Recenze

Battlefield 1 - recenze PC verze

První světová válka je ve hrách, pohříchu, opomíjená. Snad kvůli mylné představě, že šlo jen o válku zákopovou - tedy plazení se bahnem skrz ostnaté dráty pod palbou kulometného hnízda, to vše jen s vidinou pěti minut života nebo hrdinského obsazení další bahnité díry v zemi. V době sci-fi stříleček a zahlcení moderními konflikty se do prvního globálního konfliktu pustili tvůrci z DICE v Battlefield 1. A světe div se, zadařilo se!

Salt and Sanctuary - recenze

Zatímco se zraky fanoušků nesmlouvavých, ale férových RPG upínají k vydání Dark Souls III, vyšla bez větších ovací pro PS4 (a časem snad i pro PC) hra Salt and Sanctuary. Jde o nemilosrdné a na soubojích založené akční RPG, které má ambice zapsat se do srdcí fanoušků Dark Souls nesmazatelnou čarou stejně, jako přiznaný vzor. A světe div se, Salt and Sanctuary se to opravdu daří, protože nejenom splňuje všechny předpoklady výborné hry, ale navíc přidává parádně stylizované zpracování a rozlehlý svět k objevování.

Manhunt - recenze

Od tvůrců série Grand Theft Auto pochází původně konzolová stealth-akce jménem Manhunt. Ta je určena pouze těm nejotrlejším hráčům, neboť svou brutalitou překonává snad vše, co kdy na herním poli vzniklo.

Genji: Days of the Blade - recenze

Svou PS3 můžete nakrmit i samurajskou rubačkou ze země vycházejícího slunce. Poznávacím znamením je opět stylizovaná výprava v duchu filmů Hrdina či Klan létajících dýk. Bohužel se ale na Genji 2 lépe dívá, než se hraje.

The Wonderful 101 - recenze

The Wonderful 101 strašně klame tělem. Při prvním pohledu na obrázky se může zdát, že jde o hezkou hru pro děti, ve které akčně-adventurním způsobem řešíte jednoduché hádanky ve stylu populárních LEGO her. Jakmile však vezmete do ruky ovladač, zjistíte, že hra rozhodně lehká není, a přestože je všechno barevné, šílené a lehce infantilní, děti z ní nepochopí polovinu vtipů a ještě si na ní vylámou mléčné zuby.

Final Fantasy XV: Windows Edition - recenze

Final Fantasy XV byla v době svého vydání pro konzole, tedy před necelým rokem a půl, parádní hra, vůči které ale řada hráčů vznášela více či méně oprávněné výhrady. Jednak se vedly sáhodlouhé polemiky, zda je nový přírůstek právoplatným zástupcem značky, ale hlavně zůstávala jistá pachuť z díla, které při nejlepší vůli nešlo prohlásit za zcela dokončené. Kdo by čekal, že se s vydáním hry pro Windows v těchto klíčových bodech něco změní, samozřejmě by se mýlil. Na druhou stranu se jedná o nejbohatší a nejkrásnější Final Fantasy XV, jakou jste si doposud mohli zahrát. To nakonec vůbec není špatná nabídka, protože kvality hry jsou přese všechno nesporné.

Battlezone II

Battlezone II - recenzeAutor: BergyPublikováno: 22.února 2000 • Bitevní pásmo poprvé ...

Patapon - recenze

Japonci jsou z našeho pohledu mistři podivností.

Pro Evolution Soccer 2014 - recenze

Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.

Killzone: Liberation - recenze

Ve světě Playstation jde o akční ikonu. Strhující hratelnost, vynikající design a nezaměnitelná atmosféra se nyní vrátily v isometricky viděné střílečce do kapsy, za jejíž kvalitu by se nemusela stydět žádná platforma.

NBA 2K21 – recenze

Dáte 2K dvojku, nebo košem?

Doom Eternal: The Ancient Gods, Part One – recenze

Ještě pekelnější, ještě božštější

Teenage Mutant Ninja Turtles - recenze

Sice vylezli z kanálu, ale to ještě není důvod nad nimi ohrnovat nos. Obzvlášť, když čtveřici želváků probudili ze spánku tvůrci Perského prince. Právě s ním má filmová hra mnoho společného, byť je zjednodušená a týmovější

Devil May Cry 4 - recenze

Masakr démonů se přesouvá na konzole nové generace a kromě toho se dočkáváme nového hlavního hrdiny s mírně odlišným herním stylem. Jde o renesanci nebo krok stranou?

Splinter Cell: Pandora Tomorrow - recenze

Pokračování geniální stealth akce Splinter Cell přináší řadu vylepšení a především skutečně revoluční koncept multiplayeru. Proč bude Sam Fisher opět aspirovat na hru roku, se podrobně dočtete v první české recenzi.

No More Heroes 2 - recenze

Druhý díl kultovního Wii masakru se od běžných titulů velmi liší hratelností, příběhem i prezentací. Jak probíhá takový normální den v kůži nájemného vraha s katanou?

The Simpsons Game - recenze

Vypečená rodinka ze Springfieldu se tentokrát rozhodla parodovat rozličná herní klišé a slavné série, jako GTA, EverQuest nebo Medal of Honor. Stačilo to samo o sobě pro dobrou hru a k záchvatům smíchu?

