To je tedy čekání. První epizoda vynikajícího adventurního seriálu The Wolf Among Us vyšla už 11. října a od té doby nic. Nyní se Telltale nechali konečně slyšet, že druhá epizoda vyjde první týden v únoru.

Čím pestřejší dokážou hry být, tím pestřejší je i muzika, která doprovází hráčovo snažení, putování, dumání nad problémy nebo prostě jen zírání do hlavního menu. Ostatně, kolikrát náladu hry definují její úvodní tóny? Podcenit přiléhavý soundtrack je chyba, které se nominované tituly obloukem vyhnuly. A potěšující je, že až na úvodní výjimku jde o nahrávky, které člověk nemusí nějak pokoutně lovit v zapadlých adresářích nebo ripovat ze samotné hry, ale prostě si je, ideálně rovnou od tvůrců, koupí. Máte naše slovo, že investicí do následujících kousků získáte prvotřídní muziku.

Studio Fun 2 Robots je teprve na počátcích své cesty k úspěchu, ale vzhledem k provázání s nedávno utlumeným bratislavským Cauldronem, v něm působí celá řada zkušených vývojářů. Jedním z nich je i Vladimír Geršl, bývalý hlavní designér Cauldronu a dnes šéf Fun 2 Robots. A právě o využití zkušeností z práce na velkých hrách během indie vývoje byla Vladimírova přednáška na Game Developers Session 2013.

Závěrem prvního dne Game Developers Session 2013 se odehrála panelová diskuse, kterou bohužel doprovázely velké technické problémy s ozvučením sálu. Přesto se Matouš Ježek, Pavel Barák, Lukáš Macura, Jiří Zlatohlávek, Jakub Dvorský a Dan Vávra rozpovídali o celé řadě zajímavých témat včetně přínosu samotné GDS, o situaci na české vývojářské scéně, herních technologiích, práci s komunitou a tak dále.

Když hra dle svého vlastního popisu nabízí „jímavou výpravu do existenciálního zoufalství,“ jedno je jisté – server jejích vývojářů vlivem přílišného zájmu rozhodně nezkolabuje. Obskurní indie záležitosti Continue?9876543210 by však měli věnovat pozornost všichni hráči, kteří se rádi pohnípají v zajímavé grafice a mírném filozofování.

Krčí se v koutě, schovaná za recepční stolek. V kapse ji tlačí Šarlatové písmeno od Hawthornea, v dlani žmoulá poslední pepřový sprej. Prizrak (to není chyba, nýbrž pojmenování stráží) se blíží, očima těká na všechny strany. Pátrá. Ví to ona, vím to já. Neuroticky se na ně dívám z několika bezpečnostních kamera a hledám cokoliv, čím bych upoutal prizrakovu pozornost. Nechci, aby jí našel. Sice by se pepřákem ubránila, ale to by znamenalo, že proti dalšímu prizrakovi bude bezmocná. Nechci, aby Hope odvedli zase do vězení. Už v jednom je a já jí pomáhám uniknout. V République jsem její digitální anděl strážný zakletý do bezpečnostních kamer a nesmím ji zklamat.