Korea: Forgotten Conflict CZ - recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Korea: Forgotten Conflict CZ - recenze

21. 11. 2003 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Narozdíl od jiných, kteří kdysi zrecenzovali nehotový polotovar, jsme zhodnotili finální českou verzi této 3D real-time strategie od brněnských vývojářů. Má šanci uspět a překonat slavnou sérii Commandos?

Autor: Nukem
Publikováno: 21.listopadu 2003
Verze hry: finální/prodávaná česká
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Není to zase tak dávno, co jsem měl možnost otestovat poslední díl (a to prý doslova) legendární strategické série Commandos. Jak asi víte, ne všichni hráči přivítali odklon od zavedeného stylu hry, někteří inkriminované akční mise doslova proklínali a v diskusích pak nostalgicky vzpomínali na staré dobré díly. Mohlo by se tedy zdát, že Korea: Forgotten Conflict je právě tím pravým utišujícím prostředkem na čerstvé rány na duších ortodoxních commandistů, neboť měla nabídnout právě to, po čem se všem tak stýská – léty prověřený herní styl, kvůli kterému jsme si Commandos tolik zamilovali.

Dalším často vyzdvihovaným kladem Korea: FC měla být netradiční atmosféra korejského konfliktu, jež zaujme všechny hráče znuděné všudypřítomnou druhou světovou válkou. Když už nic jiného, díky krátkým dějepisným vložkám se mnozí hráči dozví zase něco nového, někteří dokonce i to, že nějaká válka v Koreji vůbec byla. Co se týče historických dat, je hra obsažnější než celý seriál M*A*S*H. Jaké poznatky jsem si tedy odnesl z pobytu v Koreji?

 Nerovný souboj
Vynechám naučný encyklopedický odstavec o pozadí konfliktu a přejdu rovnou k popisu a zhodnocení finální a kompletní hry v češtině, na kterou jsme trpělivě počkali narozdíl od konkurenčních herních webů, kde kdysi dávno zrecenzovali nehotový polotovar. Předně bych chtěl podotknout, že není snadné ani pro známé vývojáře vytvořit konkurenční hru k nějaké zaběhlé legendě. Hráči jsou stále více zhýčkaní a tolerancí oplývají jen v minimální nutné míře. Z tohoto pohledu je vstup na herní kolbiště, kde téměř všechny trumfy zejí z rukávu ostřílenému favoritovi, odvážným kouskem. Ale někdy stačí i malá chybička na straně favorita a z nezkušeného nováčka se rázem stává miláček publika.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Brněnští vývojáři z Plastic Reality Technologies si příchod do arény navíc zkomplikovali tím, že své dílo vydali prakticky souběžně s Commandos 3 (recenze), takže většina commandistů nejprve vsadila na jistotu a až po jejich odehrání se počali zajímat o alternativy. I tak ale ještě není nic ztraceno, neboť především z akčních Commandos rozčarované hráče by mohla Korea uspokojit, nebýt ale těch zatracených chyb. Ale hezky po pořádku.

 To nejlepší na začátek
Tím nejlepším a také nejlákavějším, co Korea nabízí, je grafické rozhraní. Kam Commandos ani po třetím dílu ještě nedospěly, tam Korea začíná. Jedná se o kompletní 3D engine, schopný zobrazit hru v rozlišení až 1600×1200 bodů, s možností neomezené rotace scény a částečného přibližování či oddalování pohledu bez nutnosti čekání, jako tomu bylo v Commandos 3. Tím také nelze ztratit přehled o tom, kde se nalézají vaši vojáci.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva 3D engine umožňuje, aby všechny exteriéry i interiéry byly součástí jedné lokace. Přijdete ke dveřím budovy a pokud je možné do ní vstoupit, odkryje se vnitřek tak, aby to odpovídalo výšce, kde stojíte. Již žádné přechody bez přímé návaznosti na vnějšek, neboť, přestože jste uvnitř, stále vidíte, co se děje venku. Také tím tak trochu odpadá nutnost před vstupem do budovy nahlížet okny či dveřmi dovnitř, i když by tato možnost určitě nepřekážela. Pochopitelně, že plynulost hry závisí na výkonu vašeho hardware. Na P4-1.8 a GF4-Ti4200 s 512 MB RAM jsem při rozlišení 1280×1024 neměl větší problémy, leč kvůli rozumně velikým obrázkům do recenze jsem volil rozlišení o stupeň nižší.

