Autor: Martin Zavřel Publikováno: 8.března 2008 | Verze hry: evropská/PSP/review Doba recenzování: 1 týden |
Příběh vypráví o kmeni statečných lovců a bojovníků (říkejme jim Pataponi), kteří putují mystickou zemí do vysněného ráje, kde by mohli v klidu žít bez útlaku agresivního nepřátelského kmene a všemožných monster (od obřích krabů po obligátní draky). ![]() ![]() ![]() oficiální obrázky Bubnujeme pochodem vpřed Aby to nebylo tak jednoduché, musíte do bubnů udeřit v přesně daném rytmu (vyťukávaném a blikajícím na pozadí herního obrazu) a navíc každý povel se skládá z několika specifických úderů. Například příkaz „pochodem vpřed“ vyrobíte pravidelným poklepáním na tlačítka čtvereček, čtvereček, čtvereček a kolečko. To v řeči Pataponů znamená „pata, pata, pata, pon“ a přesně tato slova budou během následujícího plnění povelu vaši lidičkové zpívat (viz trailer níže). V praxi se tedy střídají momenty zpěvu vaší armády s momenty, kdy vyťukáváte do bubnů povel pro následující tah. Kromě pochodu jsou ve hře povely ještě tři – útok, obrana a útěk – přičemž člověk by nevěřil, jak bohatou hratelnost s touto kombinací dokázali tvůrci vystavět (kombinují různé zbraně, různé nepřátele, různé živly, různé opevnění a mnoho dalšího). Zadávání povelů by mělo být plynulé: pokud hráč zvládne vyťukat další hned jakmile Pataponi dozpívají a splní ten předchozí, začne se počítat kombo. ![]() ![]() ![]() Po deseti kolech úspěšného komba dostane vaše armáda „bojovou horečku“ a je na chvíli odolnější i silnější. S postupným zadáváním povelů souvisí taktický element hry, protože vlastně zadáváte akci vašich lidiček o několik vteřin dopředu, než ji oni splní. Je tedy potřeba zvážit vzdálenost k nepříteli nebo třeba jeho předpokládané chování v následujícím okamžiku. Vedle toho obsahuje hra ještě rozsáhlou manažerskou stránku. Po každém boji (jedno kolo/úroveň hry trvá zhruba pět minut) se vrátíte zpátky do tábora vašeho kmene, kde můžete z nalezených surovin stavět lepší výstroj i výzbroj, kterou vybavujete jednotlivé vojáky. Kromě toho si zde můžete vyvolat nové druhy vojáků (např. sekerníky, kopiníky, lukostřelce apod.), rozhodnout o formaci pro další kolo (můžete mít zároveň až tři skupiny po šesti bojovnících) nebo v rytmické minihře zpívat svatému stromu (znalci poznají kameo z Loco Roco), který vám vymění slabší předměty a suroviny za silnější. Nechybí zde ani oltář, na němž jde vzkřísit padlé bojovníky. Jelikož se jim ale za každou bitvu zlepšují vlastnosti, tak se moc nevyplatí nechat je umřít. ![]() ![]() ![]() Završením této překvapivě komplexní manažerské části hry jsou lovecké úrovně, kam se vypravujete na lov potravin a surovin pro svůj kmen. Celkově vysoká obtížnost hry vás bude vyloženě nutit se do těchto loveckých oblastí opakovaně vracet, abyste nashromáždili dostatek zdrojů. Opakovat se ze stejného důvodu dají také akční úrovně s bossy, za které bývá hodně surovin… Mimochodem souboje s nimi patří k tomu nejpůsobivějšímu ve hře, ať už jde o obřího červa nebo o zmíněné draky. Hra bohužel může zklamat hned dvě skupiny hráčů – jednak ty, kdo si užívali nenáročnou a odpočinkovou Loco Roco, protože Patapon je o hodně těžší. A pak také všechny, kdo si chtějí tuto hru užívat po cestě do školy v autobuse apod. Abyste totiž udrželi potřebný rytmus při zadávání povelů vaší armádě, potřebujete perfektně slyšet vyťukávaný rytmus na pozadí (což částečně řeší sluchátka) a celkově mít pořádný klid na hraní. Přidejte k tomu prapodivnou skutečnost, že hra nejde během mise zapuzovat (a přitom celá stojí na prakticky nepřetržitém mačkání tlačítek, jehož přerušení se většinou rovná prohře). ![]() zdroj: Archiv trailer Související články: Loco Roco recenze, Loco Roco Cocorechho TEST |
Martin Zavřel | |
autorovi je 27 let, pracuje v Illusion Softworks, po uplynulých sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku |