Pokud jste zažili jakékoli perné chvilky s Raven’s Cry a v slzách jste hru opouštěli s myšlenkou nad promarněným potenciálem, kdy drobný bug stíhal fatální chybu a kdy umělá inteligence nepřátel znemožňovala absolvování důstojných soubojů, tak můžete hezky zvesela vyhlížet reedici jménem Vendetta: Curse of Raven's Cry. Nové jméno a pozdější (a zatím neoznámené) datum vydání pak značí opětovnou snahu získat si po velkých peripetiích a celkem sedmiletém vývoji své publikum.

Steam nemá dokonalou zákaznickou podporu. Někdo by asi zvolil i jadrnější výraz. Ví to hráči, jejichž tickety často visí v informačním vakuu, ví to i společnost Valve, která už prý nějakou dobu pracuje na nápravě. Protože problémy se zákaznickou podporou jsou větší než by se mohlo zdát a na cestě k jejich nápravě se objevila řada překážek, které je třeba překonat, změny zatím nejsou vidět. Proces nápravy nakousl, i s příslibem, že bude líp, Erik Johnson z Valve.

Název Crack dot Com mnohým z vás (až teda na Micka :) nic neřekne. Není divu, tohle americké studio vydalo jednu jedinou hru v roce 1995, a pak tak dlouho pracovalo na něčem dalším, až zkrátka zkrachovalo. Jenže pozor, tou jedinou hrou byla akce s naprosto parádní atmosférou, na svou dobu (a vlastně i na dnešní) skvělou grafikou s výborným nasvícením, ale hlavně neuvěřitelně chytlavou hratelností, která těžila z netradičního ovládání – na 2D akci. Na klávesnici jste ovládali pohyb hlavního hrdiny, ale mířili a stříleli jste myší. Kdo Abuse, třeba jako shareware, kdysi hrál, určitě to potvrdí a rád se podívá, jak se s hordami nepřátel poperou v retro gamesplayi Pavel s Honzou.

21. října vyjde na Steamu a Humble Storu strategické RPG Kingdom, které na první pohled vypadá jako běžná pixelartová plošinovka. Jenže zdání klame. Ve hře se ujmete otěží nepříjemnostmi stíhaného království. Ve dne je čeká čeká běžná nádeničina, vydělávání a distribuce peněz, obstarávání běhu země i najímání služebnictva. Ale v noci pak nastane docela jiný kolotoč, ve kterém hráčům na bedrech přistane starost o obranu vlastního panství před krvežíznivými monstry z jiného světa.

S ohledem na popularitu, kvality a dopad Falloutu na videoherní produkci chápu, že postapokalyptické téma na falloutí způsob je natolik lákavé, že se k němu tvůrci ve svých hrách neustále obrací – bez ohledu na konkrétní žánr, který si zvolí, a samozřejmě bez ohledu na zpracování. Tvůrci projektu Death Trash z berlínského studia crafting legends tak například zvolili ještě o fous přisprostlejší verzi postapo světa, přidali do mixu psionické schopnosti a použili pixel-artovou stylizaci, která vlastně stála na začátku celého projektu.

Nadšení z robotické stealth akce Sir, You Are Being Hunted bohužel po pár hodinách hraní vyprchalo, jak píše Vilém v recenzi, ale platí to jen o singleplayeru. V multiplayeru je hraní britsky stylizované hry úplně jiný kafe, protože jde nejenom o přežití v boji či útěku před roboty, ale ve výsledku též o přechytračení spoluhráčů. Že hra žádný multiplayer nemá? Nenechte se mýlit. Tvůrci konečně splnili jeden ze slibů, které dali podporovatelům na Kickstarteru během kampaně v roce 2012 a zprovoznili finální verzi zmíněného multiplayeru. Jestli jde o důvod hru znovu spustit (nebo vůbec nainstalovat)? Rozhodně, protože kombinace PvE a PvP v jednom multiplayerovém módu není zrovna obvyklá.