 Grafika má ale své mouchy...
Textury všech objektů jsou nadprůměrně kvalitní a každá mise z celkově 12 možných je zasazena do unikátního prostředí. Jednotlivé lokace jsou v drtivé většině značně rozsáhlé a dobře koncipované. Čekají na vás zajatecký tábor, menší letiště, nákladní doky, rozbombardované trosky Soulu, okolí přehradní hráze, či továrna na bojové chemické látky. V pestrosti lokací se odráží i pestrost jednotlivých budov a zařízení a rovněž i rozmanitost počasí - od Sluncem zalitého tábora, přes deštěm smáčené letiště, až po zimní idylku u rybníka. S pestrostí nepřátelských postav je to už horší. Narazíte na stejně vypadající korejské vojáky a dělníky, které odlišuje jen třímaná zbraň, podobní jsou si pak korejští a sovětští důstojníci.

Dobrý pocit z grafické stránky však kazí poněkud vyšší chybovost. Předně jsem hru nemohl hrát se současně zapnutým vyhlazováním hran a stíny (ať už vyhlazované či nikoliv). Již úvodní černá obrazovka, kde jindy nabíhá logo distributora Cenegy, dávala tušit něco nekalého. Rolování scény pak poskakovalo po sekundách, pokud vůbec a textury velmi špatně kryly objekty. Pokud jsem zvolil vyhlazování hran bez stínů nebo naopak, hra běžela normálně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 ... a jiné brouky
Tady však výčet poklesků engine hry nekončí. Občasné vypadávaní textur (třeba na silnici) nebo podlah mělo za následek, že jsem nemohl postavu nasměrovat tam, kam jsem potřeboval. Pokud mi vypadla textura podlahy ve výškové budově a klikl jsem třeba jen o krok dál, voják se okamžitě vydal o patro níž. Jindy mi naopak po nahrání pozice zakrývala textura střechy vojáka uvnitř budovy, s čímž jsem už nic nemohl dělat. Na určitých místech se postavy či vozidla propadají pod zem, což vždy znamená nahrání uložené pozice. Trochu nepřehledně působí to, že v budově jsou vidět všichni vojáci tedy i ti, kteří jsou v jiných patrech nebo na střeše. V tom případě je nutné natáčet scénu a vysledovat, kdo stojí na aktuálním patře a kdo levituje kdesi v prostoru.

Hodně mi také chyběly texty popisující předmět, nad kterým se nalézá kurzor. Když něco odhodíte na zem, většinou musíte hodně klikat než se na daný předmět trefíte. To platí i u mnoha dveří, skříní či beden. Problém má i kolizní systém. Autem se můžete zabořit kus do budovy, někdy voják autem proběhne jako by tam nestálo. Jindy se naopak s vojákem nemůžete dostat z nějakého těsného místa, kam jste před tím v pohodě došli.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Ale abych nekončil povídání o grafice negativně - ocenil jsem možnost neustálého zvýraznění mých i nepřátelských postav různým podbarvením, stejně tak i důležitých beden s municí, či jinými předměty a také zařízení, s nimiž je třeba nějak manipulovat. V Commandos je sice možné nepřátelské vojáky a předměty zvýraznit, ale jen po dobu držení příslušné klávesy. Tady blokovat klávesy sirkou nemusíte ;-) Užitečnou pomůckou v orientaci jsou ikonky vztahující se k jednotlivým členům týmu, které se zobrazí v příslušném směru u okraje obrazovky v případě, že pohled odrolujete jinam. Stále tak víte kdo a v jakém směru se nalézá. To ovšem pouze v případě, že máte aktivováno zvýraznění postav.

