Petr Poláček
Scourge: Outbreak slibuje kooperativní hratelnost i příběh
Že se všechno neodehrává vždycky tak, jak si člověk naplánuje, na to už jsme si v herním byznysu zvykli. Nové hry se objevují, vzbudí různé naděje, člověk se začne těšit, a pak zmizí. A většinou se už nikdy nezjeví. V tomto ohledu je tedy tak trošku zázrak, že se kooperativní střílečka The Scourge Project, která měla původně vyjít (navíc episodicky!) už v roce 2010 na PC a X360, vynořila letos z hlubin internetu a zdá se, že nakonec přeci jenom vyjde. Pod jiným názvem a na jiných platformách.
„Od hráčů, pro hráče,“ zní heslo nového blogu CD Projekt Red
Tak už i vývojáři z CD Projektu šlápli do pedálů a rozjeli svůj vlastní vývojářský blog, kde chtějí s fanoušky komunikovat přímo a bez vytáček, obvyklých pro tiskové zprávy. Výsada prvního postu (pokud nepočítám článek o Varšavě) patří náhledu do produkce krátkého příběhu 52 a půl, který už jste všichni určitě viděli letos na jaře. Nyní si můžete přečíst, co všechno s jeho tvorbou borci z CDP zakusili, jak se jim plány měnily pod rukama a obecně, jak je tvůrčí proces plný nečekaných zvratů.
Warhorse blog řeší rizika nevyzkoušeného game designu
Má se člověk pokusit o maximum v rámci navyklých a stokrát vyzkoušených postupů a mít přeci jenom nějakou špetku jistoty, že to hráči poberou a systém bude "funkční"? Nebo je lepší mantinely vybourat, sestavit si systém podle svého, tedy podle logiky, a riskovat „ztracení v překladu“ s mlhavou vidinou toho, že možná stvořím vzor hodný následování. Právě o něčem podobném je další blog Dana Vávry, který vyšel na homepage Warhorse Studios, pracujícím momentálně na RPG s historickou tematikou.
Runner 2 poběží k cíli rozmanitějším prostředím
Hru s podivným názvem Bit.Trip Runner jsem si na Steamu koupil, protože byla označena za hudební a já měl v tu chvíli chuť si hraní a hudbu propojit v jeden zážitek. Nakonec se ukázalo, že je spíše rytmická, než hudební, ale tou dobou už mě zběsilý běh dopředu, spojený s překonáváním překážek tak bavil, že mi vůbec vlastní přehmat ve virtuálním obchodě od Valve nevadil. Jen kvůli tomu, že jsem Bit.Trip Runner docela intenzivně hrál, nakonec ani nestihl napsat recenzi.
Vlna remaků sílí, nové verze se dočká i střílečka Rise of the Triad
V dnešní době přebujelých remaků pro mobilní a HD remaků pro klasické platformy se může nové verze dočkat kdejaká obskurní záležitost z videoherních archivů a došlo tedy i na střílečku Rise of the Triad z roku 1995. S klidem ji označuju za obskurní, ale jen proto, že hra taková byla záměrně. Jinak proti ní neřeknu ani popel, protože mě ve své době bavila víc, než DOOM - byla nádherně bláznivá a na konto programátorského a designerského génia Toma Halla (Anachronox) dokázala zastaralý Wolfenstein 3D engine vybavit řadou, tehdy pokrokových, technických i herních fines, jako byla imitace schodů či více podlaží, dual wield, mlha a jiné hovadinky. Ta hra prostě ve své době vypadala skvěle a zakomponováním silně arkádových prvků (sbírání minci wtf) i zbraní si mě získala. Ale vůbec nevím, jak se postavit k remaku, o kterém Scott Miller hovořil už v roce 2009…
Ukázkové video z nových misí v DOOM 3: Big Fucking Gun edici
Vedle původní verze DOOM 3 s vyleštěnou grafikou a upravenou hratelností, datadisku...
V Mass Effect 3 DLC Leviathan se dozvíme o původu reaperů
Po vydání DLC Extended Cut pro Mass Effect 3 objevili fanoušci ve hře fragmenty scénáře, které naznačovaly cosi o budoucím obsahu, který by měl řešit osudy jakéhosi zvlčilého reapera Leviathana. Zkrátka, všichni se shodli, že to jsou náznaky budoucího příběhového DLC. A co myslíte, měli pravdu? Měli.
PC verze upířího DLC Dawnguard pro Skyrim je venku, ne v ČR
Bethesda zkusila na majitele TES V: Skyrim hru na schovku, která v ideálním případě končí vybafnutím zpoza rohu a kopcem srandy pro všechny. Někdy ale taky končí rozpačitým: „tak jo, dostals mě.“ A v případě PC verze upířího DLC Dawnguard, které dnes vyšlo u příležitosti zahájení QuakeCon 2012, nastala spíše ta druhá varianta. Bethesda holt svůj kousek poněkud podehrála, když na dotazy z posledních dní o tom, kde je PC verze Dawnguard, vůbec reagovala. Kdyby udržela své PR jazyky na uzdě a hráče napínala, byl by efekt poněkud výraznější.
Video z Assassin's Creed III oslavuje novou technologii
Bez dvou dní je tomu už měsíc, co Ubisoft nevydal žádný trailer z Assassin’s Creed III,...
