Čím pestřejší dokážou hry být, tím pestřejší je i muzika, která doprovází hráčovo snažení, putování, dumání nad problémy nebo prostě jen zírání do hlavního menu. Ostatně, kolikrát náladu hry definují její úvodní tóny? Podcenit přiléhavý soundtrack je chyba, které se nominované tituly obloukem vyhnuly. A potěšující je, že až na úvodní výjimku jde o nahrávky, které člověk nemusí nějak pokoutně lovit v zapadlých adresářích nebo ripovat ze samotné hry, ale prostě si je, ideálně rovnou od tvůrců, koupí. Máte naše slovo, že investicí do následujících kousků získáte prvotřídní muziku.

Krčí se v koutě, schovaná za recepční stolek. V kapse ji tlačí Šarlatové písmeno od Hawthornea, v dlani žmoulá poslední pepřový sprej. Prizrak (to není chyba, nýbrž pojmenování stráží) se blíží, očima těká na všechny strany. Pátrá. Ví to ona, vím to já. Neuroticky se na ně dívám z několika bezpečnostních kamera a hledám cokoliv, čím bych upoutal prizrakovu pozornost. Nechci, aby jí našel. Sice by se pepřákem ubránila, ale to by znamenalo, že proti dalšímu prizrakovi bude bezmocná. Nechci, aby Hope odvedli zase do vězení. Už v jednom je a já jí pomáhám uniknout. V République jsem její digitální anděl strážný zakletý do bezpečnostních kamer a nesmím ji zklamat.