 Parta neohrožených
Zmiňoval jsem vojáky v řadách nepřítele a tak nezbývá než popsat ty, kteří za vás strkají hlavu na špalek. Složení vašeho týmu je celkem podobné jako v Commandos. Hlavní postavu představuje univerzální voják, tedy nikoliv Jean-Claude, ale ranger Benjamin Jacob Goodlover - svalnatý borec tmavé pleti, demoliční expert Connor McGregor bílé pleti, odstřelovač Nighthawk rudé pleti, korejský špión Kim Yoon-Soo žluté pleti a konečně sličné medička Sarah Parker dozajista snědě opálené pleti.
Každému je už nyní jasné, jaké úlohy jednotlivé postavy hrají a v čem vynikají oproti ostatním.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

BJ vyniká tím, že si poradí s každou zbraní, nožem i granátem a umí odnést mrtvolu. McGregor si libuje v odpalování náloží, hledání nepřátelských min a jejich následném využívání proti původním vlastníkům. Klidně si stoupne za stabilní kulomet či vleze do tanku, ale hod obyčejným nožem ho příliš nezajímá. I on je ale schopen si na záda naložit zneškodněného protivníka. Nighthawk dělá dobré jméno svému kmeni, neboť s odstřelovací puškou je jako jedno tělo a jedna duše. Je nejrychlejším členem týmu a kromě vrhu nožem je mu vlastní i střelba ze zatlumené pistole. Odmítá nosit padlé bojovníky vymlouvajíc se na zlé duchy uvnitř mrtvých těl (že by v Koreji všichni obědvali fazole na kari?).

 Pro každého se místo najde
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Kim jako jediný člen týmu může nosit uniformy vojáků a důstojníků. Je to celkem pochopitelné, neboť dvoumetrovému černochovi by asi těžko někdo uvěřil, že je Korejec. Převlek je celkem účinný na vojáky i na důstojníky, ale není dobré příliš dlouho postávat na místě. Pokud ale před hlídkami stále pobíháte, podezření nevzbudíte. Sářina jediná přednost, kromě jejího ženství, spočívá v jejích lékařských znalostech. Proto každému poskytne daleko účinnější první pomoc, než by tak učinili ostatní. Vzhledem k tomu, že většinu z nás bude každý zásah mrzet natolik, že hru nahraje znova a zkusí to bezbolestně, jsou její služby více méně nadbytečné. Tedy alespoň do té doby, než vás neustálé nahrávání té samé pozice znechutí natolik, že se nakonec raději necháte ošetřit. A že je ošetření hodně důležité poznáte ve chvíli, kdy váš voják kvůli zranění odmítne přenášet raněné, běhat nebo se začne dokonce citelně šourat.

Během vašeho tažení Koreou bude mít Sára přece jenom několik nezaměnitelných rolí. Na začátku hry, kdy uspávací injekcí zneškodní jednoho důstojníka, někde v polovině, kde ošetří zajatce a ke konci, při neutralizování kyanovodíku. Ale nechtějte po ní tahat mrtvé vojáky. V Soulu dokonce narazíte na skupinku spojeneckých vojáků, které pak můžete zjednodušeně ovládat. Nejlépe tak, že je uklidíte někam stranou a nepustíte k boji. Rádi totiž chytají nepřátelské kulky, což znamená neúspěšný konec mise. Do každé mise vstupujete tradičně pouze s určitým počtem vojáků, nikdy ne se všemi. Avšak stejně jako v Commandos i zde budete většinu času využívat tak dvou vojáků, občas i třetího, ale jinak se bude zbytek týmu nudit.

