Chodbami pevnosti Games.cz se plíží tichý teror. Autoři u vyhasínajících krbů bázlivě snižují hlas, když zmiňují jeho jméno, utěšují panikařící nadbytečné čárky a nenápadné překlepy, že všechno bude v pořádku, že přízrak si pro ně nepřijde... a pak, když vysvitne slunce, jsou všechny milované, hýčkané chyby a chybičky pryč. Zůstává jen čistota z bílé slonoviny, perfektní, děsivá, správná, příšerná.

Služebníkem bezcitné dokonalosti, nepřítelem půvabných vad na kráse, je Vašek. Má rád hry. Hry na kočku a myš, kdy on mňouká a ostatní krvácejí. Hry strategické, v nichž jeho šiky pošlapou mělké hroby statečných. Hry fotbalové, v nichž jeho svěřenci něžně obejmou krčky soupeřových aspirací a zesílí stisk, dokud sny nezesnou. Hry na hrdiny, na ty opravdové hrdiny, kteří se nebojí černého brnění a oněch sladkých slůvek: „Aš nazg durbatulûk, aš nazg gimbatul.“ Kdyby byl herní postava, byl by Bezejmenný. Kdyby byl zvíře, byl by malé štěňátko. Kdyby byl jídlo, byl by párek z Globusu. Je třeba něco dodávat?

Hrdina cyberpunkové adventury Tales of the Neon Sea má rád pejsky a kočičky

Pamatujete si ještě na The Last Night, úchvatně vypadající cyberpunkovou plošinovku, co se představila na loňské E3? Měla by vyjít snad už brzy, ale toho se můj článek netýká. Beru si na mušku jinou 2D hru, která co do grafického stylu hraje na podobnou, byť ne zas tak působivou notu. Tales of the Neon Sea od čínského studia Palm Pioneer pojednává o vraždě v neonovém městě, v hlavní roli s málomluvným detektivem. Kdyby hrdinu stokami plnými zářících houbiček neproháněla divná smrtka, skoro by to vypadalo jako point-and-click Blade Runner.

RPG Omensight vyjde i na PlayStation 4, trailer ukazuje konec světa

Strom života zahynul, jeho strážná kněžka je mrtvá… svět skončil. Všechno, co se národy Urralie tak dlouhou dobu snažily vybudovat, se rozplynulo v apokalypse. Ale co je konec světa pro někoho, kdo stojí mimo čas? Takovým stvořením jste v akčním RPG Omensight vy, bytost zvaná Harbinger. Obávaný bojovník, co se dokáže prošermovat skrz zástupy nepřátel… ale především se po každém neúspěchu vrátí na počátek soudného dne. Do západu slunce má čas na to, aby zabránil zkáze.

Realtimové karetní RPG The Land of Glass vypadá jako barevné sklo

Kostely se mi zevnitř nikdy nijak zvlášť nelíbily. Řady dřevěných lavic, milion krucifixů, spousta naprosto deprimovaně vypadajících soch a obrazů, a k tomu ještě dusivá, opresivní atmosféra vynuceného ticha. Jenže naštěstí existují vitráže. Překrásné barevné sklo kouzlící slunečním světlem podivuhodné výjevy dokáže vynahradit všechny ty oprýskané smutné světce, a když takovou estetiku vetknete do zajímavé realtime karetky, vyjde vám z toho hra, která stojí za pozornost. Tou hrou je The Land of Glass.

Yucatan je singleplayerová mexická Trackmania na drogách

Mexiko, to jsou pro mě tortilly, nachos, mezek Pedro a sombrero grande. Ne tak pro vývojáře Joea Baina. Tomu jenom řeknete: „Co si myslíš o Mex…“, on vás to ani nenechá dokončit a vyhrkne: „Neonová sci-fi autíčka, co si to sviští po fyzikálně nemožných závodních drahách za zvuků epického soundtracku.“ Joe je divný. Naštěstí ale taky kreativní, protože závodní hra Yucatan je všechno, jen ne obyčejná.

