Tohle mi vždycky přišlo krapet na hlavu: symbolem emancipované virtuální hrdinky je silikonová modelka, obložená zbraněmi. Chápu, že vývoj her je pořád ještě především mužský svět, ale že se budou k Laře Croft hlásit i hráčky? Inu, asi je to ideál, ke kterému střední proud tíhne. A lze mu to prominout vždy, když spolu s vnadnou archeoložkou dorazí i výborná hra. Guardian of Light je oproti původní skepsi přesně ten případ a potlesk zaslouží především za skutečnost, že se jeho tvůrci (a jejich investoři) nebáli jít na zavedenou herní sérii docela jinak.

Prostě je to bomba. Nic dalšího o novém traileru z Alan Wake DLC: The Writer v zásadě vědět nepotřebujete, ale pro kontext se hodí vědět, že druhé stažitelné rozšíření vyjde již za čtyři dny a točí se kolem pozměněného konceptu, kdy hlavní hrdina začíná poprvé bojovat se svými nočními můrami. To ostatně předjímá už úvodní výkřik videa: "Je to jako naučit se ovládat sny."

UbiSoft na své nedávné novinářské akci příjemně překvapil oznámením konzolového HD remaku akční adventury Beyond Good & Evil a vzápětí hned fanoušky ujistil, že na nové verzi se přímo podílí původní vývojáři z UbiSoft Montpellier v čele se svým lídrem Michelem Ancelem.

Jedním z nejsvětlejších bodů dvoudenní vývojářské konference Game Acces 2010 byla výrazná přítomnost Briana Gomeze (Jericho, Alone in the Dark a další), šéfa designu brněnského týmu Vatra Games, který právě vytváří osmý díl v hororové sérii Silent Hill.

Po nedávné předváděčce úvodních minut z adventury Black Mirror 3 vývojáři přeskočili do pozdější fáze dobrodružství, kdy se hlavní hrdina Darren Michaels ocitne ve strašidelném lese v obklíčení vlkodlaku. Protože tou dobou už Darrena stíhají noční můry na každém rohu, má hrdina na výběr: pokusí se odsud utéct, dokud ho vlci neobklopí z bezprostřední blízkosti, nebo vsadí sám na sebe a počká, dokud se na něj smečka nevrhne - to vše v dobré víre, že jde pouze o sen?

Probudit se s rozsáhlou amnézií v interiéru temného hradu, v němž se na vás sápe jeho krvavá minulost a značně podivná současnost, to je premisa hodná těch nejděsivějších nočních můr. Frictional Games, autoři vynikající série Penumbra, se žádných hororových námětů nebojí a tak hráče bez obav vhodí doprostřed jednoho takového komplexu a vnuknou mu jednoduchý úkol – přežít. Amnesia: The Dark Descent doopravdy není hrou pro bábovky a strašpytle, kteří své nehty strachem zarývali do myši už při hraní F.E.A.R. či jiných, jen okrajově tajemných her. Amnesia chce primárně děsit. Vlastně se jedná o jeden z velevzácných kousků, které nepoužívají tmu a strach z neznámého prostředí jen jako součást vnitřních monologů hrdiny, ale jako styčný prvek hratelnosti. Dokáže takovýto horor zaujmout fanoušky klasických adventur?• Příběh bez minulosti Popravdě mě testovaná hra, navzdory skvělým referencím od zahraničních redaktorů, hned zpočátku lehce zklamala. Sérii Penumbra jsem hodnotil velmi kladně, ale prvky beletrie v ní hráč musel hledat zvětšovacími skly. Amnesia řeší hrdinovu minulost, důvody a okolnosti ztrátou paměti a než jsem si stačil na prakticky bezejmenného hrdinu zvyknout, už dávno jsem se probíral druhou polovinou hry. Možná jsem poněkud staromilný, ale nedokážu vnímat horor bez toho, abych věděl, proč a z jakého důvodu je všechno kolem mně tak děsivé. Odhalování minulosti komplexu z nalezených papírů a mluvených flashbacků sice není špatné řešení, ale pro příště už bych raději zvolil nějaký ucelenější způsob vedení děje.