 Změna je život
Ovládání postav je commandovsky prosté, i když je trochu jiné, což po přechodu z Commandos 3 může dělat potíže. Chůze je totiž namapována na levé tlačítko myši, zatímco střelba a manipulace na pravé. Takže se vám bude určitě zpočátku často stávat, že si hodíte pod nohy granát, chtěje se zbavit ikonky granátu pravým tlačítkem myši, nebo budete zuřivě klikat levým s úmyslem vystřelit či vylézt na žebřík. Ale to hře namohu vyčítat, spíš vlastní neschopnosti si zvyknout na něco nového :-) Jinak tu naleznete většinu funkcí totožných s Commandos.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Trochu iritující byla neschopnost postavy projít samostatně cestu, v níž je třeba přelézt byť jediný žebřík. Znáte to z Commandos - klikli jste na cílový bod a vojáci poslušně šplhali po žebřících, až dorazili k místu určení. Zde musíte každého jednotlivce nejprve dovést pod žebřík a pak přikázat vyšplhat. Navíc nelze šplhání po žebříku přikázat více vojákům najednou. Máte-li jich vybráno více, vyšplhá jen jeden, ostatní stojí. Je tedy třeba postupně všechny, jako malé dětičky, donutit na žebřík a nad ním je opět sjednotit. Krom toho, pokud se nějaká postava k žebříku doplazila, nad ním se do lehu už nevrátí. Prostě stojí a čeká na kulku do čela. Podobně tomu je i u jiných činností, ke kterým se voják musí ztopořit, jako třeba, celkem nepochopitelně, k pokládání nálože.

 Místa není nikdy dost
Ocenil jsem možnost rychlého otevření inventářů u všech postav a následného přesouvání mezi nimi bez nutnosti další klikání pro vyměňování předmětů. Osm pozic v inventáři mi přišlo trochu málo, obzvláště když nevíte, zda se vám nalezené miny, láhve, montážní klíče apod. nebudou časem hodit. Naštěstí každý předmět zabírá vždy jen jedno místo a většina z nich je stohovatelných, tedy chcete-li pobrat více granátů nebo dálkově ovládaných náloží, lze je poskládat na sebe do jednoho okénka.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Zbraně stohovatelné nejsou, ale zase vám postačí od každé jedna. Do dalšího okénka je pak třeba už jen sbírat munici, kterou voják sám dobíjí. Munice je kolem víc než dostatečné množství, stačí si ji jen vybojovat. Proto také do akce nepřicházíte plně vybaveni. Jen nůž, pistoli, speciální zbraně (snajperka, tlumená pistole) a občas i něco navíc. Dokonce i časované nálože si budete muset obvykle obstarat až na místě.

 Mise na jeden večer
Konečně se dostáváme k hraní jako takovému. Jak jsem naznačil - paleta území je bohatá a každá z nich pak oplývá slušnou plochou. To se ale nedá říci o náplních jednotlivých misí. Přestože by se zdálo, že úkoly jsou různorodé, jejich plnění podléhá obvykle podobnému scénáři. Nejinak tomu ale bylo i u tradičních Commandos. Na začátku mise vás komentátor velmi podrobně seznámí se situací a úkoly, navíc po zapnutí zvýraznění důležitých předmětů se nad každým cílem objeví číslice. Někdy jsou úkoly jasně dané, jindy dojde k jejich upřesnění až během postupu územím.

Často jde o sabotážní mise, palivové nádrže tu jsou tradičním terčem snad v každé misi. Mimo to občas někoho zachráníte, ukořistíte tajné spisy, vyřadíte protileteckou obranu nebo zlikvidujete přehradu. V reálu se to má tak, že se dostanete k jednomu cíli, položíte nálože nebo osvobodíte rukojmí a směřujete k další metě. Při ústupu z lokace pak spustíte velký ohňostroj, aby si vůbec někdo všiml, že jste tu byli. Užitečné je, že je každý splněný dílčí úkol (správně položená nálož, nalezené dokumenty, osvobození důležité osoby apod.) komentátorem potvrzen, takže si můžete být vždy jisti tím, že jste konali správně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Volba způsobu boje
Nikdo vám ale nenutí styl, jakým máte hru projít. Pokud se rozhodnete pro minimální možné ztráty na lidských životech na straně nepřítele, strávíte snad nad každou misí i několik hodit. Rozhodnete-li se pro cestu o minimální délce a maximální likvidaci, bude to čas možná méně než poloviční. Každá mise je ale koncipována tak, že většinu území lze projít v tichosti, jen to chce najít ten správný způsob. Hlídky je možné oblbovat vhozením časopisu, mincí, lahví a cigaret na zem. Milá, leč hodně omezená je možnost schovávat se do skříní k tomu určených. Občas můžete určitou část území projet na korbě vhodného nákladního vozu. Tím je takový vůz, který třeba zastavil před závorou či branou.