Swery vypustil na Kickstarter kočky a psy, sbírá peníze na originální The Good Life

Když to loni nevyšlo na Figu, tak to japonský vizionář Swery letos zkouší na Kickstarteru. Autor Deadly Premonition se opět rozhodl vydat do herně neprobádaných vod se svou podivností jménem The Good Life. Americká novinářka se vydává do „nejšťastnějšího města na světě“ na anglickém venkově, aby splatila svůj ohromný dluh. Stane se u toho svědkyní vraždy, je podezřelá a nemůže pryč. A kromě toho se může stejně jako ostatní obyvatelé jednou za měsíc proměnit v kočku nebo psa.

Záběry z Dying Light: Bad Blood ukazují miniaturní zombícký battle royale pro šest hráčů

Honem všichni naskočte na vlak, než ujede za kopečky! Mašinka s názvem battle royale na nikoho nečeká, a svou příležitost chytil za pačesy už i zombícký parkour Dying Light s rozšířením Bad Blood, i když je pravda, že ho okořenil prvky připomínajícími Hunt: Showdown, takže rozhodně nečekejte nějaký klon PUBG. Server IGN přišel s desetiminutovými záběry z hraní pre-alfa verze, pomocí nichž si můžete udělat celkem slušnou představu o tom, co vás ještě letos čeká.

PUBG přidá speciální časově omezené události měnící pravidla hry

I toho nejchutnějšího čokoládového dortu s kokosovým posypem a karamelovou polevou se člověk postupem času přejí. PlayerUnknown’s Battlegrounds je takový dort. Zápasy na stále stejných mapách, ač pokaždé odlišné, se stejně začnou slévat v jednu nerozeznatelnou masu. Protilékem může být buď nové prostředí, například chystaná džungle, nebo změna zavedených pravidel. PUBG krom první možnosti volí i tu druhou a po vzoru Fortnite Battle Royale zavádí speciální časově omezené eventy.

Se zítřejším vydáním A Way Out nadchází čas plánovat kooperační útěk z vězení

Cesta ven vede skrz přátelství, sami se moc daleko nedostanete. To je heslo A Way Out, čistě kooperativní akční adventury, kterou zkrátka musíte hrát spolu s kamarádem. Pro Patrika – a jistě nejen pro něj – jde o jednu z nejočekávanějších her letošního roku, a se zítřejším datem vydání velmi brzo vyjde najevo, zda je zájem oprávněný. Mezitím se můžete mrknout na launch trailer, v němž oba hlavní hrdinové utíkají, ujíždějí a padají s padákem i bez padáku.

Jak utéct z pekla adventury Afterparty od tvůrců Oxenfree? Přechlastat Satana

Satan musel za posledních sto let investovat nemalé prostředky do marketingu a PR. Dřív se jeho ohnivé říše všichni báli, protože čekali stahování z kůže, vaření v kotlích, píchání vidlemi a tak podobně. Dneska je image pekla o dost příznivější. Pokecáte s hříšnými (a tím pádem zábavnými) lidmi, místo monotónních andělských chórů budete poslouchat metal či elektronickou hudbu a hřešit jak na běžícím páse… A konkrétně v adventuře Afterparty zjevně taky chlastat se samotným Pánem temnoty. Její základní premisou je dohoda, že pokud toho vypijete víc než Belzebub, můžete se vrátit zpátky na Zem.

God of War s novým stylem působí skvěle – dojmy z hraní

Řečtí bohové jsou podobní lidem, a lidé se mění. Tenhle osud se nevyhnul ani Kratovi. Nesmiřitelný bůh války zestárl, zvážněl, změnil dabéra, výzbroj i zeměpisnou šířku, a ještě si pořídil potomka. Ne, není to zvrácenost ani pošpinění slavné postavy. Po kolena ve sněhu, se sekerou v ruce, obklopen severskými bohy a po boku svého syna Atrea je Kratos fascinujícím, posmutnělým válečníkem, který se k čiré zuřivosti vybičuje jen velice zřídka.