Recenze

Fell Seal: Arbiter’s Mark - recenze tahového RPG

Nesmrtelnost nemusí být jen darem. Právě naopak, bývá často prokletím, s nímž je víc než těžké celou věčnost žít. Naštěstí ale existují způsoby, jak ze světa odejít ve chvíli, kdy máte pocit, že se váš čas konečně naplnil a udělali jste vše, co bylo třeba. Přesně tak se rozhodl Primus, první ze sedmi mocných, kteří zahnali temnotu a od té doby bdí nad světem. Jak je ale dobrým zvykem, přichází problémy z řad vlastních bratří. Připravte si meče a kouzla, tahová strategie s trochou RPG Fell Seal: Arbiter’s Mark je tu.

Mark of the Ninja - recenze

Kvůli mohutné masáži akčními filmy má spousta z nás značně zkreslené představy o způsobu boje, kterým ninjové prosluli. Praví ninjové sice jsou tvrdí bojovníci, nevrhají se však bezhlavě do lítého boje proti mohutným přesilám. Naopak. Otevřený boj je pro ninju pouze krajním řešením jinak bezvýchodné situace. Ninjové se v první řadě soustřeďují na špionáž, infiltraci, sabotáže a atentáty.

Kingdom Hearts 3D - recenze

3DS je platforma plná zajímavých a zábavných titulů, ale akčních RPG na ní moc není. Legendární série Kingdom Hearts se to pokouší změnit a s vervou se vrhá dobýt aktuální nintenďáckou platformu. Jakožto člověk dílem, které mísí Final Fantasy a světy od Disneyho (např. Tron: Legacy, Zvoník od Matky Boží, Pinocchio…), nepolíbený, jsem si myslel, že půjde o ideální titul, jak s Kingdom Hearts začít. Možná jsem se trošku přepočítal…

Splinter Cell 3D - recenze

Tom Clancy se v první várce her na nové 3DS objevuje hned podruhé, tentokrát ovšem s jinou značkou. Kromě Ghost Recon: Shadow Wars tak dostává svůj třetí rozměr i Splinter Cell se supertajným agentem Samem Fisherem v hlavní roli. Ubisoft si chtěl zřejmě pojistit úspěch a místo nějakého nového spinoffu se pustil do remaku kritiky nejoceňovanějšího dílu celé série, tedy Chaos Theory z roku 2005. Sázka na jistotu však tentokrát nevyšla, protože samotná konverze napáchala až příliš nenapravitelných škod. Nutno podotknout, že právě tento díl se již tehdy (rok 2005) dočkal kapesní verze pro handheld DS od Nintenda, která také nijak slavně nedopadla, a právě 3D verze si nese až moc společných rysů.

The Mark - recenze

Dva agenti, desetimilionové město k záchraně. Takový je reklamní slogan neznámé first-person střílečky, která hodně sází na spolupráci a odlišný styl hraní za dva hrdiny bojující proti komu jinému než teroristům.

Mark H. Walker's Lock 'n Load: Heroes of Stalingrad - recenze

Ohrnovat nos nad deskovým válečným hraním je jako považovat naše předky za tupce. Válečné deskovky byly a jsou podkladem nespočtu videoher z různých platforem. Kromě PC využívá jejich principy nemálo mobilních her, konvertuje je na displeje tabletů i dotykových telefonů.

Picross 3D Round 2 - recenze

Logická hra Picross představovala jednoduchý, ale geniální vynález. Šlo vlastně o klasickou křížovku, jen jste místo vyplňování písmenek začerňovali políčka. Působilo to spíše jako omalovánka než jako hlavolam, ale nenechte se zmást. Vtip byl v tom, že jste měli vždycky v každém sloupci napsáno, kolik je tam černých políček, a jestli jsou v kuse, nebo rozdělené na několik částí. A to bylo všechno. Kde přesně jsou, na to jste už museli dedukcí přijít sami. A pak někoho napadlo převést tento geniálně jednoduchý a návykový koncept do třech rozměrů. A byl to dobrý nápad. Není nic uspokojivějšího než z kvádru složeného z očíslovaných kostiček vyzobávat nepotřebné dílky, aby tam nakonec zůstala nějaká „socha“. Bylo to jednoduché. Picross 3D Round 2 tento koncept rozvíjí, ale navrch samozřejmě přichází s něčím novým – opět jde o trefu do černého, respektive v tomto případě spíše barevného.

Super Mario 3D World - recenze

Zatímco celý videoherní svět se momentálně hádá o to, zda je lepší Xbox One, nebo PlayStation 4, já si spokojeně hovím v obýváku na gauči a hraju skutečnou hru nové generace. Zatímco ostatní se honí za stále lepšími a lepšími technologiemi, grafikou a nesmyslnými pozlátky, já sedím na gauči a užívám si titul, který je navržen s citem pro dobu a dokáže nabídnout hodiny a hodiny nikdy nekončící a neuvěřitelně nápadité zábavy. Zatímco ostatní řeší Forzu a Killzone, já držím v ruce trošku otravný tabletoidní ovladač a užívám si Super Mario 3D World.

