Na přelomu milénia existovala celá plejáda pokusů o skloubení 3D formátu a žánru real-time strategií. Ačkoliv výsledkem bylo i několik zajímavých experimentů, valná většina zbylých nej(h)různějších pokusů je právem zapomenuta, typicky protože křížily své nápady s akčními hrami, své principy příliš zjednodušily, anebo protože byly z různých důvodů nehratelné. Shogun: Total War, který vyšel před 19 lety, 13. června 2000, byl však něčím docela odlišným a založil dynastii, které se daří dodnes.

Vzdor všem zajímavým okamžikům Half-Life 2: Episode One si nejvýrazněji pamatuji pulzující, kolabující jádro Citadely z počátku celé hry. Svého druhu jde o testament toho, jak realistický celý zážitek byl: Mezi rozbořenými kulisami hořícího města mě nejvíc zaujal efekt, který by ve většině jiných her vypadal triviálně. V kontextu Episode One, vydané před 13 lety a 2 dny, 1. června 2006, však momentka působila nečekaně exoticky. Překvapivá byla ovšem už jen skutečnost, že jsme se po otevřeném konci Half-Life 2 do City 17 díky slíbenému epizodnímu vydávání vrátili tak rychle. Ale žádné obavy, takový gigant jako Valve se přece nemůže mýlit! Inu, dnes jsme už o něco moudřejší.

O tom, co vše slíbil a splnil, či nesplnil první Mass Effect, se již napsaly stohy bitů. V součtu je však první díl ságy pozoruhodný už jen tím, že se vůbec udál. I když se pobíhání pro presidiu Citadely cukalo jako vesnická motorka, přesto nabídlo spolu s dalšími misemi chuť nového sci-fi univerza. Je to už 11 let, co Mass Effect 28. května 2008 vyšel na PC.

Setsakra dlouho se v případě GTA: Vice City zdálo, že máme tu čest s jenom trochu vylepšenou kopií revolučního GTA III. Avšak nejpozději v okamžiku, kdy jsem musel pádit sporťákem přes temný most za zvuku Jacksonova Billie Jean, abych zachránil mučeného Vance z vrakoviště, mi došlo, o kolik stylovější Vice City ve srovnání s předchůdci i konkurencí je. Pro mě nejlepší Grand Theft Auto vyšlo před 16 lety a jedním dnem, 12. května 2003.

Po taktické stránce je detektor pohybu ze ságy Vetřelec asi jedním z nejhorších nápadů v dějinách válčení. Z perspektivy hororového filmu jde však o brilantní myšlenku – a v hororové hře uměl hrát na nervy ještě vydatněji. Nekonečno granátů bylo vystřeleno do otevírajících se dveří nebo neškodných myšek a nekonečno nervových kolapsů prožito, když se namísto nich na obzoru objevilo hejno xenomorfů. Vzpomínky z prvního „moderního“ Aliens versus Predator, který vyšel před 20 lety, 30. dubna 1999, zůstávají živé dodnes.

Žádná jiná hra se do té doby nerozhodla vyjevit historické lokace s takovou mírou autenticity. Procházení středověkými městy bylo možná poněkud neučesané, ve své kategorii ale bezkonkurenční – žádné jiné áčkové hry se něčeho podobného neodvážily. První okamžik nasednutí na koně a spuštění bojové muziky dával ochutnat, jak se hraje dějepis. Je to už jedenáct let, co 8. dubna 2008 vyšel první Assassin’s Creed na PC.

Ve většině stříleček by bylo čistění diskotéky, kde se porvaly dvě skupiny pouličních gangsterů, buďto krvavou lázní neřádů, anebo podprůměrnou vedlejší misí mezi „skutečným“ příběhem. Ve SWAT 4 se však i podobně obyčejný úkol proměnil ve snahu projít peklem nočního klubu nesmrtícím způsobem, zábavně obtížným i díky tomu, že oponenti se dodržováním podobných konvencí rozhodně nezdržovali. SWAT 4, který vyšel před 14 lety, 5. dubna 2005, díky tomu dodnes zůstává nepřekonaným klenotem.

„Přežij po 30 minut“. Právě takový hororově znějící úkol nabídla hned třetí mise prvního StarCraftu. Bylo to poprvé a nikoliv naposledy, kdy tato strategie porušila nepsaná pravidla žánru a dokázala hráče pořádně překvapit. Vlastně lze bez přehánění říct, že pokud někdy žánr real-time strategií dosáhl svého vrcholu, bylo to před 21 lety a jedním dnem, 31. března 1998, tedy v den vydání původního StarCraftu.

První výstřel brokovnicí do panáka v Soldier of Fortune si pamatuje každý – už jen kvůli tomu, že jej následně mnohokrát zopakoval. Odpadávající končetiny po použití těžkých zbraní působily v době vydání v Evropě, 27. března 2000, jako ten nejdrsnější hardcore vynález vývojářských maniaků z Raven Software. Návrat do světa Soldier of Fortune s odstupem skoro dvou desetiletí paradoxně vykreslí docela odlišný obrázek než honbu za senzacemi.

Bylo by snadné vzpomínat na první Resident Evil jako na hru, která se stala etalonem hororové kvality, tak vzdáleným od toho, co se v průběhu herní, či dokonce filmové série ze značky Resident Evil stalo. Ale byla by to lež. První Resident Evil, který vyšel v Japonsku na PlayStationu přesně před 23 lety, 22. března 1996 (na PC v srpnu 1997), platil totiž za béčko jako bič už od svého prvopočátku. Přesto těžil z komorní atmosféry způsobem, který pokračování a spin-offy nebyly často s to replikovat.