Když zabíjíte pro peníze, ale před smrtí zachráníte nevinné duše, dostanete druhou šanci. Nevrhnou vás do pekla, ale k jedné z nejhorších her všech dob.

Když začaly FPS na přelomu století taktizovatět a vážnět, postavil se Painkiller jako jeden z prvních k protestní zdi. Uchovává si jeho nekompromisní argumenty i třetí (skoro)pokračování původem z Čech?

Se sloganem "I nebe má svého zabijáka" dorazila plná verze bezhlavé řežby Painkiller, která nejen že vyplnila mezeru na trhu do vydání DOOM 3, ale obsahuje i řadu originálních prvků pro co nejzábavnější hratelnost.

V Nordic Games měli plán: oprášit Painkillera z roku 2004. Chtěli upravit grafiku a přivézt zpět klasický kompetitivní multiplayer - jen vy, zbraň a nepřátelé. Aby rozhodoval um a ne délka hraní. Rozhodně to byl, alespoň na papíře, chvályhodný pokus o záchranu kdysi tak populární, dnes však skomírající hry a značky. Bohužel, vždycky neplatí, že za pokus člověk nic nedá. Co fungovalo před osmi lety, to nemusí automaticky fungovat i dnes a níže se tedy dočtete, proč byste do nového Painkillera NEMĚLI investovat nejen peníze, ale ani svůj čas.

Sirotčinec uprostřed bažin s umučenými bytostmi, zdánlivě opuštěný lunapark s klauny a horskou dráhou nebo Mrtvé město s mechanickým velepavoukem. To vše navštívíte v datadisku Battle out of Hell pro Painkillera.