Super Mario 3D Land - recenze

Mario by si tu svou princeznu měl už konečně uvázat někam na řetěz, pěkně si s ní sednout a hlídat ji, nejlíp s pořádným hasákem v ruce a kapsami plnými fireballů. Jinak se ten želvoidní dacan Bowser bude neustále vracet a unášet ji – podobně jako už Xkrát předtím a aktuálně i v Super Mario 3D Land.

Donkey Kong Country Returns 3D – recenze

Zase mu ukradli banány! Sopka ve středu ostrova vyvrhla podlý kmen Tiki Taků, který začal hypnotizovat veškerou ostrovní zvěř za účelem akumulace žlutého bohatství. Což hrdinný opičák samozřejmě nemůže nechat jen tak být, jako že se Donkey Kong jmenuje.

Warhammer: Mark of Chaos - recenze

Po osmi letech od Dark Omenu je tu nová strategie z fantasy světa Warhammeru. Propracovanější a přístupnější. Sigmar nám skutečně požehnal a vzkřísil vampýra, který hráčům po nocích vysával životní sílu.

Super Street Fighter IV 3D Edition - recenze

Nintendo umí vystupňovat napětí a získat tím pozornost pro svůj nedávno vydaný hardware 3DS (článek, video). Leckdo pak v euforii snadno přehlédne nepříliš vysokou kvalitu launchových titulů. Občas se však i v této skupině objeví hra, která je něčím lepším, než jen učesaným a nepříliš trvanlivým doprovodem nového hardwaru. A právě to je případ kapesní verze nesmrtelné klasiky Super Street Fighter IV: 3D Edition.

The Legend of Zelda: Majora's Mask 3D - recenze

Majora’s Mask je jednou z nejvíce stresujících, frustrujících a nepřátelských her, jaké jsem za poslední léta zkusil. Coby chlapeček v zelené tunice jsem se ocitl v zemi Termina, která, jak již název napovídá, čelí svému konci. Za tři dny jí spadne na hlavu děsivě se smějící měsíc, a je na hrdinném Linkovi, aby s tím něco udělal. Což se v takto šibeničním termínu samozřejmě nedá stihnout. Apokalypsa se nezastavitelně blíží, obloha rudne, lidé utíkají, hudba zrychluje, hráč zmateně pobíhá po světě a měsíc se nakonec zakusuje do povrchu zemského. Život končí, Link se vrací na začátek třídenního cyklu, přichází o všechen postup a jede nanovo. Co to sakra je?

The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D - recenze

Pokud se o nějaké hře na Nintendo 3DS dá bez přehánění říct, že si kvůli ní nemalé množství lidí koupilo samotný handheld, pak je to The Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D. A to i přes fakt, že se vlastně jedná o remake více než deset let staré hry. Kult Zeldy se v tomto případě spojil s vydatnou porcí nostalgie, která je navíc podepřená až neuvěřitelným hodnocením na Metacritic, které se zastavilo na devadesáti devíti ze sta. Z vlastní zkušenosti ale vím, že některé hry není radno vykopávat z nostalgického hrobu. Ne zřídka se mi totiž potvrzuje, že zkreslené vzpomínky jsou lepší jak hra samotná. Je to i případ znovuzrozené Zeldy?

AirStrike 3D - recenze

Dalším titulem, který se snaží oprášit zašlou slávu série Desert Strike, je budgetová vrtulníková střílečka AirStrike 3D Operation W.A.T. Disponuje kromě grafických orgií i ucházející hratelností?

Dream Pinball 3D - recenze

Vydavatel Zuxxez zbrojí hlavně na Two Worlds, na nějž vecpal reklamu i do pinballového stolu ve hře s kuličkami z různých materiálů. Proč ale i jinak působí jen jako předskokan než jako vrchol žánru?

Worms 3D CZ - recenze

Herní historie nás poučila, že ne každý přechod z 2D do 3D musí proběhnout zrovna hladce. Jak se s tím poprali populární červíci se dozvíte z první české recenze lokalizované verze této tahové strategie.

Dragons Lair 3D - recenze

Před dvaceti lety spatřila světla světlo na tehdejší dobu revoluční videohra Dragons Lair a její autoři se rozhodli udělat předělávku do moderního hávu. Vrátí této pohádkové arkádě zašlou slávu a obdiv hráčů?

3D Dot Game Heroes - recenze

Bylo nebylo jedno království jménem Dotnia. A v něm se odehrává hra, která chce vzdát hold osmibitovým klasikám. Je to Zelda? Není to Zelda?

