Manhunt - recenze
8/10
zdroj: Archiv

Manhunt - recenze

5. 5. 2004 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Od tvůrců série Grand Theft Auto pochází původně konzolová stealth-akce jménem Manhunt. Ta je určena pouze těm nejotrlejším hráčům, neboť svou brutalitou překonává snad vše, co kdy na herním poli vzniklo.

Autor: Agile
Publikováno: 5.května 2004
První česká recenze této hry zdroj: Archiv Verze hry: finální/anglická pro PC
Doba recenzování: 6 dnů


Obrázek zdroj: Archiv Společnost Rockstar North se do srdcí hráčů z celého světa nesmazatelně zapsala kontroverzní sérií Grand Theft Auto. Nyní na PC trh přichází se svým novým, původně konzolovým (PS2) počinem nazvaným Manhunt, který zcela určitě neupadne v zapomnění a jen tak se neztratí mezi jinak průměrnými tituly dnešní doby. Vzpomínáte, kolik mravokárců brojilo proti třetímu dílu GTA, že hra jako taková je hodně násilná? Není se tedy co divit, že dnes recenzovaný Manhunt, který zobrazuje brutalitu toho nejhrubšího zrna, byl na Novém Zélandu dokonce zakázán (info).

 Realita nebo jen zvrácený snuff film?
Hlavním hrdinou hry je jistý James Earl Cash, který měl být za své nekalé činy popraven a jeho nicotný život měla ukončit smrtící injekce. Nicméně, jak tomu tak bývá, něco se pokazilo a Cash – namísto toho, aby se za své hříchy octnul v pekle – procitá s bolestí hlavy na nějakém hodně podivném místě. Instruován hlasem z amplionu si do ucha vpravuje sluchátko, pomocí něhož bude s tajemným hlasem neustále ve spojení. Jak se záhy dozvídá, stal se proti své vůli hercem jakéhosi zvrhlého filmu. Hlas dávající příkazy patří režisérovi, který chce pro své diváky získat ty nejlepší záběry.

Po pár minutách hraní zjišťujete, že lovnou zvěří je zde právě vaše osoba a že šílený režisér byl při své práci tak důkladný, že najal profesionální gangy, bandity a lupiče, aby zkoncovali s vaším životem. A jestliže chcete tuto podivnou show přežít, budete se mít co ohánět, abyste vůbec zůstali naživu...

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Zatím to tu nebylo zmíněno, ale všechny záběry, které režisér natočí, se objeví v nějakém snuff filmu a poté skončí v domácí videotéce nějakého zvrhlíka. Pokud vám pojem „snuff“ nic neříká, s největší pravděpodobností vás minuly filmové snímky 8mm s Nickem Cagem nebo Running Man s Arnoldem Schwarzeneggerem. Abyste byli v obraze, snuff filmy totiž zachycují reálné vraždy, znásilnění, mučení, pornografické a nacistické motivy a jiné další perverznosti, čemuž odpovídá i samotné pojetí hry, o čemž se záhy přesvědčíte.

 Zběsilá akce se nekoná
Zvětšit zdroj: Archiv Jestliže čekáte, že se jedná o nějakou zběsilou akci ve stylu již zmiňovaného Grand Theft Auta nebo Maxe Payna, kdy vlétnete do místnosti a všechny postřílíte, budete hodně zklamáni. Z herního hlediska lze totiž Manhunt přirovnat k dnes již klasickým stealth hrám, jako je například Splinter Cell nebo třeba Metar Gear Solid. Chce to tedy rozvážné a promyšlené jednání, protože každý čin může být váš poslední.

Celá hra je zasazena do opuštěného městečka Carcer City, jež bylo speciálně připraveno pro potřeby natáčení, o čemž na počátku samozřejmě nemáte ani ponětí. Nejprve vás čeká malý tutoriál, která seznámí s ovládáním hry a základními herními mechanismy. Vaší postavě byla do vínku dána schopnost běhat, plížit se nebo normálně chodit. Samozřejmě čím rychleji se pohybujete, tím více hluku vydáváte a také budíte větší pozornost u nepřátel.

Hodně nápomocen je vám radar, na němž máte zobrazeny všechny postavy nebo důležité objekty, nacházející se ve vaší těsné blízkosti. Důležitou roli hraje i stamina, která se spotřebovává při běhu. Proto je důležité občas nechat hlavního hrdinu vydechnout, aby nabral novou sílu. Mnohdy je výhodnější před nepřítelem uniknout, než se s ním dávat do potyčky, protože ve většině případů byste mu podlehli.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Strhující atmosféra a výborná hratelnost
Atmosféra hry je jedním slovem výborná a nabudete z ní ponurý, melancholický, někdy až frustrující pocit. Valná část všech lokací se totiž odehrává pod rouškou tmy a všudypřítomné stíny mohou sloužit jako skvělé skrýše. Prostředí jsou skutečně živá - po zemi pobíhají krysy, které můžete zašlapávat, ve vzduchu se vznášejí ptáci a jakmile se někde objeví nějaká mrtvola, slétnou se k ní a začnou do ní nepříčetně klovat. Svůj podíl na celkové atmosféře má také design levelů.