 Jsme mobilní
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Pochopitelně, že sami můžete auta řídit a to jak nákladní tak osobní. K dispozici jich tu je daleko více než v Commandos, ovšem možnosti cestování jsou v nich někdy podivně omezené. Jednou s ním klidně sjedete z cesty a přes kopec dojedete k cíli, jindy vás to ze silnice jednoduše nepustí, i když tomu žádná fyzická překážka nebrání. Jindy zase není problém přejet koleje, ale jsou místa, kde nepřejedete ani přes přejezd. Zkrátka v půli cesty narazíte na nějakou neviditelnou překážku, ačkoliv pěšky lze klidně pokračovat dál.

Používat vozidlo může každý, ale kromě převlečeného Kima je tu vysoká šance odhalení. Pokud tedy řídíte s někým jiným, je třeba nezastavovat a neprojíždět příliš blízko kolem hlídek. K autům mám ještě jeden postřeh. Nechápu, proč řidič nemůže nastoupit z pravé strany vozu, má-li to blíž, a uvnitř si přesednout k volantu. Párkrát bych toto ocenil, když naproti řidičovým dveřím stojí hlídka, takže bez zpozorování není možné nastoupit. Jinak ovládání vozu pomocí klávesnice je jednoduché, navíc pocítíte rozdíl mezi třeba těžkou cisternou a lehkým gazíkem.

 Nestačí jen mačkat spoušť
Co se týče vaší výbavy, už jsem naznačil, že většinu zbraní získáte od protivníků. Jde o obyčejnou pušku a samopal. Tyto zbraně využijete asi nejvíc. Kromě toho se tu vyskytují různé typy pistolí, dva druhy granátů, bazuka, nášlapné a protitankové miny, či dálkově ovládané nálože. Občas upotřebíte nějaké ty obvazy, minimálně jednou uspávací injekci a párkrát detektor min. K dispozici jsou i stabilní kulomety, avšak ne ze všech vám hra dovolí střílet. Někdy dojde k paradoxní situaci, kdy se Scot bude vymlouvat, že s tímto kulometem neumí zacházet, přestože před malou chvílí hravě pokosil několik korejských vojáků z podobného kulometu o pár metrů vedle. Také si párkrát vystřelíte z tanku.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Systém střelby oplývá jednou zajímavou vlastností. Kromě různé délky dostřelu, odpovídajícímu typu zbraně, tu je ještě zohledněn čas míření. Při prvním zamíření na cíl se vedle zaměřovacího kříže objeví ještě údaj o pravděpodobnosti zásahu, který se zvyšuje s délkou míření. Počáteční hodnota závisí také na vzdálenosti od cíle. Budete-li hodně blízko, je úspěšnost zásahu prakticky okamžitě 100%. Nighthawk, střelecké eso týmu, je 100% úspěšný okamžitě a to i na citelně větší vzdálenosti oproti ostatním. Chvályhodné pak je, že stačí jedna přesná střela a voják je zlikvidován.

Bohužel i zde se objevily drobné vady na kráse. Nikdy dopředu nevíte, kam s danou zbraní dostřelíte, abyste podle toho mohli svého vojáka přesunout. Zaměřovací kříž se objeví pouze nad povoleným cílem. Výjimku tvoří hod granátem. Někdy vám kurzor hlásí 100 % a přesto se voják vymlouvá, že mu v cestě stojí překážka, ač se to na první pohled nezdá. Nepřekonatelnou překážkou ve střelbě je i řídký keřík. Jednou mi BJ nechtěl vystřelit přestože měl kolem sebe na dva metry volný prostor a i zaměřený voják stál na zcela prázdném místě. Rovněž nechápu, proč nelze hodit granát třeba za plot nebo jinou nízkou překážku.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Jsou to jen prostí vojáčci
Co říci o protivnících? Obecně nic překvapivého, neboť umělá inteligence, nebo spíše umělá demence, vašich protivníků odpovídá německým vojákům v Commandos. Sledují své území a když vás zpozorují v dostatečné vzdálenosti, není vůbec problém běžet klidně dál. Jakmile se ztratíte z dohledu, pokračují v obchůzce. Pokud uvidí mrtvého kolegu, s pokřikem se rozeběhnou k jeho tělu a pak zmateně sledují okolí. Občas zburcují několik vojáků poblíž, načež nad tělem chvíli diskutují, rozhlíží se kolem a posléze se vrací na svá stanoviště.

