Recenze
Ratchet and Clank: Rift Apart – recenze PC verze, která dopadla skvěle!
22. 8. 2023
|
Pavel Makal
Lombax a robot na návštěvě z domovského PlayStationu
Blacktail – recenze dechberoucí slovanské pohádky
5. 1. 2023
|
Jakub Malchárek
Nezlob, nebo si tě odnese klekánice
LEGO Brawls – recenze nejhorší Lego hry všech dob
6. 9. 2022
|
Jakub Malchárek
Ekvivalent šlápnutí na kostku Lega
Singles 2: Triple Trouble - recenze
6. 7. 2005
|
Redakce Games.cz
Příznivci sladkých romantických komedií a jihoamerických telenovel, pozor! Simulátor navazování romantických vztahů, flirtování a sexu bez cenzury má druhý díl. Jak se vyvedl, vám poví tato recenze.
World of Warcraft: Shadowlands – recenze endgamu
6. 1. 2021
|
Pavel Skoták
Konec dobrý, všechno dobré
MotoGP 23 – recenze krásných motorek
22. 6. 2023
|
Dominik Valášek
Všechno ostatní krom vizuálu bohužel skřípe
Star Renegades – recenze tahového RPG v časové smyčce
5. 10. 2020
|
Jakub Kovář
Žijte. Bojujte. Zemřete. A žijte znovu
Crash Bandicoot N. Sane Trilogy – recenze
3. 7. 2017
|
Adam Homola
Nintendo má Maria, Sega Sonica a Sony Crashe Bandicoota. Svého času ikonického vačnatce, který válel na PSX, jen aby pak vývojáři nejen ze studia Naughty Dog rozmělnili kvalitně rozjetou sérii mezi řadu zbytečných pokračování a spin-offů včetně Team Racing, Bash, Twinsanity, Mutant Island a další kousky. Před těmito pokusy ale vyšla výborná jednička, neméně povedená dvojka a docela fajn trojka. Podle mého názoru jsou první tři hry z celé série nejlepší, a právě ty dostali fanoušci na zlatém podnose v rámci Crash Bandicoot N. Sane Trilogy pro PS4.
Age of Mythology: Retold – recenze příkladného strategického remaku
27. 8. 2024
|
Jakub Malchárek
Dechberoucí báje a pověsti
Boogie - recenze
31. 12. 2007
|
Redakce Games.cz
Zavrť se, zaspívej, sestříhej! Motto slibné taneční hry od EA slibuje pořádný mejdan pro odvázané přátele. Způsobí vám na Silvestra extázi nebo opici?
Downward Spiral: Horus Station – recenze
29. 6. 2018
|
Lucie Jiříková
Virtuální realita navzdory dřívějším optimistickým předpovědím spíše skomírá. Poměrně slibně vypadal Fallout VR nebo Resident Evil 7 VR, žádná z těchto her však nepřekročila svůj stín. To znamená, že takový ten klíčový titul, který by ke koupi VR vybavení přiměl i docela obyčejné lidi, nejen technické nerdy, stále ještě chybí. Downward Spiral: Horus Station je další z her, která by to mohla změnit. I ona však od začátku nabízí dva módy – s VR brýlemi a bez VR brýlí. A tak na sebe v podstatě hned vysype, že ambicemi změnit situaci nehýří.
Ultros – recenze fantasticky psychedelické metroidvanie
19. 2. 2024
|
Jakub Malchárek
Unikátní biopunk
Vampire Survivors – recenze jednoho z největších překvapení roku
8. 12. 2022
|
Redakce Games.cz
Jak to může být tak dobré?!
Indiana Jones & Emperors Tomb - rec.
7. 4. 2003
|
Redakce Games.cz
Mužný a neohrožený archeolog s bičem a koženou bundou si v mnohém nezadá s jinými kultovními tituly od studia LucasArts a proto jsme do Cisařovy hrobky vkládali velké naděje. Bohužel marně...
Tchia – recenze hry, která vás zavede do nádherné Nové Kaledonie
5. 4. 2023
|
Patrik Hajda
Za mořem, kulturou a požírači dětí
Black Book – recenze výletu do slovanské mytologie
20. 8. 2021
|
Pavel Bareš
Zaklínačovštější než Zaklínač
Super Mario Odyssey - recenze
3. 11. 2017
|
Jakub Kovář
Super Mario Odyssey je typickou hrou od Nintenda. Využívá léty prověřenou a poctivě vycizelovanou herní formuli – skákání přes překážky a řešení drobných logických rébusů. Vybroušený základ je pak dále doprovázen symfonií originálních nápadů, které každých několik desítek minut přinesou něco nového a hráči se na tváři usadí lehce přihlouplý úsměv. Jeho mozkové buňky jsou totiž co chvíli stimulovány k trochu odlišné činnosti a parádně u hry relaxuje. Pokud totiž mluvíme o hraní si a o hravosti obecně, není v současné době ve videoherním průmyslu lepší příklad než Super Mario Odyssey.
Spellforce: Shadow of Phoenix - recenze
17. 3. 2005
|
Redakce Games.cz
Výborný mix RPG a RTS si vloni v létě vysloužil první datadisk, i když tehdy šlo jen o příběhového levobočka. Osm měsíců poté autoři vše napravují a nabízejí nám v druhém přídavku rozuzlení obou předchůdců.
Sonic Mania - recenze
9. 9. 2017
|
Lucie Jiříková
Ježek Sonic patří mezi největší videoherní celebrity. Dlouhé roky zaštiťoval herní mašiny od Segy a jejich majitele bavil ultra rychlými skákačkami. Jelikož se jednalo o zlatý věk arkádových her, osud mu do cesty stavěl mnoho překážek. Ze své pozice se musel o fanoušky přetahovat s dalšími výraznými postavami té doby, například s instalatérem Mariem. A uspěl.
Phantaruk - recenze
31. 8. 2016
|
Lucie Jiříková
Ačkoliv jsou hororové hry populární a vzniká jich celá řada, většina z nich ve výsledku nemá s hororem nic moc společného. Vývoj hororové hry je totiž velmi specifický – kromě jisté úrovně hratelnosti v ní musí být zachováno nezbytné napětí. A to bývá oříšek a docela velký.
Planet of Lana – recenze krásné a idylické adventury
22. 5. 2023
|
Michal Krupička
Nezapomenutelná cesta mladé dívky a jejího zvířátka
Have a Nice Death – recenze roguelike s vyhořelou Smrtkou
12. 4. 2023
|
Šárka Tmějová
Dokud nás Úřad práce nerozdělí!
Pirates of Black Cove - recenze
26. 8. 2011
|
Tomáš Jung
Piráti to nemají ve svém životě jednoduché. Často přijdou v boji o nohu a s tou dřevěnou se pak boří do písků pláží. Hák místo ruky není také žádná výhoda, může si na něm sice pověsit maso do udírny, ale při stírání paluby má velkou spotřebu hadrů, které trhá ostrou špičkou háku.
Ittle Dew - recenze
22. 8. 2013
|
Jakub Kovář
Ittle Dew slibovalo roztomilou grafiku, spoustu humoru a hlavně hodně zábavy při hledání cesty dál skrz velký labyrint, což zahrnuje především mlácení potvor a řešení hádanek. A to vše v perspektivě 2D akční adventury. Sliby to jsou hezké, a proto jsem si u hry už při prvotním oznámení udělal mentální poznámku, že si ji chci zahrát. Poučení zní – občas je lepší se netěšit.
Kirby's Dream Buffet – recenze rodinné jednohubky
19. 4. 2023
|
Aleš Smutný
Není všechno jídlo, co se leskne