SW: Old Republic ubývá předplatitelů, uvede free to play verzi
Čím začít? Že onlineovce Star Wars: The Old Republic kontinuálně klesá počet stálých předplatitelů, nebo že hra od listopadu nabídne alternativní free to play model? Vlastně je to jedno, protože se jedná o jeden a ten stejný produkt a všechno tedy souvisí se vším, respektive jedno je příčina a to druhé důsledek. Lepší bude začít s příčinou.
NBA 2K17 - recenze
Pohled na všechny hlavní sportovní hry uplynulých dvou, tří let naznačuje, že se vývojáři postupným vylepšováním svých titulů dostali do fáze, kde už toho opravdu výrazně moc změnit nemohou. Přidávají nové pohybové animace, nové zvukové i grafické efekty, laborují s herními módy, snaží se zaujmout hráče vyprávěním příběhu, úpravami komentáře, posílením atmosféry atp. FIFA 17 se snažila letošní ročník vyšperkovat přechodem na nový engine, docela povedeným. NHL 17 se hráče pokusila přesvědčit zakomponováním Světového poháru. A NBA 2K17? Tvůrci z Visual Concepts vsadili na posílení audiovizuální prezentace, úpravy MyGM, MyLeague i MyCareer módů (a obsazení Michaela B. Jordana do jedné z hlavních rolí), poměrně znatelné vylepšení obranné fáze a sjednocené zpracování střelby. Výsledkem je opět výborný, i když ne převratný, virtuální basket.
FIFA 16 - recenze
Když se hraje fotbal nahoru, dolů, čili nadoraz, bývá to pěkná podívaná. Ostatně, proto je tak oblíbená anglická Premier League, kde podobný styl hry praktikují skoro všechny týmy. Jde ale o jediný styl, jakým se kopaná na celém světě hraje? Ani omylem, stačí se podívat do Španělska, Německa, Itálie či jiných kvalitních soutěž a zaznamenáte obecně vzato dosti odlišné pojetí fotbalu. I z toho důvodu je tedy nemožné říci, jestli je čistě pojetím hry letos lepší dynamičtější a přímočařejší PES 2016 (recenze), nebo spíše na hru ve středu hřiště a v obraně zaměřená FIFA 16. Musíte si vybrat sami dle vlastních preferencí, ale jisté je, že právě FIFA připravila hráčům oproti loňsku změny, které jejich zážitek výrazně ovlivní.
Murdered: Soul Suspect - recenze
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Pro Evolution Soccer 2014 - recenze
Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.
FIFA 14 - recenze
Mytický realismus fotbalových her se zdá být navzdory mnoha pokrokům v posledních letech stejně nedosažitelný, jako pohár pro vítěze Ligy mistrů v rukách kapitána některého českých klubů. Jednou jsme mu blíže, podruhé zase dále, ale pořád se motáme daleko pod vrcholem. Abychom se dostali do vyřazovacích bojů, musela by přijít radikální změna či zásah shůry, a nejlépe boží rukou. Ne ovšem tou Maradonovskou.
Metal Gear Rising: Revengeance - recenze
„Milostný dopis fanouškům“ je jedna z mnoha floskulí, jaké herní kritici často užívají k jednoduché charakterizaci hry, kterou jim šéfredaktor hodil na stůj s jasným rozkazem „zrecenzuj to“. Snaží se tím říct, že jde o hru, která je bez výhrad střižená na tělo dost specifické skupině hráčů a objektivně v řadě aspektů chybuje, ale zároveň má něco, co ze všech těch chyb dělá pozitivní atributy. Jistě, jenom pro úzkou skupinu hráčů, ale právě v této výlučnosti spočívá pro fanoušky nezanedbatelné kouzlo a přitažlivost.
The Unfinished Swan - recenze
Málokdy se stává, že název trefně vyjadřuje, jak je hra dobrá, čím se chlubí, v čem by se mohla zlepšit, zkrátka, jak vlastně dopadla. Jestli v Unfinished Swan radost ze všech těch krásných a úžasných zvukových, vizuálních, ale hlavně herních zážitků něco ve výsledku „kazí“, pak je to její nedokončenost.
FIFA 13 - recenze
Představa, že si tvůrci FIFA her po vydání každého nového dílu sednou, ťukají nervózně propiskama do stolu a horečně přemýšlí, co napsat do bločku za funkce, kterými by ospravedlnili vydání dalšího dílu za rok, je možná naivní. Byly však doby, kdy se s ohledem na formálnost a strojenost „novinek“ v nových FIFA hrách, opravdu zdálo, že tomu tak je. Na ty je však lepší zapomenout, protože už to dlouho neplatí. A pokud si mám představit, jak asi vypadal brainstorming na FIFA 13 hned po vydání FIFA 12, tak vidím místnost plnou designérů, kterak se překřikují a hádají o to, který z prvků by ve FIFA 13 rádi odladili a vypilovali.
(Retro) Decathlon 2012 - recenze
Přesně takto vypadají mé nejstarší a nejlepší vzpomínky na herní Desetiboj, a každý nový kousek s 20 let starými zážitky bezděčně srovnávám. Docela dlouho jsem k tomu ale neměl příležitost, protože klasický Decathlon už herní firmy nedělají a pouze jednou za čtyři roky vyplodí další nudný olympijský titul. Vyplývá z toho, že se Cinemax strefil do díry v nabídce her a šlo pouze o to, jak moc se jejich Retro Decathlon 2012 (na DSiWare jenom Decathlon 2012) přiblížil jednoduché, ale zabijácké, návykovosti vzorové hry v mnoha jejích variantách.