Na druhou stranu si buďte jisti tím, že pokud někomu proběhnete těsně za zády, tak si toho dotyčný určitě všimne. Výstřel vaší zbraně přiláká vždy jen ty nejbližší vojáky, nikdy jsem se nesetkal s nějakým celoplošným poplachem, ale je to určitá daň za rozumnou hratelnost. Představte si, že by vás stráž odhalila, jen byste vystrčili nos z úkrytu. Víc herního času byste pak asi proseděli při nahrávání pozice, které je už tak celkem nemile dlouhé. Taky musím zmínit, že směr pohledu nepřátelského vojáka je znázorněn pouze tenkým proužkem, oproti výseči v Commandos, ale to neznamená, že místa, kudy zrovna proužek neprochází, voják nevidí. Ve skutečnosti vidí území přibližně o stejné ploše jako v Commandos, pouze je tato výseč pro vás neviditelná a musíte s ní počítat.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Obtížnost hry není nijak vysoká, srovnatelná s předchozími tituly Commandos. Na všechno máte dostatek času, nikdy není důvod ke spěchu. Obtížnosti si můžete zvýšit i během hraní, ale nelze pak využít předchozích uložených pozic, pouze znova spustit odemknuté mise. Přesto mi na vyšší obtížnost hra nepřišla nijak rozdílná. Počet protivníků zdál se mi stejný, jakož i jejich ostražitost. Jediný jasně pozorovatelný rozdíl je pouze ten, že máte omezený počet uložení hry, přičemž za splnění dílčích úkolů obdržíte další pozice navíc.

 Situace se mění pod rukama
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Co mi ovšem hodně moc chybělo, byla možnost získat přehled o tom, kdo všechno sleduje dané místo. V Commandos jste klikli na zem a hned jste viděli, komu toto místo právě padlo do oka. Tady musíte překlikávat mezi jednotlivými vojáky a vysledovat, kdo všechno na zvolené místo vidí, nebo to prostě risknout. Nakonec bych upozornil na řídké, leč existující změny v chodu na nepřátelském území. Co to znamená? Uvedu pregnantní ilustraci: Do jisté doby přijíždí na nádraží neustále nějaké nákladní vlaky, takže se, skryti za vagóny, můžete nepozorovaně proplížit dál. Jakmile dosáhnete určitého bodu, vlaky přestanou jezdit. To zamrzí v tom případě, že jste vyslali na průzkum jen jednoho člena týmu a ostatní nechali čekat na výchozím bodě. Holt si pak budete muset poradit jinak.

Jindy zase narazíte na dvojici strážných, kteří stojí na chodbičce a diskutují, takže okolo nich nelze projít. Jakmile dosáhnete určitého bodu, stráže se rozejdou a průchod je volný. To je trošku nefér, protože to dopředu nevíte a tak plánujete jiný způsob, jak je obelstít. Ale takový už je život. Toto ovšem není kritika, naopak to svědčí o smysl pro detail, který občas asi nějakému vývojáři probleskl hlavou ;-)

 Bitevní plány
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Hodně propagovanou pomůckou v boji bylo plánování akce dopředu. To je bohužel omezené pouze na několik málo příkazů. Můžete tedy postavě přikázat přesun na určité místo, zde třeba nastavit 1, 2 nebo 5 sekund čekání a pak pokračovat dál. Na dalším místě můžete pak zalehnout, či rovnou zaútočit na vybranou postavu a zase se stáhnout. Nebo lze jen přepnout z pasivního módu střelby na agresivní a nechat vojáka, ať si s protivníky poradí sám. Bohužel plánování útoku nefunguje, chcete-li zaútočit granátem např. na kulometné hnízdo. Jakmile máte v ruce granát, nelze zaměřovacím křížem označit cíl. Ani přepnutí do agresivního módu situaci neřeší.

