MMA u nás není příliš populárním sportem a to jak z hlediska aktivního, tak pasivního....

Bylo jen otázkou času, kdy se objeví další hra s tématikou Olympijských her. SEGA ohlásila...

Loňský humbuk okolo absence fotbalového nároďáku a nejvyšší tuzemské ligy ve FIFA 12 by se letos ve FIFA 13 nemusel opakovat. Navzdory tomu, že loni krachla jednání na odlišných představách o ceně licence, se obě strany, STES i EA, chtějí letos dohodnout. Za STES tento záměr pro Hospodářské noviny vyjádřil člen představenstva Jindřich Rajchl, za EA pak snahu domluvit se předestřel, společně se záložní variantou pro případ nedohody, PR manažer EA Dušan Benža.

Se sportovními hrami je to podobné, jako se simulátory – vychází jich poměrně málo. Možná vám to tak nepřipadá, ale jsou totiž náročné na produkci. Musíte mí propracovanou AI a animace, co nejlepší grafiku, a když šaháte do herních mechanismů ve snaze nabídnout realistickou hratelnost tak, aby ale byla pořád zábavná, tak nikdy dopředu nevíte, jaký to bude mít efekt. Naštěstí se nám letos sešlo hned několik her, které všechno výše uvedené zvládly na výbornou. O to více se tomu divíme, když se až na jednu výjimku jedná o série, které produkují nové tituly každý rok. Jak zvládají vývojáři během tak krátké doby inovovat, abychom neměli pocit, že to je jenom tiskovou zprávou glorifikovaný update, to prostě jen tak nepochopíme. Jisté tušíte, o kterých hrách je řeč. Pojďme si však to nejlepší ze sportovních her za rok 2011 představit konkrétně, slovem vás bude provázet garant této kategorie naší série Best of 2011 článků, Petr Poláček.

Ruce nahoru všichni, kdo si pamatují doby, kdy skateboardové hry byly ještě nové, neokoukané, cool a skvěle zábavné? Moc vás není, ale to je tím, že třeba série Tony Hawk Pro Skater už kroutí dvanáctou sezónu a někdy od třetího dílu to s ní šlo kvalitativně z kopce (víceméně), až to minulý rok skončilo s příšerností jménem Tony Hawk: Shred, která se naštěstí vůbec neporodávala. Proč naštěstí? Protože to Activision i Tonyho možná přinutilo přemýšlet o tom, co bude dál se značkou, která má pořád solidní herní i komerční potenciál.

Studio Rare se naposledy předvedlo minulý rok se sadou miniher s názvem Kinect Sports, kterou v bundlu s Kinectem koupila drtivá většina hráčů, lačnících po nadpozemském zážitku z ovládání bez ovladače. Bez ohledu na celkový dojem ze hry se Kinect Sports nepochybně povedlo to, co od ní chtěl Microsoft především - předvést technické možnosti Kinectu. Ve hře jste dokonce hráli přímo za své avatary, které si Microsoft vypůjčil z Wii, jako by chtěl celému světu dát na srozuměnou, že Xbox je teď také ta "zázračná" krabička, u které může křepčit celá rodina.