Výsledky hledání pro: pro evolution soccer 2010

Counter-Strike: Condition Zero - recenze

31. 3. 2004 | Redakce Games.cz

Po mnoha odkladech a třech změnách vývojářů konečně přichází Condition Zero, předělávka nejpopulárnější síťové hry do singleplayeru. Dostavil se zázrak nebo jde o vyhozenou tisícovku jen za starý známý CS s boty?

Korea: Forgotten Conflict CZ - recenze

21. 11. 2003 | Redakce Games.cz

Narozdíl od jiných, kteří kdysi zrecenzovali nehotový polotovar, jsme zhodnotili finální českou verzi této 3D real-time strategie od brněnských vývojářů. Má šanci uspět a překonat slavnou sérii Commandos?

Never Alone – recenze

27. 11. 2014 | Ladislav Loukota

Inuitskou vesničku postihla nekončící sněhová bouře a jediný, kdo může vše vrátit do pořádku, je malá eskymácká dívka a její zvířecí kamarád. Ačkoliv zní zápletka Never Alone, logické plošinovky připomínající Limbo, jako generická story z fantasy světa, ve skutečnosti se tato kouzelně atmosférická záležitost odehrává podle mýtů skutečného aljašského národa Iñupiaqů. Vývoj hry ostatně proběhl (částečně) v režii zdejších vývojářů, na popud kmenové rady a svého druhu tak jde o jednu z nejlépe vydařených „dokumentárních“ či vážných her vůbec. Dokonce je tak moc vydařená, že se může směle zařadit právě po bok Limba.

Bound by Flame - recenze

12. 5. 2014 | Ondřej Švára

Jestli Bound by Flame, akční RPG moderního střihu, na něco útočí skutečně bez zábran, pak je to hráčova schopnost rozlišovat klišé od originality a staré pořádky od inovací. První se týká příběhové složky hry, druhé zas akční hratelnosti. Obojí dohromady míchá nové dobrodružství od studia Spiders tak zvláštně nešikovným, ale zároveň i chytrým způsobem, že novinku lze považovat zároveň za zbytečný brak i osvěžující herní sprchu. Co si z toho ale vybrat?

Shadowrun: Dragonfall - recenze

5. 3. 2014 | Ondřej Švára

Bez kontaktů jsi mrtvý, ale s nimi vlastně taky. Krutá rovnice bezpochyby nejlépe vystihuje charakter nového dodatku k loňskému Shadowrun Returns. Návrat do izometrického herního světa, který nebýt Kickstarteru, zůstal by už jen knihám a hrstce zaprášených stolních her, se jmenuje Dragonfall a zhostil se přetěžkého úkolu bravurně.

Ryse: Son of Rome - recenze

10. 1. 2014 | Vincent Olejník

Bude to velké, bude to skvělé, bude to exkluzivní, bude to na Xbox One a grafické pozlátko posichruje logo Cryteku na obalu. Tak nějak zněla marketingová omáčka nového hack and slash počinu Ryse: Son of Rome, od kterého si Microsoft bezpochyby sliboval konkurenta God of War. A že novinka nevypadala vůbec špatně.

Gotham City Impostors - recenze

2. 4. 2012 | Aleš Smutný

Na Gotham City Impostors jsem se docela těšil. Nijak přehnaně, ale samotný princip nadsazené a zběsilé multiplayerové střílečky, nadupané pomocí praštěných vynálezů a udělátek mi byl sympatický. Na rozdíl od jiných se mě také nijak nedotkl fakt, že hra celkem otevřeně parazituje na batmanovském herním boomu. Vždyť jsou hlavními hrdiny právě ti geekové, taťkové a magoři, kteří si hrají na Batmany a Jokery a řežou se na ulicích Gothamu, zatímco mají na hlavě naražené masky vystřižené z krabice od cereálií.

Rochard - recenze

6. 12. 2011 | Ondřej Švára

Rosťa a Kosťa malují byt. Ale pozor, každý jinak. Soutěží. Ten první to vzal z gruntu, mokrou žínkou serval staré nátěry a chopil se díla pěkně od omítky, zkrátka odznova. Naopak Kosťa, ten druhý, nebaží po novotách. Kdepak, zmydlil štětcem mastné stěny jako obvykle, jak mu kázala letitá setrvačnost. Kdo vyhraje? Kdo pozve šéfa na večeři?

Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů - recenze

31. 8. 2009 | Redakce Games.cz

Aktéry překvapivě kvalitní akční adventury mixované s plošinovkou je podivná smečka, složená z mamuta Mannyho, šavlozubého tygra Diega a lenochoda Sida.

Battlestrike Shadow of Stalingrad - recenze

15. 7. 2009 | Redakce Games.cz

Hry jsou forma zábavy, která lidi baví a vždy se k nim vrací s radostí. Někdy ale nastanou těžké chvíle, kdy je potřeba se postavit nepoučitelným vývojářům a jejich špatným hrám.

Will of Steel - recenze

20. 8. 2005 | Redakce Games.cz

Strategií z 2. světové války je všude plno. Co se ale týče skutečných nebo fiktivních bojů z nedávné minulosti, není již nabídka tak široká a hra Will of Steel sází nejen na prostředí Afghánistánu či Iráku.