Plánování využijete asi jen sporadicky, třeba při přepadu nepřátelské skupinky více vojáky najednou. Drtivou většinu hrací doby si bohatě vystačíte s bojem v reálném čase. Navíc mi po odklepnutí naplánovaného útoku hra občas spadla. Stabilita hry je dost na pováženou, neboť k pádům dochází i během hraní a v největší míře při nahrávání uložené pozice.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Naslouchejte svému týmu
Málem bych se zapomněl zmínit o zvukové stránce hry. Orchestrální hudba hrající na pozadí odpovídá stylem i kvalitou Commandos, ale stejně tak ji i zde brzy přestanete vnímat. Snad jen při dlouhé chvilce během nahrávání pozice si ji opět uvědomíte. Jak jste si mohli z obrázků všimnout, k recenzi jsme dostali prodejní českou verzi hry, kterážto pochopitelně oplývá i českým dabingem. Ten nevychází ze standardu česky dabovaných her. Bezchybný dabing profesionálního komentátora, který vás především seznamuje s úkoly a občas s historickým pozadím, střídají hlasy jednotlivých postav, které působí celkem dobře, tedy až na bezbarvý komisní tón korejského špiona „Kata“.

Vojáci komentují téměř každé vaše kliknutí, ale dokonce i to, když se někde v rohu lokace nudí a čekají na svojí příležitost. Trochu komicky působí, když si voják povzdychne, že voják, kterého nese, se asi hodně najedl, přestože k němu ještě vůbec nedorazil. Stejně tak obava, zda to nebouchne, pronesená nad šacováním mrtvoly není zrovna příhodná. A stejně tak, když ženista, při prohledávání okolí hledačem min, všechny varuje, že cesta je zaminovaná, přestože žádnou minu ve skutečnosti nenašel. Multiplayer ve hře úplně chybí, ale to bych nepovažoval za velký problém, neboť tento žánr příliš mnoho lidí po síti nehraje.

 Shrnutí recenze
Zvětšit zdroj: tisková zpráva Jako snad každý nový projekt, byla i Korea prezentována jako hra, jejíž kvality se vyrovnají pravzoru, tedy Commandos. Kdo ví, možná by se tak stalo, neboť ten potenciál ve hře je. Pouze škoda těch chyb, které zde najdete snad v každém směru. Grafika, ovládání, umělá inteligence, jisté nedostatky a nelogičnosti v herním sytému, stabilita hry a opakující se úkoly v misích. Naopak rozsah lokací i jejich grafické ztvárnění a několik zajímavých nápadů hře jednoznačně prospívají. Nejsem analytik tržních mechanismů, ale i tak jsem si říkal, že vyjde-li Korea současně s Commandos 3, padne na ni stín tohoto léty vypiplávaného giganta. Snad bylo lepší počkat, až se hráči dostatečně vydovádí a pak jim nabídnout zajímavou alternativu. Do té doby pak opravovat chyby a pilovat herní systém.

Stáhněte si: Demo, Trailer, Trailer #2, Video, Cheaty

Související články: Rozhovor (9/2003), Novinky, Vše o sérii Commandos

Linky: Fanouškovská stránka o hře

Nukem
autorovi je 29 let, je vědeckým pracovníkem na Západočeské univerzitě v Plzni, specializuje se na adventury, RPG a FPS, ty však již pomalu opouští :-) (všechny články autora)



 
 
Nukem

Verdikt:

Uspěchanost a hlavně výskyt mnoha chyb podkopal základy úspěchu této hry, která se jinak vyznačuje nadprůměrným grafickým zpracováním a mnoha dobrými nápady.

Nejnovější články