Lula 3D - recenze anglické verze

Dělat v pornobranži není sranda. Zvlášť pokud vám zmizí tři aktérky chystaného erotického filmu. Své o tom ví prsatá Lula, která se vrací po plastických operacích - my vás seznámíme s jejími vnady a hlavně pihami na kráse.

Simon the Sorcerer 3D - recenze

Mladý kouzelník se konečně vrací na monitory v adventuře Simon the Sorcerer 3D, která navazuje na své slavné předchůdce. Jak se na celé hře a zejména grafice podepsaly dlouholeté odklady?

Don't Starve - recenze

Za vývojářským studiem Klei Entertainment stojí pozoruhodné portfolio her. Jejich tituly Shank, Shank 2 a Mark of the Ninja mnohým z nás přinesly skvělé herní zážitky, které vzešly z osobitého grafického zpracování a zábavných herních prvků.

3D Scooter Racing vs Scooter Pro

S příchodem léta se stává jízda na skládací mikrokoloběžce stále populárnější a z toho se snaží těžit i tyto dvě budgetové hry.

Yooka-Laylee - recenze

S elánem a novými nápady se před pár lety podruhé narodily klasické plošinovky. Nyní jsou na řadě i jejich trojrozměrné verze. Třeba Yooka-Laylee, která oživuje pozapomenutou zábavu z Nintenda 64. Moderní vzhled a čerstvý obsah ji nicméně neuchrání od pověsti kopie kdysi oslavované 3D plošinovky Banjo-Kazooie. Pusťte se do akce, jen pokud od her nežádáte originalitu. 

Yooka-Laylee and the Impossible Lair – recenze

Život se mění a hry s ním. Také rozverná arkáda Yooka-Laylee prošla proměnou, a to nejen kosmetickou. Ve spin-offu s podtitulem Impossible Lair opouští sandboxovou zábavu v otevřeném prostředí, ačkoliv vrátka za předloňským dílem tak úplně nezavřela. Vznikla jakási herní princezna Koloběžka s napůl lineární a napůl rozvětvenou hratelností a s grafikou na rozhraní druhého a třetího rozměru. Pobaví, i když nenadchne.

Monaco: What's Yours is Mine - recenze

O Monacu se kdysi říkalo, že je to hra, ve které „Pacman potká Hitmana“. Ovšem během strastiplných deseti let vývoje z téhle kombinace vyprchalo mnoho atraktivity. Stihla ji totiž předvést spousta jiných her a Monacu uplavala první vlna rozkvětu nezávislé herní scény. Dnes bychom tedy paradoxně řekli, že hra vysála všechnu zábavu z Hotline Miami a Mark of the Ninja, přitom autoři těchto hitů byly v době prvotního zrodu Monaca ještě děti.

Project Warlock – recenze

Představte si retro akci, která se dovolává odkazů her, jako jsou Doom, Hexen nebo Wolfenstein 3D, ale nespoléhá na to, že ji spasí kostičkovaná grafika a zpátečnická hratelnost. Místo toho vám nabídne neutuchající řež, která se v mnoha ohledech drží tradic, ale nebojí se sáhnout také do modernějšího arzenálu a ze všeho nejdůležitější je pro ni vaše zábava. Takový je Project Warlock.

Beautiful Desolation – recenze

V izometrické adventuře Beautiful Desolation se cestuje až na konec světa a do skonání věků. V ozvěnách budoucnosti vznikla podivuhodná krajina s bizarními obyvateli a lákavými existenčními paradoxy. Kořením umělecké sci-fi hry je nelineární příběh, její slabinou přímočaré questy a váhavější interface. Milovníci interaktivní výstřednosti si každopádně přijdou na své.

Sonic Forces - recenze

Dr. Robotnik patří mezi největší neřády v historii her. Chlapík s kulatým bříškem, který se svým výrazným vousem celoročně hlásí k charitativní akci Movember, má velkou slabost pro trýznění zvířátek. Chuť dostal i tentokrát, takže nezbývá než povolat jeho věčného odpůrce ježka Sonica a pustit se do práce.

Close Combat: The Bloody First – recenze

Od vůbec první porce slavné válečné série Close Combat uplynulo úctyhodných 23 let. Od té doby se tato takticko-strategická značka dočkala dalších šestnácti oficiálních titulů (včetně jednoho střílečkového provedení), což ji kvantitativně řadí kamsi těsně pod nekončící řadu sportovních sérií od EA. Přesto o ní vědí nejspíše jen kovaní, především druhováleční, virtuální vojevůdci. Možná i proto, že The Bloody First, tedy Krvavá první, je vůbec prvním dílem v sérii (nepočítáme-li onu střílečku), který si zahrajete v plnohodnotném 3D.