laserovým hledáčkem rozpoznají „nepravého“ robota skoro okamžitě. V případě, že někdo z policie vidí D-Trita přímo při činu, začíná přestřelka a rychlý úprk. Je ovšem také možné si trochu pohrát s možnostmi hry, převtělit se jednoho z policistů-práskačů a označit za podvratný živel kohokoliv dalšího, čímž je prakticky odsouzen k smrti. Možností je přehršel a jde rozhodně o jeden z největších plusů Scraplandu, který se prostě neomrzí.

Bohužel je chodící část paradoxně i nejslabší stránkou hry. Autoři zjevně výrazně podcenili testování hratelnosti a v pozdějších částech hry bývají mise zbytečně zdlouhavé. Nejčastější složkou úkolů je doběhnutí z jednoho místa na druhé a přestože bývá architektura oblastí nádherná, opakovaně běžet 5 nebo více minut z jednoho bodu do druhého prostě není ideálním způsobem zabavení hráče. Vše by se dalo snadno vyřešit rychlejším pohybem robotů nebo menší rozlohou megalomanských budov, bohužel výsledek dopadl přesně opačně. Hraní Scraplandu vyžaduje velkou dávku trpělivosti.

 Vznášedla á la Descent
Ale běhání po svých je jenom částí hry. Pro přesun mezi městskými distrikty, honičky se strážci zákona nebo kýmkoliv jiným a samozřejmě hledání bonusů slouží létání na modifikovatelném vznášedle. Jakékoliv letecké simulátory znamenají většinou pro normálního hráče noční můru. Scrapland se ale ovládá podobně jako kdysi Descent a trvá jen pár minut, než se hráči vše dostane do krve. Snad jen navigování po Chimeře je trochu komplikované kvůli spoustě výškových úrovní, a tak je mapka v rohu obrazovky občas matoucí. Na druhou stranu, stačí si Chimeru jednou proletět tam a zpátky, načež problémy s orientací odpadnou.



V hangáru, který je přístupný z řady bodů v každém místě Chimery, jde nashromáždit až 9 lodí rozdílného typu a podle libosti si je upravit, samozřejmě za příslušný peníz. Peníze se získávají za splněné úkoly, daleko rychlejší a leckdy nezbytné je ale využití bankéřských triků, tedy jinými slovy zlodějina. Úpravy se týkají motoru, štítů a zbraní, jsou jich snad stovky a je fajn si vytvořit loď pro různé příležitosti přesně podle svého gusta.

Moje srdce perfekcionisty zaplesalo při zjištění, že Scrapland nezná nic jako striktní váhové limity a na jednu loď jde v pohodě navěšet nejlepší zbraně, štíty i motor. Váha se promítne jen do tloušťky štítu, který je limitovaný typem lodního korpusu. Zbraní je hodně, od základního laseru přes kulomet, plasmu, rakety nebo quakovský rail-gun. Doplnit munici lze na řadě míst po mapě, je jen třeba mít otevřené oči.

 Snad až příliš vychytralí nepřátelé
Nepřátelé jsou ale velmi obratní a dovedou bonusy používat úplně stejně tak jako hráč sám. Častokrát těsně před výbuchem odletí do bezpečí a seberou opravu štítů. Někdy je jejich schopnost nalézat opravné balíčky až iritující a stejně jako v chodící části se objevuje frustrace ze zbytečně protahovaných úkolů. Zpočátku triviálně se tvářící souboje se stávají noční můrou, protože oponent se vždycky těsně před smrtí s železnou jistotou vrhne ke spásnému balíčku a trable začíná nanovo.

Hodně záleží na správném načasování, kdy protivníka nejdřív lehce naťuknete a nakonec rychle zničíte silnější zbraní, každopádně ale považuji nevyváženost vzdušných soubojů za chybu. Je ovšem férové přiznat, že oproti betaverzi, kterou jsem měl možnost hrát v létě, urazila hra v tomto směru dlouhou cestu.


další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Multiplayer a technická stránka
Hodnotit multiplayer Scraplandu více méně nejde. Teoreticky jde o vzdušné souboje, kde si hráči mohou zkonstruovat loď podle svého gusta bez jakýchkoliv limitací, načež se na sebe vrhnou v Deathmatchi nebo Capture the Flag. V praxi jsem se marně pokoušel najít aktivní server více jak měsíc, bohužel zcela bez úspěchu.

Po technické stránce představuje Scrapland klasický solidní nadprůměr. Výtečný a osobitý styl se snoubí s pěknou grafikou, která je velice nenáročná (jde hrát bez potíží na kartách typu GF4Ti) a přitom nepostrádá různé speciální efekty, barvité modely postav atd. Zvuky i hudba se dají zhodnotit jako průměrné, nikterak výjimečné, avšak zároveň nekazící herní zážitek.

Scrapland je rozporuplná hra, která však rozhodně stojí za pokus, jestliže máte rádi kvalitní humor, odlehčené sci-fi a Grand Theft Auto. Nedělá si ambice být bůhvíjak velkou bombou, jako příjemné povánoční pobavení však poslouží dokonale.

Stáhněte si: Demo, Trailer...

Související články: Novinky...

 
Frix
autorovi je 19 let, píše pro Tiscali Games & Level a dlouhodobě žije ve Finsku, kde studuje helsinskou Open University of Economics; hraje akce všeho druhu, trpí úchylkou pro stealth žánr, GTA a Warrena Spectora (všechny články autora)



 
 
Frix
Některé naše odkazy mohou vést na prodejce her či hardwaru. Pokud si skrze takový odkaz něco koupíte, můžeme z prodeje obdržet malá procenta. Více informací zde.

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.