Nezbytná je též páska přes oko, mají ji skoro všichni piráti, zejména ti s hákem místo ruky. Proč? Omylem si s ním ráno vytahovali ospalky z oka. Z pirátů si srandu dělat nepřestanu, však ani Pirates of Black Cove je neberou vážně. Během kanonády vtipů a narážek se postupně vypracujete z prachobyčejného námořníka na krále Karibiku, jenž brázdí otevřený oceán, rabuje kolonie a potápí lodě na potkání. Ale baví ho to vůbec?

Ať teče rum

Pirates of Black Cove dokáže na začátku mistrně strhnout. Šipkami řídíte svou děly vyzbrojenou bárku, plavíte se rozlehlým oceánem se spoustou ostrovů a potápíte lodě na potkání. Brzo se dozvíte, že loď lze postupně vylepšovat, vybavit ji třeba harpunou na zpomalení lodí nebo katapultem vystřelujícím posádku, jenž zajme nepřátelské plavidlo. Můžete také zvyšovat účinnost děl i její odolnost nebo si rovnou koupit nové super plavidlo.

Na počátku příběhu zakotvíte v pirátském doupěti, dostanete několik úkolů, které byste měli začít plnit. Jenomže kolem je volný oceán a vy nemáte chuť se otrocky plavit na místa, kam ukazují úkoly. Chcete si užít svobodný průzkum, zjistit na vlastní pěst, co pro vás herní svět připravil. Na pirátské základně postavíte hospodu, kde se najímají posádky, najmete si tři bandy hrubých pirátů se šavlemi a dáte sbohem pevnině. Touha objevovat nové ostrovy vás naprosto pohltí.

Je to možná nadsazené přirovnání, ale měl jsem radost z každé objevené kolonie, která se následně objevila zapsaná i na mapě, stejně jako jsem byl potěšen každým objeveným místem ve Fallout: New Vegas. Obě hry vás přímo vybízejí k průzkumu, jenomže zatímco Fallout hráče do sytosti uspokojuje, Pirates of Black Cove k němu jen vybízí, a pak vás sekne přes ruce.

Galerie

Rum došel

V tom obrovském oceánu toho totiž volně moc dělat nejde. Když přistanete v kolonii, hra se přepne do pohledu z ptačí perspektivy a vy ve stylu realtime strategii řídíte bitvu pod vámi, tedy spíše průchod ostrovem a to jen po vyznačených cestách. Pozabíjíte bránící se kolonisty, zničíte jim banku, získáte nějaké zlato a jedete zase pryč. A takhle se to opakuje v každé kolonii, až vás to přestane bavit.

Podobně dopadnou i boje na moři. Za chvilku se naučíte, jak správně manévrovat, a jak uštědřovat nepříteli co největší poškození. Sice tady funguje balistika, a tak musíte dobře odhadnout správný moment výstřelu, ale ani to není nic obtížné. Po asi hodinovém ježdění mezi koloniemi a potápěním lodí jsem byl donucen se vrátit do okovů příběhu a misí.

zdroj: Archiv

Když drancování baví

Příběh mě chvilku solidně motivoval a plnit mise mě pár hodin vážně bavilo. Věděl jsem, že si tím nejen vydělám peníze, ale zároveň získám přízeň pirátů i speciální zbraně, vylepšení a lodě. Máte spoustu možností kam investovat peníze. Na ostrově lze postavit budovy, kde najmete unikátní vojáky. Tím nemyslím jen obyčejnou pirátskou bandu se šavlemi, ale třeba obrovského černocha s kanónem pověšeným přes rameno, pistolníky či vojáky s mušketami.

Váš kapitán si postupně také zlepšuje výdrž, sílu a automaticky postupuje ve svých schopnostech nahoru, s čímž souběžně získává bonusy typu větší rychlost lodě, přesnější střelbu můžu pod jeho velením apod. Pak je tu loděnice, kde lze utratit spoustu peněz za upgrady lodě. Ale pozor! Každý upgrade si musíte nejdříve odemknout určitým počtem plánů, což jsou lejstra, která občas najdete na moři u ztroskotaných vraků.

Poslední způsobem, jak se stát ještě obávanějším pirátem, je zajít za šíleným chemikem, jenž vám z nasbíraných surovin uklohní nějaký ten lektvar. Jejich výběr je však slabý a nepřinášejí nic moc zásadního. Hlavní je stále dobrá loď, schopný kapitán a dobrá posádka, se kterou spolehlivě vypleníte kolonie.