Zvětšit zdroj: Archiv Manhunt vás nutí jít neustále kupředu, protože objevujete nové a nové věci. Jsou sice okamžiky, kdy si řeknete, že například interakce s prostředím mohla být mnohem větší, ale tato malá muška se dá vcelku lehce přehlédnout. O to víc si pak vychutnáte některé herní situace, jako třeba likvidaci protivníků na starém vrakovišti pomocí elektromagnetického jeřábu, kdy budete jeho ramenem kolem sebe máchat a s jeho pomocí na nicnetušící zloduchy házet starou lednici. Rovněž nezapomenutelné je plížení okolo zdí, vykukování zpoza rohů a střílení nepřátel.

 Pytlíkem, střepem nebo sekáčkem na maso?
Nyní na řadu přichází zbraňový arzenál. Pokud by se o nějaké hře dalo říci, že je po této stránce hodně nekonvenční, byl by to právě Manhunt. To poznáte již v prvním levelu, kdy se vaším věrným pomocníkem stane igelitový pytlík nebo třeba střep skla. Samozřejmě, že těmito předměty nebudete mávat nepříteli před nosem, ale pěkně – v okamžiku, kdy to bude nejméně čekat – se k němu připlížíte zezadu a dáte se do akce.

Pytlíkem jej můžete pěkně udusit, střepem přeříznout tepnu a nechat vykrvácet. A pozor, to je jen zlomek všeho, co ve hře najdete. Hodně zábavy si užijete třeba s nastřelovačkou hřebíků, uspávací puškou, kusem drátu, kladivem, mačetou nebo sekáčkem na maso. Vedle toho tu najdete více či méně standardní výbavu, reprezentovanou zejména šestiraným revolverem, brokovnicemi nebo například obligátní sniperkou. Kromě výše uvedeného výčtu se můžete pokusit bojovat pěstmi, což je většinou předem prohraný boj, zvláště když je nepřítel ozbrojen.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv

 Následující záběry budou poněkud drastické...
Jako efektní lze nazvat samotnou popravu nepřítele, kdy vyskočíte ze stínu a nic netušíc jej připravíte o život. Čím déle totiž držíte akční tlačítko, tím brutálněji jej zprovodíte ze světa a režisér bude nadšenější a dostanete od něj pochvalu. Nejlepší je, že celá smrtící animace není předpřipravená skriptem, ale probíhá různorodě, takže ani po několikátém provedení toho samého se určitě nebudete nudit a rádi si tento pro nepřítele neblahý okamžik vychutnáte.

Manhunt není rozhodně jednoduchou hrou a bylo by pošetilé očekávat, že vaše hraní bude jako procházka růžovým sadem. Na výběr máte sice dvě různé obtížnosti, ale už ta snazší vás dokáže pěkně potrápit. Nemalou měrou se na tom podílí také systém ukládání, kdy v průběhu daného levelu najdete jen zhruba 5 míst, na nichž můžete uložit. Slyšel jsem i názory, že je kvůli tomu hra zkažená, ale já osobně tuto věc pouze kvituji, neboť délka hrací doby se tím tak o něco prodlouží. Když už jsme u toho, průměrně zdatnému hráči by mělo pokoření hry trvat něco mezi 15-20 hodinami, což je vcelku ucházející doba.

Zvětšit zdroj: Archiv

 Žádná hra není dokonalá
Z umělé inteligence mám trochu rozpačité pocity. Pozitiva sice ve velké míře převažují, ale občas se protivníkům povedly kousky, nad kterými zůstal můj rozum stát. Chválihodné je, že co nepřítel, to jiné chování a některý se s vámi bude bít až do poslední kapky krve. Jiný se zase dá, jakmile uvidí, že na vás nemá, na útěk. Způsobením jakéhokoli hluku (bouchání do zdi, rychlý běh, hozená cihla atd.) je přimějete, aby se vydali k místu jeho ohniska a chvíli tam hlídkovali, což budete často využívat. Když mě nepřátelé párkrát pronásledovali, znamenaly pro ně obyčejné dveře nepřekonatelný problém – sice věděli, že za nimi jsem, ale že by si otevřeli a pronásledovali mě dál, to je ani nenapadlo.

