Chodbami pevnosti Games.cz se plíží tichý teror. Autoři u vyhasínajících krbů bázlivě snižují hlas, když zmiňují jeho jméno, utěšují panikařící nadbytečné čárky a nenápadné překlepy, že všechno bude v pořádku, že přízrak si pro ně nepřijde... a pak, když vysvitne slunce, jsou všechny milované, hýčkané chyby a chybičky pryč. Zůstává jen čistota z bílé slonoviny, perfektní, děsivá, správná, příšerná.

Služebníkem bezcitné dokonalosti, nepřítelem půvabných vad na kráse, je Vašek. Má rád hry. Hry na kočku a myš, kdy on mňouká a ostatní krvácejí. Hry strategické, v nichž jeho šiky pošlapou mělké hroby statečných. Hry fotbalové, v nichž jeho svěřenci něžně obejmou krčky soupeřových aspirací a zesílí stisk, dokud sny nezesnou. Hry na hrdiny, na ty opravdové hrdiny, kteří se nebojí černého brnění a oněch sladkých slůvek: „Aš nazg durbatulûk, aš nazg gimbatul.“ Kdyby byl herní postava, byl by Bezejmenný. Kdyby byl zvíře, byl by malé štěňátko. Kdyby byl jídlo, byl by párek z Globusu. Je třeba něco dodávat?

Crying Suns vypadá jako důstojný nástupce FTL, vyjde za 14 dní

FTL – Faster Than Light nás v roce 2012 naučilo, jak nesmírně, závislácky zábavné může být poletování skrz vesmír ve vlastní lodičce, zoufale se vyhýbat všudypřítomnému nebezpečí a pořád, v jednom kuse umírat. Tuhle formulku se od té doby snažila replikovat celá řada roguelike her, ale žádná z nich si nezaslouží nálepku „nástupce FTL“ tak jako Crying Suns. Plná hra dorazí za chvilku, ovšem i nové demo stojí za to.

Dojmy z Gamescomu: Desperados 3 jsou Shadow Tactics z Divokého západu

Studio Mimimi nám všem před třemi lety naprosto vytřelo zrak fantastickou variací na legendární Commandos. Stealth strategie Shadow Tactics: Blades of the Shogun si tehdy od nás odnesla ocenění za nejlepší strategii roku, a pakliže s naším zhodnocením souhlasíte, povinně se začněte těšit na Desperados 3. Je to to samé v bledě modrém, jen místo katan sáhnete po koltech.

Slavná vesmírná strategie Homeworld se vrací s třetím dílem

Kdyby se vakuem vesmíru mohl šířit zvuk, hvězdy by se třásly rykem nadšených fanoušků. Z galaktického prázdna se vynořuje Homeworld 3, plnohodnotné pokračování kultovní strategie Homeworld, které se odehrává po příběhu dvojky. Hyperprostorové brány čekají na vaše flotily – a někde v temnotách na ně číhají i nepřátelé.

Dojmy z Gamescomu: Iron Danger je taktická hra, jakou jste ještě nikdy nehráli

Některé hry se popisují zatraceně těžko, protože se vymykají běžným škatulkám. Jenže právě takové tituly často jako na potvoru za detailnější popis stojí, což je i případ Iron Danger. Je to příběhová akční hra (a možná trochu RPG?), která je zároveň tahová i realtimová, všechno se v ní měří na údery srdce a tak trochu připomíná Divinity: Original Sin II, až na to, že ho vlastně nepřipomíná vůbec. Slibuju, že v dalších odstavcích všechno vyjasním.

Dojmy z Gamescomu: Chytře vedená pěchota v Iron Harvest porazí i obřího robota

Company of Heroes, ale s ohromnými mechy namísto tanků. Takhle nějak se od počátku prezentuje realtimová strategie Iron Harvest a poté, co jsem si ji na Gamescomu vyzkoušel, můžu říct, že jde o popis nebývale výstižný. Přehledná, taktická hratelnost založená na ovládání malých skupinek vojáků je zpátky a doplňuje ji velice silné alternativně historické příběhové zasazení.

Dojmy z Gamescomu: Svoboda 1945 mnou otřásla

Attentat 1942 je jednou z nejlepších českých her posledních let, která posbírala ocenění nejen u nás, ale i v zahraničí. Nesmírně se mi líbilo její spojení dokumentárního vypravování s živými herci a dobových, černobíle kreslených miniher, které mě zadusily temnou atmosférou protektorátního života. Neberte tak vůbec na lehkou váhu moje slova, když řeknu, že Svoboda 1945 vypadá ještě mnohem líp.

Dojmy z Gamescomu: Humankind je nádherná, ale nepříliš originální variace na Civilizaci

Nechci autorům z francouzského studia Amplitude kecat do řemesla, už jenom kvůli tomu, že já jsem v životě nevyvinul jedinou strategickou hru a oni už jich mají na kontě pěkných pár (série Endless Space, Endless Legend), ale přesto si dovolím jednu poznámku: Když už děláte klon Civilizace s jediným skutečně odlišným nápadem, měli byste si být jistí, že je ten nápad opravdu zajímavý a promyšlený. Nejsem si vůbec jistý, jestli to v případě Humankind platí.

Dojmy z Gamescomu: Unity of Command II nabízí kompromis mezi klasickou tahovou strategií a maximálním realismem

Na západní frontě už jsem strategizoval tolikrát, že to chce něco pořádného, abych byl vytržen z mírné letargie. Naposledy se to povedlo asi Steel Division: Normandy 44, ale od té doby už mě to zpátky do Normandie nijak netáhne. Za límec mě ale začíná popadat Unity of Command II, zajímavý mix mezi hardcore válečnou simulací (tzv. wargame) a tahovkou pro běžné smrtelníky.

Dojmy z Gamescomu: Blacksad není příští The Wolf Among Us, ale jen špatná detektivka

Příběhovým adventurám ve stylu studia Telltale bych zákonem nakázal dodržovat jedno základní pravidlo: Nezačínejte nepřeskočitelnou cutscénou plnou quick time eventů! Zločince by čekala mírná pokuta, ale v případě obzvlášť ohyzdného porušení bychom mohli přistoupit i k přísnějším trestům. Blacksad: Under the Skin by z fleku dostal elektrické křeslo.

Dojmy z Gamescomu: Kampaň Mount & Blade II: Bannerlord je ještě lepší, než jsem čekal

Musím si zastínit oči. Může za to pouštní slunce, které mému hrdinovi kreslí na obličeji divoké stíny. A může za to Mount & Blade II: Bannerlord, který mě, navzdory obrovským, nesmyslným očekáváním, jaká je obvykle nemožné naplnit, zcela oslnil. Hned na úvod Gamescomu se mi dostalo tak intenzivně zábavné půlhodiny hraní, že to jiné hry budou hodně těžko vyrovnávat.