Rune II – recenze

Vymyslet dobrou časovou smyčku, to není jen tak. Zvlášť pokud nejste autoři Outer Wilds, Save the Date nebo scenáristé Hvězdné brány. A autoři Rune II, překvapivě odkládaného a neméně překvapivě zpracovaného pokračování severského RPG s runami přímo v názvu, jimi rozhodně nejsou. Začíná Ragnarok, konec světa. A ne jenom jednou.

Carmageddon - recenze

V době vydání původního Carmageddonu jsem nebyl ještě ani v pubertě. Ideální věk na virtuální masakr nebohých chodců. Z jedné z nejkontroverznějších her své doby si toho už moc nepamatuju, ale některé věci mi zůstaly zaryté v mysli dodnes. Rudý Eagle, šílené bonusy z barelů, ježdění pod vodou, zvuky, hudba a samozřejmě stadión. Od té doby jsem jedničku nehrál a na Carmageddon Reincarnation jsem na Kickstarteru nepřispěl. Přesto jsem se do jedničky zase s chutí pustil, tentokrát na Androidu.

Godfall – recenze kýčovité rubačky

Nechtěné launchové dítě

No More Heroes - recenze

Jednou za čas se objeví hra, která dokáže řádně překvapit i ostřílenější hráče. V nejvzácnějším z případů je to díky unikátnímu výtvarnému pojetí i třeskutému obsahu. Přichází „Konec hrdinů“!

Project Sylpheed - recenze

Vesmírné střílečky s raketkou a anime-manga styl jsou poměrně opomíjené a přestože pod obalem s logem tvůrců Final Fantasy najdete menší a skromnější zážitek, než byste možná čekali, stojí za pozornost.

Crypt of the NecroDancer - recenze

Taková rytmická hra, nebo chcete-li titul postavený na hudbě, může být neuvěřitelně zábavná. Stačí, když jí cestu k úspěchu vydláždíte nějakou hezkou arkádovou mechanikou a najednou dostanete skvosty jako jsou Audiosurf, Beat Hazard, Bit.Trip Runner a další. Pravdou nicméně zůstává, že ne všichni mají hudební cítění a smysl pro rytmus - však zkuste si zaskákat Dance Dance Revolution a sami uvidíte. V takovém případě se pro vás naopak nekonečná zábava může stát bezbřehým utrpením. Pokud se nedokážete trefit do rytmu, jen těžko byste se na jeho základě mohli pohybovat nebo dokonce bojovat s nepřáteli. Studio Brace Yourself Games to však po vás chce!

Deponia Doomsday - recenze

Když před třemi roky řekla adventurní série Deponia své Goodbye, považoval jsem to trochu za chybu. Zdálo se, že odchází série na vrcholu, která má ještě budoucnost. Teď už ale rozhodnutí autorů z Daedalic Entertainment rozumím a může za to právě Deponia Doomsday. Návrat k původním hrdinům se totiž moc nepovedl.

Waking Mars - recenze PC verze

Je na Marsu život? ptá se David Bowie rok předtím, než pro jistotu nazve svou doprovodnou kapelu Pavouci z Marsu. Nedávno vyvráceným nálezům z Curiosity navzdory - ten kdyby věděl! Probudit Mars tu znamená propadnout do hlubin jeskyně, kam se lidem koncem jedenadvacátého století zaběhla robotická sonda 0CT0. Po jejích (osmi) stopách pátrá kosmonaut Liang a s jetpackem na zádech odhalí rozsáhlou podzemní síť, kde ho vzápětí uvězní sesuv půdy. Nebo přesněji: kde VÁS uvězní sesuv půdy.

Star Trek: Armada II - recenze

Po prvním dílu této vesmírné strategie ze světa Star Treku, která byla přijata s rozpaky kvůli spoustě chyb, špatné AI a nekompatibilitě, se Activision rozhodli vytvořit díl druhý. Jak dopadl v recenzi?

Moonlighter - recenze

Jak to, že když v RPG zajdete do obchodu, vždycky dostanete nabídku nových zbrojí, zbraní a lektvarů? Kde se berou? Že by si je prodavači sami vyráběli kadencí dvaceti kusů za odpoledne? Co vás nemá, po nocích prolézají kobky a bojují s monstry, aby pak přes den měli výbavychtivým hrdinům co nabídnout a tím odlehčit jejich naditým měšcům. Alespoň tedy v akčním rogue-lite lehce RPG obchodním manažeru Moonlighter od studia Digital Sun.

Devil May Cry 3 Special Edition recenze

Jedna z nejslavnějších konzolových akcí se dostala na PC. Tento masakr démonů před branami pekelnými si kromě jiného vysloužil přezdívku „japonský Doom 3 na práškách“. Otázka dne zní, jak dopadla konverze?

Stolen - recenze

Jste již unavení ze svalnatých agentů, kteří zachraňují obden svět a rádi byste si připomněli stealth žánr tak, jak kdysi vypadal? Zlodějka Anya Romanov přesně to ve Stolen slibuje - povedlo se jí ale přejít od slov k činům?

Cortex Command - recenze

Čím to je, že si srdce fanoušků čím dál více a častěji získávají hry, o něž by před lety, v době překotného vývoje herních technologií, neměl nikdo zájem? Nebo by zájem byl, ale nebyl způsob, jak je k lidem dostat? Spíše bych vsadil na druhou možnost. Každopádně, Cortex Command je typickým příkladem takové hry.