Galerie

Frakce jen s povolením příběhu

Zpočátku plníte úkoly pro frakci Pirátů, ale hra vám naznačí, že jsou zde další dvě frakce, pro něž je možné pracovat, plnit pro ně úkoly a získat jejich výhody. Má to ale háček, ve výběru frakce nejste úplně svobodní. V době, kdy jsem pracoval pro Piráty, mě hlodalo, proč nemůžu zkusit oslovit jinou frakci. Co když nabízejí lepší a levnější lodě, lepší jednotky? Sám jsem se ze zvědavosti vydal ke vzdáleným ostrovům a tam skutečně našel základnu Bukanýrů.

Jenomže, i když jsem se zde vylodil, z hlavního velitelství nevyšla postava, nezískal jsem žádné úkoly, jen jsem si mohl koupit loď nebo speciální jednotku. Bukanýři se mnou začali komunikovat, až když k tomu dal povel příběh. To mě hodně mrzelo, je to zbytečné omezení svobody hry. Je jasné, že autoři chtěli udržet linku příběhu, ovšem ten není tak silný, aby vynahradil oběť ve formě omezení volnosti. Je plný otřepaných pirátských klišé.

Galerie

Je tu draho

Je to mrzuté, ale příběhové a vedlejší mise začnou být po čase nezábavné. Všechno totiž stojí jen na lodních soubojích a vyhlazování nepřátel na ostrovech a jen občas se najde světlá výjimka nebo ozvláštnění mise nějakou nezvyklostí. Takových odskoků od monotónních činností je však málo a dynamičnosti hraní nepřispívají ani relativně podobná prostředí ostrovů.

Touha objevovat se vytrácí, stejně jako radost z bojů na moři i souši. Navíc jsem měl pocit, že vylepšení lodě i vlastní vzestup mé moci není dostatečně motivující a je hodně zdlouhavý. Například nové lodě mě přišly předražené. Za pořádný koráb chce loděnice i 5000 zlatých.

Teď si spočítejte, že za misi vyděláte zhruba 200, mezitím musíte investovat do stavby různých budov, najímání vojáků a tím se vaše hotovost stále motá někde kolem 1000-2000. Dosáhnout na 5000 je hodně obtížné a hlavně demotivující. Dám vám ale tajný tip – potápějte velké lodě a nebojte se jich, nejsou tak hrozné jak vypadají. Za jednu máte klidně i 200 zlatých. Rychle vydělané peníze.

Galerie

Spíše pro mladší

Pirates of Black Cove je jednoduchá a po čase nudná hra s trochou svobody, která je hodně přištípnutá příběhem. Pro pořádek je třeba uvést, že umělá inteligence nepřátel je na úrovni ročního dítěte. Mnohdy stačí před ostrovany zdrhnout, zničit co máte a zase zdrhat na loď. Narazíte i na mnoho dalších větších či menších chyb, ale po třetím patchi nejde už o nic zásadního, co by přímo kazilo zážitek z hraní.

Jsem si ale jistý, že mým okem herního starce (35) a veterána jsem ke hře vlídný jako brokovnice k zombíkovi. Narážíme tady na problém obecných hodnocení her a dostáváme se k důvodu, proč je dobré si recenze číst a nekoukat jen na celkové hodnocení.

Myslím, že Pirates of Black Cove by svou jednoduchostí mohla sednout hráčům okolo deseti let, pro které by byla tak akorát obtížná, ne moc složití a přesto poskytující čas i prostor pro vlastní rozhodnutí. Tedy pokud budou mít po ruce někoho, kdo jim aspoň občas něco přeloží z angličtiny. Herní veteráni by se měli pirátům vyhnout, jejich mladší kamarádi, bráchové či synové by si klidně mohli k hodnocení přihodit hezké dva body.

Galerie

Poznámka na závěr: finské studio Nitro Games se námořnictvu věnuje velmi intenzivně, Pirates of Black Cove je spíše taková odbočka. Začali s East India Company, trochu nedotaženou obchodní strategií, avšak Commander: Conquest of the Americas se jim už povedla. Můžu tu hru jenom doporučit, to už je hraní i pro dospělé.