Carrera Grand Prix - recenze

2. 1. 2002 | Redakce Games.cz

Adrenalin, rychlost, napětí... ale místo benzínu jen jiskřičky na stěrkách elektrických autíček kmitajících po autodráze. Vy ten pocit neznáte? Pokud ano, připomeňte si ho ve hře Carrera Grand Prix.

Ultimate Ride - recenze

25. 11. 2001 | Redakce Games.cz

Pokud vynecháme Theme Park World, simulátor jízdy na horské dráze, kde se můžete projet v pohledu z vlastních očí, jsme tu ještě neměli. A to je přesně celá náplň trochu atypické hry Ultimate Ride.

Baldur’s Gate III – průběžná recenze

3. 8. 2023 | Václav Pecháček

Jako hrát fakt dobrý dračák

Uncharted: Legacy of Thieves Collection – recenze PC verze dobrodružné kompilace

18. 10. 2022 | Ondřej Partl

Pompézní výprava s klávesnicí a myší

868-HACK – recenze abstraktního kyberpunku

14. 2. 2015 | Lukáš Grygar

Dobří hackeři se vracejí. Uvnitř 868-HACK jsem strávil nehorázně času, když se jí ještě říkalo 86856527, měla deset MB a byla zadarmo. Teď má mega sedmnáct, stojí bratru sto pade a jestli se bojíte, původní prototyp zůstává k dispozici. Vznikl v rámci sedmidenního game jamu na téma roguelike hry, tedy hry inspirované zdoláváním generovaných kobek ve strohém střihu legendárního NetHacku. V tomhle případě se negenerují kobky, ale lo-fi matrix, rozparcelovaný na sektory. Sektory jsou pak rozdělené na políčka, po kterých se pohybujete ve stylu oblíbeného raně devadesátkového seriálu: krok za krokem. S každým vaším udělají jeden i nepřátelé. Jací?

Company of Heroes 2: Ardennes Assault - recenze

11. 12. 2014 | Vilém Koubek

Zatímco rozšíření The Western Front Armies udělalo radost hlavně příznivcům druhoválečného multiplayeru, Ardennes Assault odsouvá online hráče stranou a servíruje hutnou porci příběhové kampaně. Na první pohled opět působí mrazivě a zároveň emocionálně vypjatě. Stačí to, nebo se série pomalu zamotává sama do sebe a dochází jí dech?

Light - recenze

27. 7. 2014 | Lucie Jiříková

Grafické pozlátko vysokorozpočtových her potěší, ale velmi často se za dvěma zcela odlišně vypadajícími hrami může skrývat velmi podobný herní systém, který k vám jen hledá cestu v jiném vizuálním kabátku. Kupříkladu o Light se s trochou nadsázky se dá říci, že funguje jako kombinace Watch Dogs a Hitmana. Šmejdíte kancelářskými prostory, garážemi a soukromými domy, hackujete počítače a terminály, hledáte tajné složky a přitom se snažíte vyhnout všem nepřátelům.

Air Conflicts: Vietnam - recenze

3. 11. 2013 | Lucie Jiříková

Nebudu chodit kolem horké kaše. Titul Air Conflicts: Vietnam od slovenského studia Games Farm mě zklamal navzdory tomu, že slovo „arkáda“ nevnímám jako sprosté, což se o řadě fanoušků leteckých her určitě tvrdit nedá.

Memoria - recenze

4. 9. 2013 | Lucie Jiříková

Adventury od studia Daedalic Entertainment jsou si v zásadě podobné jako vejce vejci. Ať už se jedná o komiksovou sérii Deponia nebo o temnější The Dark Eye, zaujmou vás překrásnou ručně malovanou grafikou, spoustu rozhovorů a také zajímavých puzzlů. A slabší technické zpracování, zejména neobratné animace, tyto hry úspěšně schovávají za zajímavým herním světem. Vyplývá z toho, že adventury od Daedalicu vzájemně odlišuje zejména příběh.

Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 2 - recenze

25. 7. 2011 | Martin Bach

Vždy jsem si myslel, že budu liberální rodič. Že svým, zatím hypotetickým, dětem nebudu zakazoval šlapat do louží, rvát se s vrstevníky, ničit hračky nebo jíst McDonalda. Teď jsem ale musel změnit názor. A může za to Harry Potter. Knížky J.R. Rowlingové jsou fajn, filmy celkem také, ale test druhého dílu sedmého pokračování (sic!) herní varianty téhle série změnilo mé liberální já v nenávistného odpírače čehokoliv virtuálního, v čem se kouzelníci z Bradavic objeví.

Donkey Kong Country Returns - recenze

3. 2. 2011 | Jan Vitík

Je to vlastně hrozně těžké. Zapnete si konzoli, sednete si před televizi a spustíte hru. Začít si utvářet názor o právě hraném titulu až od tohoto okamžiku je však skoro nemožné. A jedná-li se o produkt z dílen Nintenda, je to úplně nemožné. Už jenom pohled na krabičku s tupě se tvářící velkou opicí mě naplňoval lehkým odporem. Nemáme už těchto ksichtů dost? Instalatér s knírkem, růžová koule, gorila s kravatou. Stále dokola. Pln předsudků sedím před televizí a sbírám první banány. Čekám utrpení. „Plošinovky jsou mrtvé!“ píšu si do zápisníku velkými písmeny a nekorektně tak dělám pomyslný nadpis své recenzi.