Mezi hlavní nedostatky hry lze zařadit její příběh, protože ten působí tak trošku jako klišé a musíme ho označit jako vyloženě slabý. Proto máte ze začátku menší problém se s ním dostatečně sžít. To se sice stane, ale až přibližně v polovině hry. Nechci tvrdit, že její první část je nudná, ale celé to z širší perspektivy působí jako hra kočky s myší, protože když už to vypadá, že se dostanete na vytouženou svobodu, obklopí vás komando najaté režisérem a odvleče vás do nějaké cely, z níž opět začíná váš Sisyfovský úkol.

Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv Obrázek zdroj: Archiv
další obrázky z této hry najdete v naší sekci screenshotů

 Zpracování
Z technického hlediska je hra téměř bezchybná. Ze screenshotů to tak možná nepůsobí, neboť je na nich zrnění, které vás doprovází po celou dobu hraní a dotváří tak perfektní atmosféru snuff filmů, ale skutečnost je úplně opačná. Valná většina textur je hodně detailní a rozhodně je radost se na ně dívat. Stejně tak jsou na tom nepřátelé, kterých je tu skutečně mnoho rozličných typů. Najdete tu jak nacistické gangy honosící se symboly podobnými svastice, stejně tak obtloustlé vesnické burany v kožených oblečcích, skutečné indiánské lovce nebo třeba elitní jednotky. Hodně příjemné jsou také minimální nároky, protože hra se bez nejmenší problémů hýbe i na starších konfiguracích a podle mého názoru je méně náročnější než třetí díl GTA.

Kapitolou samou pro sebe je hudba a zvuk. Téměř neustále se vám do uší linou nějaké roztodivné zvuky nebo ruchy, doprovázené perfektní hudbou, která se dynamicky v závislosti na dění ve hře mění. Metál by si autoři zasloužili za zvuky jednotlivých zbraní, protože kupříkladu takové sekání sekáčkem na maso zní poměrně realisticky. Zmínku si zaslouží i hlasitý tepot srdce, jenž indikuje, jak moc jste unaveni.

 Krátké shrnutí
Zvětšit zdroj: Archiv Mílovými kroky jsme dospěli k závěru a nadešel čas si udělat malé resumé. Manhunt sice nepřináší nijak originální námět (něco podobného jsme tu měli v The Devil Inside), nicméně všechny aspekty hry tvoří skoro dokonalý, velmi dobře hratelný celek. Výsledné hodnocení sráží poněkud diskutabilní příběh a mírný stereotyp, který se může v pozdějších fázích hry dostavit.

CO JE LEPŠÍ - MANHUNT NEBO HITMAN: CONTRACTS? - názor Frixe
Pokud vás trápí otázka, zda je lepší hrou Manhunt nebo současně vycházející Hitman: Contracts, máme zde odpověď. Manhunt je hrou hodně závislou na trpělivosti, kdy budete muset některé akce opakovat klidně i dvacetkrát, protože síla hlavního hrdiny je dost omezená a konzolový systém ukládání ničemu nepřidá. Naopak jsou časté chvíle, kdy je místo pro uložení o mnoho dál, než by se slušelo a trvá klidně 20 minut čistého času, než se k němu probijete. Stručně řečeno, Manhunt je jen pro hráče s nejsilnějšími nervy, trpělivostí a spoustou volného času.

Zvětšit Oproti tomu třetí Hitman nabízí možnost ukládat hru kdekoliv a pouze omezuje počet uložení v závislosti na zvolené obtížnosti. Hratelnost samotná je daleko variabilnější než v Manhuntu, člověk se může k cíli dostat bez jediného zabití, nebo za sebou nechat tunu mrtvol. Můžete použít široký arzenál zbraní, nebo se naopak spokojit jen se škrtící strunou. Celkově vzato je poslední Hitman podle mého názoru o něco zábavnější než Manhunt a nabízí hráčům daleko kreativnější vyžití. Contracts pro mě jasně vedou nad Manhuntem po grafické i zvukové stránce.


Stáhněte si: PS2 Trailery, PC videa, Cheaty

Související články: Novinky

Agile
autorovi je 18 let, nejraději hraje akční hry a RPGčka, občas si odpočine u nějaké příjemné adventury a ulítává na sci-fi a cyberpunku.


 
 
Agile

Verdikt:

Zapomeňte na všechny Postaly, Carmageddony a jiné podobné hry, jež hektolitry krví právě nešetřily. Láká-li vás pořádně násilná stealth hra, je pro vás Manhunt tou pravou volbou. Je to brutální, zvrhlé, ale skvělé! A pokud trpíte sadismem či jinou úchylkou, klidně si k finálnímu hodnocení přičtěte několik procent navíc.

Nejnovější články